Až se naplní míra vzpurných

,, A koncem jejich kralování, až dokonají vzpurníci, povstane král drzý a zkušený v záludnostech. " Da 8:23

Nacházíme se dnes na dějinné křižovatce, srovnatelné s příchodem Ježíše Krista, od něhož se začal počítat nový letopočet. Křižovatka, na níž se nacházíme nyní, je stejně významná ne proto, že hrozí třetí světová válka apokalyptických rozměrů, protože jí Bůh překazí, ale protože se naplňují proroctví, ukazující k blížícímu se příchodu Božího království. Lidé cítí, že se velmi rychle mění duch doby. Tím je myšlen celkový posun společnosti ve vnímání Boha a Ježíše, křesťanských hodnot, tradic a svátků, vnímání náboženství vůbec, vnímání úlohy normální rodiny, ale i všeobecně uznávaná měřítka slušnosti, spravedlnosti, vztah k dodržování slova, smluv a práva, vnímání morálky a mravů. Nejvíce je to vidět v chování politiků, umělců, všech, kdo jsou často vidět v televizi, ale týká se to celé společnosti. Stačí se podívat na internet. Všude se derou dopředu lidé bezohlední, sobečtí, lidé bez svědomí a studu. Z biblických proroctví víme, že je to znak konce věku naší civilizace. Naštěstí je konec této civilizace začátkem civilizace mnohem lepší, neboť bude založena na Boží lásce, moudrosti, spravedlnosti, a moci. Před tím, však ještě zažijeme velmi špatné lidské vlády. Jedno Danielovo vidění týkající se času konce (a příchodu Božího království) popisuje, že v čase konce tohoto věku budou vládnout vzpurníci.

Ve vidění pro čas konce (,,... Pochop, lidský synu, že to vidění je pro čas konce."8:17) se hovoří o budoucím vzniku a pádech velkých říší. Jmenované říše sice existovaly a zanikly už dávno, ale konec toho vidění se úplně nenaplnil, totiž text ,,Když se v srdci vyvýší a v míru bude ničit mnohé, ... tehdy bez zásahu ruky bude rozdrcen." (Da 8:25) Text jednoznačně ukazuje na závěr výkladu proroctví o soše, znázorňující věk lidských velmocí, kterou ve snu viděl babylónský král Nebúkadnesar (Da 2:34,44-45 [1] ). O stejné události píše i ap. Pavel ,,Když lidé budou říkat: ,Pokoj a bezpečí', tehdy na ně náhle přijde zkáza jako porodní bolesti na těhotnou ženu, a jistě neuniknou." (1Te  5:3). Co znamená ,,bez zásahu ruky bude rozdrcen"? Znamená to, že zánik toho drzého a záludného krále nezpůsobí jiný mocný král. Daniel, řekl, že věk lidských vlád bude ukončen příchodem Božího království s vládou svatých, kterou nastolí Bůh (Da 2:44,45). Od času krále Nebúkadnesara až dodnes čekáme na příchod Božího království. Proto nám Ježíš přikázal (Mt 6:10 [2] ), abychom se modlili za jeho příchod.

Verš 8:23 ukazuje, že než přijde Boží království a náš Pán Ježíš, bude vývoj lidstva směřovat ke vzpouře proti Bohu a Kristu a ke konci budou kralovat vzpurní vládci (podle různých překladů: ,,bezbožní", ,,přestupníci", ,,nešlechetníci"). A po nich nastoupí závěrečný vládce, drzý a zkušený v záludnostech.

Jak poznáme vládu vzpurných?

