Otázky - Smilstvo

Smilstvo - co, když jeden z partnerů trvale nebo dlouhodobě onemocní a nemže mít normální sexuální styk? Zkratka partneři pohlavně nežijí resp. nemohou. Jinými slovy jeden muže druhý nikoliv. Stát se to muže i v relativně mladém věku. Je to velmi těžké pro zdravého partnera - nechce být nevěrný nicméně příroda, chcete-li pud si vynucuje uspokojení, ventilaci a výměnu energie se pohlavním stykem spojenou. Měl by pak z lásky dodržovat jeden z partnerů doživotní celibát?

K Vašemu dotazu není jednoduché Biblické vysvětlení, protože v Písmu není taková situace přímo řešena. Můžeme tedy vycházet „pouze“ z obecných doporučení na chování křesťana, která se mohou aplikovat i na tuto situace. Apoštol Pavel např. v 1. dopise Korintským píše: 1 Korintským 6:12 `Všechno je mi dovoleno´ - ano, ale ne všechno prospívá. `Všechno je mi dovoleno´ - ano, ale ničím se nedám zotročit. 1 Korintským 10:23 `Všecko je dovoleno´ - ano, ale ne všecko prospívá. `Všecko je dovoleno´ - ano, ale ne všecko přispívá ke společnému růstu. Myslíme si, že řešení problému je otázkou jednak Vašeho křesťanského svědomí a také vzájemné domluvy.(Řešení má zásadní rovinu morální, kterou musí každý zvážit podle své zralosti, pak rovinu zdravotně hygienickou a také společenskou) Na našich stránkách máme uveřejněnu Kontextovou studii „Smilstvo a cizoložství“.

Děkuji za odpověď nicméně je to složité a asi obecný biblický návod neexistuje - málokdo jsme na takové duchovní úrovni, abychom byli schopni transformovat potřeby zdravého těla do duchovní - tedy chcete-li morálně spirituální dimenze. Myslím, že obětovat se v takovémto případě ve prospěch spirituality dokáže málokdo…. Mám pocit jakoby se i církve těmto situacím, které v běžném životě nastávají a návodům jak je řešit vyhýbali…. Myslím, že muž, který žije v celibátu je často jenom půl muže a často to vede k pokrytectví i na úrovni duchovních v církvích, kde je celibát takříkajíc přikázán…

Máte pravdu v tom, že jde o velmi těžký problém, zvláště pro mladšího člověka. Obecně by mělo pro křesťana platit, že má mít lásku „agape“ a chtít pro druhé jen dobré. To znamená, že nelze stavět své štěstí na neštěstí jiného člověka nebo nelze hledat taková řešení, které by způsobovala neštěstí jiného člověka. I v tom je smysl Ježíšova příkazu, abychom měli lásku jedni k druhým. V tak složité situaci je podle nás nejméně špatným řešením čestná dohoda obou stran. Nejednat pokrytecky nebo falešně. A k té dohodě by mělo dojít formou a v situaci, až když jsou na něco takového obě strany připraveny. Rozhodně by nemělo být řešením opouštět druha, který je v tísni, bez jeho upřímného souhlasu a bez zohlednění možných následků. Z toho také plyne, že i k případnému náhradnímu partnerovi by měl zdravý jedinec být čestný a říct mu, že nechce opustit druha v tísni, pokud si to on nepřeje. Aby se žádná strana neměla důvod cítit podvedená. Ale je samozřejmě na každém člověku, jaké řešení zvolí. Je to jeho svědomí před Bohem. Nejsme v tuto chvíli v roli soudců. Z Vašeho druhého mailu vnímáme, že byste pro sebe potřeboval, aby Vám někdo vaše rozhodnutí "posvětil". Řím. 14:22 "Tvé přesvědčení ať zůstane mezi tebou a Bohem. Blaze tomu, kdo sám sebe neodsuzuje, když se pro něco rozhodl." – dle tohoto textu je chybné očekávat a požadovat oficiální stanoviska ze strany církví na vše, tím spíš např. na otázky týkající se podobných typů životních rozhodnutí. Pro posílení vlastní osobní zodpovědnosti pak i Řím. 14:12 "Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu."

