Křesťanské biblické badatelství
Domů Kdo jsme Úvahy Zajímavé články Otázky a odpovědi Napište nám
Proroctví pro současnost, biblické studie
Biblické proroctví pro Boží lid
Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde
Cesta člověka od Edenu do času obnovy
Nově přidán druhý díl 26.10.2020
Kniha Zjevení Janovo
Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Křesťanům
Sen krále Nebúkadnesara
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie
Novinky
Nová úvaha:
Proč nebude vše zničující válka?
1.8.2024
Světlo svítí ve tmě a tma jej nepohltila
18.6.2024
Více Boží svobody a lásky
1.1.2024
Umělá inteligence v Bibli?
17.12.2023
Konat dobro je cesta k životu
23.11.2023
Mír a bezpečnost
6.2.2022
Nová studie:

Příchod čtvrté šelmy
30 / 4 / 2023

Sedm pečetí nově
22 / 1 / 2023

Jezdec na bílém koni
20/3/2022
Hněv Boží a Beránkův
31/12/2021
Změna času
04/12/2021

Boží království uprostřed nepřátel
20/10/2021
Je Ježíš a Michael stejná osoba?
3/5/2020
Velký zástup, proroctví velké naděje
27/10/2017
V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017
Biblická proroctví se naplňují, království Boží se přibližuje (19.11.2016)     
Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016
Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015
Biblická proroctví a války
14/4/2015
Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

Otázky - Bible

Mám s Biblí jeden a to celkem zásadní problém. Jistě nemůže nikdo tvrdit, že se zachovaly originály alespoň některé z oněch knih, ať již kanonických, či apokryfních. Pak ovšem vzniká logický závěr, že všechny dnes někde někým uváděné verze Bible, jsou „nepřesnými (!) překlady neúplných (!!) kopií již neexistujících (!!!) originálů“. Nutně tak muselo docházet k doplňování obsahů historických nálezů těchto prací ve značném rozsahu a v různých historických dobách a je tedy dost troufalé tvrdit o nich, že jsou celé inspirovány Bohem, tedy i o tom, co vlastně v nich je a co není ta pravá inspirace Stvořitele. Jaký je váš názor na tento fakt?

Máte pravdu v tom, že snaha vpisovat, či upravovat původní text Bible dle „potřeb“ překladatelů tady byla. Na druhé straně tady však po celou historii byla i obrovská snaha o přesné uchování původního textu. Takže např. při přepisování (před vynálezem knihtisku) se přepočítávala i jednotlivá písmena a řádky, aby se zamezilo chybám. Jako důkaz může sloužit i porovnání opisů Biblických textů z různých století, kdy se prokázalo, že k odlišnostem prakticky nedošlo. Na základě toho pak můžeme předpokládat, že k žádnému významnému „překroucení“ původního textu nedošlo. Obdobně lze pohlížet i na otázku přesnosti překladů. Tuto problematiku máme zpracovánu v Kontextové studii „Náboženství a věda“, knize „Populi“ kap. 1 a 2 a částečně i v rubrice „Otázky a odpovědi“ – Bible (otázky č.6 - 8), které Vám doporučujeme k přečtení.

Bible jistě přináší mnohá užitečná moudra, jak utvářet své vzájemné vztahy k pokud možno nekonfliktnímu soužití lidského společenství, kdy musíme vzít na vědomí tvrdý poznatek, že člověk na této planetě je jediným živým tvorem, který pro podmínky, jenž na ní panují, nemá přirozenou výbavu. Je tomu tak nespíš proto, jelikož byl vytvořen pro podmínky panující v Ráji, kde neměl potřebu vynakládat rozumem podložené úsilí na svoji existenci. Na Zemi je ale bez podpory rozumu zcela bezmocným tvorem a stává se kořistí ostatních, tedy neschopným jako druh vůbec vzniknout bez vědomého úsilí nějaké inteligence k jeho stvoření schopné. Základní podmínky pro pokračující existenci takto stvořeného člověka přitom můžeme vzít ze zkušeností těch, kteří se zabývají jeho přežitím v extrémních podmínkách na vědecké úrovni a ti tvrdí, že základních podmínek je pět a to v tomto pořadí: vzduch, teplota, bezpečí, voda a potrava. Z toho je běžně dostupný pouze vzduch a omezeně dostupné v závislost i na místě a roční době jen voda a potrava. Teplotu a bezpečí si bez berličky rozumu, nezbytného ke vzniku pomůcek v podobě nástrojů, zajistit neumíme. Z uvedeného vyplývá, že biblická tvrzení o člověku, ve vztahu k planetě Zemi, poskytují jen velmi mlhavé informace, které by se měly dát do souladu s dnešním vědeckým poznáním o Sluneční soustavě. Máte vy nějaké vysvětlení k rozporu mezi dnes převažujícím názorem o Ráji kdesi v Iráku na této planetě a výbavě člověka pro podmínky na planetě zcela jiné?