Podle jmen říší, o nichž mluvil Gabriel, se zdá, že se proroctví splnilo už ve starověku, ale protože celý věk bude ukončen až příchodem Božího království, jež bez zásahu ruky odejme moc všem existujícím lidským říším (nepůjde doslova o fyzický konec všech lidských vlád, viz Da 7:12 [3] ), nemohlo ke konečnému splnění Danielova proroctví dosud dojít. Nenaplnilo se ani další proroctví: ,,Bude pronášet slova proti Nejvyššímu a svatým Nejvyššího nedá pokoj. Bude také uvažovat, že změní doby a právo" (Da 7:25) K tomu se sice rychle, ale stále jen blížíme. Je pravda, že známky vzpurnosti vůči Bohu i Kristu najdeme v každé době, ale proroctví mluví o mimořádné vzpouře, která bude nesrovnatelná s čímkoliv v minulosti. Apoštol Pavel nám poskytuje další velmi podrobné vysvětlení: ,,Pokud jde o příchod našeho Pána Ježíše Krista a naše shromáždění k němu, žádáme vás, bratři, abyste se nenechali snadno otřást ve svém poznání ani vylekat buď skrze ducha, nebo skrze slovo nebo skrze dopis, vydávaný za náš, jako by den Pánův již nastal. Ať vás nikdo žádným způsobem nesvede, protože nenastane, dokud napřed nepřijde odpadnutí a nebude zjeven ten člověk bezzákonnosti, syn záhuby, který se staví na odpor proti všemu a pyšně se pozvedá nade všecko, čemu se říká Bůh nebo co se uctívá, takže sám usedne jako Bůh do Boží svatyně a bude se vydávat za Boha. ... Také víte, co ho nyní zdržuje, aby byl zjeven až ve svůj čas. Neboť tajemství této bezzákonnosti již působí; jen čeká, dokud ten, kdo je nyní zdržuje, nebude z prostředku vzat. A potom bude zjeven ten Bezzákonný, kterého Pán Ježíš odstraní dechem svých úst a zahladí jej i jeho skutky jasným zjevením svého příchodu. Příchod Bezzákonného je podle působení Satana se vší mocí, znameními a lživými zázraky a s veškerým klamem nepravosti pro ty, kteří hynou, protože nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni" (2Te 2:1-4; 6-10) Z Pavlových slov je naprosto jasné, že v jeho době, až dodnes nemohlo k naplnění Danielova proroctví dojít.

Ten ,,Bezzákonný" bude nejspíš osoba nebo vláda jedné osoby s mimořádnými schopnostmi, ale Danielovo proroctví hovoří v množném čísle o vzpurných, bezbožných, o přestupnících a nešlechetnicích. Jak poznáme, že nastala jejich doba?

Bible popisuje znaky takové doby. Izajáš v 5 kapitole (verše 20-23) píše; ,,Běda těm, kdo zlu říkají dobro a dobru zlo, kdo pokládají temnotu za světlo a světlo za temnotu, kdo pokládají hořké za sladké a sladké za hořké. Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích a před sebou samými rozumní! Běda hrdinům v pití vína a mužům udatným v řezání piva, těm, kdo kvůli daru ospravedlňují ničemu a spravedlivým jejich spravedlnost upírají! " A prorok Amos v kapitole 5 (verších 10-13) popisuje dobu přestupníků takto: ,, Nenávidí toho, kdo v bráně kárá , opovrhují tím, kdo mluví bezúhonně. A tak, protože zvyšujete chudému nájemné a berete od něho obilnou daň -- postavili jste si domy z tesaného kamene, ale bydlet v nich nebudete, vysadili jste překrásné vinice, ale víno z nich pít nebudete. Neboť znám vaše mnohá přestoupení, bezpočet vašich hříchů: Utlačujete spravedlivého, berete úplatek a odstrkujete chudé v bráně. Proto ten, kdo je rozumný, v této době umlkne, neboť je zlá doba.".

Všechny citované texty popisují situaci, která souvisí s Božím lidem. Neznamená, že když starozákonní proroci psali o Izraeli, Jákobovi, Judě, Jeruzalému, že se automaticky ta proroctví vztahují jen na starozákonní, Mojžíšův lid. Popisuje-li prorok nějaké chování Božího lidu a Boží stanovisko k němu, je to precedens pro všechny. Všechny popsané znaky můžeme dnes pozorovat v reálném životě už nezakrytě v měřítku nesrovnatelném s minulostí. Ano vládnou nám lidé vzpurní vůči Božímu řádu, bezbožní, lidé nešlechetných vlastností. V přístupu vůči nim platí Ježíšova rada v Matoušovi 7:6; ,,Nedávejte psům, co je svaté, a neházejte své perly před svině, aby je snad nohama nepošlapaly, neotočily se a neroztrhaly vás" nebo přísloví: ,,Nemluv k hlupákovi, neboť pohrdne rozumností tvých řečí. ... Neodpovídej hlupákovi podle jeho hlouposti, jinak budeš jako on. Odpověz hlupákovi podle jeho hlouposti, jinak bude moudrý ve svých očích." (Př 23:9; 26:4,5) Boží rada vyslovená skrze proroka Amose: ,, Proto ten, kdo je rozumný, v této době umlkne, neboť je zlá doba. " je zcela aktuální.

