Otázky - Kristus

Protože jste v mnoha otázkách zřejmě zkušenými znalci Písem a textů, dovolím si jednu otázku, která mě v současné chvíli zajímá: Pokud obecně někdo používá ve spojení s osobou Krista Ježíše oslovení rabbi Jehošua (Ješua) a nikdy jinak, je pravděpodobné, že se takto hlásí veřejně k nějakému náboženskému hnutí (judaismu), myšlenkovému směru?

Na Vaši otázku neznáme jednoznačnou odpověď. To jest neznáme žádné konkrétní hnutí, církev nebo myšlenkový směr, pro nějž je toto oslovení zásadním znakem nebo článkem učení.
Můžeme jen nabídnout tento komentář: Rabbi je pojem, který měl v Ježíšově době (i dnes) velkou vážnost a vyjadřovala se jím úcta k tomu, kdo je takto oslovován. Byl to vlastně titul, který zároveň představoval určité hodnoty a vlastnosti. Jako například král. Od krále se očekávalo, že bude spravedlivý, statečný, rozhodný a moudrý. Od rabbiho se dodnes očekává moudrost, poznání, rozvážnost a spořádaný život. Také se od rabbiho očekávalo, že bude mít Boží podporu a ochranu. Spořádaný život byl mimo jiné podmíněn tím, že bude řádně ženatý. Proto někteří tímto titulem zaznamenaným například v Matoušovi 22 kap. argumentují, aby dokázali, že Ježíš musel být nutně ženatý jinak by nemohl být takto oslovován. V jiné souvislosti jsme našli článek pocházející od českobratrské církve, kde autor tento pojem použil, aby ukázal jak pro Židy bylo těžké pochopit, že "rabbi Jehošua" mohl být popraven. Pro nás je podstatné, co vyplývá z Matouše 23:8; Chceme Vám nakonec říci, že rabbi - "Mistr", "učitel" byl zároveň vychovatel svých žáků. A tato role je v Ježíšově případě jedna z nejdůležitějších. Učíme se od něj poznat, co je z Boha a co ne.

Četla jsem tu na Vašich stránkách teorii zmrtvých vstání Ježíše Krista.Mám dotaz podobného druhu. Již dlouho mě zajímá odpověď na otázku, jak vyspělá tehdy byla civilizace a to proto, jak si lze vysvětlit těhotenství panny Marie-matky Ježíše Krista.

K Vašemu dotazu ohledně těhotenství panny Marie Vám doporučujeme si přečíst: Kontextovou studii „Přelidský život Ježíše Krista“ a přednášku z PS „Výkupní oběť Ježíše Krista“ uveřejněné na našich stránkách, které se částečně touto problematikou zabývají.
Dle úrovně našich současných znalostí v případě těhotenství panny Marie pravděpodobně došlo k jevu zvanému „partenogeneze“ (česky samobřeznost, tj. vývoj zárodečné buňky bez oplodnění pohlavní buňkou samčí). Tento jev se vzácně v přírodě vyskytuje. Nelze ovšem také vyloučit vysvětlení tohoto těhotenství i metodami, které se již v současné době běžně používají v případech „umělého“ těhotenství. Vzhledem k tomu, že k těhotenství došlo za „asistence“ andělů není v tomto případě důležitá tehdejší vyspělost znalostí lidstva. Zdůvodnění, proč k takovému těhotenství muselo dojít najdete ve výše uvedených studiích.