První lidé byli skutečně „přirozeně“ vybaveni pro život v Edenu, kde panovaly, z tohoto hlediska „ideální“ podmínky. Zároveň však tito první lidé dostali příkaz k tomu, aby naplnili a ovládli celou zemi a všechno tvorstvo (Gn 1:26-30). (Tento úkol nebyl dodnes splněn a jeho splnění v souladu s Božími požadavky nás teprve čeká v době tzv. tisíciletého „Božího království“). Ke splnění tohoto úkolu, pro který již nebyli „přirozeně“ vybaveni, museli začít používat „rozum“, kterým byli při stvoření vybaveni. Takže „používání rozumu“ bylo součástí Božího plánu stvoření. Tato problematika je částečně zpracována v Kontextové studii „Věci na počátku“ a „Populi“ kap. 12, které Vám rovněž doporučujeme k přečtení.

Před několika lety jsem si od vás koupil knihu Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible. Ačkoli se nepovažuji za badatele, jsem technik, od té doby jsem shromáždil desítky Biblí, různých překladů i v různých jazycích. Za cenný překlad, přímo z hebrejštiny, považuji např. PÍSMO (4 díly), přeložil Vladimír Šrámek, 1947 až 1951. Jaký je váš názor na pravdivost, tj. biblickou přesnost, překladu pana Šrámka?

Biblické překlady: Přesné překlady z již dnes „mrtvých“ jazyků jsou problémem i pro profesionální překladatele (což my nejsme). Vzhledem k nejednoznačnosti přesných významů původních jazyků se proto překladatelé snaží přesný překlad odvodit z celkového kontextu. A tam jsou jednoznačně ovlivňováni svým poznáním či výkladem svoji „mateřské“ církve. Proto existuje tolik překladů. Při naší badatelské činnosti se proto snažíme dostupné překlady srovnávat a v případech rozporů se podívat i do originálu či resp. meziřádkového překladu. Žádný z dostupných překladů však při naší práci neupřednostňujeme.

Hlavní řeka patrné pramenila pod nějakou hodně vysokou horou, protože v té době na Zemi nepršelo, a proto voda pravděpodobně pocházela z ledovce. V Edenu byliny rostly 53 a byl v něm člověk, který mel zahradu obdělávat (1.Moj.2:5)... Tato vaše úvaha mě nepřesvědčila. O ledovci není v Písmu ani zmínka, zvláště jedná-li se o čas před potopou, neboť výrazné atmosférické změny nastaly jistě až po spadnutí vod na zemi, po zprůhlednění oblohy, kdy začalo účinněji působit sluneční záření a vůbec, pravděpodobně mnohé procesy tvoření reliéfů země byly způsobeny deformací zemského povrchu pod tíhou vodstva. Podle nálezů mamutích těl na severu byly i jiné teplotní podmínky, možná se jednalo o skleníkový efekt rozložení tepla a patrně působení naklonění zemské osy zde hrálo velkou úlohu ve změnách teplot na pólech po potopě. Bohužel mnoho věcí zatím ještě nevíme a nelze je považovat za fakta, i když hypoteticky to je možné. Díky za informace, čtu je se zájmem.

V zásadě s Vámi souhlasíme a příjemně nás překvapil Váš podrobný přístup včetně následných logických vývodů. Vámi zmiňovaná pasáž je v rámci uvedené studie uvozena nadpisem „Informace, které lze odvodit nepřímo“. Tím říkáme, stejně jako Vy, že se o nich v Bibli přímo nepíše a jsou výsledkem určitých logických úvah. Tyto úvahy jsou vedeny snahou po „komplexním“ pochopení Biblí popisovaných událostí a jsou poplatné době a stavu našich znalostí. Nejsou to tedy prokázaná fakta a mohou se měnit či korigovat. Děkujeme za Váš pozitivní přístup a oceníme eventuální další připomínky či návrhy.