Dnes jsme, ale teprve někde za začátkem bolesti (Mt 24:8 [4] ). Dnešní vzpurníci teprve připravují podmínky pro hlavní vzpouru a odpadnutí, které teprve přijde.

Míchání národů znamení blízkého příchodu Božího království

Ale to není všechno. ,,Řekni vzpurnému domu izraelskému: Toto praví Panovník Hospodin: Dost bylo všech vašich ohavností, dome izraelský, když jste přiváděli cizince neobřezaného srdce a neobřezaného těla, aby byli v mé svatyni, aby ji znesvěcovali s celým mým domem, když jste mi přinášeli za pokrm tuk a krev a oni porušovali mou smlouvu -- mimo všech vašich dalších ohavností" (Ez 44:6,7). Bůh vytýká svému lidu, že si zve neobřezané cizince, aby znesvěcovali svatyni s celým jeho domem. Totéž se děje dnes, když vládci evropských křesťanských národů podporují přistěhovalectví cizinců s nepřátelskými postoji k víře našich předků, kterými pohrdají. Pod záminkou humanitární pomoci sem zvou cizince pohrdající dobrou vůli, těch kdo jim chtějí pomoct. Naplňuje se poslední část výkladu prorockého snu babylónského krále: ,,A že jsi viděl ta chodidla a prsty částečně z hrnčířské keramiky a částečně ze železa, půjde o království rozdělené a bude v něm cosi z pevnosti železa, neboť jsi viděl železo promíšené s hliněnou keramikou. Pak ty prsty chodidel částečně železné a částečně keramické: To království bude z jedné strany silné a z druhé strany bude křehké. Že jsi viděl železo promíšené s hliněnou keramikou -- lidé se budou mísit, ale držet jeden s druhým nebudou, právě tak jako se železo nemísí s keramikou." (Da 2:41-43) To se má odehrávat těsně před ukončením tohoto věku. Zvou a přijímají cizince, kterým jejich náboženství a víra přikazuje ovládnout svět zotročením nebo vyhubením křesťanů i Židů. To už není jen obyčejná hloupost, bezbožnost, nešlechetnost. To je skutečný nezakrytě nepřátelský útok na křesťanské hodnoty, pohrdání Ježíšovou obětí a je jen otázkou času, kdy se křesťané pro svou víru opět stanou trnem v oku svému okolí. Záměrně dnes politici vytvářejí podmínky pro vyvrácení naší křesťanské civilizace, aby jejich zadavatel mohl vytvořit civilizaci novou, nepřátelskou všemu, co souvisí s Bohem a Otcem našeho Pána Ježíše Krista. Vládu toho bezzákonného, o němž psal apoštol Pavel Tesaloničanům.

Dnešní velký příliv cizinců nepřátelských vůči křesťanům i Židům, s úplně jiným hodnotovým a morálním kodexem je jedním ze znamení blízkého konce tohoto věku a příchodu Božího království.

