Křesťanské biblické badatelství

Kniha:
Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde

Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Blesk od východu k západu
Záchrana křesťanů milosrdenstvím
Křesťanům
Kniha Zjevení Janovo
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie: Zvol si život

Novinky

Nová studie: Velký zástup, proroctví velké naděje
27/10/2017
V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017
Až se naplní míra vzpurných
16/10/2016

Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016

Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015

Duchovní vykořenění
14/4/2015

Biblická proroctví a války
14/4/2015

Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

Sen krále Nebúkadnesara
15/10/2014

Událost, která změní svět
1/9/2014

Podobenství o pannách
20/6/2014

Předurčení
18/12/2013

Otázky - Víra

Je mi 59 let a vyrostla jsem v prosté katolické rodině, maminka se každý večer pomodlila, občas šla do kostela. Já jsem na téma náboženství moc nemyslela, v kostele jsem se nudila a v dospělosti jsem nechodila vůbec. Když mi někdy bylo hodně zle, tak jsem se obracela k Bohu,/ jak typické/ o jehož existenci jsem měla / a mám/ pochybnosti. Asi tak posledních 8-10 let pociťuji touhu a potřebu najít Boha a tak ho hledám, ale pochybnosti zůstávají. Jako první jsem se pustila do čtení Bible a vzala jsem to pěkně od začátku. Brzy jsem však od toho upustila, protože bych asi přestala věřit úplně. Přečetla jsem tedy aspoň Nový zákon a začala jsem se více zajímat o svět kolem sebe, o další knížky s náboženským zaměřením, o vesmír, o historii, archeologii.  Na naší ulici bydlí paní od Svědků Jehovových a v posledním roce mi dodávala jejich časopisy a měla velký zájem si povídat a na moje dotazy mi nosila různé knihy, které měly zodpovědět moje dotazy. Bohužel, nevím, co jsem to za člověka, že mě pořád napadají nějaké otázky. Máme v rodině pár lidí, kteří jsou celý život právě v Hnutí poselství grálu. Jedna příbuzná, která si vzala asi před 40ti lety mého bratrance, bez problémů ihned přijala toto učení, změnilo jí to život k lepšímu, ale nekladla žádné otázky, nic nepotřebovala vysvětlit, když bych se jí dnes já něco zeptala, tak to často vysvětlit nedovede a ani by ji takové otázky nenapadly. Prostě to přijala, získala víru-přesvědčení! Např.: Svědkové Jehovovi v jednom časopise píší, jak staří Hebrejci byli citliví lidé, viz příběh ztraceného syna. A mě hned napadne např. Noe! Když ho viděli jeho synové opilého a obnaženého, jeden z nich ho nepřikryl, tak pak Noe PROKLEL jeho prvorozeného syna - svého VNUKA až do čtvrtého kolena ! Tak to jsou moje reakce. Nebo např. V Mojžíšově době si o sabatu jeden člověk nesl otýpku dříví a Bůh řekl: ukamenujte ho. Vím, že to byla jiná doba a že zřejmě na hrubý pytel hrubá záplata, ale stejně toto a mnoho dalšího mě v Písmu hrozně zaráží. Lidé se museli Boha šíleně bát a jak ho tedy mohli milovat? A to ani nemluvím o tom, jak Abrahám podstoupil několikadenní cestu s Izákem, kde ho měl obětovat Bohu, otci nás všech. Je to možné, aby to nějaký otec chtěl po svém synovi? Vím, že se argumentuje cosi o předobrazu obětování Božího syna o dva tisíce let později, ale mně se při čtení Bible /hlavně Starého z./ vždy svírá srdce chladem a beznadějí/. Nebo CELOSVĚTOVÁ potopa! Zůstal pouze