Křesťanské biblické badatelství

Kniha:
Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde

Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Blesk od východu k západu
Záchrana křesťanů milosrdenstvím
Křesťanům
Kniha Zjevení Janovo
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie: Zvol si život

Novinky

Nová studie: V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017
Až se naplní míra vzpurných
16/10/2016

Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016

Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015

Duchovní vykořenění
14/4/2015

Biblická proroctví a války
14/4/2015

Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

Sen krále Nebúkadnesara
15/10/2014

Událost, která změní svět
1/9/2014

Podobenství o pannách
20/6/2014

Předurčení
18/12/2013

Jedenáctá část - Chrám


MOTTO:
"Toto praví Hospodin: 'Mým trůnem jsou nebesa a podnoží mých nohou země. Kdepak je ten dům, který mi chcete vybudovat? Kdepak je místo mého odpočinutí?'" (Iz. 66:1)

Zatím jsme kvůli tématické návaznosti záměrně vynechali důležité téma, týkající se Božího lidu. Je jím chrám neboli Boží dům. Teprve po vysvětlení tohoto tématu budeme moci provést velmi názorné, a proto důležité srovnání klíčových charakteristických rysů všech tří smluvních období. Přestože Bohu nelze vystavět dům a Bible to mnohokrát opakuje (2.Pa. 2:6; 1.Kr. 8:27), tento dům (chrám) stavěn byl. Jak je to možné? Jedním z důvodů byla opět chudost tehdejšího jazyka. Slovo dům bylo nejbližším tehdy používaným výrazem pro to, co chtěl Bůh v rámci svého lidu vybudovat 1 .

Chrám 1. smlouvy

Božím domem byl v jistém smyslu už Izraelský národ. (Žd. 3:2) Byl i nebyl. Bůh se konkrétně vyjádřil, že přebývá ve stanu - ve stánku úmluvy, (2.M.25:8) později v chrámu. (1.Kr. 6:12,13; Ž. 132:13,14) Přitom zároveň tvrdil, že přebývá v "husté temnotě" (PNS) "mrákotě". (1.Kr. 8:12) Proč takové komplikace? Protože tehdejší Izrael nebyl na dostatečně vysokém stupni vývoje. V této fázi totiž národ (ani jeho malá část) nemohl plnohodnotně plnit funkci plánovaného Božího domu 2 . Zralost lidí a znalosti o Bohu a Jeho zákonech byly ještě velmi omezené - pro lidstvo byl dosud obestřen "temnotou". Chrám byl tedy další věcí, která byla lidem dána jako perspektiva. (stín - Žd. 10:1 KB) Byl jim svěřen pouze model této věci, v tomto případě dokonce hmotný.
Poznámka: Stánek, později chrám, byl součástí zákonných opatření. Chrám plnil totožnou funkci jako svatostánek a měl i totožné architektonické prvky. Oba tyto modely byly projektovány Jehovou. (1.Pa. 28:12 PNS)
Jeho architektonické prvky předobrazně odpovídají struktuře duchovního chrámu. (Srov. 2.Pa. 3:17 a Zj. 3:12; dva sloupy v průčelí chrámu: jeden napravo a druhý nalevo.)

Chrám 2. smlouvy

Teprve ve druhé smlouvě nabývá chrám své konkrétní podoby. Je zde už dostatek duchovně vyspělých lidí, kteří jeho funkci mohou plnit. Jsou to právě oni pomazaní či svatí křesťané.
"I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista". (1.Pt. 2:5)
Přestože v dobách první smlouvy lidé dávno znali a používali maltu, byl tento chrám pouze poskládán z nespojených kamenů, podobně jako třeba egyptské pyramidy. To symbolizuje vyšší míru svobody. Lid předstíněný právě tímto chrámem už má usilovat o vytvoření nehierarchicky 3 řízeného společenství. (Mt. 20:25-27) Tento lid se má stát jádrem duchovního a výkonného vedení budoucí společnosti (chrámem naplněným Božím duchem; srov. Gal. 5:22), rozrůstajícím se svazkem svobodných, nehierarchicky komunikujících, mravně vyspělých jedinců. K poznání, že takové uspořádání je žádoucí, svět zcela spontánně a zákonitě dospěl a snaží se vytvořit demokratickou neboli občanskou společnost. Ve svém stupni duchovního rozvoje však není schopen vybudovat společnost podobnou tomuto chrámu.
Poznámka: Dnešní "demokracie" jsou směsicemi v prvé řadě oligarchie (vláda chamtivosti), jakési reliktní aristokracie (vláda pýchy) a pak teprve demokracie (vláda lásky agapé).
Navíc postupuje nekoncepčně, živelně a vzhledem k tomu, že všechny dosavadní ideologie selhaly, i bez podnětného ideového programu. Spoléhá na to, že se vyšší kvalita společnosti vyvine sama 4 . Lidstvo se navíc svých aristokracií zbavilo zřejmě příliš ukvapeně a opět nekoncepčně, v nevědomosti, co dokáže chamtivost.
Poznámka: Aristokracie, ačkoliv byly rovněž velmi hrabivé, byly alespoň vychovávány k odpovědnosti. Oligarchie je nejen chamtivá, ale navíc jí vůbec nezáleží na tom, jaké dědictví přenechá svým nástupcům. Je schopna zemi nejen zcela vydrancovat, ale i zničit. Vládnoucí oligarchie (šedá eminence světa) systematicky vychovává k oligarchickému myšlení i ostatní obyvatelstvo (např. reklamou) a vytváří tzv. konzumní společnost. Jen takovou může ovládat.
Svět tak podcenil Ježíšovo důrazné varování, že "snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království." (Mt. 19:23,24) V budoucnosti by bohatí z principu neměli vládnout. Závažnost tohoto problému velmi dobře pochopili komunisté. Nebyli však schopni jej správně a humánně řešit. Základní koncepce řešení je naznačena v Bibli a to právě chrámem - formováním a postupným rozrůstáním mravně vyspělého jádra společnosti. (Ř. 8:19-21)

