Křesťanské biblické badatelství

Kniha:
Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde

Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Blesk od východu k západu
Záchrana křesťanů milosrdenstvím
Křesťanům
Kniha Zjevení Janovo
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie: Zvol si život

Novinky

Nová studie: V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017
Až se naplní míra vzpurných
16/10/2016

Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016

Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015

Duchovní vykořenění
14/4/2015

Biblická proroctví a války
14/4/2015

Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

Sen krále Nebúkadnesara
15/10/2014

Událost, která změní svět
1/9/2014

Podobenství o pannách
20/6/2014

Předurčení
18/12/2013

Otázky - Sny (zjevení)


Prosím vás o sdělení: Kdo je podle vás „nevěstka“ ze Zjevení 17. kapitoly?

Ke Zjevení: Tato kniha je velmi komplikovaná na pochopení a výklad. Nemáme ji zdaleka celou analyzovanou, ale myslíme si, že již chápeme některé fragmenty a souvislosti. Kapitoly 11, 13 a 17 popisují stejné budoucí období s tím, že se zaměřují na různé aspekty, které se částečně prolínají. Kap. 11: Ezechielovské proroctví, poslední dělení lidstva. Kap. 13: Dění v oblasti mocenského uspořádání světa s ustanovené nové ideologie. Kap. 17: Vznik Velkého Babylona (falešného náboženství) s ženy se stává nevěstka. V současné době se v této souvislosti zabýváme pojmem „beránek“ a dotyčná studie je uveřejněna na našich stránkách.
Nevěstka, která se vyskytuje v kap. 17: Pro pochopení je zde důležitá okolnost, že na šelmě sedí nejprve žena, která se postupně (na základě svého jednání) stává nevěstkou a pak Velkým Babylonem. V Písmu „žena“ představuje „smluvní lid“, který se může na základě svého jednání stát nevěrným (a tedy nevěstkou), což se již v minulosti stalo.


Proč tedy povzbuzujete upřímné křesťany, aby pokud možno setrvávali ve svých náboženských institucích, ačkoliv ony se prokázali, často celá staletí jako falešné vůči Ježíši Kristu svému údajnému Pánu i vůči Božímu Slovu.
Ve Zjevení 18:4 je výzva: "Vyjdi, lide můj, z toho města, nemějte účast na jeho hříších, aby vás nestihly jeho pohromy." Boží lid by měl opustit "falešná náboženství" (jak píšete - význam "nevěstky"- "Velkého Babylona").
Jenže vzniká vážná otázka: Kam by tedy mněli jít!? - Která tzv. křesťanská církev není poskvrněná praktikami "nevěstky" - tedy opíjet lidi, lhát atd.

Odvoláváte se na Zj. kap. 18.
Nejdříve bychom však mněli analyzovat, kde se nacházíme v proudu času.
Události popisované ve jmenovaných kapitolách (18, ale i dříve zmiňovaných 11, 13, 17) se evidentně ještě nestaly. Takže, když se přidržíme textu Písma „žena“ je stále ještě „ženou“ tedy smluvním Božím lidem. Předpokládáme, že v současné době se zřejmě nacházíme někde v době 5 pečeti. (kap. 6). Když vezmeme v úvahu děj v kapitolách předcházejících vidíme, že Ježíš Kristus je uprostřed svícnů (sborů - kap.1)a v jednotlivých dopisech hodnotí jejich stav (viz. kontextová studie – Zjevení kap. 2 a 3). Zde máme další důkaz, že dodnes všechny křesťanské církve jsou součástí smluvního lidu a nebyly tedy ani odsouzeny. I když se během historie snažili opravdoví křesťané stranit špatných skutků náboženských církví, přesto můžeme o „nevěstce“ a "Velkém Babylónu" mluvit až tehdy, když se zjevně ukáže, že je nenapravitelná a že její soud je oprávněný. Svrhne ji těch "10 rohů a šelma" (Zjevení 17:16,17). Důvodem je zpráva ve verši 18. Uvedené prohlášení (18:4)tak bude platit až v odpovídající době.
Důležitost církví v duchovním rozvoji křesťana popisujeme např. v materiálu „Blesk od východu k západu“. Znamená to, že pouze duchovně zralí křesťané pociťují potřebu „přímého“ napojení na „Otce“ a mohou ji zrealizovat. Většině ostatních však dostačuje péče „duchovní matky“ tj. církve a hrozí zde nebezpečí, že bez „péče“ odpadnou.
To jsou dva hlavní důvody, proč doporučujeme lidem, aby se přidrželi církve, která jim vyhovuje. Naprosté většině to postačuje a nehrozí jim tak velké nebezpečí odpadnutí.
Zároveň tím i naplní doporučení Písma na „shromažďování se“ a vzájemného duchovního kontaktu s ostatními. Pokud jsou to „zralí“ křesťané sami poznají, co mají dělat.