Jak se díváte na překlad pojmu (-magoi-) v Matoušově evang. 2/7 - na astrologové, pojem užitý v PNS. Ekumenický překlad v Mat 2/7 užívá výraz -mudrcové-, stejně Bible kralická.! Překlad NZ od E. Nestlé uvádí Latinsky Magis, řecky(mágoi). Ukázka názoru theologa na téma:
V NZ se dokonce nachází locus, který bývá tradičně vykládán jako nejsilnější příznivý locus pro astrologii, totiž to, že samo zrození Mesiáše, Ježíše Krista, toho odzbrojitele zotročujících mocností, je vyznačeno hvězdným znamením jemuž magoi apo anatolón rozuměli na základě svého astrologického školení a vedlo je to k melchisedechovské pokloně. To, kým byli, je naprosto zřetelné ze samotného toho persko-babylonského výrazu magoi i z toho apo anatolón, z Východu, což je termín dvojznačný - nemusí být chápán prostě geograficky, ačkoliv i to souvisí, protože kolébka astrologie ležela na východ od Palestiny, ale je tu i druhý význam. A pokud bychom se mohli odvolávat na to, že toto původní označení magoi apo anatolón je dvojznačné, tak on ten druhý význam vzápětí o verš nebo dva dál se tam vyskytne zcela jednoznačně, když totiž říkají v Jerusalémě eidomen autú ton astera en té anatolé - viděli jsme jeho hvězdu v ascendentu - tam se to opravdu nedá přeložit jinak. Že existovala židovská tradice, která spojovala narození Mesiáše s konjunkcí Jupitera a Saturna v Rybách, o čemž se předpokládá, že je ta hvězda, kterou spatřili. To víme od rabína Abrabanele, který sám sice žil v době značně pozdější, ale seriozními badateli je mu přičítána věrohodnost již pro dobu Ježíšovu; atd.

Ke Slovu "magoi" lze v různých pramenech najít více vysvětlení. Od názvu Perského kmene, přes spojení se Zoroastrismem, ke známým pojmům mudrci a astrologové. Není vyloučena ani jedna souvislost. Ale to není úplně to nejpodstatnější. Z Biblické zprávy lze vyčíst, že nešlo o oficiální vyslance nebo diplomaty jiných zemí, protože Herodes je přijal tajně, ne oficiálně. Nebyli to tedy tři králové jak se traduje. Šlo nejspíše z jejich strany o jejich vlastní aktivitu. Byli znalí ve hvězdách. Pravděpodobně šlo o mudrce. Astrologie patřila v jejich době k uznávaným vědomostem a lidé, kteří jí ovládali byli vážené osoby, považované za mudrce, učence. To platilo oficiálně až do pozdního středověku.
Překlady mudrc nebo mág, či astrolog se nejeví v daném kontextu jako zavádějící. Proč je tato zpráva v evangeliích zaznamenaná? Jedno vysvětlení naznačuje, že mudrci byli nástrojem Satanovým, aby Herodese nasměrovali k likvidaci narozeného Ježíše. Jiné vysvětlení říká, že to byla událost, která měla doplnit znamení upozorňující, že se narodil Mesiáš. Ať tomu bylo jakkoliv, astrologové (mudrci) uposlechli Boží výzvu, aby se vyhnuli Herodovi a zabránili tak zabití nemluvněte. Jejich pohnutky nebyly vědomě špatné. Je pravděpodobné, že znaly význam (požehnání) Ježíšův pro ostatní národy a chtěli to vyjádřit dary. Na druhé straně z reakce Heroda a Jeruzalémských autorit (verš 2:3) je patrné, že nebyl příchod Mesiáše všemi upřímně, nadšeně vítán. Proto považujeme tuto událost za údaj dokumentující postoje vůdců Mojžíšova lidu k očekávanému Božímu poslu a celkovou atmosféru očekávání toho, co mělo přijít.

Zajímá mne pohled na desatero a jeho platnost, případně zrušení kristovou krví? a nahrazení čím? Dle mne desatero stále v jisté formě platí a usvědčuje nás z hříchu, ale není mi jasné slavení (dodržování) dne odpočinku?

Souhlasíme, otázkou platnosti Zákona, jehož je „desatero“ nedílnou a podstatnou částí, se podrobně zabývá ap. Pavel v dopise Římanům. Souhrnně to vyjádřil Ježíš Kristus.: Mt 5:17 "Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit." Požadavky Zákona jsou tedy sejné jak pro Židy, tak i pro Křesťany. Rozdíl je v jejich „vymahatelnosti“ vč. eventuelního následného trestu. To se týká všech 10 přikázání tedy i dne „odpočinku“. Měl to být den, kdy se věřící budou věnovat zejména duchovním věcem. Pro křesťany je tento požadavek doporučením, i když některé křesťanské církve ho dodnes dodržují např. Adventisté, či v minulosti dodržovaly - katolická církev a i církve protestantské. Z Písma dále vyplývá, že i do budoucna (3. smlouva) budou požadavky na lid obdobné – principy se nemění.