Mám prosím jeden dotaz. Právě čtu oddíl „Záchrana křesťanů milosrdenstvím“ část cituji:
„O tom, že Ježíš Kristus byl až ve třetích nebesích, víme i z listu Efezským 4:10. 3 Ježíš Kristus tam byl z toho důvodu, že u svého Otce obhajoval svou pozemskou činnost a zejména pak své učedníky...“ Podle Vašeho výkladu jsou 3 úrovně nebes.A právě výše zmiňovaný text z Ef. 4:10 říká,že Ježíš vystoupil vysoko nad všechna nebesa. Není možné,že vystoupil nad všechna ty 3 úrovňové nebesa až tam kde by se mohl nacházet ten nejvyšší Bůh a kam může i Ježíš? To slovo nebesa (Ourbanos) J.B.Souček ve svým slovníku jako další možnost překladu uvádí „králoství nebes, králoství Boží“. Bylo by to logické. 1. nebesa pro anděly, 2. nebesa pro cherubíny 3. nebesa pro serafi a pak vysoko nad nimi teprve místo kde se nachází ten nejvyšší a odkud přišel i Ježíš.
Snad by to mohli podpořit tyto dva texty:
1. Královská 8:27 Bude však Bůh opravdu bydlet s lidmi na zemi? Hle, nebesa a nebesa nebes ho nemohou obsáhnout, tím méně tento dům, který jsem postavil!
Deuteronomium 10:14 Hle, Hospodinu, tvému Bohu, patří nebe i nebesa nebes, země i vše, co je na ní.

Mohl vystoupit Ježíš nad všechny tři úrovně nebes viz Ef. 4:10;?
O uspořádání věcí v nebesích a o Bohu podrobněji pojednává kapitola „Bůh“ v knize „Popularizace prvních výsledků …“ Tam se dočtete v oddíle „Nejvyšší Bůh“ toto: „O jeho podstatě Bible nezjevuje (alespoň podle současného stavu poznání) vůbec nic. … Na rozdíl od všech ostatních výše zmíněných bytostí nebyl Nejvyšší Bůh skutečně nikdy spatřen žádným člověkem. (Jan 1:18;) Podobně i o ostatních úrovních nebes a jejich obyvatelích toho víme jen o málo více. Bible poskytuje hlavně nepřímé informace. O Bohu Ježíš říká, že „Bůh je Duch“ a … „Kdo vidí mne, vidí Otce.“ (Jan 4:24; 14:9;) O třetích nebesích píše přímo až Pavel v 2.K.12:2;. Ve Starém Zákoně se mluví o nebesích a nebesích nebes. O trojí úrovni svědčí také popis tří úrovní nebeských bytostí. Nic vyššího zatím neznáme, kromě nejvyššího Boha, o němž jak už jsme se zmínili, nevíme téměř nic. Třetí nebesa jsou pro nás, podle našeho současného poznání, nejvyšší nám známá úroveň.
Vy sám jste však nabídl zajímavý odkaz k další otázce, která s touto souvisí. Citujeme: „Bude však Bůh opravdu bydlet s lidmi na zemi?“ a uvádíte text; 1. Královská 8:27 kde, volně řečeno Šalomoun při zasvěcování chrámu vznáší otázku, zda může Bůh bydlet na zemi, když ho nemohou pojmout ani nebesa, ani nebesa nebes. Ve Zjevení 21:3,4; však naopak čteme: „… Hle příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi … a setře jim každou slzu z očí.“ I Bůh tedy může být uprostřed lidí. Šalomounův výrok však není s textem ve Zjevení v rozporu. Naopak z obou textů lze odvodit, že přítomnost a postavení Boží (a ani Kristovo) nesouvisí ani tak s umístěním ve vyšších úrovních nebes, jako spíše s pravomocí. Neboť je psáno, že Bůh není od nikoho z nás daleko. (Sk. 17:27;) A můžeme dodat, ať jsme kdekoliv (myšleno mimo chrám).
Jménem Božím a v jeho zastoupení vystupují v Bibli zástupci všech tří, nám známých, druhů bytostí a dokonce i člověk Mojžíš 2.Moj.4:16;. Slovo Bůh může zahrnovat, kteroukoliv z těchto možností a ve spojení s Novým Jeruzalémem to mohou být (a nejspíš také budou) Svatí o nichž je řeč ve Zjevení. Výroky ve Starém Zákoně o tom, že Bůh se nevejde do chrámu udělaném lidskýma rukama jsou protiargumentem proti tehdy velmi rozšířeným představám o Bohu a bozích. Totéž činí i Pavel na Areopagu Sk. 17:24,25;.
Shrnutí: Možná by stačilo ponechat ve Vámi dotazovaném místě doslovnou citaci z dopisu Efezským, ale domníváme se, že takto osamoceně zní Pavlův text pro mnoho lidí neurčitě až mysticky a naším záměrem je držet se doložitelných údajů a tak postupně doplňovat mozaiku poznatků s tím, že některé části budou ještě doplněny nebo i poopraveny. V tomto případě šlo o to ukázat spojitost mezi informacemi o úrovních nebes ve Starém Zákoně s výrokem Pavlovým a především s tím, že Ježíšovo působení na zemi mělo význam ve všech úrovních nebes a výsledkem bylo, že dosáhl postavení nade všemi nebesy.

