Křesťanské biblické badatelství

Kniha:
Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde

Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Blesk od východu k západu
Záchrana křesťanů milosrdenstvím
Křesťanům
Kniha Zjevení Janovo
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie: Zvol si život

Novinky

Nová studie: V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017
Až se naplní míra vzpurných
16/10/2016

Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016

Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015

Duchovní vykořenění
14/4/2015

Biblická proroctví a války
14/4/2015

Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

Sen krále Nebúkadnesara
15/10/2014

Událost, která změní svět
1/9/2014

Podobenství o pannách
20/6/2014

Předurčení
18/12/2013

Čtrnáctá část - Řešení sporných otázek a vývoj satana


MOTTO:
Hospodin se satana zeptal: "Zdalipak sis všiml mého služebníka Jóba? Nemá na zemi sobě rovného. Je to muž bezúhonný a přímý, bojí se Boha a vystříhá se zlého. Ve své bezúhonnosti setrvává dosud, ačkoliv jsi mě proti němu podnítil, abych ho bezdůvodně mořil." (Jb. 2:3)

Zlo - "věčný" námět filozofů

Podle slov bývalého sovětského disidenta Alexandra Solženicyna (vězněného ve stalinských koncentračních táborech) se o zlu a o tom, jak mu čelit, filozofům dobře píše v měkkých křeslech a teple jejich pracoven, dokud je na vlastní kůži nepoznají ve vší jeho surovosti a zrůdnosti. (A. Solženicyn, Souostroví Gulag)

Zlo - "věčné" dilema křesťanů

Všechny církve vynaložily mimořádné úsilí na vyřešení otázek spojených se zlem a dobrem. Křesťané se proto mnohdy domnívají, že jsou s existencí zla vyrovnáni. Představují si však, že Bůh je absolutně všemohoucí, a tak když jsou se skutečně surovým zlem konfrontováni, jejich víra málokdy obstojí. Např. zkušenosti obou světových válek přivedly mnoho lidí k ateismu. Proč se bolestné dějiny lidstva tak protahují? Existují nějaké vážné konkrétní problémy, které nebesa musela nebo ještě musí řešit? Podívejme se nyní na odpovědi, jež nabízí následující biblická analýza. Ano, problémy tohoto druhu skutečně existují. Některé z nich souvisejí s tzv. spornými otázkami, kterých je ve skutečnosti několik kategorií, a my se nyní na průběh řešení těch nejzávažnějších společně podíváme.
Poznámka: Nezbývá než vyjádřit uznání badatelskému úsilí těch křesťanských církví, které rozpoznaly (ač nedostatečně) existenci sporné otázky probíhající v nebesích.
Nejprve budeme muset připomenout jeden tak trochu technický problém. Začněme tedy z jiného konce:

Jsme podobní?

Biblické výroky

Podobnost

"A Bůh pak stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu." (Gn. 1:27 PNS)

1. nebesa, lidé

"On (Ježíš jako cherub) je obrazem neviditelného Boha, prvorozeným všeho stvoření." (Ko. 1:15 PNS)

Nejvyšší, 2. nebesa

"Budete syny Nejvyššího." (L. 6:35) "Ten (Ježíš jako člověk) bude nazván Synem Nejvyššího." (L. 1:32)

Nejvyšší, lidé

Ačkoliv jsme zatím neodhalili všechna tajemství lidské psychologie, jedno je z Písma zřejmé: člověk je (především v duchovní oblasti) Božím obrazem. Lidský duch je obdobou Božího. Pokud je tomu tak, měly by v úrovních nebes platit stejné základní duchovní vlastnosti (což je prokazatelné). V lidské společnosti by tudíž měly platit obdobné společenské zákonitosti a principy jako v 1. 2. a 3. nebesích. Je možné říci, že nebeské úrovně od shora až k nám na zem jsou si navzájem duchovně podobné. V citovaných verších je uvedena podobnost mezi Nejvyšším, 2. nebesy, 1. nebesy a lidmi.

K čemu je tato informace užitečná?

Pokud nám Písmo tento údaj nabízí, musí být pro nás nějak užitečný 1 . Je zde totiž jedna nesrovnalost. Podle logiky antropického principu našeho vesmíru 2 bychom neměli být o existenci všech trojích nebes informováni tak brzy. Třetí nebesa se na vzniku a kontrole běhu našeho světa dokonce nepodílela vůbec. V našem raném stadiu bytí jsou tyto informace předčasné a mohly by být matoucí (což pro většinu lidí asi platit bude). Neměly by tedy být v Písmu obsaženy. Pokud tomu tak je, pak je jejich přítomnost nutná pro vysvětlení něčeho velmi důležitého.