Co si myslíte o predestinaci. Jsou lide už v "lůně matčině" určeni ke spase nebo zničení?

Kromě Ježíše Krista a Jana Křtitele, kteří byli od „lůna matky“ určeni ke svému poslání jsou známy i další jedinci např.: Samson, zasvěcenec od života své matky (Sd. 16:17). Dále se píše o takovém služebníkovi v knize Izajáš (Iz. 49:5).
Existuje řada textů, které obsahují výraz "předem určeni" nebo "od založení světa" "od lůna matky" a podobně. Ano u vybraných jedinců (viz výše), lze mluvit o předurčenosti, kdy je Bůh vědomě určil pro určitý úkol nebo poslání. Neplatí to však obecně. Zlí lidé, kteří budou souzeni za své hříchy, by pak mohli právem říct, že k tomu byli předem určeni, takže za nic nemohou a za co jsou vlastně trestáni? Tak to samozřejmě není. Lidé jsou determinováni zejména zděděnými vlastnostmi a dále prostředím v němž vyrůstají. Bůh si vybírá mezi lidmi ty, kteří mají potřebné vlastnosti k tomu, aby se mohli podílet na jeho koncepci záchrany lidstva. Může je vybírat už od „života matky“, protože jejich zděděné vlastnosti je schopen vidět již v tomto stádiu (Iz. 46:3;). Následně pak bývají tito vybraní jedinci podrobováni Boží výchově, aby tak byli správně připraveni pro splnění úkolu, pro který byli Bohem předem vybráni (Př. 22:5, 16).

Jak to asi Ježíš myslel, když říkal, že jeho jho je "lehké"?(Matouš 11:30), když je psáno že bude : Izajáš 53:3 Opovržený a opuštěný lidmi, muž utrpení a znalý bolestí. K zamyšlení je i tento verš : 1 Korintským 1:28 „Bůh vyvolil neurozené a "opovržené" tohoto světa, ba dokonce to, co nic není, aby obrátil vniveč to, co je“.

Uvedené texty (resp. všechny texty) je potřeba vždy posuzovat v celkovém kontextu.
V textu u Izajáše 53 kapitole se jedná o proroctví příchodu jednak Ježíše Krista jako mesiáše a zároveň se toto proroctví vztahuje na příchod "Syna člověka" jako mesiáše, který teprve očekáváme. Některé pasáže, které se nesplnily na Ježíši Kristu se pak vztahují právě na "Syna člověka". To je i Vámi citovaný text.
Další uvedené texty (tj. Mt. a 1.K.) se zabývají podobným tématem, tj. jací lidé přijímají (přijmou) křesťanství. V obou případech je uvedeno, že "porozumění" Písma bude skryto před "moudrými" či učenými lidmi tohoto světa. Již dnes můžeme konstatovat, že se tak skutečně děje. Pro přijetí evangelia jsou mnohem důležitější morálně-volní vlastnosti.
Ještě k Matouišovi, kde se hovoří o "lehkém břemeni". Jedná se o "podobenství" či resp. přirovnání, kdy Ježíš Kristus nabízí křesťanstvím východisko lidem zkroušeným starostmi a bolestmi tohoto světa.
Kromě toho je křesťanství postaveno na "spravedlnosti" jako jedné ze základní Boží vlastnosti. Ježíš Kristus přichází s evangeliem, kde mimo jiné uvádí, že všichni lidé jsou si principálně rovni a záleží především na jejich postoji k tolik potřebné morálce tj. "stavu jejich srdce".

Chtěla bych znát Váš názor na verš v 1.Korintským 3. kap.v. 15. - Když mu dílo shoří, utrpí škodu,sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm.