Práve čítam Vašu knihu Populi. Ak Ježíš Kristus nezomrel a bol to dokonalý človek, potom by mal ešte žiť, ak neprišiel medzičasom o život v nejakej vojne alebo inej podobnej udalosti. Dedukcia - potom nezaplatil výkupné. Alebo? Čo sa sním podľa Vás stalo?

Poslední kapitola knihy „Populi“ - „Vzkříšení JK…“ byla napsána záměrně tak, aby ukázala možné alternativy k otázce vzkříšení JK a byla míněna trochu jako provokující a k přemýšlení. Vycházela ve své argumentaci do určité míry i z knihy Holgera Kerstena "Ježíš žil v Indii".
Z našeho pohledu to však nic nemění na významu „Výkupného“, které Ježíš Kristus zaplatil. Je to obdobou oběti Izáka, která splnila svůj účel a přitom Izák nebyl usmrcen. (K danému tématu doporučujeme Kontextovou studii – Osobnost Ježíše Krista a přednášku z Památné slavnosti – Výkupní oběť Ježíše Krista).

Čtu Poselství Grálu od Abdruchina. Jaký máte názor na tuto knihu?

Kolem kalicha s vínem, který Ježíš Kristus podával svým učedníkům při poslední večeři, vznikla silná mystifikace, která se rozvíjela až k představám tzv. rytířů Svatého Grálu atd. A protože se schyluje ke konci druhé smlouvy, plní se další slova Ježíše Krista o příchodu množství falešných kristů (Mt.24:5; Mk.13:22). Ti se sporadicky objevovali už dávno, ale v poslední generaci nastal obrovský nárůst. Vychází spousta knih - pro i protikřesťanských - a kdejaký mystik či příživník se na tom chystá "udělat". Tím se také plní předpověď o množství proroctví (Jóel 3:1,2). Ta proroctví totiž vznikají tím, že lidé cítí blížící se konec, a jejich strach evokuje mystické vjemy a sny. Nesprávná vidění a sny má na svědomí satan. Když Ježíš Kristus řekl, že nás vysvobodí z této situace pravda (Jan 8:32), měl tím na mysli, že se musíme vzdát mystiky, která neumožňuje ověření. Scestných knih o náboženství a magii je nyní velmi mnoho a téměř všechny obsahují většinou neověřitelná tvrzení, polopravdy a prázdné fantazie. Takoví lidé zneužívají lidské důvěřivosti a strachu všeho druhu a vydělávají na tom.

Když DJK "prochází" procházel  nebesy, neměl v prvním nebi funkci archanděl Michael ? nemůže se jedna o "jednu" osobu?

Jméno Michal se v Písmu vyskytuje v následujících textech (v kralickém překladu): Da 10,13; Da 10,21; Da 12,1; Juda 1,9; Zj 12,7 (Stejné jméno použité v lidských rodokmenech v tomto případě nebereme v potaz). Ekumenický překlad uvádí dvě mutace jména (Michael, Míkael).

Vycházíme z předpokladu (KB), že se jedná o 1 osobu  s funkcí archanděla a ochránce Izraelitů (fyzických-SZ i duchovních-NZ). Pro posouzení vašeho dotazu nám asi nejlépe poslouží kniha Daniel 10 až 12 kapitoly.

Vyskytuje se zde "muž ve lněném oděvu" a Michal přední ochránce, tedy nepochybné 2 osoby. (Dále v knize Daniel vystupuje ještě anděl Gabriel, což je opět mimo váš dotaz).Vzhledem k popisu výše jmenovaných dvou osob se nám jeví jako nepochybné, že ,,mužem ve lněném oděvu" je duchovní Ježíš Kristus a Michal (další osoba) je jeho pomocníkem a dle knihy Zjevení i vůdcem závěrečného boje v úrovni andělů (nebes).