Noe s rodinou. Jinak vůbec NIKDO. I kdyby se Noe a synové množili jako králíci, neexistovala dětská úmrtnost, tak nepochopím, jak relativně skoro ihned zaplnili celou planetu a z několika lidí SEMITSKÉHO původu vznikly mžikem všechny rasy. A pokud Stvořitel stvořil Adama a Evu v době cca 4500 let před naším letopočtem, tak s tím se taky nedovedu srovnat. Co se týká knih od Jehovistů, oni zdůvodní cokoliv a hlavně za každou cenu, aby se to shodovalo s jejich výkladem Písma, nám to někdy připadá do očí bijící, ale oni jsou skálopevně přesvědčeni. Teď jsem četla útlou knížečku od člena francouzské akademie Andrého Frossarda Ptali jste se na Boha. Ten je toho názoru, že v bibli nelze vůbec nic brát doslova, VŠE pouze symbolicky, ale na druhé straně říká, že jsou tací, co najdou hnidy i na slunéčku sedmitečném a tak mám strach, jestli mezi ně taky patřím. Mám kamaráda Adventistu /47 let, dvě vysoké školy/ . Ten dokáže číst z Bible krásné žalmy a různé nádherné výroky z Evangelií a dopisů, mívá u toho vždy slzy v očích a drží se jen toho krásného a myslím, že snad i čte jen to , co je krásné, ale to nevím. O ostatním mlčí. Co je vlastně vůbec zlo? Všude se říká, co nám satan našeptává a stojí za vším zlým, ale podle Vás velekněz Lucifer dostal za úkol tvořit a spravovat tento svět a jen příliš experimentoval s Adamem a Evou. Knihu od Vás jsem ze zvědavosti doslova přehltala a teď ji začnu číst pomaloučku znovu. Není vyloučeno, že tam najdu více odpovědí. I tak jsem tam našla moc zajímavého. Závěrem bych chtěla svěřit svůj snad nejzávažnější problém, kvůli kterému hlavně Vám píšu. Jde o zvířata. O těch se nepíše nikde téměř nic !!!! Pokud trpí lidé, tak se lze aspoň utěšovat tím, když to řeknu zkráceně, že je snad čeká krásný věčný život ať už v jemnohmotném světě ihned po smrti/velmi stručně řečeno/ nebo v době kdy budou mrtví vzkříšení k soudu. Jak se zdá , zvířátka nic takového nečeká, spousta z nich nepředstavitelně trpí tím, co jim působí člověk, občas jen pro svou zábavu a kvůli penězům. A taky nedokážu pochopit, jak mohl Bůh při stvoření říct je to dobré, když vytvořil systém věcí takový, že zvířata slouží sobě za POTRAVU ! Při mých dotazech na toto téma ať už to byla v Hnutí Grálu, u Adventistů nebo i jinde se mě snažili přesvědčit, že když např. lev či vlk trhá dejme tomu gazelu, že ona je v šoku a necítí bolest. Myslím, že všichni víme dobře, že to tak aspoň většinou není, ale s podivem jsem zjistila, že vskutku zdá se, člověk je středobodem všeho a o těch zvířatech se to téma každý snažil rychle ukončit jako málo zajímavé a moc to nikomu neleží na srdci. Před potopou taky Bůh líčí jak zničí ptactvo nebeské atd. a já bych řekla, že Bohu asi fakt na těch zvířatech nezáleží, pouze na lidech. Přitom zvířata jsou nepochybně naprosto nevinná. Skončím vzpomínkou na úryveček z Bible, jak římský důstojník říká Ježíši Kristu: Pane, nejsem hoden abys vešel pod mou střechu, ale prosím, řekni slovo a můj služebník bude uzdraven. Chtěla bych najít takovou víru.                                                       

Nejdříve dovolte, abychom stručně odpověděli na část Vašeho mailu týkající se zvířat:

Nevyřešený přístup lidí ke zvířatům velmi dobře demonstruje celkově nevyjasněný postoj člověka k celé planetě a tedy kompletně k celkovému planetárnímu biotopu.

