Křesťanské biblické badatelství

Kniha:
Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde

Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Blesk od východu k západu
Záchrana křesťanů milosrdenstvím
Křesťanům
Kniha Zjevení Janovo
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie: Zvol si život

Novinky

Nová studie: Velký zástup, proroctví velké naděje
27/10/2017
V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017
Až se naplní míra vzpurných
16/10/2016

Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016

Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015

Duchovní vykořenění
14/4/2015

Biblická proroctví a války
14/4/2015

Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

Sen krále Nebúkadnesara
15/10/2014

Událost, která změní svět
1/9/2014

Podobenství o pannách
20/6/2014

Předurčení
18/12/2013

Otázky - Sabat


Četla jsem váš článek o sobotě. Trochu mi přijde že svěcení soboty odsuzuje. Ve své podstatě svěcení soboty dle mého názoru není totéž, co uctívání. Já to chápu tak, že Bůh určil tento den odpočinku k tomu,aby lidé v tento den studovali Boží slovo a sdíleli se bratry a sestrami ve víře podle svých možností a svého poznání. To ale samozřejmě neznamená, pokud někdo má poznání jiné a dělá totéž v jiný den, že je na tom něco špatného.

Plně s Vámi souhlasíme v tom, že Bůh určil sobotu jako den odpočinku za účelem studia a shromažďování se.
Bůh ve svůj sedmý den odpočinul od stvořitelské práce, nikoli od veškeré své práce jako takové. Sedmý stvořitelský den je určen pro člověka k tomu, aby i on uznal za svaté veškeré Boží stvoření (viz. studie o řešení sporných otázek na různých úrovních) a aby sám člověk naplnil úkol, který mu byl na konci šestého stvořitelského dne dán, tedy "naplnit zemi a podmanit si veškeré zde žijící tvorstvo". Pochopitelně, podle toho, jak kvalitně člověk zvládne tento úkol, podle toho budou moci ostatní nebeské bytosti prohlásit, jak kvalitní je Boží stvořitelské dílo včetně vytvoření člověka.
Samotný náš sedmý den určitě může sloužit k duchovnímu zaměření, ke studiu Božího slova a kontaktech s bratry a sestrami, ale toto ustanovení již není podřízeno přímo Zákonu Mojžíšovu. V rámci křesťanství je na každém člověku (potažmo i církvi) dobrovolně, zda si pro svůj růst ve víře stanoví určitý den v týdnu pro tuto duchovní činnost, anebo zda se duchovním činnostem bude věnovat i v jiné dny. Dokud v nás není přímo zakořeněná potřeba věnovat se duchovním věcem tak, že k tomu musíme být vyzýváni a že si musíme k této činnosti vyhradit určitý čas, je pomůcka sedmého dne vhodná. Pokud však nás víra vede automaticky k soustředění na duchovní věci, již tuto ustanovenou pomůcku sedmého dne nepotřebujeme. Proto Ježíš vysvětlil a názorně na paběrkování ukázal zásadu, totiž že "není člověk pro sobotu ale sobota(sabat) pro člověka". To je totiž význam Zákona i jeho proroků, pochopit, že my tu nejsme pro Zákon, ale Zákon byl dán kvůli nám.


Verš "není člověk pro sobotu ale sobota (sabat) pro člověka" znám. Nikdy jsem se nad ním nezamýšlela. Teď ale když nad ním přemýšlím,tak dost dobře nevím, jak si ho vyložit.

Vámi uváděný text jsme se nepřímo pokoušeli vysvětlit již v minulé odpovědi.
Jak je patrno z evangelií původní Boží úmysl ohledně soboty byl Židy "zbyrokratizován" a ztratil tak původní smysl. Proto tento původní Boží příkaz, stejně tak jako mnoho dalších, byl Ježíšem změněn tak, že již není pro křesťany povinností, ale doporučením.
To znamená, že již není povinností křesťana dodržovat "sobotní" den, ať je pořádán kterýkoliv den. Na druhé straně jsou křesťané nabádáni a vyzýváni, aby studovali Boží slovo a pravidelně se shromažďovali. Mohou to však dělat kdykoliv bez ohledu na konkrétní den a periodicitu.
Důležitá je podstata uctívání a nikoliv upínání se na prostředek, který k tomu měl napomoci. Tím je pak naplněn uvedený text.