Záhadný velekněz

Pokud někdo způsobí nehodu, je za to volán k odpovědnosti. V případě lidstva nedošlo k nehodě, ale přímo k havárii. Není logické se domnívat, že nebesa budou příčiny této havárie zkoumat a následky řešit? Zachovali bychom se my jako bytosti stvořené k obrazu nebes jinak? Písma zjevují, že po havárii nové výchovné metody k takovému řešení skutečně došlo a cherub garantující výchovu lidí připsal tento neúspěch na vrub Stvořitele lidstva, jímž byl tým 1. nebes v čele s garantem DJK.
Poznámka: Třetí nebesa se k obvinění Stvořitele vyjádřila, že "celá země je plná jeho slávy" (Iz. 6:3; sláva je veřejné uznání úspěchu). Vzhledem k tomu, že nebylo zpochybněno žádné jiné stvoření pod nebem, je zřejmé, že se toto vyjádření týká člověka. Takto opatrně zjevují Písma, že byla zpochybněna Jahveho (Jehovova) práce - kvalita stvořených lidí.
Z pohledu 3. nebes ale zareagoval podezřele. Jak to můžeme vědět? Prorokem Ezekielem nechal Bůh zapsat tuto informaci:
"Zapečeťuješ vzor, plný moudrosti a dokonalý v kráse. Byl jsi v Edenu, Boží zahradě. Tvým přikrytím (oděv může symbolizovat vlastnosti Zj. 3:18) byl každý drahokam, rubín, topas a jaspis; chryzolit, onyx a nefrit; safír, tyrkys a smaragd". (Ez. 28:12,13 PNS)

Oděv z drahokamů

Trojicemi drahých kamenů je zde popsána kvalita základních božských vlastností: moci, spravedlnosti, moudrosti a lásky - třetí nebesa provedla analýzu veleknězovy osobnosti! Velekněz pracoval v prvé řadě na své inteligenci a estetickém vzhledu. Moc a spravedlnost jsou nevyvážené a láska (agapé) ve výčtu úplně chybí.
Poznámka: Čtvrtá vlastnost (láska), není kameny vůbec vyjádřena. O moudrosti je konstatováno, že je na velmi vysoké úrovni - u ní jako jediné pořadí kamenů skutečně souhlasí. Kompletní a vyrovnané čtyři základní Boží vlastnosti jsou popsány pořadím kamenů v Ex. 28:17 a ve Zj. 21:19. Překlady nejsou jednotné a objasnění problému by vyžadovalo podrobnější vysvětlení.
Po této analýze musela ve 3. nebesích vyvstat otázka, jak ke svým nevyrovnaným vlastnostem velekněz vůbec přišel? Jeho případ byl dosud bezprecedentní 3 . Proč tak zarputile viní Stvořitele? Velekněz byl označen jako vzor moudrosti 4 - v této vlastnosti vynikal. Tento velekněz mimo jiné objevil možnost, že ve společenství svobodných bytostí lze velmi účinně dosahovat potřebných cílů pomocí lsti. Tento objev byl s úspěchem aplikován i při prosazení nové koncepce - souhlasu Evy bylo dosaženo lstí. Jak bylo vysvětleno v minulé části, nemohlo jít ještě o lež.
Poznámka: Rozdíl mezi lží a lstí lze popsat tak, že lest je jakási mírná lež (polopravda). Další důležitý rozdíl je v tom, že lest je určena k tomu, aby až splní svůj účel, byla odhalena. Její uživatel jí tedy sleduje pouze takové cíle, kterými se nezkompromituje. I dnes je považována za mistrovství diplomacie. Lež však je už hrubý mravní přestupek, který nemá být nikdy odhalen, protože sleduje nečestné cíle. Příbuznost obou těchto taktik je však zjevná - sobeckého uživatele lsti může časem napadnout použít lež.