Na jedné straně se chce člověk realizovat v oblasti expanze, byť by to bylo i za cenu výrazného ničení dosavadního stavu, na druhou stranu pak účelově volá po záchraně a praktické "nedotknutelnosti" všeho dosavadního. Vy tento rozpor dobře vnímáte na zvířatech a jste si určitě vědoma, že člověk správně neplní původní úkol zadaný Bohem o "panování nad veškerým tvorstvem". Žel lidi si pořád pod pojmem "panování" představují jakoukoli formu podmanění (absolutní přizpůsobení podmaněného). Charakteristickým příkladem je vztah k existenci zvířat jakožto k průmyslové výrobě a to se vším všudy - "výrobní pásy, výrobní kapacity, normy apod.

To je určitě v rozporu s tím, co chtěl Bůh od lidí původně. Představa o tom, jak správně nad zvířaty panovat, je částečně nastíněna např. u Iz. 11:6-9 - můžeme brát i doslovně. Ale jak si můžete všimnout, Bible nedává zdaleka vyčerpávající odpovědi na vztah člověka ke zvířatům. Důvod je stejný jako je to např. náš vztah k rostlinám či obráceně k jiným planetám ve vesmíru. V Bibli se řeší problém a stav lidstva od základu, "milovat Boha z celého ..." a "milovat člověka jako sám sebe".

Všimněte si, že většinou právě tyto nevyřešené dvě oblasti působí, že lidé začnou mít silnější vztah např. ke zvířatům než k lidem kolem sebe (často způsobeno zklamáním ze vztahů k druhým lidem ve svém okolí). U mnohých pak často bývá vztah k přírodě tak silný, že jedinec začíná zaměňovat stvořitele za stvoření a k němu se podle způsobů pohanů začne klanět (Slunci, Měsíci, Zemi). Jako příklad lze uvést různé makrobiotické filosofie, které učí lidi postupně přes stravování a péči o sebe si nejprve víc všímat toho, co je a pak následně pomalu člověka připravovat na modlitby k Zemi, rostlinám, zvířatům. Ano, indiánské kmeny děkovaly zvířatům za to, jaká znamení jim dávali, ptali se jich na budoucnost, děkovali i za to, že se zvířata stala jejich potravou. Rozhodně tento přístup má úplně jinou kvalitu než náš konzumní uprostřed civilizace. Ale to, že je něco lepšího, ještě nemusí znamenat, že je to skutečně pravdivé a že to odpovídá úkolu od Boha.

Nyní si můžeme říct ještě jedno podstatné: Jestliže se Bible nějakou oblastí do hloubky nezabývá, pak to znamená, že má člověk obdařený talentem pro tuto oblast zájmu sám vynaložit úsilí a hledat optimální řešení problému.

Pokud pochopí a najde lepší řešení než jaké je dosud známé, má šanci pohnout vývoj o krůček dopředu. Není možné očekávat napoprvé řešení absolutně dokonalé, dost však na tom bude, když toto řešení bude dokonalejší než ta stávající.

My věříme tomu, že pokud se podaří zachránit lidi od vlastního postupného sebezničení a pokud se podaří, aby došlo k nápravě vzhledem k výše uvedeným zákonům "milování Boha a bližního", že se s tím musí ruku v ruce vylepšit i vztah ke zvířatům a přírodě. V opačném případě, a to ať chceme nebo ne, musí, dříve nebo později, se stát kontraproduktivní, výsledkem by pak mohlo být obecné upřednostňování zvířat před lidmi, jakási "pozitivní diskriminace", což dobře může posloužit k dalšímu prosazování satanských filosofií postavených na platformě "New Age" apod. Výše uvedené téma není zde rozhodně rozebráno vyčerpávajícím způsobem, nicméně Vám může posloužit jako inspirace k dalším rozvahám a případnému nasměrování.

Vaše další otázky jsou velmi důležité,  odpovědi na ně by byly obsáhlé a proto je třeba se na ně podívat systematicky.
Začneme tedy pouze tím nejdůležitějším:

1) Všechno co existuje a o čem víme, skutečně bylo vytvořeno podle projektu nejvyšší nám známé inteligence, kterou Bible nazývá Nejvyšším Bohem. Jeho plán byl dále postupně rozpracováván a realizován těmi, které pro tento účel vytvořil, a které Bible rovněž nazývá Bohy (jsou to velká společenství tzv. serafů, cherubů a andělů).