Pšenice a plevel, vše dozrává

Roste podpora a propagace dříve odsouzeníhodných činů. Kořeny této krize mají dlouhodobé příčiny. Bylo by snadné všechno svést jen na jednoho činitele. Nebyla by to, ale pravda. Ježíš v podobenství o pšenici a plevelu řekl, že budou spolu žít na jednom poli (v jednom světě) synové Boží i synové toho zlého a budou se vzájemně ovlivňovat. Dnešní situace je výsledkem působení obojího. Přitom nejde ani určit kdo je kdo podle toho jestli je to kněz nebo světský člověk (Mt 7:21-23 [5] ). Chování a vývoj národů vždy určovaly autority. Ve starověkém Izraeli to byli hlavně králové. Když byl král dobrý i lid se choval dobře. Když byl král špatný i lid se nechával svést. V křesťanských národech můžeme pozorovat stejný jev. Výsledkem je současný stav. Plevel je vždy agresivnější než pšenice. Proto dnes můžeme vidět rostoucí vliv neušlechtilých lidí s vlastnostmi plevele. A protože to prorůstá do ,,nejvyšších pater", má vliv na všechny lidi. Jaký je rozdíl mezi pšenicí a plevelem? Jednoduše řečeno, rozdíl mezi jakoukoliv zemědělsky využívanou rostlinou a plevelem je v tom, že oba žijí ze stejného základu, stejné země, ale obilí dává člověku životodárnou potravu, zatímco plevel dusí obilí a ohrožuje život člověka hladomorem. Proto se dnes pole stříkají různými jedy, které plevel hubí. Kdyby se to nedělalo, mohl by nastat hladomor, jako tomu je na mnoha místech světa. Jako na poli, žijí v křesťanských národech vedle sebe lidé s životodárnými ušlechtilými vlastnostmi i lidé s vlastnostmi, které život dusí, ohrožují ho přímo i nepřímo. Jejich počet roste a šíří se mnohem rychleji než dříve, protože jsou hojně podporovaní vlivnými jedinci. Jako ve starověkém Izraeli. Špatní vládci sváděli a vedli lid ke špatnému jednání, dobří vládci měli na lid dobrý vliv.

Lidé s vlastnostmi agresivního dusivého plevele se dostali do všech mocenských pater společnosti a co je ještě horší, nejmocnější tohoto světa, kteří nejsou sice vidět, ale stojí prakticky za vším, co se ve světě děje špatného, podporují šíření a růst moci lidí s vlastnostmi plevele, na úkor lidí ušlechtilých, protože to vyhovuje jejich plánům. A náramně se jim to daří. Přesně jak to předpověděl Daniel i Ježíš; ,,A těch deset rohů, to deset králů povstane z toho království a po nich povstane jiný, jenž se od předešlých bude lišit a tři krále pokoří. Bude pronášet slova proti Nejvyššímu a svatým Nejvyššího nedá pokoj. Bude také uvažovat, že změní doby a právo, a budou mu do ruky vydány až do času a časů a půl času. ... A koncem jejich kralování, až dokonají vzpurníci, povstane král drzý a zkušený v záludnostech. Jeho síla bude mocná, ne však v jeho síle, a bude mimořádně ničit a prosadí se, vykoná to, zničí i mocné, ba i lid svatých. A pro svou vychytralost dokáže prosadit i podvod. Když se v srdci vyvýší a v míru bude ničit mnohé, ano i proti Veliteli velitelů bude se stavět, tehdy bez zásahu ruky bude rozdrcen." (Da 7:24,25; 8:23-25). Ježíš k poměrům konce tohoto věku řekl: ,,Pak vás budou vydávat do soužení a budou vás zabíjet; a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. A tehdy mnohým to bude kamenem úrazu, budou se navzájem zrazovat a jeden druhého nenávidět. ... A protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska mnohých. Ten však, kdo vytrvá do konce, bude zachráněn." (Mt 9:9,10,12,13) Svět se stane úplně zapleveleným polem, kde bude takřka nemožné, aby v něm přežilo cokoliv ušlechtilého.

To je další silné znamení, že se blíží příchod našeho spasitele, tentokrát pro záchranu svých věrných (Žd 9:28 [6] ).