Vzestup a pád budoucího satana

Velekněz se musel domnívat, že na tento trik zřejmě nepřišel sám. Vždyť nad jeho úrovní byla ještě starší, a tedy inteligentnější (ve smyslu zkušenější) 3. nebesa. Velekněz byl velmi ambiciózní, usilovně pracoval na své osobě, zřejmě i co do vzhledu. Izajáš totiž uvádí tuto překvapivou informaci:
"Ty, sis řekl v srdci: 'Vystoupím do nebes. Svůj trůn pozvednu nad Boží hvězdy 5 ... Vystoupím nad oblačné výšiny; připodobním se Nejvyššímu.'" (Iz. 14:13,14; Ez. 28:12 PNS)
O pár veršů dál Izajáš ještě pokračuje:
"Vždyť z kořene hada vyjde jedovatý plaz a jeho plodem bude létající ohnivý had (hebrejsky seraf)." (Iz. 14:29 PNS)
Už zde byl popsán vzestup satanovy kariéry - z hada svůdce, kterým byl v Edenu se stal jedovatý plaz, když otrávil první nebesa svojí demagogií. Po reakci 2. nebes 6 , kde nezískal žádné stoupence, postoupil výše do třetích nebes, protože se domníval, že natolik předběhl své vrstevníky, že už nejsou schopni jej chápat. Třetí nebesa však provedla analýzu jeho osobnosti a shledala konkrétní vážné nedostatky.

Genetická časovaná bomba

Charakteristickými satanovými vlastnostmi byly tedy kariérismus a touha po ještě větší moci a slávě. Pro tyto cíle přestal vidět potřebu rozvíjet ostatní duchovní vlastnosti. Jevily se mu snad jako překážka v jeho růstu? Třetí nebesa musela vyřešit následující problém: Byl on sám chybně vytvořen, nebo jde o jeho individuální vývoj? Velekněz byl pravděpodobně druhým nejstarším cherubem 7 nebo určitě jedním z nejstarších. Kdyby byl chybně vytvořen, znamenalo by to, že sklon k takovému vývoji bude mít část jeho genetických potomků 8 a vznikne tak významná skupina podobně se vyvíjejících cherubů. Druhá nebesa by pak musela čelit vážné duchovní hrozbě! To by dále ohrožovalo vývoj všech mladších garantovaných úrovní, tedy 1. nebes a země.

Model krále Uzijáše - řešení sporné otázky ve 3. nebesích

"Toho roku, kdy zemřel král Uzijáš, spatřil jsem Panovníka ... Nad ním stáli serafové ... Volali jeden k druhému: 'Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.'" (Iz. 6:3)
Smrtí krále Uzijáše serafové uzavírají svůj spor, veřejně vyhlašují obecné resumé o Jahveho (Jehovově) svatosti a satana, jelikož jej shledávají nedostatečným, svrhávají ze třetích nebes zpět do druhých:
"Jak jen jsi spadl z nebe, ty zářící synu úsvitu (jitřenky, lucifeře KB)! Jak jsi byl podťat k zemi 9 , ty, který jsi ochromoval národy!" (Iz. 14:12 PNS)
O této události se zmiňuje i Ježíš: "Spatřil jsem Satana, jak již spadl z nebe jako blesk." (L. 10:18 PNS) Touto událostí serafové ukončují svoji aktivitu vzhledem k zemi, nejvyšší garance předávají 2. nebesům a sami odcházejí do odpočinku 7. stvořitelského dne. Od tohoto okamžiku se o nich v Písmech nevyskytují už žádné zprávy.
Poznámka: Nabízí se otázka, proč 3. nebesa po tomto zjištění násilně nezbavila velekněze funkce, neuchopila situaci do vlastních rukou a nezačala sama řešit následky jeho působení. Toto řešení nebylo možné. V mladších úrovních by zákonitě vznikla nejistota a podezření, zda velekněz nemá pravdu. Na jeho stranu by se začali přidávat další stoupenci. Serafové by neměli jak dokázat, že satan nemá pravdu, a riskovali by ztrátu důvěry v právo. Důsledky je jistě každý pozemšťan schopen domyslet sám.
Čím byl král Uzijáš tak zajímavý, že ujistil třetí nebesa o bezvadnosti stvoření lidí (za což v první řadě zodpovídal DJK v druhých nebesích)?
"Jeho jméno se rozneslo do daleka, neboť se mu dostalo podivuhodné pomoci, takže upevnil svou moc. Jakmile svou moc upevnil, jeho srdce se stalo domýšlivým, až se úplně zkazil a zpronevěřil Hospodinu, svému Bohu. Vstoupil do Hospodinova chrámu, aby pálil kadidlo na kadidlovém oltáři." (2.Pa. 26:15,16)
Toto byl velice podivný, bezprecedentní Uzijášův skutek. O nic takového se nikdo před ním ani po něm nepokusil (snad kromě krále Saula; toho nutila tíha okolností a zcela odlišné pohnutky - 1.S. 13:12) Je psáno, že králi Uzijáši bylo pomoženo, aby ve své funkci dosáhl podivuhodného úspěchu. Tento úspěch jej ovšem neuspokojil - toužil po ještě větší pravomoci, na kterou neměl ani právo, ani schopnosti. Toužil po ještě větší slávě. Tyto sklony si vypěstoval zcela sám, a protože naše základní duševní výbava (předpoklady duchovního růstu) vykazuje podobnost se všemi nebeskými úrovněmi, mohl jeho příklad posloužit třetím nebesům jako důkaz, že je možné, aby si takové sklony vypěstovala kterákoliv svobodná bytost z vlastní vůle. To pravděpodobně potvrdilo výsledek jejich (předpokládané) analýzy prováděné pro úroveň 2. nebes 10 a umožnilo uzavřít tuto kauzu.