Chtěla bych znát váš názor na uctívání sobotního dne.

Uctívání nemůže být věcí pouhého názoru; na to je to příliš vážná věc. Nepravé uctívání je totiž modloslužbou.
- Máme uctívat pouze Boha (dokonce jen Nejvyššího Boha - blíže viz studii s názvem Bůh) a nikoli stvoření, a to dokonce ani anděly (viz Ko.2:18; Zj.19:10; 22:9) a tím méně jejich práci - Zákon (Ga.3:19). Proto Ježíš Kristus řekl, že syn člověka je pánem i nad sobotou (Mk.2:27,28).
- Smysl Zákona a tedy i soboty byl v tom, učit lid jednat v běžném životě správně a vypěstovat v něm napřed užitečné zvyky, na něž mělo navázat učení Ježíše Krista o smyslu těchto zvyků. Zákon ale nesmí stát nad svým účelem. Pokud ano, jde o byrokracii, kterou apoštol Pavel kritizoval slovy: Litera zabíjí, ale Duch dává život. (2.K.3:6). Právě tak byl smysl soboty v tom, aby se lid naučil pravidelně věnovat se duchovní výchově a poznávání Boha a jeho vlastností. Ještě přesněji: Aby si na to alespoň jednou týdně vyhradil čas. Lidé totiž většinou mnohem raději pracují, než se učí.
- Tehdejším lidem bylo nutné přikazovat takové věci jen autoritou Boha a ještě pod přísnými tresty. My už bychom měli být mnohem dál, a k hledání Boha by nás měl vést nikoli příkaz byť sebelepšího zákona, ale naše svědomí, a to dokonce při každé vhodné příležitosti.
- Uctívání soboty bylo špatné i v době Zákona, protože poslechnutím Božího příkazu je uctíván pouze a výlučně on. Je to stejný nesmysl, jak kdybychom nyní uctívali knihu Bibli. Jde přece o její obsah - myšlenky, a nikoli o její papír. A samozřejmě ani lidi, kteří ji psali, protože i oni byli jen prostředníky.
- Uctívání soboty a podobných věcí je přinejmenším pouhou pošetilostí. Ti, kteří to doporučují či přikazují, jsou pomýlení. Neznají Písmo ani Boží moc. "Když ale vede slepý slepého, oba padnou do jámy". Je-li vůdce slepý, ti vedení, kteří slepými nejsou, by jej měli přestat následovat.

Má křesťan jíst maso , má se podílet na masakrování těch ubohých tvorů zvaných hospodářská zvířata . Na masakrování těch , kteří se narodili proto ,aby po kratičkém životě v betonových koncentrácích zvaných velkochovy  šli na porážku. Křesťan si musí vážit života a odmítat zlo v jakékoliv podobě. Srdce se mi svírá bolestí ,když pomyslím kolik utrpení se skrývá za porcí vepřo knedlo zelo.Bližní není jenom člověk, ale vše živé kolem nás . Lásku k bližnímu nás učí pan Ježíš. Musíme jíst maso? Není to v rozporu s učením našeho spasitele?

Podle Bible lidé na počátku maso jíst neměli. Bůh stanovil, čím se lidé měli živit:

Gn 1:29

Bůh také řekl: "Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.

Po spáchání prvního hříchu byli lidé vyhnáni ze zahrady, v níž měli pohodlné živobytí. V okolní přírodě mimo rajskou zahradu zjevně nerostly ušlechtilé stromy a byliny, protože lidé byli nuceni živit se těžkou zemědělskou prací. To vyplývá mj. z rozsudku, který obdržel Adam:

Gn 3:19

V potu své tváře budeš jíst chléb...."