Odkaz starověkých říší promlouvá dodnes k nám i dnešním vládcům

Říše, o nichž jmenovitě mluví Danielova proroctví, už sice dávno zanikly, ale jejich odkaz pro naši dobu tu je stále. Daniel řekl babylónskému králi, že výklad snu mu má, mimo jiné ukázat myšlenky jeho srdce (Da 2:30 [7] ). Krále asi zajímala budoucnost jeho vlády a budoucnost království, až zemře. Že mu Danielův Bůh JHVH chtěl sdělit více, než pouhou budoucnost není překvapivé. Chtěl mu mimo jiné ukázat i motivaci, pohnutky, které ovlivňovaly a utvářely jeho způsob vládnutí, jenž se stal pak vzorem i pro vlády budoucí. Proto je Nebúkadnesar hlavou celé sochy. Aby i jiní vládci měli možnost se poučit ze zkušenosti krále Nebúkadnesara, zaznamenal Daniel ještě jeden králův sen. V jeho výkladu se král dozvídá, že je pyšný, když si myslí, že všeho dosáhl vlastními schopnostmi. Bůh ho ve snu varoval, aby zpokorněl a uznal, že jeho moc závisí na Bohu, který mu tu moc propůjčil (Celá kapitola 4). To nakonec, až se sen naplnil, král sám uznal. Osud ostatních říší se naplnil podle proroctví, protože jejich vládci nepochopili tento důležitý odkaz druhého snu babylónského krále. Babylónský král Boží autoritu nad sebou uznal, ale jsou toho schopní i dnešní vládci? Je málo pravděpodobné, že by si i jen chtěli vzít poučení z onoho dávného příběhu. Proto i vláda dnešních velmocí bude jen dočasná. Protože Bůh je spravedlivý, určitě najde ještě způsob jak dnešní lidské vládce varovat a starověký odkaz jim připomenout. Pokud to bude nutné ke spravedlivému soudu. Pokud ano, pravděpodobně tak učiní nejpozději prostřednictvím svých dvou svědků (Zjevení 11 kapitola), jejichž posláním je pravdivě svědčit v soudním procesu mezi Bohem, lidmi a Božím odpůrcem o Boží vládě od dávné minulosti [8] . Satanovi nakonec nezbude než je zavraždit. Tím se definitivně odsoudí a bude na krátkou dobu svržen na zem a nakonec bude na 1000 let uvězněn v propasti (Zj 20:2,3).

Odkaz příběhu starověkých říší pro dnešní vládce je varování před pýchou a vzpurností vůči Bohu. Ani jedna z říší netrvala věčně, ať se zdála být sebevíc neporazitelná, nezničitelná.

Prozíraví v lidu budou učit mnohé

Události naší doby jsou určitě znepokojivé pro opravdové křesťany, Židy i pro mnohé další lidi, kteří se nehlásí ani k jednomu z obou náboženství. Určitě si kladou otázky týkající se blízké i vzdálenější budoucnosti. Z Danielových i Janových proroctví je zřejmé, že až do příchodu našeho Pána, Božího království a zajetí satana, do propasti, budou pro obojí Boží lid stále horší podmínky k životu, kvůli jejich víře. Jistě se bude mnoho z nás ptát, proč to Bůh tak dlouho připouští. Prorok Daniel v 11 kapitole (v. 33) říká, že ke konci, až bude znesvěcující ohavnost na místě svatém, budou ti, kdo rozumějí, učit mnohé lidi. Určitou dobu budou i ti rozumní pronásledováni, zabíjeni a zavíráni, ale nakonec budou zářit jasem oblohy a kdo ke spravedlnosti dopomáhají mnohým, budou zářit jako hvězdy, ničemové však nic nepochopí (Da 12:3,10). Bůh chce zachránit opravdu, každého, kdo má sebemenší naději (2Pe 3:3-9 [9] ).

,,Já, JHVH, zkoumám srdce a zkouším ledví, abych každému dal podle jeho cest, podle ovoce jeho činů." (Jr 17:10). Prorok Jeremijáš vysvětluje jeden z důležitých důvodů proč Bůh JHVH připouští, aby se ukázalo, co je v každém člověku. Aby mohli být usvědčeni a odsouzeni šiřitelé zla a ničitelé země i lidských duší. Ježíš to znázornil v mnoha přirovnáních.