Spor ve 2. nebesích

Třetí nebesa měla úplné znalosti a zkušenosti - už věděla všechno potřebné i o satanovi. Nepotřebovala další důkazy, že obvinění z chybného stvoření lidí je falešné. Ve druhých nebesích však chyběl nezvratný důkaz, že lidstvo bude schopno dosáhnout stanoveného cíle - dospělé, mravní a soběstačné existence. Potvrzení toho, že jeho bytí je smysluplné.
Poznámka: Je nutno si uvědomit, jaké postavení zde satan zaujímal - byl jedním z nejstarších, nejzkušenějších a nejvýše postavených cherubů. Vynikal praktickými schopnostmi, moudrostí, byl schopen výrazného osobního růstu, ale hlavně garantoval výchovu lidí.
Apoštol Pavel vysvětlil, že cílem tohoto důkazního řízení bylo přivést na svět (genetického) potomka Adama, který by dostál skutečným kritériím spravedlnosti 11 . Rodová linie, v níž se tento člověk šlechtil, prošla celým izraelským národem až k zaslíbenému semeni - Ježíši. Genetickým výběrem byly shromážděny všechny existující nepoškozené geny pocházející původně od našich prarodičů Adama a Evy. S tímto základem už Ježíš byl schopen dostát spravedlivým požadavkům zákona a přesvědčivě pracovat na své nápravě. Tím se prokázalo, že původní lidský genetický potenciál je v pořádku a že tedy jde jen o to jej napravit.

Ďáblův pád z 2. nebes

Když ani život Ježíše nepřiměl satana uznat svou chybu, bylo v úrovni 2. nebes (ale i v části 1. nebes) zřejmé, že velekněz se uchýlil k nepokrytému klamání. Druhá nebesa ztratila ke svému veleknězi důvěru, zbavila ho funkce a přiměla ho opustit 2. nebesa. Satan tedy pokročil dál ve svém "vývoji" a stal se ďáblem.
Proto o něm Ježíš řekl: "Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven." (J. 12:31)
Podobně uvádí i Daniel: "Viděl jsem, že byly postaveny stolce a že usedl Věkovitý. Jeho oblek byl bílý jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho stolec - plameny ohně, jeho kola - hořící oheň ... Zasedl soud a byly otevřeny knihy. ... hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka; došel až k Věkovitému ... " (Da. 7:9,10,13)
Poté, co Syn člověka svojí mravní kvalitou odsoudil satana, následoval jeho propad do prvních nebes. Zde se mu pomocí demagogie podařilo udržet celou řadu stoupenců 12 . (Mt. 25:41) Je nanejvýš logické se domnívat, že zde nastolil řadu nových sporných otázek, jimiž se snaží dokázat pravdivost původní obžaloby. Jeho postup je znám od doby Joba. Tuto domněnku podporuje např. Zjevení 12:10, kde je uvedeno, že ďábel osočuje křesťany dnem i nocí. Odchodem Ježíše z pozemské scény uzavírají cherubové nastolené sporné otázky, ukončují svoji aktivitu vzhledem k zemi a odcházejí do odpočinku sedmého stvořitelského dne. (Srov. Ko. 1:20; Ko. 2:15)
Poznámka: Nebesa odcházejí do odpočinku postupně, podle toho jak jsou uzavírány sporné otázky v jednotlivých nebesích. Proto se dopis Židům 4:3,9 jeví trochu rozporuplně. Jednou Pavel říká, že Boží lid do Jeho odpočinku vchází, a pak, že teprve vejde. Židé nevešli do odpočinku 2. nebes - nevešli do druhé smlouvy. Boží lid ještě skutečně čeká vstup do odpočinku - a to 1. nebes. K tomu může dojít až dědicové převezmou nebeské království. Andělé ukončí svojí aktivitu vzhledem k zemi a země přestane mít ochranu nebes.