Tento trest obdržel Adam nikoli za jedení ze zakázaného stromu, ale kvůli své lenosti.
Potrestáním se však pracovitým určitě (přinejmenším hned) nestal. V divoké přírodě si nemohl nevšimnout, že dravá zvířata se živí pojídáním jiných zvířat. Dříve či později muselo napadnout jeho nebo někoho z jeho potomků udělat totéž. Ulovit zvíře totiž bylo nesrovnatelně snazší než zúrodňovat půdu, sít, chránit obilí před škůdci, vymlátit ze zralých klasů obilí a primitivními prostředky ho semlít, a nakonec z něho připravit jídlo. Lidé sice měli zakázáno jíst maso (byť nepřímo), ale zřejmě si už zvykli na přestupování Božích zákazů. Hlavním důvodem ale nejspíš bylo, že ani po zrození potomka třetího Adamova syna nebyli vpuštěni zpět do Edenu. Začali tedy vzývat Boha a čekali, že budou moci nazpět:

Gn 4:26

Šétovi se narodil syn; dal mu jméno Enóš. Tehdy se začalo vzývat jméno Hospodinovo.

Bůh ale neodpověděl a lidé se proto asi cítili oprávněni jednat bez skrupulí. V každém případě začali stále více získávat potravu násilím: mj. zabíjením a pojídáním zvířat a také krádežemi.

Gn 6:11

Země však byla před Bohem zkažená a plná násilí.

Je známo, že si lidé znechutili své tvůrce natolik, že se rozhodli je zničit potopou.
Po potopě, v níž byly přinejmenším některé ze stanovených stromů či bylin zničeny, došlo k zásadní změně: Země byla povodní natolik zničena, že život přeživších osmi lidí byl vážně ohrožen. Po zátopě vždycky napřed vyrostou divoké a většinou nejedlé byliny. To jistě souviselo s božím prokletím:

Gn 3:17

Adamovi řekl: "... Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení.

Lidé však nemohli čekat na nějakou úrodu; potřebovali jíst hned. Proto Bůh stanovil:

Gn 9:3

Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno.

Nevíme, zda i Noémova rodina nebo dokonce i sám Noé byli již zvyklí jíst maso. Rozhodně to ale kolem sebe před potopou viděli činit jiné. Nebylo to tedy pro ně nic nového.
Zabíjení zvířat za účelem jídla způsobilo, že zvířata se začala člověka bát, právě jak Bůh řekl:

Gn 9:2

Bázeň před vámi a děs z vás padnou na všechnu zemskou zvěř i na všechno nebeské ptactvo; se vším, co se hýbe na zemi, i se všemi mořskými rybami jsou vám vydáni do rukou.

Je ale toto záměrem Boha natrvalo? Prozkoumejme jeho požadavky na vztah člověka k přírodě:
Stvořitel stanovil lidstvo jako cíl stvoření na planetě Zemi. Z tohoto důvodu Bůh dává najevo, že příroda má člověku sloužit. Na příklad:

Dt 20:19

Když budeš dlouhou dobu obléhat nějaké město a v boji se ho zmocníš, nezničíš jeho stromoví a nebudeš je vytínat sekerou. Vždyť z něho můžeš jíst. Nekácej je! Což je strom na poli člověk, abys jej také obléhal?

Dt 20:20

Můžeš zničit a skácet jenom strom, o němž víš, že to není strom s ovocem k jídlu; použiješ ho při stavbě obléhacího náspu proti městu, které s tebou vede boj, dokud město nepadne.

Na jiných místech už Bůh přikazuje svému lidu přírodu chránit. Na příklad:

Lv 25:4

ale sedmého roku bude mít země rok odpočinutí, slavnost odpočinutí, odpočinutí Hospodinovo. Nebudeš osívat své pole ani prořezávat svou vinici.

Lv 25:5

Co po tvé žni samo vyroste, nebudeš sklízet, a hrozny z vinice, kterou jsi neobdělal, nebudeš sbírat. Země bude mít rok odpočinutí.

Lv 26:34

Tehdy si země vynahradí své roky odpočinutí po celou dobu, co bude zpustošena, až vy budete v zemi svých nepřátel. Tehdy bude země odpočívat a vynahradí si své roky odpočinutí.

Lv 26:43

Země totiž bude od nich opuštěna a vynahradí si své roky odpočinutí, bude zpustošena, bez nich, dokud oni neodpykají své provinění, protože znovu a znovu zavrhovali mé řády a má nařízení si protivili.

2.Pa 36:21

Tak se naplnilo slovo Hospodinovo, které mluvil ústy Jeremjáše: "Dokud si země nevynahradí své dny odpočinku, bude odpočívat po všechny dny, co bude zpustošena, až se vyplní sedmdesát let."