Lidé, kteří dosud věří v člověka více než v Boha musí poznat, kdo je opravdu dobrý a dává dobré ovoce. ,, Tak každý dobrý strom nese dobré ovoce, ale prohnilý strom nese špatné ovoce. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce ani prohnilý strom dobré ovoce. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a hozen do ohně. Poznáte je tedy po jejich ovoci."" (Mt  7:17-20) Lidem musí dojít, že žádná lidská vláda nenese dobré ovoce pro všechny. Jinak by nebyly války, hladomory a bolest na mnoha místech. Mír bez utrpení a nespravedlnosti nastolí až Boží vláda: ,,Hle, Boží stánek s lidmi; bude přebývat s nimi a oni budou jeho lid, a sám Bůh bude s nimi a bude jejich Bohem. A Bůh setře každou slzu z jejich očí. A smrti již nebude, ani žalu ani křiku ani bolesti již nebude, neboť první věci pominuly. " " (Zj 21:3,4) Aby se nestalo, jako už mnohokrát, že při každé výměně moci přeběhnou k silnějšímu i ničemníci, musí každý projít zkouškou, která ukáže, jestli dává dobré ovoce. Je to důležité, protože: ,,Syn člověka má přijít v slávě svého Otce se svými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání." (Mt 16:27).

Závěr

Žijeme v období vlády vzpurných. Poznáme to podle toho, že: ,, říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo pokládají temnotu za světlo a světlo za temnotu, kdo pokládají hořké za sladké a sladké za hořké . ... jsou moudří ve vlastních očích a před sebou samými rozumní! ... převrací právo v pelyněk a spravedlnost hází na zem . ... opovrhují tím, kdo mluví bezúhonně . ... Utlačujete spravedlivého, berete úplatek a odstrkujete chudé ... " (Izajáš a Ámos 5 kapitoly).

Boží slovo nám radí, abychom stáli pevně ve víře, abychom hledali především Boží království a jeho spravedlnost. Abychom vždy usilovali přinášet dobré ovoce [10] .

Některé vlády se pro mnohé z nás chovaly v minulosti a chovají i dnes nepochopitelně, proti zdravému rozumu, nebo dokonce proti lidskosti. Například někteří starověcí vládci a v novodobých dějinách někteří známí diktátoři, ale nejen oni. Ale v současnosti se proti zdravému rozumu a nemorálně chovají i některé volené vlády. Není vždy jednoduché rozpoznat, kdy jednají správně a kdy naopak. Ale podle ovoce je spolehlivě poznáte. Jestliže výsledkem jejich vládnutí je odklon od Boha, malá podpora tradiční rodiny a naopak velká podpora homosexuálně orientovaných dvojic a jiných zvrácených praktik, zjevná nebo tichá podpora přistěhovalectví lidí, kteří nejsou v ohrožení života ani v krajní nouzi, zato považují za nepřátelské křesťany a Židy, ale v podstatě jakoukoliv jinou víru, než tu vlastní a jsou ochotní kvůli tomu zabíjet a znásilňovat a přesto jsou sem zváni a chráněni, pak je to vědomé jednání ne proti zdravému rozumu, ale proti Bohu a jeho Synu. Proto můžeme říct, že žijeme v době vlády vzpurníků a ještě to není konec. Obecně platí, že špatná vláda děla špatné zákony a zvrácená vláda dělá zvrácené zákony.

Podpora jakýchkoliv lidských snah, které nemají základ v respektování a naplňování Boží vůle je odsouzená ke zklamání a neúspěchu. Moudrý král Šalamoun, mimo jiné, napsal v knize kazatel: ,,Je ... čas být zticha a čas mluvit; ... čas boje a čas pokoje." (Kaz 3:7b-8). Jsou to slova, která nás nabádají k rozlišování toho, co je právě správné udělat. Víme, že vláda vzpurných je předpokládaný důsledek lidských vlád.

Když víme, proč se dnes vzmáhá, to co je Bohu nepřátelské, musíme se obrnit trpělivostí a obrazně řečeno slovy ap. Pavla ,,vezměte na sebe celou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý vzepřít, všechno vykonat a zůstat stát. Stůjte tedy opásáni na bedrech pravdou, oblečeni v pancíř spravedlnosti, nohy obuté v připravenosti k službě evangelia pokoje;   k tomu všemu vezměte štít víry, jímž budete moci uhasit všechny hořící šípy toho Zlého.   A vezměte přilbu záchrany a meč Ducha, jímž je Boží slovo. Každou modlitbou a prosbou se v každý čas modlete duchem a k tomu bděte s veškerou vytrvalostí a prosbou za všechny svaté," (Ef 6:13-18)