2) Nikdo z nich nemůže být a není ani absolutně všemohoucí ani absolutně vševědoucí. To totiž není možné z principu věci samé. Nikdo a ani Bůh nemůže zároveň něco chtít i nechtít. Bůh na příklad nemůže zároveň chtít, aby jím stvořené přemýšlivé bytosti měly svobodnou vůli, a zároveň aby jednaly vždy podle nějakého předem stanoveného programu. Jednání bytostí se svobodnou vůlí proto není a nemůže být zcela předvídatelné. Tak si to náš Tvůrce přál.

3) Stvořený vesmír a život v něm se řídí v projektu stanovenými principy, z nichž jedním z nejdůležitějších je tento: Každá tvůrčí práce vyžaduje hodně přemýšlení, námahy a úsilí - nic nepovstává a také nepovstalo nějakým kouzlem a tudíž snadno. A naopak: Ničení onoho vytvořeného je vždycky mnohem snazší a rychlejší. A také učení se a pochopení naučeného je vždycky pracné a namáhavé, a vždycky trvá hodně dlouho. Nečekejte proto, prosíme, že Vaše otázky budou zodpovězeny v několika větách. Právě naopak. Kdo Vám takto odpoví, zcela jistě neodpovídá dostatečně pravdivě, ne-li přímo lživě.

4) Tvůrčí práce je spojena s dobrem. Ničení nebo zneužití onoho vytvořeného pak se zlem.

5) Bible popisuje proces tvoření i výchovy lidstva jako velmi obtížný a komplikovaný - často dokonce bolestný, a kdo čeká krásné a poetické čtení, musí být nutně zklamán. Je pravda, že obsahuje také slova útěchy, aby člověk pod tíhou tohoto procesu nepadl. Ale nesmíme očekávat věci, které by nám neprospěly. Na příklad: Bude-li líný student prosit Boha o bezpracné "nalití" vědomostí do své hlavy nějakým "Norimberským trychtýřem", může se dočkat daleko spíše trestu než vyhovění. Pokud ve svých modlitbách žádáme svého Boha, aby se stal našim služebníkem (a to je žel velmi častým jevem), dopouštíme se nehorázné arogance. Naše modlitby by totiž měly charakter sice uctivého, lež přece jen příkazu nebo dokonce rozkazu. Vše, co můžeme učinit nebo si zařídit sami, si sami zajistit musíme. Nebyli jsme přece stvořeni k lenosti.

6) Naše modlitby a prosby musí být v souladu s Boží vůlí, a proto ji musíme co nejlépe znát - a pochopit ji je pracné a vyžaduje hluboké studium. Skutečný křesťan musí Boha hledat, a to si vždy vyžádá velmi mnoho jeho času i námahy. Pro ty, kteří k tomu nemají dost inteligence a schopností, byli ustanoveni kněží - ti však v naprosté většině případů svou práci nyní i vždy v minulosti příliš zanedbávají a zanedbávali, a proto ani oni neměli a na neštěstí dosud nemají dostatečné znalosti. Tím, že nadto vyučují a tváří se jako vědoucí, se dopouštějí klamání věřících; proto budou souzeni a trestáni jako první.

Na našich stránkách jste si jistě všimla, mnoha studií, z nichž kniha bratra Valenty povstala. Tyto studie se mnohem hlouběji zabývají věcmi o Bohu. V nich se dozvíte odpovědi na většinu svých otázek, ale jejich studium bude obtížné - počítejte s tím. Smíme-li doporučit (soudě podle Vašeho dopisu), začněte prvními publikovanými částmi knihy s názvem "Bůh působí na stvořené lidstvo".