Kdo byli ti tři muži, kteří přišli za Abrahámem a posléze za Lotem?

Cituji z vašich stránek:

"Když Abrahama navštívili tři poslové, jméno JHVH podivně koluje. Jménem JHVH jsou uvedeni všichni tři a potom Abrahám oslovuje toho, jehož chápe jako velitele. Lot pak stejně oslovuje zbývající dva, kteří večer dorazili do Sodomy. (Gn. 18:1-19:18) Je zjevné, že tehdejší lidé oním jménem oslovovali každého, kdo je přesvědčil o tom, že přišel s autoritou JHVH moci. (Sd. 13:6,21-23)"

Byl to Bůh JHVH, Ježíš a  Melchizedech. Zcela chápu, že se Vám to nebude zdát, ale vím to zcela bezpečně, neboť mi to bylo zjeveno. Nedospěla jsem k těmto poznatkům proto, že mě to zajímalo, nýbrž proto, že mi to bylo zjeveno. Na základě svých zjevení jsem se dopracovala k těmto informacím.

 Bůh, Syn a Duch jsou tři, kteří patří k sobě. Boha a Syna už známe. Melchizedech je zatím pro nás neznámý. On jako kněz zodpovídá za vše duchovní. Nemá počátek ani konec. Je s Bohem od samého počátku, ale on  není JHVH, stejně tak, jako jím není Ježíš. JHVH je skutečně jen jeden Bůh, ne skupina bohů.  Když Bůh říká: "Učiňme" pak se obrací na tyto dva, kteří k němu patří - Syn a Duch.

 Jestliže má být poslán Duch, jako náš přímluvce, pak jde o Mechlizedecha - kněze a krále spravedlnosti. Ježíš byl dokonalou obětí, za dokonalého Adama.

Melchizedech bude nedokonalou obětí, za nedokonalé lidstvo. Jak je psáno v Zacharjášovi:

Zacharjáš 3:
4  A Hospodin se obrátil k těm, kteří tu před ním stáli: "Svlékněte z něho ten špinavý šat." Jemu pak řekl: "Pohleď, sňal jsem z tebe tvou nepravost a dal jsem tě obléci do slavnostního roucha.
5  Řekl jsem: Vstavte mu na hlavu čistý turban." Tu mu vstavili na hlavu čistý turban a oblékli mu šat. Hospodinův posel stál při tom.
6  A Hospodinův posel Jóšuovi dosvědčil:
7  "Toto praví Hospodin zástupů: Budeš-li chodit po mých cestách a budeš-li střežit, co jsem ti svěřil, budeš obhajovat můj dům a střežit má nádvoří a já ti dám právo přicházet mezi ty, kteří zde stojí. -
8  Nuže slyš, veleknězi Jošuo, ty i tvoji druhové, kteří sedí před tebou: Tito muži jsou předzvěstí toho, že přivedu svého služebníka, zvaného Výhonek.

Výhonek - král spravedlnosti - z rodu Efraim - Melchizedech - je ve špinavém šatě a nedokonalý.

 Proč, když Ježíš byl dokonalý?

 Ježíš se narodil z Panny.

Melchizedech se, mimo jiné už narodil z ženy. Z ženy nedokonalé. Z jejího těla a tedy i s jejími genetickými nedostatky. Je člověkem v pravém slova smyslu i se všemi lidskými hříchy. Proto z něj má být odstraněn špinavý šat, tedy jeho nedokonalost. A také není Syn, ale služebník Boží, tak jako každý kněz.