"Dokonalé dítě? Z toho plyne, že než se Ježíš toto rozlišování naučil, musel dělat i zlé věci jako kdokoliv z nás! Izajáš počítá s tím, že u Ježíše dojde k běžnému vývoji a zrání osobnosti. Ježíš byl však přece jen něčím výjimečný." Ježíš nemohl dělat zlé věci. Snad jako dítě nějak zlobil, ale to nebylo hříšné (zlé) jednání. Jako žid byl pod zákonem. Platilo "Trest za hřích je smrt". Nikde není psáno, že by někdo přinášel oběti za jeho hřích. A i kdyby, bylo by to, platné, jako asi i ostatním členům národa.

Rozumíme vaší připomínce k dětství Ježíše tak, že vám vadí použité slovo "zlé jednání". Ano, tento pojem plně nevystihuje fakt, že i u Ježíše se mělo jednat o vývoj dítěte stejným způsobem jako u kteréhokoli jiného lidského dítěte. Pokud dítě vysloveně nezdědí předpoklady ke zlému jednání a pokud není cíleně vychováváno ke zlému, samo nutně jednat zle nemusí. U Ježíšových rodičů můžeme předpokládat, že byli schopni projevovat o Ježíše dostatečný zájem a že ho milovali, jak jen to tehdy bylo možné. Ve výchově a také nakonec i díky dobrým zděděným předpokladům není třeba mluvit o "chybách v procesu učení" jako o "zlých skutcích". Chyby tohoto druhu jsou naopak důležité a přímo slouží k rozvoji vlastní svobodné vůle. Proto můžeme říct s jistým nadhledem, že dítě samo o sobě schválně nezlobí, tedy že samo o sobě se nestaví destruktivně ani proti životu a ani proti vlastním rodičům. Poznámka: Ani přísná výchova, ale ani přílišná volnost nejsou dobré; vytvářejí dojem buď přílišné deprese anebo jako kdyby hranice neexistovaly - v obou případech vnitřní pocit nejistoty narůstá. oba tyto extrémy nevedou ke správnému vývoji. Příběh 12letého Ježíše je pro tuto věc velmi ilustrativní. Na něm se dá pochopit a ověřit mnohé. Správně by mělo být ve studii, že "Ježíš dělal podobné chyby jako každé jiné dítě".

"Dnes budeš se mnou v ráji". S čárkou i bez čárky to nemá logiku. Domnívám se, že Ježíš v tu chvíli již uvažoval myšlením svého Otce a slovo dnes mnělo jinou délku trvání, než našich 24 hodin. Mohlo to znamenat ještě během tohoto posledního stvořitelského dne, dne odpočinku budeš se mnou v ráji. A jelikož na zem sestoupí nebeský Jeruzalém po dokončení 1000 let vlády, domnívám se, že by mohlo jít o nebeské centrum vlády opět na zem. Ráj byl a patrně opět bude na zemi a pokud se jedná o nebeský ráj, tak tímto označením je jen nastíněn provozovatel tohoto pozemského ráje.

Analýza této věty včetně našeho chápání termínu "ráj" a věcí souvisejících je uvedena  v materiálu "Záchrana křesťanů milosrdenstvím". Věta neříká "budeš se mnou v nebi", ale "v ráji". Protože jeden z původních významů a účelů ráje/Edenu je "dobře zabezpečený ohraničený prostor", může se stejně tak slovo "Ráj" vztahovat na věci pozemské, i nebeské. Ohraničeným prostorem na zemi byl původní Eden, kde byl Adam a Eva. Ohraničeným prostorem mohlo také být ve třetím nebi místo, kam byl jistý člověk přenesen (2.K 12:1-4). O "Božím ráji", kde se jedná o místo, ve kterém je připraven "strom života" nás informuje kniha Zjevení.(Zj.2:7). U Lukáše se konkrétněji neuvádí, jaký ráj (neboli ohraničený prostor) měl Ježíš na mysli. Ale zřejmě se může jednat o to, že ti, kteří budou vzkříšeni k životu, jsou v Boží databance/paměti zaznamenáni na místě, které můžeme označit také např. "knihou života" (Malachiáš 3:16-19, Jan 5:29) Díky tomuto pochopení už se nemusíme nutně utíkat ke složitějšímu výkladu o významu slova "den" v tomto Ježíšově výroku.