Spor v 1. nebesích

"Šimone, Šimone, hle satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici." (L. 22:31)
Satan, navzdory Kristovu úspěchu, dál pokračoval (nyní již v 1. nebesích) ve zpochybňování úspěchu nápravy. Už dávno zpochybnil ochotu Božího lidu dobrovolně se organizovat - Bohu (JHVH) bylo už v Žalmech slíbeno, že bude mít na konci 2. smlouvy dobrovolný lid. (Ž. 110:3) Satan zpochybnil schopnost křesťanů spolupracovat v rovnoprávném vztahu (Mk. 9:34; Mt. 23:1-12; J. 17:20-23) a tak schopnost křesťanství přežít. (L. 18:8; srov. L. 22:31 a Mt. 13:24-30)
V historii můžeme sledovat, že vývoj církve se postupně skutečně začal ubírat podle obvinění a pravděpodobně i ďáblovým přičiněním. Církev na počátku byla nejednotná. Sjednotit ji se podařilo až pomocí mystiky. Později, když byla její politická moc upevněna, začala šířit evangelium i mečem a udržovat jednotu zvůlí inkvizice. Nastolila období temna a hrůzovlády a tak se stala institucí, kterou lidstvo málem zavrhlo.
Poznámka: Středověká církev byla posedlá strachem z ďábla. Teologie středověké církve byla na vysoké úrovni a tento strach byl opodstatněný. Církev tomuto duchu, jímž byla fascinována, nakonec podlehla.
V tomto duchovně těžkém období se český kněz mistr Jan Hus otevřeně postavil duchu tehdejší katolické církve. Tak významně přispěl ke světové církevní reformaci 13 .

Boží království se přiblížilo ...

Důležitou spornou otázkou, která dosud čeká na své vyřešení v 1. nebesích, je spor ohledně Božího království a jeho práva vládnout světu. Lidstvo formálně stojí v pozici rovnoprávného Božího partnera a Bůh tedy, podobně jako před druhou smlouvou, nemá právo na prosazení Božího království 3. smlouvy. Toto království bude oprávněno vládnout až po totálním neúspěchu a zhroucení všech dosavadních lidských vlád a světového uspořádání. Bible popisuje, že nebesa s tímto neúspěchem počítají a vlastně po celou dobu 2. smlouvy na něj čekají:
"Výrok Hospodinův mému Pánu: 'Zasedni po mé pravici, já ti položím tvé nepřátele za podnoží k nohám.'" (Ž. 110:1) Po naplnění svého poslání zde na zemi Kristus čeká, až společenské zákonitosti, stanovené jeho Otcem, odvedou svoji práci - pravda musí zvítězit:
"Ale tento (Kristus) natrvalo obětoval jednu oběť za hříchy, posadil se po Boží pravici a od té doby čeká, až jeho nepřátelé budou položeni jako podnož jeho nohám." (Žd. 10:12,13 PNS) Finále tohoto očekávání v etapě druhé smlouvy vyjádřil Ježíš takto:
" ... A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ale kvůli vyvoleným budou tyto dny zkráceny." (Mt. 24:22)
Kniha Zjevení říká, že v posledním období zavládne na zemi ještě nová, dosud nevyzkoušená forma celosvětové vlády, a to v obou moderních formách - zprvu demokratická a pak i totalitní. Bible však tvrdí, že lidstvo bude toužebně očekávat příchod Boží vlády a nakonec se jí dobrovolně podřídí. (Ř. 8:19) Nástup takového bezvýchodného stavu začíná být zřejmý již nyní.

Drakův pád na zem

Po vyřešení sporu v prvních nebesích bude nyní už drak (požírač) se svými stoupenci 14 opět donucen opustit i tuto úroveň:
"A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem. ... A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé." (Zj. 12:7,9)
Po svém příchodu na Zem se satan bude snažit zastavit nezvratný kolaps lidské civilizace a znemožnit tak nástup Božího království. "Zkorumpuje" (Zj. 13:2) demokratickou světovou vládu (Zj. 13:1 15 ), ovládne ji a nahradí ji totalitní světovou vládou. (Zj. 13:16,17) Tento dosud nevyzkoušený typ vlády jistých úspěchů dosáhne, protože v 1.Te. 5:3 stojí:
"Až budou říkat 'je pokoj, nic nehrozí', tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku, a neuniknou."
Nicméně za této vlády dospěje světový systém ke svému definitivnímu konci. Satan se ještě pokusí zastavit nástup Božího království násilně (Zj. 17:12-14), nicméně moc definitivně připadne vládě "Božích synů".

