Křesťanské biblické badatelství

Kniha:
Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde

Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Blesk od východu k západu
Záchrana křesťanů milosrdenstvím
Křesťanům
Kniha Zjevení Janovo
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie: Svěstlo živých

Novinky

Nová studie: Spor o Joba
31/1/2018
Velký zástup, proroctví velké naděje
27/10/2017
V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017
Až se naplní míra vzpurných
16/10/2016

Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016

Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015

Duchovní vykořenění
14/4/2015

Biblická proroctví a války
14/4/2015

Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

Sen krále Nebúkadnesara
15/10/2014

Událost, která změní svět
1/9/2014

Podobenství o pannách
20/6/2014

Předurčení
18/12/2013

Světlo živých

 

Motto: ,,A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila."

Scházíme se jednou za rok, abychom si připomněli nejdůležitější událost našeho, křesťanského věku. Zakončení Ježíšovy cesty zde na zemi. A při té příležitosti se zamýšlíme nad různými tématy a souvislostmi, které se týkají Ježíšovy oběti a jeho evangelia. Není náhoda, že letos budeme hovořit o světle, tak jak se o něm píše v Písmu. Vývoj ve světě je rok od roku dramatičtější, zejména pro nás křesťany. Postupný útok na základy naší víry a hodnoty s ní spojené není náhodný. Jsou před námi horší časy. Je dobré si připomínat světlo naděje založené na Ježíši Kristu.

Vy, kteří jste byli na loňské připomínce Pánovy poslední večeře a oběti, si možná ještě vzpomenete na postřeh z velikonoční mše se svíčkami v kostele. Ve tmavších místech se zdálo, že stejné svíčky vydávají větší jas. Ano, s rostoucí tmou roste i význam každého, třeba malinkatého zdroje světla. Ve smyslovém vnímání jde nejspíš o subjektivní dojem, ale v duchovní rovině našeho života jde o mnohem víc než jen o dojem. I lidé, kteří neznali Boží slovo, to věděli už dávno před námi. Například Siddhártha Gautama je znám více jako Buddha neboli ,,Osvícený". Protože jeho myšlenky a slova vnášely do životů lidí, neznalých Božího slova, nové světlo, poznání a nabízelo vyhlídku na lepší budoucnost. Platí to i o dalších myslitelích například staré Číny, starověkého Řecka. To bylo před příchodem našeho Pána Ježíše. Ale platí to i o některých učencích středověku a z křesťanského věku známe i pojem osvícenectví jako intelektuální hnutí, životní postoj a filosofický směr 17. 18. století , který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení [1] , jehož ovocem je i dnešní stav západní civilizace. Zdrojem světla pro Boží lid Kristův i Mojžíšův je však stále Boží slovo. Žalmista to vyjádřil kdysi větou: ,,Tvé slovo je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce." (Žalm 119:105)

Velikonoce jsou připomínkou světla, s nímž přišel Ježíš na zem. Tím světlem je reálná naděje na lepší budoucnost a trvalý život. Reálná protože jí Ježíš vykoupil svým skutečným životem. Proto mohl apoštol Pavel k připomínce Pánovy večeře napsat: ,,Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také předal, že Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazován, vzal chléb, vzdal díky, rozlomil jej a řekl: ,Vezměte, jezte. Toto je mé tělo, které se za vás láme. Toto čiňte na mou památku.' Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: ,Tento kalich je nová smlouva v mé krvi; toto čiňte, kdykoliv byste pili, na mou památku.'  Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. [2] "

To je pravý důvod, proč jsme dnes zde. Abychom připomněli světlo naděje, které nejen nám přinesla Ježíšova oběť. Nebojte se, nebudu zde dělat hlubokomyslné rozbory o Ježíšově smrti, chci jen připomenout, že naše naděje je neotřesitelná, právě díky Ježíšově nezpochybnitelné oběti. Bůh je spravedlivý a i naše naděje musí být založená na spravedlivém základě. A tím spravedlivým základem je Ježíšova oběť. Tohle by měli duchovní autority hlásat ze všech křesťanských kazatelen nejen o velikonocích. A bylo by hezké, kdyby to uměly i vysvětlit. Smutné je, že jsem to za celé velikonoce zaslechl z úst duchovních sotva dvakrát a to ještě jen velmi zjednodušeně, takže z jejich slov jasně nevyzněla síla ani spolehlivost naší naděje.