Dt 22:6

Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat.

Bůh sděluje, že on rovněž přírodu sleduje a postaral se nejen o její existenci ale i o její potřeby:

L 12:6

Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem.

Mt 6:26a

Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí.

Ale vzápětí dává také jednoznačně najevo, že vyvolené lidstvo (tj. ti lidé, kteří vyhoví božím mravním požadavkům) má mnohem větší cenu:

Mt 6:26b

Což vy nejste o mnoho cennější?

Mt 10:31

Nebojte se tedy; máte větší cenu než mnoho vrabců.

L 12:7

Ano i vlasy na vaší hlavě jsou všecky spočteny. Nebojte se, máte větší cenu než mnoho vrabců.

Celý svět byl stvořen pro Syna člověka:

Ko 1:16

...  všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.

A jelikož jeho následovníci se stanou jeho bratry, platí to i pro ně:

Žd 2:11

A on, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou z téhož Otce. Proto se nestydí nazývat je svými bratry, když říká:

Žd 2:12

,Budu zvěstovat tvé jméno svým bratřím, uprostřed shromáždění tě budu chválit.`

Na místě je ale otázka: Jestliže byla příroda stvořena pro člověka, mají být její zákony vzorem i pro něho? Dnes se takové uvažování stále více prosazuje. Jaké je ale stanovisko našeho Boha?
V nemyslící živé přírodě nelze udržovat rovnováhu (má-li být současně zachována její přizpůsobivost) jiným způsobem než složitým systémem tzv. zpětných vazeb. Do těchto zpětných vazeb patří regulace stavu rostlin i zvěře prostřednictvím predátorů, parazitů a dalších typů omezování nadprodukce. Pojem ,,krutost" je pojmem lidsky mravním - zvířata ho znát nemohou, protože by potom byla opravdu špatně stvořena. Vždyť jaký smysl by mělo dát zvířatům jako samozřejmou součást jejich života nutnost pociťovat krutost? A protože poměry v přírodě silně ovlivňují člověka, ustanovil Bůh, že některá dosud platná pravidla budou změněna. Ke hlavní změně patří, že se lidstvo bude muset postarat právě o odstranění krutosti:

Iz .11:6

Vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat. Tele a lvíče i žírný dobytek budou spolu a malý hoch je bude vodit.

Iz .11:7

Kráva se bude popásat s medvědicí, jejich mláďata budou odpočívat spolu, lev jako dobytče bude žrát slámu.

Iz .11:8

Kojenec si bude hrát nad děrou zmije, bazilišku do doupěte sáhne ručkou odstavené dítě.

Iz .11:9

Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře, neboť zemi naplní poznání Hospodina, jako vody pokrývají moře.

Iz .65:25

Vlk a beránek se budou pást spolu a lev jako dobytek bude žrát slámu, hadu však bude potravou prach. Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře," praví Hospodin.