Uvěznění a propuštění draka - spor v "0. nebesích" (na zemi)

Po této prohře bude drak ze země odstraněn do propasti, aby zde setrval celých 1000 let vlády Božích synů, kteří budou provádět nápravu světa. Po tomto období, jak tvrdí Bible, bude vzkříšením opět přiveden na zem:
"Až se dovrší tisíc let, bude satan propuštěn ze svého žaláře a vyjde, aby oklamal národy ve všech čtyřech úhlech světa, Góga i Magóga. Shromáždí je k boji a bude jich jako písku v moři." (Zj. 20:7,8)
Poznámka: Všimněte si, že jej zde Bible opět nazývá satanem. To je důležitá informace. Nebude se už tedy chovat jako drak (požírač) ani jako ďábel (pomlouvač). Bude se tvářit velmi seriózně a odporovat (satan = odpůrce) bude na akademické úrovni.
Celkově tato situace vypadá trochu zvláštně. Podle našeho současného chápání bychom satana označili jako zločince, a to mimořádně nebezpečného. Bible přesto tvrdí, že bude propuštěn, a dokonce uvádí předpokládané následky. Proč?
Z logiky celého kosmického procesu a satanova postupného propadu všemi trojími nebesy je zřejmé, že stejně jako v předešlých úrovních i zde na zemi dostane satan právo se hájit a nastolí závažné sporné otázky. Jak je to možné? Proces vzkříšení je opět dosud bezprecedentní. Je to velice vděčný námět na pokračování prastarého sporu. Satan může tvrdit už jen něco v tom smyslu, že při vzkříšení došlo k nezákonnému nápravnému zásahu, že celá náprava je jen provizorní a budoucnost lidstva je stále neutěšená. Své tvrzení se bude opět snažit dokázat.
Poznámka: Lidstvo je pro své poměrné mládí opět méně zralé než 1. nebesa. Šance satanovy demagogie je zde ještě větší než v 1. nebesích. Mohl by předložit úplně nový výklad dějin světa a kosmu, své dráhy a svých cílů - své koncepce. Satan pravděpodobně věří, že jeho postup je oprávněný 16 - své myšlenky bude tudíž vykládat velmi přesvědčivě a mohl by se i tvářit, že zná skutečné řešení. Bude to naše sporná otázka v pozemské úrovni. Se satanovou demagogií si budeme muset poradit sami! Bude nutné najít důkazy její lživosti, kterou předpovídá Bible.
To se mu však nepodaří. Přesvědčí jen část lidstva, což jej rozlítí, a "satan" odhalí svoji pravou tvář. Podle Zjevení je to už opět ďábel. Rozpoutá proti svatým lživou kampaň, a pokusí se je dokonce zničit:
"Viděl jsem, jak vystoupili po celé šíři země a obklíčili tábor svatých a město, které miluje Bůh. Ale sestoupil oheň s nebe a pohltil je. Jejich svůdce ďábel byl uvržen do jezera, kde hoří síra a kde je již dravá šelma i falešný prorok." (Zj. 20:9,10)
Až teprve tímto dramatem bude prastarý proces sporu se satanem ukončen.
Poznámka: Lidstvo má před sebou ještě dlouhou cestu k nápravě. Všechny "recepty", slibující brzká řešení (ať již přicházejí z náboženských, nebo světských kruhů), jsou falešné.

Schéma průběhu řešení sporné otázky - vertikální trůn

Proces postupného řešení sporných otázek je výstižně zobrazen v knize Zjevení. Bude užitečné si na závěr schéma tohoto procesu přiblížit. Tímto schématem je zvláštní trůn popsaný Janem takto:
"A hle, trůn v nebi, a na tom trůnu někdo, kdo byl na pohled jako jaspis ... a uprostřed kolem trůnu čtyři živé bytosti plné očí z předu i zezadu: První podobná lvu, druhá býku, třetí měla tvář člověka, čtvrtá byla podobná letícímu orlu. Všechny čtyři bytosti jedna jako druhá měly po šesti křídlech a plno očí hledících ven i dovnitř . A bez ustání dnem i nocí volají: 'Svatý, svatý, svatý Hospodin, Bůh všemohoucí, ...'" (Zj. 4:2-8)