 

Světlo a tma

 

Bavíme se od začátku o světle. Víme, že ke světlu přirovnávali lidé nové poznatky, Boží slovo a všechno, co podporuje vyhlídky na lepší život. Za nositele světla byli a jsou proto považovaní lidé, přinášející nové poznání a myšlenky, dávající nové možnosti, vyhlídky a naději do budoucna. Dnes máme na výběr z tak velkého množství informací a myšlenek, že není ani tak problémem informace získat, ale spíš je problém najít mezi nimi ty, skutečně životodárné informace. Nejsou všechny informace stejné kvality a ne všechny jejich zdroje jsou důvěryhodné. Už apoštol Pavel napsal: ,,A není divu; vždyť sám Satan se přestrojuje za anděla světla. [3] " A tím se dostáváme k jednomu z největších problémů naší doby. Jak rozpoznáme, co je skutečné světlo, a co už je spíše tmou? Co ukazuje reálnou naději na lepší budoucnost a co naopak zatemňuje cestu k trvalému životu? Bible už více než tři tisíce let hovoří o světle živých: ,,Mou duši vykoupil, aby nepřešla do jámy, můj život uzří světlo. Hle, Bůh při člověku udělá všechny tyto věci dvakrát i třikrát, aby odvrátil jeho duši od jámy, aby byl osvícen světlem živých. [4] " Co znamená pojem ,,světlo živých"?

Ukažme si to na příkladu: Ježíš napsal andělu sboru v Sardách: ,,,Toto praví ten, který má sedm duchů Božích a sedm hvězd: Znám tvé skutky; máš jméno, že žiješ, ale jsi mrtvý." Ježíš nepíše fyzickému nebožtíkovi, ale někomu, kdo sice fyzicky žije a přesto je už mrtvý pro své skutky. Klíčová pro pochopení je věta: ,,Kdo vítězí, takto se bude oblékat do bílých šatů a jeho jméno nevymažu z knihy života, nýbrž vyznám je před svým Otcem a před jeho anděly. [5] " To odpovídá i Ježíšovým slovům, která pronesl ještě za života na zemi: ,,Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít". Všichni, kdo jsou zapsáni v knize života, jsou živí i když zemřeli, protože budou opět žít skrze svou projevenou víru. Jejich světlem je Kristus. Ale Kristus je světlem živých pro křesťany. Jak to myslel Job nebo žalmista v době dávno před Kristem?

Ježíš na hádanku saduceů, kteří ho chtěli nachytat, protože nevěřili ve vzkříšení, odpověděl: ,,... ,,Bloudíte, protože neznáte Písma ani Boží moc. ... Pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co vám bylo od Boha řečeno slovy:   ,Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův'? Bůh není Bohem mrtvých, ale živých. [6] " Co to znamená? Abrahám, Izák i Jákob a další: ,,Tito všichni zemřeli podle víry". Díky projevené víře v Boha a ve splnění jeho zaslíbení jsou zapsáni v knize života. Proto o nich Ježíš mluví jako o živých. Ano i před Kristem byli zapisováni lidé do knihy života nebo také do pamětní knihy, o níž se zmiňují například Mojžíš (2Mo 32:32,33 [7] ), Daniel (12:1) nebo Malachijáš (3:16) a budou tedy opět žít. Všimněme si, že Ježíš mluví jmenovitě o Abrahámovi, Izákovi a Jákobovi, tedy o praotcích Izraele, kteří žili dávno před zákonem. Proto jejich světlem nemohl být zákon, nýbrž Boží zaslíbení, v něž uvěřili, a proto konali skutky z ní pramenící. Vysvětluje to autor dopisu Židům v 11 kapitole: ,,Vírou i sama Sára, ač byla neplodná, přijala moc k početí potomka a mimo svůj čas porodila, protože měla za věrného toho, kdo dal slib. ... Tito všichni zemřeli podle víry, aniž v plnosti přijali ta zaslíbení; jen zdaleka je zahlédli a pozdravili, a vyznali, že jsou cizinci a příchozí na zemi. ... Proto se Bůh za ně nestydí, je-li nazýván jejich Bohem, neboť jim připravil město. " Celá tato kapitola je plná velkých příkladů víry lidí, kteří žili před Kristem, víry, která zavírala tlamy lvů, krotila oheň pece, porážela nepřátelé, ženám vracela jejich mrtvé a mnoho dalších. Vyplývá z nich, že jejich světlem byla Boží slova, v něž věřili, jejichž splnění se sice za života nedočkali, ale cituji: ,,Tito všichni zemřeli podle víry, aniž v plnosti přijali ta zaslíbení; jen zdaleka je zahlédli a pozdravili, a vyznali, že jsou cizinci a příchozí na zemi.". Jsou zapsaní v pamětní knize života a budou žít. Když to všechno shrneme, světlo živých je živá víra ve splnění Božích zaslíbení o lepší budoucnosti a trvalém životě, těch, kteří jsou díky ní zapsaní v knize života, před Kristem. A skrze víru v Ježíše Krista jsou v ní zapsaní i po Kristu.

