Křesťanské biblické badatelství

Kniha:
Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde

Cesta člověka od Edenu do času obnovy
Nově přidán druhý díl 26.10.2020

Kniha Zjevení Janovo
Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Křesťanům
Sen krále Nebúkadnesara
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie

Novinky

Nová úvaha: Zamyšlení nad Ježíšovými slovy: Blahoslavení chudí duchem
13/10/2020

Nová studie: Studie proroctví řečeného hadovi v rajské zahradě
04/10/2020

Je Ježíš a Michael stejná osoba?
3/5/2020

Velký zástup, proroctví velké naděje
27/10/2017

V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017

Biblická proroctví se naplňují, království Boží se přibližuje (19.11.2016)     
Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016

Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015

Biblická proroctví a války
14/4/2015

Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

Událost, která změní svět
1/9/2014

První Boží proroctví o nepřátelství mezi potomstvem ženy a potomstvem hada

 

První Boží proroctví zapsané v Bibli bylo vysloveno přímo Bohem k hadovi, ženě a Adamovi, hned po tom, co Bůh zjistil, že had svedl Adamovu ženu, aby pojedla ze zakázaného stromu a Adam si vzal plod od své ženy a pojedl z něho také. Celé proroctví zní takto:

,, יהוה  Bůh řekl hadovi: Protože jsi to učinil, buď proklet a vyvržen od všech zvířat a od veškeré polní zvěře, budeš se plazit po břiše a žrát prach po všechny dny svého života.  A položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi símě tvé a símě její; ono tobě rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.  Ženě řekl: Velice rozmnožím tvé strádání a tvou úzkost, v bolestech budeš rodit děti; budeš dychtit po svém muži, ale on bude nad tebou vládnout.  A Adamovi řekl: Protože jsi uposlechl svou ženu a jedl jsi ze stromu, o kterém jsem ti přikázal: Z toho nejez, budiž kvůli tobě prokleta země: S námahou z ní budeš jíst po všechny dny svého života.  Bude ti vydávat trní a bodláčí a budeš jíst polní rostliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, neboť jsi z ní vzat. Prach jsi a do prachu se navrátíš." 1Mojžíšova 3:14-19;

Část proroctví určená ženě a Adamovi se začala naplňovat prakticky hned. Proroctví určené hadovi čeká na své splnění až do chvíle, kdy bude odstraněna smrt. Zkusme si nyní proroctví určené hadovi rozebrat podrobněji.

,, יהוה  Bůh řekl hadovi: Protože jsi to učinil, buď proklet a vyvržen od všech zvířat a od veškeré polní zvěře, budeš se plazit po břiše a žrát prach po všechny dny svého života."

Na první pohled se nic z toho v minulosti nestalo a ani dnes neděje. Znamená to, že první Boží biblické proroctví se nesplní? Nebylo by jediné. Vzpomeňme si na Jonášův příběh, v němž je prorok poslán Bohem do Ninive, aby mu oznámil Boží rozhodnutí o Ninive, že bude zničené. Ale protože obyvatelé města, včetně krále, činili upřímné pokání, Bůh svou hrozbu neuskutečnil. Jeho proroctví se nenaplnilo. Víme z celého příběhu, proč se nenaplnilo. Nejde o falešné proroctví.

Je snad první biblické proroctví stejný případ? Vždyť had je v přírodě běžným článkem přírodního prostředí. Leze po zemi, po stromech i plave ve vodě a živí se většinou ulovenými živočichy. Neživí se prachem, i když se plazí po zemi. Nebo snad ano? Připomeňme si, co Bůh říká nakonec Adamovi: ,,Prach jsi a do prachu se navrátíš." Takže v přeneseném smyslu jsou všichni pozemští tvorové učinění z prachu, jako Adam a had tak žere prach jen v jiné formě, než si běžně pod tím slovem představujeme. Ale v čem spočívá hadovo prokletí, když všechny formy plazů jsou přirozenou součástí přírody a plní v ní svou, Bohem určenou užitečnou funkci? Vysvětlení je možná v samotném slovním spojení ,,buď proklet a vyvržen ...". V hebrejštině je základem slova proklet ,,chrm" (chérem). U Izraelců znamená to slovo naprosté zničení, vyhlazení, odsouzené ke zničení. Vyskytuje se proto zejména v souvislosti s vyhlazovacími válkami, v nichž museli být zahubeni nejen lidé, ale zničení propadl i jejich veškerý majetek, včetně zvířat. Známým biblickým příkladem je Jericho.