Z těchto textů je zřejmé, že si Bůh přeje, abychom použili svých znalostí a změnili chování dosavadních predátorů a přiměli je živit se rostlinnou stravou. Jaký konkrétní zásah to bude vyžadovat je dnes obtížné předvídat, ale jistě to bude v lidské moci a schopnostech.
Z textů je ale také nepochybně vidět, že v novém Božím Království ani lidé nebudou zvířata zabíjet za účelem jídla. Je to ostatně i logické, protože v Edenu jíst lidé maso nesměli a vegetariánská strava byla člověku koncepčně stanovena.
Existují námitky, že v Edenu rostly ušlechtilé stromy, které měly mnohem výživnější ovoce než mají stromy nynější, a ušlechtilé byliny rovněž vydatnější než ty dnešní. Na to odpovídají zastánci vegetariánství, že v biblické knize Danielově požádali známí čtyři muži o vegetariánskou stravu a byli velmi úspěšní (Da.1:8-17).
Biblická zpráva Danielova nám tedy vegetariánství zjevně doporučuje.
Z etického hlediska je pěstování zvířat ve velkochovech často dost surové a jejich zabíjení není vždycky bezbolestné. Křesťansky smýšlející člověk se musí dívat na "výrobu masa" s krajní nevolí a jeho soucitu se to velmi dotýká. Jak to tedy, že většina křesťanů maso jí a potíže se svědomím nemá?
To je dáno tím, že většinou vidí maso až v obchodech nebo dokonce až na svém talíři. Z oné bezohlednosti ke zvířatům a někdy až krutosti nic nevidí. A "co oči nevidí, srdce neželí". A když už se na velkochovy či jatka dívá na příklad v televizi ve zprávách nebo podobně, jsou mu zpravidla k vidění předloženy tzv. vzorné provozy, kde se režie každému soucit vyvolávajícímu pohledu velmi pečlivě vyhne. Výsledný dojem je potom relativně přijatelný. Je nutné ještě poznamenat, že zvláště normy Evropské Unie přikazují vyhnout se v celém procesu "výroby masa" všem zbytečným surovostem a krutostem.
Na druhé straně vysvětlení mnoha vegetariánů, že nechtějí jíst maso mrtvých zvířat, je absurdní. Chtěli by snad jíst zvířata zaživa? Nebo chtějí říci, že rostliny, které pojídají, jsou ještě živé? To lze snad říci jen o zvířatech, která se na nich přímo pasou, a to nám jistě vegetariáni doporučovat nebudou. A v ovoci bývají živé již jen pecky a semena, která se většinou nejedí. Takové "vysvětlení" je nepřijatelné.
A stanovisko lékařů?
Doporučují opatrnost a vyváženost, zvláště u dětí. Vegetariánská strava je většinou kaloricky málo vydatná a mívá i nedostatek některých důležitých prvků jako na příklad vápníku. Chce-li vegetarián tyto nedostatky eliminovat, musí svou stravu dost pečlivě hlídat a dbát na její složení. Může samozřejmě navštěvovat speciální vegetariánské jídelny, kde na rovnoměrnost rozložení i na potřebnou chutnost vegetariánských pokrmů dohlížejí odborníci; musí ovšem na to mít.
Křesťané by se nyní mohli ptát: Neměli bychom tedy na vegetariánskou stravu přejít již nyní? Vždyť zeleniny a ovoce už je v mnoha zemích dostatek. A vegetariánství přináší další výhody: významně snižuje nadváhu, pravděpodobnost mnoha onemocnění a bývá i levnější. A lidé, kterým činí problémy, by mohli na ně přecházet třeba postupně. Neměly by křesťanské církve dokonce nařídit svým členům, aby se stali vegetariány?
Biblický příkaz takového druhu neexistuje a (jak už bylo ukázáno) po potopě Bůh pojídání masa výslovně povolil. Z toho důvodu nelze takový příkaz vydat.
Má to však ještě jiné a velmi vážné důvody:
Každý člověk je ještě značně vzdálen od dokonalosti (tedy od stavu, kterého by měl podle požadavků Stvořitele v této etapě dosáhnout) velmi vzdálen, byť někdo méně a někdo více (a někdo dokonce příliš). Bůh, který má vůči našim vlastnostem stále ještě vážné výhrady, neklade nikdy na křesťana víc než nese. Víme, že existují lidé (i křesťané), kteří mají rádi některá zvířata více než lidi, a to je zlé. Bůh od nás žádá, abychom milovali i svého nepřítele (Mt 5:44), ale o zvířatech to dosud neřekl. Plyne z toho, že křesťan by měl milovat i svého největšího nepřítele víc než kterékoli zvíře. A po pravdě řečeno: takový křesťan zatím snad ani neexistuje.
Máme tedy před Bohem mnohem vážnější nedostatky než pojídání masa, a proto bychom se měli soustředit především na ně! Komu nečiní vegetariánství žádné problémy, je pro něj skutečně lépe, vyhne-li se ve své potravě masu. Ale v žádném případě by si neměl myslet, že tím nyní slouží Bohu! Vztahovalo by se totiž na něj podobenství Ježíše Krista o srovnání třísky a trámu v oku. Máme ve svých očích ještě mnoho "trámů" a jejich vyjmutí bychom měli věnovat daleko větší pozornost než třískám. Jinak by nás náš nebeský Otec musel zařadit mezi pokrytce.

Zpět na seznam námětů