Křesťanské biblické badatelství

Kniha:
Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde

Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Blesk od východu k západu
Záchrana křesťanů milosrdenstvím
Křesťanům
Kniha Zjevení Janovo
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie: Zvol si život

Novinky

Nová studie: Velký zástup, proroctví velké naděje
27/10/2017
V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017
Až se naplní míra vzpurných
16/10/2016

Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016

Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015

Duchovní vykořenění
14/4/2015

Biblická proroctví a války
14/4/2015

Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

Sen krále Nebúkadnesara
15/10/2014

Událost, která změní svět
1/9/2014

Podobenství o pannách
20/6/2014

Předurčení
18/12/2013

Předmluva


Bible - jak oslavovaná, a jak obávaná kniha!
Kdysi byla nazvána Knihou knih a také Královnou knih. Byla ale také pálena na hranicích a někdy zároveň s těmi, kdo se ji odvážili číst. Kolik bezesných nocí asi způsobila pánům inkvizitorům! A nejen jim. Skutečně tato kniha superlativů obsahuje nějaké závažné poselství, nebo je to jen sbírka orientální moudrosti, příběhů a básní?
Mnoha generacím se osvědčila jako spolehlivé vodítko životem. Pro některé lidi však byla i zdrojem nezměrného utrpení a tito lidé, k našemu údivu, byli ochotni je podstoupit. Proč?
Byli ve své opravdovosti příliš tvrdohlaví nebo naivní? Šlo zde pouze o slepou víru ve vítězství pravdy, nebo se za celou touto scénou skrývá ještě něco většího? Předstihli snad někteří z nich svoji dobu natolik, že jejich současníci nebyli s to pochopit jimi zprostředkované hlubší duchovní sdělení ...?
Zásahy těch, kdo Bibli umlčovali, způsobily vždy značnou časovou prodlevu v opětovném hlubším chápání této knihy - géniové 1 se totiž nerodí v každé generaci. A tak si mohli tito mocní vždy znovu a znovu zabezpečit "vládu svých věcí".
Ačkoliv toto tvrzení trochu předbíhá (protože zatím nebyla předložena žádná fakta), jednu věc nelze Bibli upřít, ať si o ní myslíme cokoliv - určila směr vývoje kultuře, kterou dnes označujeme jako západní. A aby to nebylo málo, způsobila, jak tvrdí někteří historikové, že tato kultura má předstih před ostatním světem. Ostatní svět ji musí chtě-nechtě v mnohém napodobovat a dohánět, a proto lze říci, že Bible vlastně ovlivnila vývoj celé lidské civilizace.
To prosím, vážený čtenáři, nechápej jako oslavu naší západní kultury, ale jen jako konstatování. Problémy současného světa, v němž západní kultura dominuje, jsou více než zjevné.
Nicméně tato "magická" moc Bible dává těm, kdo ji milují, naději, že ke slovu přijdou další géniové, kteří budou chtít tomuto tajemství opět "přijít na kloub". Doufejme, že se v dnešní, snad osvícenější době už nikomu nepodaří je umlčet.

Bible v moderní době

V současné době začali lidé zaujímat k Bibli v podstatě dvě základní stanoviska.
To první je tradiční, které se tvořilo a předávalo z generace na generaci v průběhu tisícileté křesťanské historie. Toto pojetí, v němž je Bible chápána jako posvátná, a tedy nedotknutelná kniha, je už značně zprofanováno a dožívá ve stále se úžícím kruhu křesťanů.
To druhé vzešlo nejen na půdě ateismu, silně ovlivněno tzv. vyšší kritikou, ale také na půdě vědy 2 . Tradiční náboženské pojetí je zcela odmítáno a Bible je chápána jako víceméně běžný starověký spis, silně zatížený tehdejšími představami, politickými názory a v neposlední řadě i lidskou fantazií.
Ale i věda sama bojuje s neblahým sklonem, který určoval směr vývoje náboženských představ. Nastává doba, kdy stále se vyvíjející věda je nucena bořit nejen mýty náboženské, ale už i své vlastní produkty - mýty vědecké. A tak dodejme, že ono druhé pojetí vzešlo na půdě dřívější, převážně ateistické vědy.
Věda sama totiž přiznává, že existenci Boha sice nelze vědeckou metodou dokázat, ale ani popřít. A tak chce-li kritik studovat obsah Bible skutečně objektivně, musí existenci Boha alespoň připustit. Navíc nemůže být pochyb o tom, že mezi Biblí a ostatními starověkými spisy je určitý rozdíl.