Tento verš patří k těm méně srozumitelným, a proto je nutné jej chápat v celém kontextu toho, co se apoštol Pavel snažil Korintským říci. Kontext začíná už 2. kapitolou a pokračuje dále. Apoštol Pavel zde v podstatě říká, že o událostech souvisejících s Ježíšem a jím oznámených skutečnostech, dále rozvíjených jím, Pavlem, je nutné přemýšlet a dále je rozvíjet. To se zjevně Korintským křesťanům moc nedařilo, a proto je Pavel nazývá nemluvňaty pokud jde o úroveň jejich porozumění, a tedy přínosu pro Boží dílo (3:1). Pavel zdůrazňuje, že jde o důležité Boží dílo - stavbu křesťanského sboru, a to na již položených základech (učení a porozumění), jenž položil Ježíš Kristus (3:11). Hlásit se tedy ke komukoliv (Apollónovi, Pavlovi) jenom proto, že mu lépe rozumějí, nebo je jim sympatičtější je sice typicky lidské (3:4), avšak pro práci křesťanů, kteří se k dílu přihlásili málo zodpovědné.
Pavel je pro názornost nazývá Božím polem nebo také Boží stavbou, a ty kteří vyučují Božími spolupracovníky nebo také stavbyvedoucími (3:9), všechny dohromady pak dokonce Božím chrámem (3:16). Ačkoliv každý je v práci, kterou začíná, nejdříve začátečníkem, obrazně nemluvnětem, musí později, stejně tak jako malé děti, dorůst do dospělosti. Při stavbě křesťanského díla má tak jako u skutečné stavby každý svoji funkci podle svých schopností a možností (3:5,6), ale také každý za to nese svoji vlastní odpovědnost (3:9). Pavel dává zásadní radu, jak toho růstu docílit: Být ve spojení s Bohem (3:6) a pracovat s plným nasazením, odpovědností a také moudrostí (3:8).
Ve verších 12. a 13. používá Pavel znázornění jako u skutečné stavby - poukazuje na to, že kvalita stavby záleží na použitém materiálu, ve verších 14. a 15. ukazuje důsledky použití dobrých a špatných materiálů. Jestliže předtím samotné křesťany nazval polem nebo stavbou, jsou to oni, kdo tvoří jednotlivé kameny této stavby. Jaká bude kvalita jednotlivých kamenů, taková bude kvalita celé stavby.
Protože jde o stavbu duchovní, představuje každý kámen jednotlivého křesťana. Každý jednotlivec je tedy odpovědný za (duchovní) kvalitu své vlastní osobnosti, a tím i celého sboru. Jestliže někdo pro stavbu použije kvalitní materiál, stavba mu v době ohně neshoří (3:12,14). Jestliže však použije materiál nekvalitní, dílo mu shoří (3:13,15). Protože "oheň" v Bibli znamená zkoušku, hovoří zde Pavel o důsledcích zkoušek přicházejících na jednotlivé křesťany - ti, kteří použili nekvalitní materiál (vzdělávali se nedostatečně nebo nemoudře nebo v "nesprávných školách"), ve zkoušce neobstojí (nebudou si vědět rady, špatně se rozhodnou apod.). Pavel zde však neříká, že takový křesťan neobstojí před Bohem, tj. že bude zatracen, nýbrž že zkouška pro něj bude znamenat velký problém. To, že mu shoří "jeho vlastní dílo" může např. znamenat, že duchovně jakoby vyhoří, nezůstane mu nic z jeho víry, a bude ji muset začínat budovat znovu. Může pak třeba dojít ke zjištění, že to, co dlouhá léta budoval, se ukázalo jako nedostatečné v době ohnivé zkoušky. To platí jak o jednotlivcích, tak i pro sbor. Jsou-li jeho jednotlivé kameny ze špatných materiálů, shoří nebo značně utrpí celá stavba.
V dalších verších 3. kapitoly a v navazujících kapitolách Pavel dává určité rady k tomu, jak obstát, které jsou založeny na Ježíšově učení a použil i obdobné podobenství jako Ježíš (např. u Matouše 7:25-27).

Bibli nelze studovat vědeckými metodami; každý, kdo se o to pokusí, narazí na skutečnost, že v Bibli jsou zjevné rozpory; a to nejen ve srovnání s oficiálními vědeckými názory a poznatky, ale i v ní samé. To pak vede buď ke ztrátě víry v Boha, nebo k nutnosti opuštění takovéto cesty a následování výkladů některé z křesťanských církví.

Takové situaci jsme se ani my nemohli vyhnout. Avšak snad proto, že jsme pevně věřili, že nás náš Bůh nestvořil tak, abychom museli žít "dvoukolejným" myšlením, kdy na jedné straně nás praktický život neustále přesvědčuje o nutnosti dokazovat pravdivé myšlenky pokud možno vědeckým způsobem, a na druhé straně respektovat fakt, že lidská společnost se bez Boha neobejde, jsme se dostali ze zdánlivě slepé uličky ven. Ukázalo se, že problém je někde jinde: Vědecky uvažující křesťané si totiž neuvědomili, že lidstvo jako celek prochází vývojem a to od duchovního dětství (apoštol Pavel dokonce srovnává první křesťany s nemluvňaty - Žd.5:13) a že ani zdaleka ještě není dospělým. A stejně jako nelze při výchově argumentovat dětem používáním vědeckých důkazů (buď by to nepochopily nebo bez zlého úmyslu zneužily), ani nedospělému lidstvu není možné dávat informace ani o Božích záměrech natož o jeho existenci vědeckou formou.