 Žena, která toto dítě porodila je ta, o níž píše Jan:

Zjevení Janovo 12:
1  A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy.
2  Ta žena byla těhotná a křičela v bolestech, neboť přišla její hodina.
3  Tu se ukázalo na nebi jiné znamení: Veliký ohnivý drak s deseti rohy a sedmi hlavami, a na každé hlavě měl královskou korunu.
4  Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem. A drak se postavil před ženu, aby pohltil její dítě, jakmile se narodí.
5  Ona porodila dítě, syna, který má železnou berlou pást všechny národy; ale dítě bylo přeneseno k Bohu a jeho trůnu.

Informace o zdroji Vašich Biblických znalostí nás značně překvapila a vyvolala širokou interní diskuzi. Následující text vychází z této diskuze a skládá se ze tří myšlenkových celků:

I.

I my, stejně jako Vy, jsme nemohli být uspokojeni světovým stavem křesťanů. Nejrůznější výklady Bible, válečná minulost, vzájemné útoky, byrokratické řízení církví a další - to přece nemohla být vůle Ježíše Krista. Neustále jsme si kladli otázku: Jak je to možné? Žádná z církví nejedná tak, aby ji bylo možné označit za jedinou pravou. Kdyby tomu tak bylo, určitě by ji poctivě smýšlející křesťané poznali a ztotožnili se s ní. A přitom ve všech křesťanských církvích prokazatelně existují lidé dobré vůle, a přesto nedokáží nalézt společný jazyk. Mnoho křesťanů oznámilo v celých dějinách až podnes, že obdrželi různá vidění nebo zjevení, ale žádné z nich nevysvětlilo příčinu tohoto stavu ani neukázalo cestu k řešení.

To nás také velmi znepokojilo. Vidění, která vyzývala k pokání, jsou sice vždycky přijatelná, protože se nikdo nemůže oprávněně cítit nevinný, ale pokání není cesta vpřed. I ti nejpokornější nikdy nevěděli jak dál. A vidění něčeho nového u různých lidí jsou téměř neslučitelná.

Po mnoha marných pokusech jsme se nechali inspirovat Ježíšovými slovy o pravdě. Řekl přece:

Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými." Jan 8:32 [EP]

My jsme chtěli poznat pravdu - napřed pravdu o příčině neuspokojivého stavu v křesťanství. A uvědomili jsme si, že žádná z vidění ani zjevení o tom nikomu nic neřekla a hlavně neřekla, jak má být dosaženo nápravy. A ještě více nás zarazila druhá část Ježíšových slov - že jsme nesvobodní a tedy otroci. Otroci čeho? Církve říkaly, že jsme otroci vlastních chtíčů, ale ani jejich uznávaní představitelé cestu neznali, a koho už by pak bylo možné považovat za svobodného v Ježíšově smyslu? A jestli ani tito "svobodní" neznali východisko, asi jde o otroctví jiné.

Muselo platit, že jsme všichni otroky dosavadních způsobů myšlení. A Ježíš ukázal cestu: Hledat pravdu.

Ale jak se hledá pravda? A co to je vůbec pravda?

Věřte nám, že jsme těmito otázkami strávili velmi, velmi mnoho času - snad se dá říci, že celou hlavní část svého života. A z hodně falešných cest jsme se museli vrátit k začátku. Pocitu marnosti jsme čelili jen vírou, že se to přece někdy musí podařit. Za tuto víru děkujeme našemu Otci, protože s tou se nerodí každý (srov. Ř.12:3).

Napřed jsme si položili otázku, co je to vlastně pravda?

Po dlouhém hledání jsme nalezli odpověď - je v části nazvané Problémy filozofie ve studii s názvem Lidstvo na rozcestí.