Těžko si můžeme představit, že by se prokletí, neboli zničení hada, vztahovalo na hady žijící v přírodě. Odpověď na otázku, v čem spočívá hadovo prokletí, nebudeme proto hledat v přírodě. Než ukážeme na pravou identitu hada, uvědomme si, že o hadovi se v tomto příběhu píše jako o nejchytřejším tvorovi ze vší polní zvěře. O jeho vědomostech není pochyb. Věděl o stromu poznání, věděl, co způsobují jeho plody po požití. Z jeho řeči se ženou navíc vyplývá, že má vědomí a inteligenci přinejmenším na stejné úrovni jako člověk, protože použil na ženu chytrou lest. Jestliže ho Bůh proklel, musel had podléhat vyššímu právu než jakákoliv polní zvěř, kterou dnes na zemi známe. Včetně plazů. Jestliže Bůh je spravedlivý, nemůže trestat takovým způsobem živočicha, jehož vědomí je na mnohem nižší úrovni a nepřemýšlí o tom, co je dobré a co je zlé. Jedná pudově. Kdo tedy je oním hadem?

Nápovědu nám dává Janovo Zjevení 12:9: ,,A byl svržen veliký drak, ten dávný had, nazývaný Ďábel a Satan, který svádí celý obydlený svět. Byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním." Ano had, jemuž je určeno první biblické proroctví, je ve skutečnosti Boží syn, který se stal Božím odpůrcem a který se určitě neživil lovem hlodavců a jiných živočichů, jako hadi žijící v přírodě. Ale jedním z důsledků jeho prokletí je i omezení jeho stravy na tu, jež pochází z prachu země. Neznamená to, že k tomu dochází okamžitě. Stejně jako Adam s Evou nezemřeli hned, ale propadli smrti, která ukončila jejich život nevyhnutelně později, ani prokletí se na hadovi nesplnilo hned. Ale nepředbíhejme. Proroctví hadovi má ještě další pokračování:

,,A položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi símě tvé a símě její; ono tobě rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu."

O nějakém nepřátelství mezi lidmi a hady, které by vyústilo v konflikt, popsaný v proroctví, nemůže být řeč. Hebrejské slovo ,,zera" zde překládané jako símě nebo semeno se v přeneseném významu používalo i ve smyslu přímý potomek, potomstvo, rod. Apoštol Pavel například vysvětluje v dopise Galatským ve 3:16, že Kristus je zaslíbeným potomkem Abrahámovým (,,Zaslíbení byla řečena Abrahamovi a jeho potomku. Písmo neříká: ,a potomkům ', jako by jich bylo mnoho, ale jedná se jen o jednoho: ,a tvému potomku,' a tím potomkem je Kristus."), přitom se odvolává na Boží zaslíbení z 1 Mojžíšovy 22:18; ,,Ve tvém semeni si budou žehnat všechny národy země, protože jsi mne uposlechl." Kraličtí zde slovo ,,zera" překládají jako semeno, ale v přeneseném významu píše Pavel o potomku. Z toho můžeme odvodit, že v proroctví určeném hadovi Bůh mluví o potomstvu hada a ženy.

Ze Zjevení víme, že had ve skutečnosti není doslovný plaz, ale Boží odpůrce, nazývaný taky Drak, Satan a Ďábel. Potomstvo hada a potomstvo ženy pak musí představovat dvě různé linie potomstva. O dvou liniích potomstva mluví i Ježíš v podobenství o pšenici a pleveli v Matoušovi 13:36-39; ,,... I přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: ,,Vylož nám to podobenství o plevelu na poli." On jim odpověděl: ,,Rozsévač dobrého semena je Syn člověka a pole je svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho Zlého;  nepřítel, který je zasel, je Ďábel. ...". A jinde Ježíš o těch, kdo mu nevěřili a provokovali ho, říká ,,Plemeno zmijí, jak můžete mluvit dobré věci, když jste zlí? Vždyť ústa mluví z přebytku srdce." Z Ježíšových slov vidíme, že i on rozlišoval mezi dvěma liniemi. Rozdělení lidstva na dvě linie nastalo hned od začátku. Ukázalo se to už na Kainovi a Ábelovi. Zatímco oběť Ábelovu Bůh přijal, Kainovu oběť nepřijal. Následně Kain zabil Ábela. Jan pak ve svém prvním dopise píše: ,,Neboť to je ta zvěst, kterou jste slyšeli od počátku: abychom se navzájem milovali.   Ne jako Kain, který byl ze Zlého a zabil svého bratra. A proč ho zabil? Protože jeho vlastní skutky byly zlé, kdežto skutky jeho bratra byly spravedlivé." [1]

Hadovo potomstvo jsou lidé, kteří mají vlastnosti toho Zlého. Ježíš je v podobenství nazývá syny toho Zlého, stejně jako Pavel a Jan píše o Kainovi, že byl z toho Zlého. Skutky synů (potomků) toho Zlého jsou zlé. Ale to se dá říct prakticky o všech lidech. Jenom Bůh je dobrý. Už před potopou Bůh konstatuje, že lidské srdce je zaměřené na zlo. ,,I viděl  יהוה, jak mnoho je na zemi lidského zla a že všechno zaměření úmyslů jejich srdce je napořád jenom zlé," Proto zkrátil věk člověka z tisíce let na sto dvacet let.