O Ježíšovy se v Bibli píše: Ko 1:15 "On je obrazem neviditelného Boha, prvorozeným všeho stvoření, protože jeho prostřednictvím byly stvořeny všechny [ostatní] věci v nebesích a na zemi, věci viditelné a věci neviditelné, ať již jsou to trůny, nebo panství, nebo vlády, nebo autority. Všechny [ostatní] věci byly stvořeny skrze něho a pro něho. Je také přede všemi [ostatními] věcmi a jeho prostřednictvím byly všechny [ostatní] věci uvedeny v existenci".
Jan 1:3 Všechno začalo existovat skrze něho a bez něho nezačala existovat ani jediná věc.
Jan 48:58 Ježíš jim řekl: "Vpravdě, vpravdě vám říkám: Dříve než Abraham začal existovat, byl jsem já. A komentář k jeho osobě uvádí:
V jakém ohledu je, jediný zplozený Syn'. To, že byl Ježíš označen jako ,jediný zplozený Syn' (Jan 1:14; 3:16, 18; 1J 4:9), neznamená, že by ostatní duchovní tvorové, které Bůh stvořil, nebyli Božími syny; i oni jsou totiž nazýváni synové. (Gn 6:2, 4; Job 1:6; 2:1; 38:4-7) Ale na základě toho, že byl Ježíš jediným tvorem, kterého jeho Otec stvořil přímo, byl tento prvorozený Syn jedinečný, a lišil se od ostatních Božích synů, protože ty všechny Bůh stvořil či zplodil skrze tohoto prvorozeného Syna. "Slovo" tedy bylo ve zvláštním smyslu Božím ,jediným zplozeným Synem', stejně jako byl ve zvláštním smyslu Abrahamovým ,jediným zplozeným synem' Izák (jeho otec měl tehdy sice ještě jiného syna, ale ne se svou manželkou Sárou).
Z těchto údajů docházím k tomuto závěru.
Jako první byl stvořen Ježíš ve své přelidské existenci.
Byl prvním stvoření tedy před ním nebyl stvořen nikdo. Existoval jen nejvyšší Bůh stvořitel.
Na ostatních stvořeních se Ježíš podílel.
Na verších Gn 1:26 a 3:22 tedy není nic neobvyklého. Běžný hovor mezi otcem a synem bez kterého nic nezačalo existovat.
Otázka tedy je kdo existoval před Ježíšovým stvořením? Nebo existoval jen nejvyšší Bůh stvořitel?

Odpověď na Vaši otázku není jednoduchá. Zde se totiž pouštíme do vyslovených spekulací a závěry lze zatím potvrdit jen bezrozporností se zprávou Bible. Stejnou otázku jsme si položili také a vychází nám (alespoň nyní) jen jedno řešení. Nemá-li dojít ke sporu, zdá se být pravdě nejblíže tato hypotéza:

Nejvyšší Bůh opět je členem nějakého velmi komplikovaného společenství někde ve zcela jiném prostoru souměřitelném nanejvýš jen s hypotetickým přinejmenším desetidimensionálním nadvesmírem, jehož je náš čtyřrozměrný vesmír jen nepatrnou částí. Existence i cíle tohoto Nejvyššího Boha jsou natolik "nad lidským myšlením", že si je vůbec neumíme představit, a ostatně je ani k žádným úvahám nepotřebujeme.

