Křesťanské biblické badatelství
Proroctví pro současnost, biblické studie

Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde

Cesta člověka od Edenu do času obnovy
Nově přidán druhý díl 26.10.2020

Kniha Zjevení Janovo
Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Křesťanům
Sen krále Nebúkadnesara
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie

Novinky

Nová úvaha: Chceme skutečně Boží království?
8/12/2020

Nová studie:
Otec a Syn jsou jedno
04/10/2020
Velmi důležitá otázka na níž musíme dát odpověď
26/10/2020

Je Ježíš a Michael stejná osoba?
3/5/2020

Velký zástup, proroctví velké naděje
27/10/2017

V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017

Biblická proroctví se naplňují, království Boží se přibližuje (19.11.2016)     
Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016

Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015

Biblická proroctví a války
14/4/2015

Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

Událost, která změní svět
1/9/2014

,, ... Člověk se hrbí, muž je ponížený. Neodpouštěj jim!   ... "

Izajáš 2:9;

V době, kdy Izajáš psal toto proroctví, bylo běžné otroctví a proto je na místě se ptát, proč Izraelitům Bůh vyčítá, že člověk se hrbí, muž je ponížený? O jaké společnosti a době prorok mluví? Starověký Izrael vznikl z Boží vůle a Boží mocí, aby Bůh dodržel zaslíbení, která dal Abrahámovi (1Mojžíšova 15:13-20; 22:16-18). Bůh dal Izraelitům zákon, který pamatoval i na to, aby lid nemohl být dlouhodobě zotročen, leda z vlastního svobodného rozhodnutí. Proto každý, kdo musel splatit dluh nebo škodu otrockou službou, musel být propuštěn z otrocké služby na svobodu v každém sedmém a padesátém roce izraelského kalendáře. Ve starověkém Izraeli byl často porušován zákon. Je možné, že už za života Izajáše porušovali Izraelité i zákon o propouštění otroků každý sedmý a padesátý rok. Ale citovaný výrok je součástí proroctví, o stavu Jákobova domu (Izraelské království), jaký ještě tenkrát nemohl být.

,,Hospodine, vždyť jsi zavrhl svůj lid, dům Jákobův, protože jsou plni východního věštění a hádání z oblaků jako Pelištejci; s dětmi cizozemců si potřásají rukama. Jeho země je plná stříbra a zlata a jeho pokladům není konce; jeho země je plná koní a jeho válečným vozům není konce. Jeho země je plná nicotností. Klanějí se dílu svých rukou, které učinily jeho prsty. Člověk se hrbí, muž je ponížený. Neodpouštěj jim!" Izajáš 2:6-9;

Izrael takové síly a bohatství za svou historii nikdy nenabyl. Trochu se snad takovému popisu přiblížil za panování krále Šalomouna. Šalomoun vládl Izraeli před, prorokem Izajášem, který napsal toto proroctví. V Izajášovo době ještě Bůh neposlušný lid nezavrhl. Izajášovo proroctví zjevně popisuje stav společnosti Božího lidu v jiné, pozdější době. Takové vojenské moci a bohatství nedosáhli potomci Jákobovi až do dnešní doby. Protože Izajáš psal proroctví dlouho před příchodem Ježíše Krista, musíme pojmy, jež prorok používá, jako ,,Jákobův dům", ,,Izrael můj lid" a podobně, zkoumat, s vědomím, že v proroctví určeném pro dobu po Kristu, mohou tyto a jiné podobné pojmy zahrnovat veškerý Boží lid. V takovém případě je Božím lidem i lid a národy hlásící se ke Kristově smlouvě. Proč? Jákobův dům představoval v té době všechny Boží služebníki, na něž se vztahovala Boží zaslíbení, daná Abrahámovi. V Izajášovo době existoval jen lid Mojžíšovy smlouvy, ale po příchodu Krista a uzavření nové smlouvy, může označení Jákobův dům zahrnovat všechen Boží lid, tedy i lid Kristovy smlouvy, protože i na něj se vztahují Boží zaslíbení daná Abrahámovi.

Výrok ,,Člověk se hrbí, muž je ponížený. Neodpouštěj jim!" svědčí o jedné velmi důležité Boží vlastnosti. O smyslu pro spravedlnost. A ta platí univerzálně. Proto dnešní snaha některých mocenských elit prosadit totalitní systém, v němž bude všechno sledováno, veškerá činnost bude pod kontrolou a osobní svoboda bude jen podmíněná absolutní poslušností a podřízeností vládnoucí moci, je v naprostém rozporu s Boží spravedlností i jeho záměrem, vychovat nás k mnohem větší svobodě (,,K té svobodě nás Kristus osvobodil. Stůjte tedy pevně a nenechte se opět podrobit pod jho otroctví." Galatským 5:1; ,,Vždyť celé tvorstvo toužebně vyhlíží a očekává zjevení Božích synů -- neboť tvorstvo bylo poddáno marnosti; ne dobrovolně, ale kvůli tomu, který je poddal -- a má naději,  že i ono samo bude vysvobozeno z otroctví zániku do slavné svobody Božích dětí." Římanům 8:19-21;), než si sami umíme představit.

S jistotou můžeme proto očekávat, že Bůh nebude do nekonečna nečinně přihlížet, jak budou lidé nuceni se hrbit a ponižovat před totalitní mocí. Proroctví, o němž spolu přemýšlíme, se zaměřuje na Jákobův dům (,,Pojďte, dome Jákobův, a choďme v Hospodinově světle!" Izajáš 2:5;) Proroctví je tedy určeno celé Boží rodině, kterou Jákobův dům představuje. Kdo je v naší době Boží rodinou, Jákobovým domem? Nejsou to jen Židé, jak by si mohl někdo myslet, ale Židé (lid Mojžíšovy smlouvy) i křesťanské národy, mající smlouvu s Bohem, skrze Krista.  A právě představitelé Židů a většiny křesťanských národů spolupracují na vytvoření celosvětové totalitní vlády. Mezi Židy i v křesťanských národech žijí samozřejmě i věrní Boží služebníci a Kristovi následovníci. To jsou ti, kteří se drží Božích přikázání a svědectví Ježíšova. Jejich útočištěm je Bůh.

Z jiných proroctví víme, že nakonec se objeví království (šelma Zjevení 11:7; 13:1,2; 17:8,11,16;), které bude nutit obyvatele země, aby se mu klaněli, a bude pronásledovat, zabíjet a omezovat ty, kdo se nebudou chtít podřídit. Tato šelma však bude smět být jen na krátko (3,5-7 let).

Vraťme se však do přítomnosti. I pro nás má Izajášovo proroctví ,,Člověk se hrbí, muž je ponížený. Neodpouštěj jim!" důležité a aktuální sdělení. Říká nám, že současný vývoj ve světě i u nás nemá Boží schválení, neboť svět spěje do stavu, v němž se bude člověk muset hrbit a ponižovat, aby přežil. Dá se proto očekávat, že Bůh spravedlivým způsobem oznámí svou vůli a varování před hněvem vůči těm, kdo ochotně připravují podmínky pro příchod šelmy. A v pravou chvíli vytvoří pro své věrné i východisko a útočiště před šelmou, dříve než přijde.