V této pasáži je zvláštní vyjádření - Jan popisuje, že bytosti jsou uprostřed kolem trůnu. Zdá se, že obojí není možné: Buď uprostřed, nebo kolem. Když si ale představíme, že Jan popisuje to, co vidí, je vysvětlení prosté. Trůn musel být vysoký. Tyto bytosti se pak nacházely někde v jeho střední části a v jeho těsné blízkosti. Na jeho vrcholu pak seděl někdo, koho bychom mohli pokládat za Nejvyššího 17 - od něj pochází zdroj moci. Trojí potvrzení svatosti JHVH je nám už známé. Objevilo se poprvé při vyřešení sporné otázky ve třetích nebesích. Bytosti kolem trůnu však nesou charakteristické symboly jak serafů, tak i cherubů:
"Nad ním stáli serafové, každý z nich měl po šesti křídlech ... " (Iz. 6:2) "Uprostřed něho bylo cosi podobné čtyřem bytostem, které se vzhledem podobaly člověku. Každá z nich měla čtyři tváře ... Jejich tváře se podobaly tváři lidské ... lví ... býčí ... orlí." (Ez. 1:5-10; cherubové 18 - Ez. 9:3)
Ježíš sdělil ve vidění Janovi, že sporná otázka byla úspěšně a definitivně vyřešena nejen ve třetích, ale už i ve druhých nebesích. Ve vidění tedy trůn vertikálně procházel směrem od Nejvyššího třetími a druhými nebesy.

Nová nebesa dědiců Božího království

Tento pomyslný trůn mimo jiné opět odráží již vysvětlovaný princip předávání moci mezi nebeskými úrovněmi, čili postupný sestup této moci (tzv. Božího království) do každých nebes, jakmile tato nebesa dosáhnou stanovené duchovní kvality. Princip ztotožnění se třetích a druhých nebes s nejvyšším trůnem můžeme opět vztáhnout (extrapolovat) na všechny úrovně nebes. Všechny úrovně jako by se svým dospěním ztotožňovaly s pomyslným vertikálním trůnem, procházejícím všemi nebesy. Pravomoci nebes taková úroveň získá až poté, co této kvality dosáhne 19 . V případě lidstva něco podobného už začíná platit, ale pouze pro pomazané křesťany:
"Spolu s ním nás vkřísil 20 a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši." (Ef. 2:6)
Poznámka: Tito křesťané jsou ve Zjevení znázorněni jako Beránek stojící rovněž uprostřed tohoto trůnu. (Zj. 5:6; jde o těžko přeložitelnou pasáž viz PNS, Petrů, SEB, kde je pokus o doslovný překlad) Beránek symbolizuje Krista, a to jak Ježíše, tak i Kristovo tělo 21 - církev svatých, pronásledovaných stejně jako jejich Pán a zvítězivších nad světem stejnou taktikou. Zvířata jsou symboly organizací - a skutečně, Beránek ve Zjev. má 7 (symbol dokonalosti, úplnosti) rohů (přicházející moc křesťanů) a 7 očí - božích duchů vyslaných do celého světa, což představuje pomazané členy církve.
Ve Zjevení je pak skupina pomazaných a oblast jejich působení běžně nazývána nebesy (jde opět o perspektivu zaslíbených nebes) a tito pomazaní zde vystupují jako andělé. (Srov. Zj. 2:1)
"Ten, kdo zvítězí, bude tedy oděn bílými svrchními oděvy ..." (Zj. 3:5 PNS)
"Ano, bylo jí (nevěstě) dopřáno, aby se oděla do světlého, čistého, jemného plátna, neboť jemné plátno představuje spravedlivé skutky svatých." (Zj. 19:8 PNS)
"Také vojska, jež byla v nebi, ho následovala na bílých koních, a byli oblečeni do bílého, čistého, jemného plátna." (Zj. 19:14 PNS)
"... a těch sedm andělů se sedmi ranami se vynořilo ze svatyně, byli oblečeni do čistého světlého plátna a na prsou byli přepásáni zlatými pásy." (Zj. 15:6 PNS)
"Padl jsem tedy k jeho nohám, abych ho (jednoho ze 7 andělů) uctíval. Ale říká mi: 'Pozor! Nedělej to! Jsem jen spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří mají dílo svědectví o Ježíšovi. Uctívej Boha ...'" (Zj. 19:10 PNS)
"Andělé" v posledních uvedených textech jsou dokonce na prsou přepásáni zlatými pásy, což byla v 1. smlouvě součást velekněžského oděvu (srov. Zj. 1:13!) - jde tedy jednoznačně o pomazané. To jsou další důkazy toho, že naše extrapolace je správná. V budoucnosti by proto mohlo dojít i k formálnímu přečíslování nebeských úrovní.


