Křesťanské biblické badatelství
Proroctví pro současnost, biblické studie

Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde

Cesta člověka od Edenu do času obnovy
Nově přidán druhý díl 26.10.2020

Kniha Zjevení Janovo
Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Křesťanům
Sen krále Nebúkadnesara
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie

Novinky

Nová úvaha:
Více Boží svobody a lásky
1.1.2024

Umělá inteligence v Bibli?
17.12.2023

Konat dobro je cesta k životu
23.11.2023
Mír a bezpečnost
6.2.2022

Nová studie:

Příchod čtvrté šelmy

30 / 4 / 2023

Sedm pečetí nově

22 / 1 / 2023

Jezdec na bílém koni

20/3/2022

Hněv Boží a Beránkův
31/12/2021

Změna času
04/12/2021

Boží království uprostřed nepřátel

20/10/2021

Je Ježíš a Michael stejná osoba?
3/5/2020

Velký zástup, proroctví velké naděje
27/10/2017

V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017

Biblická proroctví se naplňují, království Boží se přibližuje (19.11.2016)     
Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016

Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015

Biblická proroctví a války
14/4/2015

Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

,,Buď moudrý, můj synu, dělej radost mému srdci, abych mohl odpovědět tomu, kdo mě tupí." (Přísloví 27:11)

Který rodič by se nechtěl radovat z úspěchu svých dětí? Vztah mezi rodiči a potomky je dnes dost odlišný od dřívějších generací. Přesto pořád platí, že v normální rodině záleží rodičům na tom, jaké jsou jejich děti, co se z nich stane v dospělosti, jak budou úspěšní a přejí jim dobrý život. Vidí v dětech pokračování sama sebe. Pořád v normálních rodinách platí, že dětem nejsou rodiče lhostejní a pomáhají si navzájem.

Přísloví 27:11, ale není jen vyjádření přirozené touhy rodičů, aby jejich děti byli moudré. Otec v uvedeném verši čelí, od někoho nejmenovaného, tupení. Zpochybňuje otcovu dobrou pověst, kvůli synovi? Proč?

Šalomoun, kterému se připisuje autorství většiny přísloví, byl Izraelský král. Každý panovník nežije jenom sám pro sebe, ale ovlivňuje osudy svého národa. A jeho potomci jsou předzvěstí budoucnosti národa. Královi potomci byli dědicové jeho moci. Zejména prvorození synové. Prvorozený syn byl podle přirozeného řádu dědicem trůnu. Proto byl často předmětem kritiky a intrik od žárlících mladších sourozenců. V lidských královstvích zaštiťovali své syny královští otcové svou mocí. Málokdo ví, že žárlivost, intriky a špatné úmysly nevymyslel člověk. Písmo svědčí o tom, že klam, lež a podlost použil už před lidmi jeden z Božích synů. ,,Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem Tě určil, pobýval jsi na svaté hoře Boží, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů, na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost. Pro množství tvých obchodů se tvé nitro naplnilo násilím a ty jsi zhřešil. ... Pro svou krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvělost jsi zkazil svojí moudrost, svrhnu tě k zemi, ..." (Ez 28:14-17) Tento Boží syn nebyl prvorozený neboť byl stvořen, zatímco o prvorozeném Božím synu písmo říká, že skrze něho a pro něho bylo všechno stvořeno (Ž 33:6; J 1:1-3,10; Ko 1:16,17; Žd 1:2). Jeho zrození není nijak vysvětleno, ale vše ostatní bylo až po něm. Protože Boží syn, který se stal Božím odpůrcem, satanem, byl výjimečně krásný a moudrý, měl velké úspěchy i mezi nebeskými Božími syny. Proto mu nejspíš vadilo, že on, takový skvělý Boží syn, nikdy nebude moci využít svých schopností jako přirozený vůdce, protože nebyl prvorozený Boží syn. Mohl to vnímat jako křivdu a proto hledal cestu, jak zpochybnit právo prvorozeného na absolutní vládu. Zpochybnění práva Boha vládnout veškerému svému stvoření by zpochybnilo i stejné právo jeho prvorozeného syna. Satanovi se podařilo získat na svou stranu část andělů.

Bůh i Šalomoun ví, jak je dobře, když syn je moudrý a nedává Otcovu odpůrci možnost tupit ho před ostatními. Spravedlivý král i jeho prvorozený syn totiž ví, že nemůže všechno řešit jen silou a mocí. Musí dovolit prokázat, že jeho vláda je čistá, spravedlivá (Zj 4:1-11; Zj 5:5,8-11). A to potřebuje čas. My, křesťané máme také určitou odpovědnost vůči svému Otci. I naše jednání je posuzováno a předmětem satanových žalob: ,,Nyní přišlo, spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí." (Zj 12:10) Apoštol Pavel před devatenácti stoletími napsal, že mezi křesťany není mnoho moudrých v očích tohoto světa a bohužel ani dnes není moudrost mezi křesťany úplně běžnou vlastností. Naštěstí nás chrání výkupné Ježíše Krista, které umožňuje Bohu i jeho prvorozenému synu vychovávat nás k životu. Máme proto naději, že práva na věčný život dosáhneme. Snažme se proto podle svých sil dělat radost svému Otci v nebesích.