Nový přístup?

Tato publikace se nepřiklání ani k jednomu ze dvou zmíněných přístupů. Myšlenkovou stavbu, kterou bude tvořit ve Vaší mysli, postaví zcela novým postupem. Ukáže, že spor mezi materialistickým a idealistickým pojetím světa je vytvořen uměle, a že na obou světonázorech je mnoho pravdy.
To ovšem neznamená, že všechny závěry, které zde budou předloženy k úvaze, mají světovou premiéru. Vědecký výzkum Bible v dnešní době mimo jiné potvrzuje, že géniové zabývající se zkoumáním Bible už na zemi skutečně byli. Tito lidé neměli k dispozici rozvinuté technologie vědeckého výzkumu, ale byli odkázáni víceméně jen na "selský rozum". Přesto se jejich závěry velmi podobají některým současným poznatkům (pokud se zlomky jejich prací nebo výroků vůbec dochovaly).
Jejich závěry, ačkoliv bývaly oficiální církví často označovány jako heretické 3 , budete moci sledovat, že jich skutečně lze dosáhnout racionální úvahou. To se ovšem nedá říci o rádoby osvícených, ale ve skutečnosti zcela nelogických církevních dogmatech, která jsou udržována tradicí.
Rovněž znalci historie, především katolické teologie 4 , možná nebudou příliš překvapeni.

Závažný problém

Přesto se ale nelze vyhnout střetu se závažnou námitkou:
Je možné si ověřit, že děje a události popisované v Bibli jsou skutečně pravdivé? Jak si můžeme být jisti, že právě v této knize je vše zapsáno alespoň natolik věrně, že nelze propadnout omylu při jejím výkladu? Vždyť kolik problémů vzniká při překladu z dnes "mrtvých", a tedy ne přesně známých jazyků! Jen za splnění tohoto předpokladu má totiž význam, aby se smysl jejího obsahu vůbec vědecky (racionálně) zkoumal.
A navíc jak si můžeme být jisti, že pisatelé Bible nebyli jen blouznivci oklamaní nějakými manipulátory nebo demagogy, zvláště když narazíme na odporující si zprávy nebo na popisy událostí, které se jeví jako možné jen nějakým nadpřirozeným zásahem?
Odpověď na tyto otázky se pokusíme přiblížit rozborem v následující části, ale i stanovením předpokladu, který nabízí sama Bible.

Úvodní předpoklad

Bible by se mohla dochovat v dostatečně věrné podobě, aby byla racionálně zkoumatelná, za předpokladu že existuje Bůh, který je schopen se postarat o zachování takové věrnosti.
Poznámka k obsahu:
Následující publikace se Vás pokusí seznámit s výsledky biblických studií, kterých bylo dosaženo respektováním metod vědeckého výzkumu a dostupných poznatků současné vědy. Jde o plody mnohaleté, dnes už týmové práce. Pro zachování co nejlepší srozumitelnosti a stručnosti se tato publikace nezabývá archeologickými, historickými a lingvistickými důkazy pravosti a autentičnosti biblických textů. Domníváme se, že nejpřesvědčivější důkaz pravosti Bible je její vysoce účelné, pravdivé a jednotné poselství.
Poznatky obsažené v této publikaci mohou vlivem tradice působit velmi kontroverzně a mnohé pravděpodobně i šokují. Kéž o tyto nové, ale určitě překvapivé poznatky ostatní křesťané neklopýtnou. (Zj. 21:5; Mt. 11:6) Ke slovu přijde nejen věda, ale nutně i náš Původce, Bůh, a oblasti Jeho skutečného působení.
Tato publikace nespadá žánrově do oblasti science fiction, ačkoliv se to tak dnešnímu čtenáři může místy jevit. Všechny závěry jsou co možná nejdůsledněji dokladovány Biblí a ověřenými poznatky současné vědy. Práce je ale především popularizační a nikoliv přísně vědecká, proto budiž takto i posuzována.
Závěrečná část se zabývá zdůvodněním a vysvětlením vědeckého studia Bible v dnešní době. Bez znalosti obsahu publikace by však mohla být místy nesrozumitelná. Doporučujeme proto ponechat její studium raději na závěr. Ateisticky smýšlejícím čtenářům, kteří náboženství, a tedy i křesťanství, pokládají jen za jakousi psychologickou berličku v životních těžkostech, by asi bylo záhodno sdělit následující:
Ačkoliv náboženství mnohdy berličkou skutečně je (a ukážeme si, že např. v případě křesťanství je to tak trochu i záměr 5 ), nelze podceňovat filozofické dilema, které z existence fenoménu Bible a křesťanství plyne, a které přemýšliví lidé po celou jeho historii museli řešit 6 .
Existuje-li živý Bůh, jak tvrdí Bible, nebylo by rozumné tento potenciální fakt ignorovat, ale bylo by naopak velmi žádoucí získat o Něm maximum pravdivých informací. Neexistuje-li, pak je veškeré toto úsilí marné a bylo by užitečnější věnovat se něčemu jinému.
Tato připomínka chce důrazně upozornit na to, že hledání Boha nemusí být vždy jen hledáním berličky v životních těžkostech, ale může být i reakcí na výzvu, jakou obsah Bible bezesporu je.