1 Viz konvence, 19. část.
2 Náš vesmír a svět je podle mnoha indicií sestrojen tak, že je člověkem postupně poznatelný, viz konvenci. Tato jeho jedna z mnoha zvláštních vlastností se stala podkladem pro vyslovení hypotézy nazývané Antropickým principem (antropos = člověk - název vznikl mezi astronomy). Celý vesmír jakoby byl vytvořen právě tak, aby umožnil vznik a rozvoj lidské společnosti na planetě Zemi. Zdá se, že i jen malá odchylka od jeho parametrů by tento život neumožnila.
3 Jak už bylo uvedeno, Ježíš jej později označil za otce neboli zakladatele či vynálezce lži.
4 Moudrost je schopnost prakticky uplatnit nabyté vědomosti a zkušenosti, někdy bývá doslova uváděna jako praktická moudrost.
5 Jitřní hvězdy - cherubové viz. část 4.
6 V souladu s tímto faktem má verš jen tři stupně vzestupu.
7 Ke své funkci potřeboval zkušenosti. Později se nenašel nikdo lepší než DJK, kdo by ho nahradil. DJK se proto stal nejen králem, ale i veleknězem - jako Melkisedek. Tato dvojice byla obdobou dvojice Michael - Gabriel (1. nebesa) a Adam a Eva (země).
8 Pokud zde platí podobné genetické zákony jako na zemi (část vlastností po otci, část po matce), což lze předpokládat (při tvoření nových úrovní se vycházelo ze zkušenosti těch předešlých).
9 Předpověděn propad 2. a 1. nebesy až k zemi.
10 3.nebesa stvořila 2. podobně jako druhá ta první. Princip našeho stvoření 1. nebesy můžeme extrapolovat i do vyšších úrovní. Třetí nebesa budou nejvíce fundovaná v genetice 2. nebes se všemi jejími specifiky a v celé jejich problematice.
11 Viz část 8 a dále ještě 17.
12 Podle různých zdrojů plánuje sestup na zem rovněž podle tohoto scénáře.
13 Nejde zde o snahu idealizovat naše dějiny.
14 První nebesa mají nižší moudrost než 3. a 2. nebesa. Satanovi se zde podařilo řadu andělů udržet v klamu.
15 Zvířata v Písmu symbolizují organizace; nejčastěji státy. (Da. 7:17) Roh je pak symbolem státní moci a číslo 10 vyjadřuje plný počet. Zde má tyto tři základní atributy jedno jediné zvíře, což dostatečně popisuje celosvětovou vládu.
16 Satan je zřejmě paranoik, přesvědčený, že podobnou taktiku moci (pomocí lsti a lži) uplatňují i jemu nadřazená nebesa.
17 Podoba Nejvyššího ale není nikde specifikována a Písmo tvrdí, že jej nikdo nikdy neviděl a ani nemůže vidět. (1.Tm. 6:16) Existuje ovšem někdo, kdo byl vyvýšen nade všechna nebesa (Ef. 4:10) a usedl s Otcem na Otcův trůn. (Zj. 3:21) Půjde tedy zřejmě o DJK. (Zjevení má několik splnění.)
18 Cherubům (nejkonkrétněji budoucímu satanovi) byla svěřena garance nad výchovou lidí. Patrně proto jsou zde označeny symboly čtyř vlastností, které měli v lidstvu pomáhat pěstovat. Býk je symbolem moci, lev spravedlnosti, orel moudrosti a člověk lásky.
19 V dnešní době by se snad dal tento proces přirovnat k procesu postupného vstupování dříve zaostalejších zemí do vyspělé struktury Evropské unie. I zde musí dané státy nejprve dosáhnout stanovených kritérií.
20 Jde o duchovní vzkříšení k novému životu. Křest je např. symbol smrti starému a vzkříšení novému způsobu života. (Ř. 6:4)
21 Zjevení má stejně jako ostatní biblická proroctví řadu paralelních splnění, viz 10 část.

Zpět na obsah