Křesťanské biblické badatelství
Proroctví pro současnost, biblické studie

Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde

Cesta člověka od Edenu do času obnovy
Nově přidán druhý díl 26.10.2020

Kniha Zjevení Janovo
Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Křesťanům
Sen krále Nebúkadnesara
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie

Novinky

Nová úvaha:
Více Boží svobody a lásky
1.1.2024

Umělá inteligence v Bibli?
17.12.2023

Konat dobro je cesta k životu
23.11.2023
Mír a bezpečnost
6.2.2022

Nová studie:

Příchod čtvrté šelmy

30 / 4 / 2023

Sedm pečetí nově

22 / 1 / 2023

Jezdec na bílém koni

20/3/2022

Hněv Boží a Beránkův
31/12/2021

Změna času
04/12/2021

Boží království uprostřed nepřátel

20/10/2021

Je Ježíš a Michael stejná osoba?
3/5/2020

Velký zástup, proroctví velké naděje
27/10/2017

V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017

Biblická proroctví se naplňují, království Boží se přibližuje (19.11.2016)     
Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016

Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015

Biblická proroctví a války
14/4/2015

Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

 

Zamyšlení nad rokem

 

Blíží se slunovrat, Vánoce, Silvestr a nový rok. Přejeme si v tomto čase klid a mír, posíláme péefka. S přáním Božího požehnání posílám malé zamyšlení:


Končí nám zase jeden rok, jeden rok v našem osobním životě. Ale skončilo i jedno období v životě a událostech celého světa. Důležité je, abychom se zpětně neohlíželi jako na něco, co bylo jen hříčkou náhody, že to bylo beze smyslu a že to nevedlo k žádnému cíli. Náš život je pod mocí svrchovaného Pána, který s námi má dobře promyšlený plán. Jak se píše v Jeremiášovi ,,Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti." (Jr 29,11). Hospodin dobře ví, kdy nám má dávat radost a kdy nás má zatížit zkouškami. Nechtějme v těchto věcech rozhodovat sami, ani Bohu předpisovat. Hospodin vidí dál a lépe. My často teprve dodatečně, při pohledu nazpět vidíme, že to, co jsme pokládali za nežádoucí trápení, a dokonce za křivdu, ukázalo se nakonec jako něco, co nám pomohlo.

Žalm 113 nám napovídá, co máme dělat: Chvalte, Hospodinovi služebníci, chvalte jméno
Hospodina! Jméno Hospodinovo buď požehnáno nyní i na věky. Od východu slunce až na západ chváleno buď jméno Hospodina.
 Máme Hospodina chválit, vždyť s námi byla jeho žehnající ruka, sytil nás, opatroval nás a utěšoval nás. Mluvil k nám ve svém slově a byl s námi i v těch mnohých nesnadných a bolestných hodinách, které nás také neminuly. Byl to on, kdo nám daroval další rok života.

Někdy nás však ponouká otázka: Kde je v tom všem dění, ve světě, ale i v mém osobním životě Bůh? Zvláště v tom dění, kde je vidět, že se prosazuje zjevný nesmysl, marnost,
utrpení, zánik. Zalistujeme-li v knize Kazatel, čteme: ,,Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového." (Kaz 1,9) Ovšem o pár stránek čteme ,,Hle, činím něco docela nového a už to raší. Nevíte o tom?" (Iz  43,19)

My křesťané máme dnes více světla a více naděje než Kazatel. Kristovo království už mezi námi vyrašilo. Už o něm víme. Kazatelova slova nás však mohou upozornit: ještě tu není plnost, ještě teče Božím světem příliš mnoho slz, nejen našich, ale i těch, kdo jsou na tom
mnohem hůře než my. A právě v tomto pomíjivém světě máme být pozorní. Pozorně se učit z minulosti. Pozorně předjímat to, co je před námi. Ale také být pozorní k přítomnosti. Radovat se především z toho, že žijeme. A že i přes všechny starosti, strachy a marnosti stále věřit a zažívat něco jako naplnění a vděčnost. A pak snad i obavy o to, co život přinese, budou
o něco méně temné.

A ještě bych vzpomněl jedno podobenství z Lukáše 13,6-9: Potom jim pověděl toto podobenství: ,,Jeden člověk měl na své vinici fíkovník; přišel si pro jeho ovoce, ale nic na něm nenalezl. Řekl vinaři: ,Hle po tři léta už přicházím pro ovoce z tohoto fíkovníku a nic nenalézám. Vytni jej! Proč má kazit i tu zem?' On mu odpověděl: ,Pane, ponech ho ještě tento rok, až jej okopám a pohnojím. Snad příště ponese ovoce; jestliže ne, dáš jej porazit.'"

Podobenství Pána Ježíše o neplodném fíkovníku zachycuje Boží očekávání i shovívavost. Trpělivost a přímluva zahradníka obrací i náš zrak vpřed a dávají naději, která je zároveň výzvou. Očekává se ovoce. Majitel ve svém sadu fíkovník bez ovoce nepotřebuje. Není užitečný, zbytečně kazí zem. Zahradník se přimlouvá, okope i pohnojí. I když výsledek není jasný. Je dán další rok, bez záruky na výsledek. Společnosti, církvím, i každému jednotlivci. Šance nechat se ovlivnit, osvobodit mocí Kristovy oběti, aby ovoce našeho života bylo hodné Kristova jména.

 

Amen.