Potom jsme hledali odpověď na otázku, o čem bychom měli poznat pravdu, abychom se stali svobodnými, jak řekl Ježíš. A začali jsme hledat pravdu o tom, co dělali všichni před námi, kteří hledali. Zjistili jsme, že se všichni modlili a hledali vedení od Boha. Většina se nedozvěděla nic a někteří nadšeně hovořili (a také psali) o zjevení. Vzhledem k tomu, že jejich zjevení ani jim ani nám cestu rovněž neukázala, začali jsme se zajímat o to, zda jsou takové modlitby správné, a zda máme na zjevení čekat. V posledním zjevení - Zjevení Jana - jsme se však dozvěděli něco zvláštního:

Já dosvědčuji každému, kdo slyší slova proroctví této knihy: Kdo k nim něco přidá, tomu přidá Bůh ran popsaných v této knize. Zjevení 22:18 [EP]

Na první pohled (na mnoho prvních pohledů) se zdálo, že tím Jan mínil, že jen tato jeho biblická kniha nesmí být dodatečně upravená. Jenže to by přece nemělo smysl. Takový nebo podobný text by musel být potom u každé biblické knihy - a to není. Že by ostatní biblické knihy mohly být dodatečně měněny? To také nedává smysl. Jediný možný smysl je ten, že o Pánově dni už nesmí být nic jiného napsáno. A tedy ani veřejně řečeno.

Tak odkud jsou ona vidění?

Apoštol Pavel upozornil, že výjimečné dary a informace již křesťanům dávány nebudou: Proroctví to pomine; jazyky ty ustanou;. 1. list Korintským 13:8 [EP]

Tak kde tedy hledat pravdu? Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda. Jan 17:17 [EP] Takže v Bibli. Ale co tam ještě hledat? Něco víc, než věděli apoštolové?

Ale vždyť Ježíš žádal Otce, aby je posvětil neboli očistil pravdou. Ani oni ještě onu hledanou pravdu tedy neznali. To potvrdil apoštol Pavel, který ve výše zmíněném textu řekl, že jejich poznání bude překonáno.

Z toho vyplynul úkol hledat v Písmu nové poznání.

Ježíš řekl, že pravdu poznáme, nikoli, že nám bude zjevena.

To znamenalo, že hledanou pravdu nalezneme v Bibli a že ji musíme zkoumat co nejpoctivěji. A bez předsudků. Pravda musí být prokazatelná, jinak ji není možné za pravdu považovat. Ježíš Kristus vůbec neměl v úmyslu svůj lid duchovně vybudovat na mystice; tu musel použít proto, že ti, kteří ho měli očekávat - kněží - se ukázali být příliš nepoctivými a zbabělými. Nevzdělaným apoštolům a jiným učedníkům skutečně nemohl nic dokázat z Písma, přestože se o to mnohokrát pokoušel.

Chtěl po Otci, aby je posvětil = očistil, zbavil nesprávných myšlenek a představ.

Věděl, že oni vztah k pravdě ještě nemají. Proto jim řekl:

Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. Jan 16:7 [EP] Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli. Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. Jan 16:12-14 [EP]

Všimněte si prosím, jak taktně jim řekl, že oni ducha pravdy nemají a že jim ho bude muset poslat - jenže ne nyní, protože by to nesnesli.

Hovořil zjevně o Duchu z Mt.28:19. A sama víte, že tento Duch je člověk.

Ale jak se to má dozvědět on?

Inu právě tím poctivým zkoumáním Písma. Mimo jiné i proto, že jsme upozorněni, abychom "nešli nad to, co je psáno" (1.K.4:6).

A protože moudrost velí užít všech metod, které prokázaly úspěch, je třeba volit metodu vědeckou. Věda, přes všechny peripetie, kterými procházela a nyní ještě více prochází, nakonec vždy nalézá pravdu. Je to vidět na všech aplikacích, které denně používáme.

Proto jsme zvolili tuto metodu i my, a sama posuďte, jaké jsou její výsledky.

II.

Nyní k Vašemu zjevení:

Rádi bychom více porozuměli skutečnosti, kterou uvádíte, že věci ohledně 2. příchodu Vám byly zjeveny. Z toho, že se o tomto zmiňujete, se domníváme, že je pro Vás tato cesta sdělení velmi důležitá. Ani my ji nechceme podcenit, na druhou stranu nás však právě Písmo nabádá, abychom i takto obdržené věci pozorně zkoumali.

Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa. 1.Jana 4:1. [EP]

Toto je o to důležitější, že 2. příchod syna člověka je velmi závažnou skutečností , rozhodující pro toto období. Proto předpokládáme, že dříve nebo později bude takovýchto forem sdělení přibývat a že i lidé budou těmto formám přikládat důležitost.

Jistě stojí za zvážení respektovat slova Bible  "o zkoumání duchů". Zvláště pak pokud se jednotlivá zjevení různě (byť v detailech) liší anebo pokud sdělují jen část a další podstatné souvislosti zamlčují. Byli bychom neradi, aby kdokoli byl sveden na scestí třeba jen skutečností, že se mu dostalo nových informací, přitom však tyto by byly neúplné a zabránily by pak v rozhodujícím okamžiku adekvátně jednat.

Poznámka: Možná víte, že např. Poselství Grálu je o 2. příchodu mesiáše a že v tomto poselství je možné určité rysy platné pro dnešní dobu najít. Přitom ale toto "Poselství" věci neuvádí tak přesně, aby to umožnilo se z hlediska proroctví podle něj zařídit (podle tohoto Poselství mesiáš již tu byl).

Naší snahou je napomoci k serioznímu zkoumání biblických věcí, jež by podle nás měly být ověřeny do té míry, aby každý podle své úrovně si mohl předložené ověřit a tak dokázal jednat a zodpovídat plně sám za sebe a ne pouze  pro charismatické vystupování nějakého vůdce. To je nakonec, jak jste jistě z našich stránek pochopila, jeden z podstatných důvodů, proč my se osobně neangažujeme v zakládání nové církve, ale naopak církvím i jednotlivcům předkládáme poznatky získané studiem.

Takové působení některých duchů zažili i apoštolové. Vzpomeňte na věštkyni, která chodila za Pavlem a neustále na něj upozorňovala jako na služebníka Krista, přitom ale v ní byl démon, kterého Pavel vystrnadil. I z toho je zřejmá nutnost vážněji zkoumat zdroj, ze kterého takové zjevení přichází.

III.

My, jak již víte, jsme badatelé Bible, kteří se snaží pochopit Biblická sdělení na základě vědeckého studia a křesťanské upřímnosti a pomoci tak s řešením krizové situace, do které se lidstvo dostalo.

Víme, že existují lidé se zjeveními. V případech, kdy jsme se s nimi (resp. jejich zjeveními) seznámili, zjistili jsem, že výsledky jejich zjevení jsou většinou neprokazatelné a mysticky tajemné a většinou se ani neplní, či jsou v přímém rozporu s naším Biblickým bádáním. Proto jsme až dosud takový přístup k Biblickým poznatkům odmítali.

Ve Vašem případě však musíme konstatovat, že vaše poznatky jsou s našimi v mnohém totožné, či si blízké, či si alespoň neodporují. Proto to překvapení - takovouto zkušenost my ještě nemáme.

Níže uvedené věty jsou plně v souladu s mým poznáním.
"Z toho vyplynul úkol hledat v Písmu nové poznání.Ježíš řekl, že pravdu poznáme, nikoli, že nám bude zjevena."Já osobně jsem pravdu poznala na základě svých snů, které mě přiměly hledat ji v Bibli a tam jsem ji také objevila.Nebyly to jen moje sny, které mě donutily hledat, ale také jejich plnění. Jak je psáno: "Dám-li někomu sen a ten se splní, pak jsem ten sen dal Já. "
                                                                       

  Z Vašeho vyprávění vyplývá, že pro Vás zkušenost se sny hrála velmi významnou roli. Proto se dá předpokládat, že jste již dále příliš nezkoumala skutečnou podstatu a pravdivost zdroje, ze kterého tyto sny přišly. My jsme však v jiné situaci: My se ptáme na pravdivost sdělení ve snech, neboť za běžných okolností je třeba něco tak závažného objektivně ověřit, zvláště když v současnosti lidé mají různé sny a též původ těchto vidění (snů) je různý. Toto ověřování je nedílnou součástí vědeckého postupu, který používáme při zkoumáni Písma. Proto jistě chápete, že v případě sdělených informací ze snů nemůžeme bezdůvodně od tohoto postupu ustoupit. Kromě toho Písmo obsahuje testy, kterými je třeba prorocká zjevení prověřit (např. Dt 18:18-22).