Víme samozřejmě o tom, že historicky nemůže nikdo na příklad prokázat pravost evangelií, že mnoho údajů si v Písmu odporuje atd. atd. Ale stejně jako při výchově malých dětí používáme pohádky, v nichž vůbec nejde o to, zda předkládané příběhy se skutečně staly (a vůbec nám nevadí, že jeden a tentýž příběh je někdy i několikrát a zcela odlišně nafilmován, protože pohádka má dětem přibližovat morální hodnoty a jejich význam), stejně tak i biblické zprávy jsou zapsány a předávány lidstvu v podobné formě, a to z téhož důvodu. Vědeckost zde zdaleka není v historičnosti - ta je zatím až na jednom z méně důležitých míst - ale ve vědeckosti psychologicko-didaktické. Tak jako po malém dítěti chceme, aby napřed poslechlo a nelhalo, nebylo líné atd., později chceme, aby nám prostě věřilo, že je to tak nutné a ani nás nenapadne mu něco dokazovat; a ještě později mu začneme předkládat "podobenství" ve formě pohádek a příběhů, na nichž ukazujeme (pro "dospělého") zcela nevěrohodné následky nesprávného chování a příslušné tresty (třeba zaklení v kámen apod.); ještě později tyto informace začneme jednoduchým způsobem podkládat, aby se rozum beroucí dítě přecházející v dorostence učilo, že víra bude postupně nahrazována dokazováním a fakty (apoštol Pavel na to rovněž upozorňuje - Ř.8:24), stejně postupoval a postupuje při výchově lidstva Bůh, a jak si postupně ukážeme, nebylo a ani není možné jinak. 

Mnohokrát bylo konstatováno, že na příklad lidstvo má k dispozici techniku a možnosti, k nímž dosud morálně nedorostlo. Je to vidět na každém kroku. Proto Bůh nedával lidstvu v Bibli informace potřebné pro technický pokrok. Věděl, že to nebude třeba. Bible je knihou, která slouží morální výchově lidstva, a z tohoto pohledu snese nejpřísnější vědecká měřítka. Na tomto základu připravujeme písemné materiály, které po částech uveřejňujeme a budeme i nadále uveřejňovat na těchto stránkách. Přitom Bible současně učí tomu, abychom pro své duchovní dospívání již nyní začali s určitým ověřováním i některých historických a jiných fakt a začali příběhové zprávy nahrazovat dokonalejšími případně skutečnými fakty, a to tam, kde je lze již nyní spolehlivě získat. Avšak ani my nemůžeme vývoj lidstva předbíhat a násilně urychlovat. I my se musíme snažit napodobit svého nebeského Otce tím, že naše materiály budou sice oslovovat vybraný duchovní národ, avšak na úrovni jeho nynější schopnosti chápat a reagovat. Právě dodržování tohoto měřítka je jedním z našich největších současných problémů, které nás zaměstnávají. Práce však stále postupují a naše stránky budou sice pomalu ale neustále doplňovány. 

Lidstvo a především křesťanstvo však od dob Ježíše Krista již ve svých zkušenostech značně pokročilo, a nastává čas, ve kterém už je třeba svrchu zmíněné dvě "koleje" myšlení křesťanských vědců postupně sbližovat a nakonec spojit v jedinou a neponechávat je neustále ve svěrací kazajce mystiky.

Zajímalo by mě, jestli studujete také nebiblické prameny, spisy které z toho či onoho důvodu nebyly do kánonu Bible zahrnuty, prameny s analogiemi biblických příběhů pocházející z jiných míst na Zemi a to většinou staršího data než příběhy biblické? Jak velký rozsah má Vaše bádání? Vztahuje se na původní neupravené texty Bible, nebo jen na současnou oficiální verzi-na kterou?

Našim studiem navazujeme na tradici křesťanského biblického badatelství. Písmo chápeme jako souhrn Bohem inspirovaných informací, které je třeba hodnotit věcně a logicky. Další potřebné informace k pochopení Bible čerpáme ze všech dostupných, doposud publikovaných poznatků v rámci všech tvůrčích oborů lidské činnosti. (viz naše www stránky).

Základním zdrojem našich studií je však poselství Boha lidem obsažené v Bibli. Nekanonizovaným knihám při studiu pozornost nevěnujeme, i když jsme většinu přečetli.