Naše účast zde je také skutek živé víry, protože zvěstujeme smrt Páně, která vykupuje naše životy a je živým světlem naděje pro naší přítomnost i budoucnost. Dokazujeme tím, že jsme živí nositelé světla.

 

Nový rozměr Ježíšova světla

 

Ježíš dal Božímu slovu nový rozměr. V čem je Ježíšovo světlo nové nebo jiné oproti Božímu slovu, které měl žalmista? Určitě ne v tom, že by Ježíš nějakým způsobem popíral zákon. Naopak, on sám řekl: ,,Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit." [8] V Dopise Židům je vysvětleno: ,,vždyť Zákon nic nepřivedl k dokonalosti -- uvádí se však lepší naděje, skrze niž se přibližujeme k Bohu. [9] "

Proroci, Mohamed, Buddha a osvícenci všech dob byli doživotní držitelé jednoho života na dobu určitou a nemohli život prodloužit do nedohledna sobě ani jiným. Ježíš má pravomoc nad životy ostatních lidí, protože mu je svěřen soud. On je tím, kdo rozhoduje, bude-li ten, či onen člověk zapsán v knize života. Je bohužel velmi nešťastné, že některé křesťanské autority připustily pochybnosti o Ježíšově moci a právu. Nejen chybami a bezprávím, které mlčky tolerovaly nebo někdy i aktivně podporovaly. Hlavně tím, že o významu Ježíšovy oběti a jeho moci málo mluví a málo vše s tím související vysvětlují. Totéž se nezřídka děje dodnes. Nezdůrazňují pravou sílu a podstatu naděje založené nikoliv na kráse příběhu nebo hluboké mystice, ale na Ježíšově moci a právu, které dostal od svého Otce [10] . Síla Ježíšovy oběti je v tom, že je skutečná a ve shodě s Otcovou vůlí: ,,Já sám od sebe nemohu dělat nic. Jak slyším, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli toho, kdo mne poslal."" Proto od něj mohl přijmout moc, kterou nikdo jiný v nebi ani na zemi nemá. Proto skrze nikoho jiného nemůže přijít záchrana, neboť Bůh, jeho Otec, určil k záchraně Ježíše. Kdo si uvědomuje, jak důležitá je to věta? Kdo dnes hledá vůli Stvořitele?

 

Zvolte si světlo, ne tmu

 

Žijeme v přelomové době. V každém ohledu. Cítí to každý, kdo vnímá dění okolo sebe. Mění se pohled na řadu věcí. Písmo nás skrze proroky připravuje na to, že nastane doba, kdy se bude vydávat dobro za zlo a zlo za dobro [11] , světlo za tmu a tma za světlo, hořké za sladké a naopak. V knize proroka Daniele (7:25) se dočteme: ,,Bude pronášet slova proti Nejvyššímu a svatým Nejvyššího nedá pokoj. Bude také uvažovat, že změní doby a právo, a budou mu do ruky vydány až do času a časů a půl času." Ta doba už tu je, i když zatím není vidět vzpoura proti Bohu a svatým nejvyššího. Můžeme například pozorovat dosud nevídaný útok na základy křesťanských morálních a mravních hodnot.

Příklady známe. Nejen tolerance, ale přímo podpora nepřirozených vztahů mezi muži a muži, či mezi ženami a ženami (vzpomeňte si na tzv. pochody ,,hrdosti" Prague pride, podporované magistrátem), ochota legalizovat tzv. manželství párů stejného pohlaví i s umožněním výchovy adoptovaných dětí těmito páry je jen jeden z nejviditelnějších příkladů. V opačném směru můžeme pozorovat systematické oslabování významu rodiny. Stát se snaží převzít kontrolu nad výchovou dětí od stále útlejšího věku. Uzákonil povinnou předškolní docházku, takže rodiče vlastně nemají na výběr. Jakmile potomek dosáhne plnoletosti, nemají školy povinnost informovat rodiče o plnění školních povinností jejich potomků. Potomek je sice stále existenčně závislý na rodičích, ale nemusí se jim zodpovídat z výsledků ve škole, ani je poslouchat. Velmi dlouho bychom se mohli bavit o tom, jak filmový průmysl a veškerá velká média, včetně internetu, relativizují a zamlžují vnímání toho, co je dobré a co je zlé. Přesto Janova slova ,,A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila." jsou stále pravdivá. A nejen to, jejich význam roste tím více, čím více houstne tma. Jako roste význam každé malé svíčky v temném koutě. Také proto je postupný útok služebníků tmy namířený zejména vůči křesťanství. Zatím probíhá spíše skrytě, ale o to je nebezpečnější. Ateismus minulého režimu vystřídal konzumní životní styl. Lidé tráví spoustu času starostmi o zajištění takové životní úrovně, kterou jim média podbízí. Jako by jedinou správnou ideou bylo plné břicho, fyzická krása a kondice, nablýskaný dům nebo byt, či auto a tak dále. Nemáš na to? Zadluž se. Není nic snazšího. Je to typický trik, jak zotročit mnoho lidí, aby byli poslušní a neměli čas a energii na nic jiného než na řešení takových starostí. Aby neměli čas si uvědomit, že je tu stále mnohem lepší nabídka a životní cesta i když, jak říkal Ježíš, nejde o lehkou cestu.