Nicméně musíme počítat s tím, že každý člověk je individuum a vyžaduje vlastní poznávací cestu. Proto Vám rádi podle svých možností budeme odpovídat i nadále na Vaše otázky.

Čtu POMALU  znovu Vaši knihu a ke své hanbě přiznávám, že teprve   nyní  vnímám některé i zásadní Vaše nauky a názory.  Aspoň to,  i když vnímám ještě neznamená, že všemu rozumím. Jak je vidět, je to  činnost na celý život. Musím se však přece jen znovu zeptat, Vám nevadí, že už Bůh UDĚLAL  takový  svět, aby jeden tvor požíral druhého a bylo to přitom dobré ?  Nebo stačí si prostě říct, že zdaleka všemu nerozumíme, proč to tak je a tím se s tím vnitřně vyrovnat ?   Nebo  kdo to tedy vlastně vytvořil, snad hlavně andělé. Má o tom Konstruktér  VŠEHO vůbec  přehled?
Jinak je pravda, jak píšete, že některé Vaše názory /učení/ v této knize mohou být  až šokující.   Chci jen říci, že při studiu Vaší knihy, já , celkem  ještě nevyrovnaný člověk co se týká  víry vůbec ,  mám dojem, že nejvyšší Bůh, Stvořitel všeho snad  SPÍ, jak říká tuším některé východní náboženství. Vždyť o VŠECHNO se starají jiné mocné bytosti!  Docela mi  vadí, že se jim říká  Bohové / ale chápu lidi ve starověku/. Prostě mi připadá, že  pokud to přijmu, tak nevím, ke komu mám vlastně nyní obrátit své myšlenky /modlitby, prosby o upřímnou víru atd. /. Skoro jako by se Bůh někam ztratil.

Vaše otázky by si zasluhovaly dlouhé a vyčerpávající odpovědi s množstvím analýz a důkazů. Většinu odpovědí najdete v studiích publikovaných na našich www stránkách a proto se nyní budeme snažit o stručnost.

1) Krutost přírody.

Pochopte prosíme, že naše tradiční "pohádkové" představy o Stvoření jsou neskutečné a nereálné.

a) Rostlinstvo zde muselo být jako první a zvířata až potom aby měla co žrát ( Gn 1:11,12).

b) Zvířata nemají rozum a svobodnou vůli a nelze jim vysvětlit, co mají dělat aby se nepřemnožila. V době prvních lidí, žijících v zahradě Eden, byla tato rovnováha zajišťována pravděpodobně anděli. Tuto roli měli však převzít od nich lidé (Gn 1:26, Gn 2:15).  Poté, kdy nebyl na Zemi dokonalý člověk, který by se postaral o bezbolestnou rovnováhu v přírodě, bylo nutné tuto rovnováhu zajistit tak zvanou zpětnou vazbou - prostřednictvím predátorů a dalších regulačních prvků.

Povolení k jedení zvířat dostává až Noe po potopě, kdy přežilé rostliny nemohli zřejmě poskytnout vyváženou stravu (Gn 9:3).

Připomínáme, že živá příroda je velmi komplikovaný systém, který dodnes lidé nejsou schopni detailně prostudovat a smysluplně řídit.

V Novém Božím světě budou muset lidé zajistit její rovnováhu bez predátorů (Iz 11:6-9). Tak, jak bylo původně plánováno (Gn 1:29-31).

2) Bůh si přeje, abychom my lidé řešili náš základní úkol, kvůli kterému jsme byli stvořeni, kolektivně. Individualismus moderní doby je pro křesťany velmi nevhodný. Z téhož důvodu nám Písmo předkládá Boha jako kolektiv bytostí jakožto vzor. Byli jsme i proto stvořeni podle jeho podoby.

Modlitby, které Bohu překládáme, jsou vyslýchány pověřenými duchovními bytostmi. Všechny to však činí v jednotném Božím duchu.

Stejně tak by se měl chovat i Boží lid. Proto například Ježíš Kristus řekl: "Kdo vidí mne, vidí Otce".

Zpět na seznam námětů