Poznámka: Vesmír je geniálně stvořen tak, že to platí obecně: Na příklad žádný elektrikář nepotřebuje ke svým instalacím vědět, co se to vlastně těmi dráty prohání; zda jsou to elektrony či cokoli jiného. Stačí mu, když zná vlastnosti elektrického proudu a umí je měřit. Právě tak nepotřebujeme vědět, jak vypadá gravitace, abychom uměli poměrně přesně vypočítat, jak poslat vesmírné sondy až na sám okraj sluneční soustavy, atd. atd. Vesmír je stvořen tak, abychom ho mohli postupně poznávat a postupně exploatovat. To je jeho jedna z úžasných vlastností, kvůli kterým byl vysloven onen známý antropický princip, o kterém jsme se už zmínili.
Právě tak nám stačí, známe-li vlastnosti Nejvyššího Boha. O jeho podstatě vlastně nic vědět nepotřebujeme.

Jeví se to tak, že cherub, kterého jsme v lidské podobě nazývali Ježíšem Kristem (dále jen CHJK), byl prostředníkem k vytvoření našeho vesmíru i jeho okolí, a vytvořil těla i pro něj vyšším bytostem - serafům - do nichž byly umístěny duchové (informace) pocházející z výše zmíněného zcela neznámého prostoru. Tím bylo možné, aby se Nejvyšší Bůh rovněž "přemístil" do nového společenství serafů jako její superinteligence, a aby tak mohl dohlížet na celé stvoření v našem vesmíru a jeho okolí a kontrolovat výsledky jednotlivých etap.

Jinými slovy: CHJK byl skutečně na počátku celého nám známého stvoření, ale před stvořením člověka byla stvořena postupně společenství serafů, dalších cherubů a andělů.

Tato hypotéza má svou logiku i v systému dohledu a kontrol při stvoření. Stvoření nebylo nikde ponecháno náhodě ani možnosti selhání jednotlivce s tím, že se zásadně preferuje společenství nad jedincem; kolektiv nad individuem. Důvod k vytvoření a používání jediného prostředníka byl vždy v jednoduchosti a bezkonfliktnosti postupu každého stvoření.

Pro tuto hypotézu s jednosplozeným synem, z něhož vše ostatní je, svědčí např. skutečnost, že i lidstvo pochází z jednoho prvního člověka Adama a všichni další včetně Evy jsou již z tohoto prvního člověka. Z logiky věci a z toho co Bible uvádí lze tedy na jistou analogii usuzovat i pro jednotlivé oblasti v nebesích, ovšem jak detailně a do jaké oblasti tato analogie platí s určitostí zatím nic bližšího říct nemůžeme.

Tato poměrně komplikovaná hypotéza překlenuje rozpory, které vytváří na příklad klasická víra v to, že stvoření člověka prováděl pouze Otec (Nejvyšší Bůh) a Syn, protože potom by oba museli svého stvoření litovat (Gn.6:6,7), což je ale v zásadním rozporu na příklad s textem v 1.S.15:29. Rozporů je více, ale to už by bylo úplně jiné vysvětlování.

Prostě jsme jiné řešení nenašli. Řada dalších hypotéz neobstála, protože se vždy našlo těžko diskutovatelné biblické tvrzení, které je vyvrátilo. Konstatujme, že ho potvrzuje i princip svobodné vůle, který je zřejmě univerzální. Ale tyto úvahy uspokojují jen velmi hloubavé studenty, protože k praktickým problémům křesťanství a jeho vývoje jsou více než nadbytečné. Stačí, když si připomeneme absurdnost otázky, co bylo před Nejvyšším Bohem, když náš čas začal existovat spolu s naším vesmírem. Je to jako bychom se ptali, co někdo dělal desítky roků před svým narozením.

Ukazuje nám to, jak opatrní musíme být s takovými úvahami, i jejich značnou relativnost a omezenost. Musíme také počítat s tím, že v budoucnu budou spolu s vyššími znalostmi přírodních zákonů nahrazeny úvahami mnohem přesnějšími a možná i zcela odlišnými. Komplikovanost a spornost svých úvah a záznamů ve svých dopisech si uvědomoval i apoštol Pavel (1.K.13:9,10). Proto i jeho záznamy musíme chápat jako upřesnitelné, opravitelné a možná někde i překonatelné, a je nutné velmi zkoumat jejich ducha a samozřejmě ho umět nadřadit textu samému (srovnej jeho vlastní slova v 2.K.3:6).