Kdo tedy představuje potomstvo ženy, když všichni jsou zlí? Tahle na první pohled složitá otázka má možná dost jednoduché vysvětlení. Adam pojmenoval svou ženu Eva, protože je matkou všech živých [2] . Co to znamená? Proč jí Adam pojmenoval matkou všech živých? Copak Eva nebo kdokoliv jiný mohl rodit mrtvé? Jaký by to dávalo smysl? Žádný. Smysl to dává jedině, když připustíme, že Adam pochopil Boží proroctví k hadovi, tak, že prokleté potomstvo hada je určené k zániku, určené ke zničení. Zatímco potomstvo ženy jsou ti živí, na něž se hadovo prokletí nevztahuje. Nechci tím říct, že Adam byl tak jasnozřivý, že hned pochopil, o co v proroctví hadovi jde. Ani určitě nevěděl, jak dlouhá a složitá bude cesta k záchraně lidstva a k vítězství nad smrtí. Jen asi pochopil, že žena v proroctví představuje vítěznou linii, která bude nakonec žít. A protože v té době jiná žena na zemi nebyla, pojmenoval svou ženu matkou všech živých.

Ježíš podporuje tuto myšlenku, když říká: ,,Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův'? Bůh není Bohem mrtvých, ale živých. " [3] A jindy říká jednomu ze svých učedníků, který se chtěl omluvit a odejít, aby mohl pohřbít někoho z rodiny: ,,Následuj mě a nech mrtvé, ať pohřbí své mrtvé." [4] Když šel vzkřísit Lazara řekl Ježíš, Martě: ,,... ,,Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, jistě nezemře na věčnost. Věříš tomu?" [5] To je odpověď na otázku, kdo jsou ti živí z potomstva ženy. Eva však už dávno zemřela a od té doby se narodilo mnoho lidí, mnoha ženám. Kdo je tou ženou, z proroctví hadovi?

Částečnou odpověď najdeme ve Zjevení 12 kapitole: ,,A ukázalo se veliké znamení v nebi: žena oděná sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě koruna z dvanácti hvězd. Byla těhotná a křičela, když v bolestech a mukách pracovala ku porodu. " [6] Důvod, proč se objevuje toto znamení v(na) nebi může být v tom, že žena není konkrétní osoba, ani jedna skupina Božího lidu, ale představuje Boží lid, na něhož se vztahuje Boží zaslíbení, z něhož vzejde budoucí Boží vládce. Ne náhodou je žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou ze dvanácti hvězd. Stejný popis totiž byl v Josefově snu z 1Mojžíšovy 37:9,10; ,,Měl znovu jiný sen a vyprávěl ho svým bratrům: Hle, znovu jsem měl sen, a v něm se mi klanělo slunce, měsíc a jedenáct hvězd. Vyprávěl ho otci a bratrům. Otec ho okřikl: Jakýs to měl sen? Cožpak snad přijdeme já, tvá matka a tvoji bratři, abychom se ti klaněli k zemi?" Josef je dvanáctou hvězdou v koruně ženy. V jeho snu představuje slunce, měsíc a hvězdy celou Boží rodinu. V té době už Bůh přejmenoval Jákoba na Izrael a toto jméno přešlo i na jeho syny a jejich potomky. Proto žena v znamení v nebi je veškerý Boží lid, na nějž se vztahují Boží zaslíbení, jaká platila i pro Jákoba, alias Izraele, tedy na všechny skutečné Abrahámovy potomky z víry, prověřené, jako byl prověřený Jákob. Nejde o lid první smlouvy, protože smlouvu uzavřel Bůh s Izraelským lidem skrze Mojžíše až mnohem později.

Proroctví určené hadovi o potomstvu jeho a potomstvu ženy se tak propojuje se znamením ženy v nebi, se snem Josefovým a jménem Adamovy ženy ,,matky všech živých". Na otázku, zda a jak se naplňuje proroctví určené hadovi, můžeme nyní odpovědět, že se postupně blíží jeho naplnění s tím, jak se blíží splnění Janova proroctví o znamení ženy v (na) nebi.

V závěru našeho věku se naplní i část proroctví týkající se nepřátelství mezi oběma liniemi. Hlava hadova potomstva bude rozdrcena. Stejně tak bude rozdrcena pata potomstva ženy. Nebudeme se teď pouštět do rozboru toho, co je hlavou hada a co je patou ženy. Jen si přejme, abychom nepatřili ani do jedné z těchto dvou kategorií.



[1] 1Janův dopis 3:11,12;

[2] 1Mojžíšova 3:20;

[3] Matouš 22:32;

[4] Matouš 8:22;

[5] Jan 11.25,26;

[6] Zjevení 12:1,2;