Jsem znovuzrozena křesťanka. Uvěřila jsem po rozvodu. Bývalý manžel zřejmě věřící není. Na nějaký čas jsem od víry trochu odpadla a našla jsem si nového přítele. Bydlíme spolu, já bych se ráda vdala a on o tom nechce ani slyšet. Nemam v tom moc pokoje, i když partnera miluji. Můžete mně poradit, zda se jedná o smilstvo v pravém slova smyslu?

Manželství a partnerské vztahy vůbec jsou obšírná a komplikovaná záležitost, kterou se zaobírá mnoho „odborníků“. V Bibli jsou uvedena určitá kritéria a doporučení i pro tuto oblast. Pro Vás osobně bude asi nejlepší přečíst si 7 kapitolu 1. listu Korintským. Víme, že dopisy apoštolů nedoporučují vstupovat do svazku s nevěřícím partnerem (1. K 7. kapitola). Riziko, že se to obrátí proti věřícímu partnerovi v důležité životní situaci je poměrně velké. Navíc nesdílení důležitých hodnot jako je víra je samo o sobě potencionálně zdroj konfliktů. Ale pravda je i to, že někdy může pozitivně zapracovat ve prospěch nevěřícího partnera lidský faktor - láska. "Mírný jazyk láme kosti" Př. 25:15. Ne každý, ale na to má. Další věcí je, že nevěřící partner je posvěcen vztahem s věřícím partnerem 1. K 7:12-16. Je to však na individuálním rozhodnutí křesťana. Každé rozhodnutí by se však mělo učinit v Pánu tj. řídit se při tom Jeho měřítky a přikázáními. 1. K 7:2; Ef 5:3, Ve finále je však věcí vlastního svědomí. Proto Vám doporučujeme zaměřit se více na hledání Boha a nabrat tak sílu k tomu, aby Vaše rozhodnutí bylo učiněno podle Vaší víry, jinak budete pořád zmítána mezi dvěma „mlýnskými kameny“. Člověk věřící nemůže přesvědčovat nebo vůbec dát příklad nevěřícímu, když sám neví jak na tom je.

Píšete, že z pohlavních buněk mimo ženskou pochvu mohou vlivem rozkladu bakterií vznikat viry. No, i kdyby tento způsob snad fungoval, pokud se zamyslíte, tento argument je velmi prapodivný. Jednak i v ženské pochvě je celá hromada různých baktérií, které likvidují spermie (nutně, jinak by rozkládající se ale nelikvidované spermie způsobovaly záněty). Dále při nesprávné hygieně snadno proniknou baktérie z konečníku do pochvy (stačí se podívat na umístění pohlavních orgánů). A nakonec mnoho baktérií rozkládá organickou potravu během trávení živočichů, jiné baktérie rozkládají odumřelé organismy nebo jejich části. Při tom je k dispozici tak obrovské množství genetického materiálu, že rozklad spermií mimo pochvu je naprosto nicotný a nemůže mít dopad, jaký naznačujete. Naprosto stejné geny, které produkujete ve spermiích, dáváte v mnohem větším množství k dispozici hladovým baktériím i svou odlupující se kůží, vlasy, krví vyteklou z ran a nakonec po smrti celým svým tělem.