Vycházíme z předpokladu, že Bůh se postaral, aby se nikdo, kdo vážně hledá jeho vůli, nemusel zabývat studiem a prověřováním množství knih a jsme přesvědčení, že pouze kanonizovaná Bible je Bohem inspirována.

Máte pravdu, že existují různé verze překladů. V tom případě se snažíme pochopit úmysl pisatele porovnáváním všech nám dostupných překladů. Hledáme především smysl celé zprávy, úmysly pisatele, atd. Většinou však chápeme celý smysl a daří se nám z toho rozluštit význam onoho sdělení.

Bible obsahuje "zpětnou kontrolní vazbu", kterou dá hodně práce najít, ale vždy vede k cíli a pochopení. Zatím se nám dařilo tuto "kontrolu" nalézat. Ježíš Kristus to ostatně přislíbil známými slovy:

Lukáš 11:10 Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.

Myslím, že Bible není plná rozporů, ale jde spíše o nepochopení. Nebo není v souladu z naším osobním výkladem. Ale sama se sebou je v souladu.

Je nám líto, ale v Bibli rozpory skutečně jsou a proto se mnoho lidí obracelo a i dnes obrací k mystice. Musíme být při studiu Bible velmi důkladní a používat přitom nejen svůj cit, ale i rozum (srov. na příklad Ž.14:2; 53:3; Jr.4:22; 5:21; Iz.1:3; Mk.12:33 a řadu jiných). To je velmi nesnadné a už mnoho lidí právě proto takové studium vzdalo. Bible sama se sebou v principiálním souladu je, ale některé detaily opravdu nesouhlasí. Rozpory jsou v Bibli účelné. Brání totiž lidem, kteří jsou sice velmi inteligentní ale přitom ničemní, aby do podstaty zprávy Písma pronikli a zneužili ji. Blíže to tom viz studii Náboženství a věda.

Z vašich www:
Kdokoliv chce skutečně porozumět Bibli, může uspět jen tehdy, je-li jeho motivem nepokrytecká snaha pomoci lidstvu jako celku. A  pokud jeho duch bude v souladu s duchem Písma. Neodpovídají-li jeho pohnutky stanoveným požadavkům, Bible jej prakticky sama svede z cesty. (Žd. 4:12)
Bible je psána podle principu, kterým zároveň chrání svůj obsah a poslání:
Je určena k záchraně a nápravě lidstva a obsahuje i návod jak těchto cílů dosáhnout.
... Bible je napsána tak, že funguje jako filtr, aby ji mohli pochopit jen lidé s upřímným srdcem. To určitě vyžadovalo, určitou koordinaci, aby tak fungovala.
Komplikovanost a spornost svých úvah a záznamů ve svých dopisech si uvědomoval i apoštol Pavel (1.K.13:9,10). Proto i jeho záznamy musíme chápat jako upřesnitelné, opravitelné a možná někde i překonatelné, a je nutné velmi zkoumat jejich ducha a samozřejmě ho umět nadřadit textu samému (srovnej jeho vlastní slova v 2.K.3:6).
1 K  Tento verš ukazuje, že lidé získají větší poznání bible. Ale ne, že záznamy v Bibli budeme opravovat podle toho aby, to vyhovovalo našim představám.
Tyto záznamy jsou zcela jistě správně tak jak jsou.
Například  (Daniel 12:4) A pokud jde o tebe, Danieli, ty ta slova utaj a zapečeť knihu až do času konce. Mnozí se budou toulat, a [pravé] poznání se rozhojní."
Nemělo se opravit co napsal, ale plně pochopit až v tomto čase konce.
2 K 3  Pavel ukazuje že jsou způsobilí jako služebníci nové smlouvy. A nepotřebují nějaké doporučení. A určitě ne opravovat to co napsal.
Pokud bychom si mysleli že záznamy v Bibli je potřeba opravit. Mohl by si každý vzít část která se mu hodí. A kde by byla pravda.
2 Ti 3:16  Celé Písmo je inspirováno Bohem a [je] prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí, k ukázňování ve spravedlnosti,
To ale že je Bible jako celek Bohem schválená a nepotřebuje opravy je kapitola sama pro sebe. Je to základ pro její další studium.

Tady musíme na chvíli trochu odbočit.

Křesťané se musí připravit na změnu. Druhá smlouva se rychle blíží ke svému závěru, přichází věci nové a křesťané dělají stejné chyby jako dělali Židé v době Ježíše Krista.