Jedna z možných variant je sen vyslechnout a pak si na základě dostupných metod ověřit, zda je takové vidění přínosné a co je jeho obsahem a následně pak ověřit tyto skutečnosti. Větší pomocí by však pro naši práci bylo, kdyby jste část tohoto ověřovacího procesu mohla učinit vy sama. Můžete-li, použijte k ověření všechny Vám dostupné metody a uznáte-li za vhodné, rádi uvítáme, když nám napíšete o těchto metodách a i o výsledcích vlastního ověřování.

Odvolali bychom se na to, co jsme uvedli již v minulém dopise, včetně nutnosti takové zkoumání provádět: "Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha... " (1. Jana 4:1.) Jedna z metod zkoumání je položit si otázku, co nového takový sen sděluje, jestli např. nesděluje již něco, co lze zjistit i jinou cestou, co je např. již napsáno v Bibli. Dříve totiž proroci dostávali vidění pro ty okamžiky, kdy daná věc byla důležitá a přitom ještě něco takového v písmech nebylo zapsáno. (např. Josef, Nabukadnecar). Jistě víte, co si Josef způsobil, když sen, který obdržel, vyprávěl svým bratřím. Proto je třeba vzít v potaz i to, že sen, který může být i pravdivý, nemusí být vhodný pro publikaci vzhledem k jeho obsahu. Proroci měli sny a v nich jim bylo sděleno vše důležité, co má přijít. Takové poslední ověřování se týkalo Janova Zjevení, kdy ještě několik století po napsání této knihy byly mnozí, kteří o jeho pravdivosti pochybovali. Nicméně teprve pochopením toho, že tato kniha uvádí veškeré informace do souladu s dřívějšími knihami Bible a v určitých momentech celou věc ještě zpřehledňuje a doplňuje, má v Bibli své místo. Právě v této knize je však verš, který jsme citovali již v minulém dopise "kdo přidá, kdo ubere" (Zj. 21:18,19). To znamená, že Ježíš již tehdy řekl vše podstatné o Pánově dnu a chce-li jít někdo dál, měl by nejprve projít tyto již dříve předané informace; v podstatě by to mělo znamenat, že člověk může dostat další informace až poté, co zvládl věci již dříve napsané. Je-li však i jiný vážný důvod, proč anděl či jiná duchovní osoba má pověření informace předat ve snu, měla by tato osoba též na tento důvod poukázat a měla by být schopna říci, kdo ji s těmito informacemi posílá. Není přece možné, aby andělé samovolně předávali nové informace a tak uváděl lidi do zmatku.

Právě to se však děje. Andělé, kteří nerespektují dostatečně Boha v jeho zákonech, předávají lidem ve snech různé informace. Problém nastává tehdy, když se zjistí, že ne všechny sny se ukáží jako pravdivé - v případě proroctví, že se splní. Pravda, lidé (příjemci) si většinou pamatují jen ty, které se splnily a na ty, které se nesplnily rychle zapomenou. Asi jako když jsou některé horoskopy, které mají tak široké pole uplatnění, že si v nich každý najde to svoje a to, co se konkrétně nesplní, opět zapomene.

Na závěr ještě jeden podstatný bod: Je třeba se ptát, zda tento sen předal někdo, kdo přišel ve jménu Boha JHVH. Pokud někdo takový přišel a něco předal člověku, pak svoji odpovědnost za případnou chybovost v informacích nese ta bytost, která sen dodala. Samozřejmě i v takovém případě je nezbytné obsah snu ověřit, ale nicméně je třeba tento fakt brát velmi vážně.

Věřte, že Vaše sdělení nebereme na lehkou váhu a proto se snažíme v tomto dopise vysvětlit alespoň některé zásady, které by mohly posloužit ke zpřesnění.

Zpět na seznam námětů