Napřed k otázce genetického materiálu v ostatních buňkách: Je pravda, že DNK je v každé buňce, ale tam musí mít nějakou chemickou ochranu, aby k jejímu "porcování" na funkční části dojít nemohlo. Potom by skutečně muselo docházet k hromadnému generování virů. Jak tato ochrana vypadá nám není dosud známo, ale existovat musí. Vytváření virů jaksi evolučně - tedy ve smyslu evoluční teorie - nelze akceptovat (stať o evoluční teorii je ve studii s názvem Lidstvo na rozcestí). K bakteriím v pochvě: Průniky střevních bakterií opravdu existují a pokud je nám známo téměř vždy v pochvě vyvolají zánět. Ženy si velmi hlídají aby k tomu nedošlo a udržují až úzkostlivou hygienu. V ostatních případech u zdravých žen (zvláště u "divoce" žijících národů) s největší pravděpodobností existuje v pochvě silná chemická nebo imunitní reakce, která vniklé bakterie účinně likviduje. Jinak by pochva musela být přímo semeništěm bakterií všeho druhu. Smyslem našeho výkladu je právě poukázání na to, že k "porcování" řetězců při vzniku virů docházet musí (jinak by nemohly vzniknout) a že právě k tomu musí existovat ochrana projektovaná již při stvoření, a také že právě proto je v Písmu trvale zakázáno smilstvo tak energicky a bez výjimek. Nejsme však genetičtí odborníci a tyto informace nám především slouží k lepšímu a přesnějšímu (vědeckému) zkoumání Písma.

V textu smilstvo a cizoložství mi nesedí výraz  pozitivní virus.
Jde o to že vlastně žádný takový není.  Vir je něco mezi živou a neživou strukturou - dodnes to není úplně jasné a nepřináší žádná pozitiva pro buňky. Snad vždy jim přináší smrt.
Buď dříve nebo později (latentní virus). Buňky jsou buď zlikvidovány virem který využil jejich metabolismu ku svému prospěchu nebo jsou zlikvidovány obranými buňkami.
Můžete mi vysvětlit jak to bylo myšleno?
A dále mi moc neseděla pasáž o rozkládaní pohlavních buněk bakteriemi.
DNA je totiž rozkládána na jednotlivé aminokyseliny které máme všichni stejné. Spermie v pochvě jsou následně po odumření také rozkládány bakteriemi a nebo odstraněny imunitním systémem.
Takže vlastně v pochvě žádné ochranné prostředí není.
Také bych vás rád poprosil o komentář.

Dle našeho prohlášení (viz. naše www stránky) se při svém bádání opíráme především o informace získané v Bibli. Ty si pak doplňujeme z ostatních nám dostupných zdrojů.
Musíme přiznat, že nikdo z nás není ani odborníkem na genetiku a ani lékařem.
K vašemu dotazu však musím dodat, že vědecký pohled na to, co jsou viry se v průběhu doby mění a doplňuje.
Virus je obecné pojmenovaní širokého významu různých stavů částí DNK. Názor, že "vir je něco mezi živou a neživou strukturou", pochází ze šedesátých let a dnes již je dávno překonán a je zcela nedostačující. Už pojem "latentní virus" je nelogický k předchozímu tvrzení. Část DNK (virus) je latentní, tedy přechodně neživý. "Oživne" teprve tehdy, spoji-li se s jinou částí DNK a "vytvoří" funkční celek, avšak jiného poslaní než původně. Vznikne tedy nová informace, o které nemá přijímající živý organismus informaci a tedy se nemůže novému projevu funkčnosti bránit. V kladnem i záporném případě.
DNK není nedělitelná a vlivem nepříznivých okolnosti se rozdělí na menší nefunkční části původní ucelené DNK, přičemž každá část nese kousek nějaké informace. Ve většině případech se při spojeni s jinou částí (virem) nestane nic; avšak ve výjimečných případech dojde zpravidla k negativnímu funkčnímu uskupeni. Toto je zjednodušený mechanizmus vzniku nových virů a tedy nových nemoci.
V poslední době bylo publikováno několik článků o tom, že se začíná s pokusy pomocí speciálně upravených virů zasahovat do poškozené DNK a nahrazovat tam poškozené části - tedy pozitivní nápravě.
Nedávno byl též publikován rozhovor s profesorem Samuelem D. Forresterem, jedním z nejlepších světových imunologů, kde je napsáno, že viry mají významnou funkci v udržování imunity. A z toho může logicky plynout, že v negativním případě mohou viry imunitu organizmu i vážně poškodit.
A to je myslím podstata našeho tvrzení.
Vzhledem k výše uvedenému a pokud vás tento problém zajímá by asi bylo vhodné, kdyby jste jej mohl hlouběji prostudovat.
Budeme rádi, když nám pak sdělíte výsledky vašeho bádání.