Na začátku jsme hovořili o duchovní rovině života. Písmo nám jasně říká, že náš život nemá být jen živočišný, ale jeho cílem je růst v duchovního člověka. ,,Zasévá se tělo duševní, vstává tělo duchovní. Je-li tělo duševní, je také tělo duchovní." (1K 15:44) Ano, náš život má směřovat k vyšší kvalitě než je propagovaná současná životní úroveň, majetek, sláva a moc. Bůh nám nabízí cestu s nadčasovými, ale reálně a pevně stanovenými cíli. Naopak, světskými autoritami je nám stále nepřímo podsouváno, že si máme užít tento krátký život, co nejlépe podle ,,svých" představ. Žijeme doslova v duchovní tmě. A není to náhoda. Je to záměr. Když se zeptáte sami sebe, co vám nabízí dnešní vládci? Mají nějakou vizi pro lepší budoucnost? Do povědomí veřejnosti se dostal pojem NWO neboli nový světový řád. Ale kdo ví, co se za tímto pojmem doopravdy skrývá? Naproti tomu Bůh nám ve svém slově neskrývá nic důležitého. V písmu najdeme mnoho podrobností o jeho vládě, která vystřídá vlády současné. Největším důkazem, že to myslí vážně je jeho syn Ježíš, kterého poslal, aby nás vykoupil svým životem a byl vzkříšen, aby se ujal vlády v čase obnovy [12] .

Ještě stále je čas, kdy máme na výběr. Mezi životem a smrtí, dobrem a zlem, světlem a tmou. Světlem živých je víra ve splnění Božích zaslíbení a v Kristovu krev, která maže naše hříchy. Ježíš řekl: ,,,, Mějte se na pozoru a střezte se před každou chamtivostí, neboť i když má někdo nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co vlastní. ... Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít""" Svět v nás na jedné straně podněcuje a živí touhy, které jsou dobré jen pro tento jediný krátký život. Ježíš nám na straně druhé vykoupil naději na lepší a trvalý život. To je to světlo, které tma nepohltila. Žijme proto jako děti světla těch živých. Žijme tak, abychom nebyli vymazáni z knihy života.



[1] ,,Osvícenectví je intelektuální hnutí, životní postoj a filosofický směr 17. 18. století , který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení. Osvícenství je odmítavou reakcí na barokní religiozitu , proti níž staví vlastní prostředky a možnosti člověka: racionalismus , logiku a humanismus . Vytvořilo vlastní duchovní, etické a estetické principy, do té doby neznámé, které daly základ mj. dnešním konceptům občanské svobody a rovnosti , demokracie , pokroku a lidských práv ."

[2]   1K 11:23-26;

[3] 2Kor 11:14;

[4] Job 33:28-30;

[5] Zj 3:1,5;

[6] Mt 22:29-32;

[7] ,,Nuže, jestli sejmeš jejich hřích, bude dobře, jestli ne, vymaž mě ze své knihy, kterou jsi napsal. Hospodin Mojžíšovi odpověděl: Kdo proti mně zhřešil, toho vymažu ze své knihy."

[8] Mt 5:17;

[9] Žd 7:19;

[10] ,,Byla mi dána veškerá pravomoc na nebi i na zemi." Mt 28:18

[11] ,,  Běda těm, kdo zlu říkají dobro a dobru zlo, kdo pokládají temnotu za světlo a světlo za temnotu, kdo pokládají hořké za sladké a sladké za hořké." Iz 5:20;

[12] ,,Nebe ho musí přijmout až do časů obnovy všech věcí, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy všech svých svatých proroků." (Sk 3:21)