Rozhodně však počítejte s tím, že veškeré dílo bytostí nám nadřazených (kam až naše fantazie sahá) není nikdy dílem jednotlivce (jakkoli nápad a první projekt je naopak často individuální), nýbrž je dílem kolektivním a vždycky kontrolovaným. A je to vzorem i pro lidstvo.

Píšete: "I dnes křesťané očekávají, že přijde Mesiáš a že je povede opět k propagandě; proto se mnohé církve opět snaží o kazatelství a o napodobování Ježíše Krista a jeho učedníků. A opět je to omyl" Stvořitel vždy před vykonáním rozsudku varoval.
Amos 3:7 "Svrchovaný Pán Jehova totiž neučiní nic, pokud nezjeví svou důvěrnou záležitost svým sluhům prorokům."
Proto je logické že před božím zásahem přijde varování. A tak Ježíš řekl:
Mt 24:14 A tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.
Tady propaganda nebo oznamování dobré správy o záchraně musí před, koncem zaznít. A Ježíš na toto kazatelské dílo dohlíží z nebeského postavení.

Je třeba dávat pozor.
Musíme rozlišovat o čem je řeč:
kázání evangelia je veřejné oznamování dobré zprávy všem a to není totéž jako
sdělení důvěrné záležitosti o vykonání rozsudku jen některým lidem - sluhům prorokům.

Dále musíme rozlišit:

1)       Věci, které mají být veřejně vyhlašovány a kázány. Takto mělo být vyhlašováno evangelium. Takto bylo zahajováno Boží Království podle smlouvy Ježíše Krista. Takto se i vyhlašují výzvy k plnění závazků - Jr.11:6 apod.

2)       Příchod nového Krista, který naopak
Nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet na ulici (Iz.42.2), soud vyhlásí podle pravdy (v.3) a vykoná ho (v.4.)
se tomu dřívějšímu nepodobá. On totiž musí přijít ke svému domu (duchovnímu chrámu - pomazaným - Mal.3:1) tajně a překvapivě (jako zloděj v noci - Mt.24:43; L.12:39).
Oznamovat se bude až potom a to nikoli dobrá ale zlá zpráva o blížícím se kolapsu (Zj.11:3).
Až později (během trestu velkého soužení) se bude oznamovat evangelium, ale úplně jiné - věčné (Zj.14:6). Předchozí evangelium o Božím Královstvím končí v okamžiku, kde se Boží Království ujímá moci, a to se stalo v Římě po ustanovení křesťanství jako jediného náboženství, a podobně ve většině ostatních zemí. (Nedbejte na to, že bylo velmi nedokonalé - vždyť to předchozí v Zaslíbené zemi bylo ještě horší.) Věčná dobrá zpráva se nemůže týkat něčeho, co bude vytvořeno a dokončeno (o ní teprve bude řeč; na to je ještě dost času). Nikdo přece nebude hlásat donekonečna zvěst o něčem, co již existuje a všichni to vědí a znají.

Je zřejmé, že vysvětlení i tak "obtížného" teologického problému, jakým byla předlidská existence Ježíše Krista, nevyžaduje žádné mystické úvahy a tajemství - je veskrze logické. Tak tomu je i u všech ostatních teologických problémů.
Děkuji, zajímavý článek. Jen malá připomínka, jestliže říkáte že Vaše vysvětlení preexistence krista je veskrze logické tak musím říct, že mě Vaše logika o nic více nepřesvědčila, než dejme tomu logika vašich oponentů (kteří dejme tomu vysvětlují tento problém jinak, třeba reinkarnačně)

Jak uvádíme na našich stránkách "Kdo jsme" předmětem našeho zkoumání je Bible. Výsledky, ke kterým jsme za použití jmenovaných metod dospěli, pak publikujeme.
Je na čtenáři, aby tyto výsledky posoudil a aplikoval je dle vlastního uvážení - nesnažíme se tedy nikoho "přesvědčovat".
Pokud budete mít skutečné argumenty, které nás posunou dále v naší práci, rádi se s nimi seznámíme.