Srovnání paralelních jevů provázejících jednotlivá smluvní období

1. Smlouva

  1. Národ připravený k duchovnímu zrození je přirovnán k dítěti: "Tak řekl Jehova: ,Izrael je můj syn, můj prvorozený.'" (Ex. 4:22 PNS)
  2. Vystupuje posel smlouvy ve funkci krále (Mojžíš) s partnerem ve funkci velekněze. (Áron).
  3. Dochází k uzavření smlouvy obrazně nazvané manželstvím. (Iz. 54:5,6)
  4. Začíná výstavba symbolického Božího domu reprezentovaného stánkem úmluvy, později chrámem. (Žd. 3:2-5; základním kamenem je kristus 1. smlouvy, Mojžíš a Áron)
  5. Struktura Božího lidu je symbolizována svícnem. (Ex. 25:31,32,37)

2. Smlouva

  1. Duchovně se rodící národ je přirovnán k dítěti: "... dříve než ji zachvátily porodní křeče, povila (dcera Sionu, Boží lid - Židé) pacholíka." (Iz. 66:7)
  2. Vystupuje posel smlouvy ve funkci 2. Mojžíše (Ježíš Kristus) s partnerem ve funkci velekněze, 2. Eliáše (Jan Křtitel). (Sk. 3:22; Mt. 11:14)
  3. Dochází k uzavření smlouvy znázorněné sňatkem. (Mk. 2:19)
  4. Je ukončena výstavba symbolického Božího domu (Mt. 21:42; úhelným kamenem je kristus 2. smlouvy, Ježíš) a zahájena výstavba reálného (duchovního) chrámu. (1.Pt. 2:4-6; Iz. 28:16)
  5. Struktura Božího lidu je symbolizována svícny. (Zj. 2:1)

3. Smlouva

  1. Duchovně se rodící národ je přirovnán k dítěti: "Ta žena byla těhotná a křičela v bolestech. ... A drak se postavil před ženu (Boží lid - církev), aby pohltil její dítě, jakmile se narodí." (Zj. 12:1-5; předchozí verš oznamuje ukončení 2. smlouvy)
  2. Vystupuje posel smlouvy (3. Mojžíš) s partnerem ve funkci velekněze (3. Eliáš). (Mt. 17:3; Zj. 11:3,6)
  3. Dochází k uzavření smlouvy znázorněné sňatkem. (L. 12:36; Zj. 19:7)
  4. Je dokončena stavba duchovního chrámu. (Za. 4:7) Chrám jehož stavbu započal Ježíš přece musí být dokončen. A to i podle předchozího precedentu. (Mt. 21:42) Nejvyšším úhelným kamenem bude opět pomazaný. (kristus 3. smlouvy, duch pravdy)
  5. Struktura Božího lidu je symbolizována svícnem. (Za. 4:2,3)

Závěr

Citované texty výstižně popisují různé podmínky, za jakých Bůh povolává svůj lid. Zatímco při uzavření první reálné smlouvy už zde byl smluvní národ vytvořený přirozenou cestou - fyzickým množením (počínaje Abrahamovým synem Izákem - Gn. 17:19), při uzavření druhé smlouvy vznikl základ tohoto národa náhle (Iz. 66:8), v relativně klidné době letnic (bez porodních bolestí) roku 33. n.l. Ve třetí smlouvě má být tento národ zrozen opět náhle, ale už vlivem bouřlivých událostí (v porodních bolestech) závěru nynějšího věku.


1 Ale i v dnešní době bychom těžko hledali stručné a výstižné přirovnání pro systém, který Bůh připodobnil k chrámu.
2 Snad pouze jednotlivci - někteří proroci, ale bylo jich příliš málo. (Ef. 2:19-22)
3 Na principu symetrických vztahů viz. 16. část.
4 Na první pohled se to tak může jevit. Je to však dáno tím, že nad naším dosavadním vývojem nepozorovaně bděla nebesa. A to jak nad sférou Božího lidu, tak nad sférou pohanů - demokratické země uplatňovaly do určité míry křesťanské principy. (Da. 4:17 PNS; Da. 4:23; Da. 4:22 KB; Da. 10:13,20)

Zpět na obsah