Použité zkratky

EP

- Ekumenický překlad Bible (pokud není uvedeno jinak, je použit tento překlad)

KB

- Kralická Bible

SEB

- Slovenská evangelická Bible

PNS

- Překlad nového světa (od společnosti Strážná věž; v tomto překladu je dopis Židům nazván Hebrejcům)

Petrů

- Překlad Nového zákona (od Dr. Ondřeje M. Petrů)

Sýkora

- Překlad Nového zákona (od Dr. Ladislava Sýkory)

JHVH

- Hebrejský tetragram Božího jména JHVH (snad Jahveh či Jehovah), jež se v češtině jako i v mnoha dalších jazycích ustálilo ve tvaru Jehova (případně Jahve). České bible jej tradičně nahrazují slovem Hospodin.

Pro vědecké studium smyslu biblické zprávy jsou užitečné pouze doslovné překlady textů. Proto je někdy nutné obrátit se i k textu v originálním jazyce. Pro potřeby popularizace je provedeno alespoň srovnání dostupných překladů Bible.

Poznámka: Autoři této knihy se svým vyznáním hlásí k učení Ježíše Krista; nejsou členy žádné náboženské organizace.


1 Génii jsou myšleni lidé s nadprůměrnými tvůrčími schopnostmi; v biblických dobách působili také jako proroci.
2 Nezaměňovat s kreacionismem.
3 Heretické čili kacířské. Zde jsou myšleny některé tzv. racionalistické, nikoliv gnostické hereze. Tento termín má svůj precedent v raně křesťanských dobách, kdy probíhal konkurenční zápas mezi alexandrijskou školou, která inklinovala k mystice, a racionalistickou antiochijskou školou. Alexandrijská škola získala převažující vliv a určila následující směr vývoje křesťanství. Racionální výklad Bible začal být postupně potírán a jeho závěry označovány jako bludné. Tento vývoj měl svůj účel - racionalismus působil značnou nejednotu a stálé spory mezi soupeřícími skupinami křesťanů. Mystické skupiny nebyly tak hašteřivé, což se stalo jejich významným "trumfem" při nástupu křesťanství k moci. Gnosticismus byl třetím základním, ryze mystickým proudem rané církve. Jeho výklad světa byl rámcově totožný s východní mystikou, čímž se dostával do evidentního rozporu s duchem Písma a postupně zanikl. Nás ale v této knize nebudou zajímat různá křesťanská učení, ale pouze text Písma, poznatky vědy a logika - tři svaté pandekty J.A.Komenského.
4 Teologové pracovali v kontrolovaných institucích (zpravidla klášterech) a výsledky jejich práce musely projít církevní cenzurou. Zveřejňovány mohly být pouze takové závěry, které neohrožovaly autoritu církve.
5 Většina lidí je duchovně slabých, potřebuje a hledá v tomto ohledu pomoc. (Mk. 6:34) Snad nelze ani dostatečně zdůraznit, jak snadno lze tohoto stavu zneužít.
6 Bible na rozdíl od Koránu, Véd a dalších spisů a navzdory dogmatům církevních učení nevede člověka k otrocké poslušnosti ani mystice, ale k racionálnímu myšlení. Tím je mimochodem dán i rozdíl mezi východní a západní mentalitou. Zatímco Asiat se spíš ptá jak, Evropana hlavně zajímá proč má dělat to či ono.

Zpět na obsah