Příklad: Židé očekávali, že Mesiáš se bude chovat podobně jako Mojžíš. Že pod jeho vedením porazí Římany vojenskou silou buď oni, nebo je silou porazí Bůh - podobně jako Egypt. Nový Mesiáš (což znamená Kristus=Pomazaný - stejně jako byl Mojžíš) přišel s tehdy novou metodou (dnes známou jako propaganda) a oni ho nepřijali, protože si to neuměli představit. Bůh jim za Mojžíše představil svou první vlastnost - moc - a oni ji očekávali opět. Jenže Bůh ve výchově svého lidu postoupil dále, a jeho Syn Ježíš Kristus představoval druhou vlastnost - spravedlnost - která byla základem "propagandy", a její základ byl: Bohatí budou chudí a chudí budou bohatí. Tuto myšlenku kázali -  "propagovali" - apoštolové a učedníci, a touto myšlenkou získávali mezi chudými následovníky.

I dnes křesťané očekávají, že přijde Mesiáš a že je povede opět k propagandě; proto se mnohé církve opět snaží o kazatelství a o napodobování Ježíše Krista a jeho učedníků. A opět je to omyl. Bůh dnes chce vychovávat svůj lid třetí svou vlastností - moudrostí.

Moudrost už nemůže používat zastaralé metody a prostředky, včetně mystiky (podrobněji viz studie s názvem Mystika). Křesťané se musí nyní mnohem více učit a na základě znalostí se angažovat novými metodami.

Máte pravdu, že záznamy v Bibli bychom neměli opravovat podle svých představ, ale právě to činí ti, kteří nechtějí přijmout, že JHVH činil pokání.

Apoštol Pavel hovořil o svém poznání, které bude překonáno - avšak ono své poznání přece zapsal do svých dopisů, které jsme přijali jako součást Bible. O jakém jiném překonatelném poznání by psal?

Mnoho nedorozumění souvisí se slovem "dokonalost". Toto slovo totiž neznamená "definitivnost", ale souvisí se staročeským "dokonat" - dnes "dokončit". Vždycky se to však týká nějaké etapy, protože i lidstvo se musí pořád vyvíjet. Vždyť i stvoření postupovalo v etapách ("dnech") a kdyby dokonalost znamenala definitivnost, muselo by skončit už po prvním "dni". Definitivnost lze připsat jen skutečné smrti.

Kdo mě vysvětlí význam Janova vidění, poslední knihy Bible?

Na našich stránkách publikujeme pouze hotové (v daném čase a úrovni našich vědomostí) materiály, na kterých se interně shodneme. To znamená, že jsou další materiály, které ještě "neuzrály" k publikaci a to buď z důvodu, že nebyly dokončeny, nebo o kterých jsme přesvědčeni, že zatím publikovat nejdou. To se týká většinou "prorockých" studií vč. knihy Janova Zjevení.

Tíží mne otázka Gehenny zmíněná v části 12. v Popularizaci prvních výsledků. Připustíme-li onu ,,virtuální realitu"; v Gehenně, jaký smysl by potom měla pokud by Bůh tento opravený lidský software opětně nenainstaloval do lidské bytosti? Přičemž o něčem takovém jsem se nikde v Bibli ani ve výsledcích Vaší práce nedočetl. Předem děkuji za odpověď. Výsledky Vaší práce jsou jinak velmi zajímavé a proto bych byl velmi nerad kdybych si celý dojem zkazil tím, že bych nepochopil tuto, možná rozhodující, pasáž.

Souhlasíme s vaším závěrem, náš pohled je v zásadě shodný.

Důvodem, proč se v našich materiálech tímto "logickým" vývodem nezabýváme je zejména to, že se o něm nezmiňuje ani Bible. Vysvětlujeme si to tak, že tato záležitost časově (a asi i věcně) přesahuje události v Písmu popisované tj. vč. "tisíciletého království" (tj. ukončení současné etapy stvoření).

Vzhledem k tomu, že naše bádání stavíme především na Bibli (viz. naše prohlášení - kdo jsme) se nechceme pouštět do ,,spekulací", které nejsou Písmem popsány a tedy pro současné naše potřeby ani určeny.

Pojem "virtuální realita" je pro lidstvo teprve novým pojmem a my zdaleka nemáme zkušenosti, jak ideálně takovou virtuální realitu využít. I proto je třeba chápat obsah tohoto tématu jako jistý výhled do budoucnosti a není třeba se bát, že by během tisíciletého království nebo po něm nebyly dostatečně spravedlivě řešeny veškeré etické otázky. Další podrobnosti viz. studie "Gehena"

Zpět na seznam námětů