Otázky - Boží Království

Zajímal by mě váš názor na budoucí "nové nebe a zemi". Izaiáš 65:20. Už nikdy tam nebude dítě, které by zemřelo po pár dnech, a nebude tam ani stařec, který by nenaplnil svůj věk. Ten, kdo zemře ve sto letech, bude mladíkem, a ten, kdo sta let nedosáhne, bude za proklatce. Tady je naznačeno, že se lidi budou sice dožívat vysokého věku, ale není vyloučeno, že bude existovat smrt. Viz. "Ten kdo zemře ve 100 letech bude mladíkem" Ještě je zajímavá zmínka v 22,23 verši: "...Můj lid bude žít, tak jako žijí stromy, dílo svých rukou si mí vyvolení užijí..." Jak žijí stromy? Rozvíjejí se, mají plody své práce, a z jejich semen klíčí nový život. To se opakuje x roků až dojde ke konci. Jakoby to vedlo k myšlence recyklace životů, který by se stále opakoval po x letech. Tohle je pro mě momentálně myšlenka proti srsti, ale další zpráva ze Zjevení 21:4 je výslovně řečeno, že smrt již nebude. Další text ve 21:6 je zmínka, že je Alfa i Omega, počátek i konec. Proč je zde v kontextu zmiňován i pojem moci něco ukončit? Jaký máte dosavadní náhled na tyto věci ohledně života člověka zde na zemi?

Váš dotaz by si zasluhoval poměrně rozsáhlou odpověď, protože na něj lze pohlížet v několika rovinách. A to od stvoření lidí až po budoucí přislíbené 1000 leté království. Z Vašeho mailu je patrné, že se danou problematikou poměrně podrobně zabýváte a proto naše odpověď bude spíše stručného (heslovitého) charakteru, která by Vás měla inspirovat k dalšímu biblickému zkoumání.
1. Lidé již na počátku své existence (při stvoření) dostali do vínku možnost „trvalého“ života (strom života). Tuto možnost měli potvrdit až způsobem svého života dle Božích principů. Pojedením ovoce ze stromu „poznání“ se o tuto možnost připravili (1.Moj. 3:3). Proto jim byl znemožněn přístup ke stromu života, kdy stále ještě měli možnost „nesmrtelnosti“. (1.Moj. 3:22)
2. Vzhledem k jejich volbě se jak na ně, tak i další generace začal vztahovat trest smrti a to za jejich způsob jednání. (Ř.5:12; ) viz kniha „Populi“ kapitoly: Dědičný hřích, Náprava,… a Kontextová studie: Sporná otázka. Vše na našich www stránkách.
3. Přesto byl lidský život zpočátku dlouhý cca 1000 let. (1.Moj. kap. 5) Tato doba se zkracovala a to nejdříve na 120 let (1.Moj.6:3) a posléze (po potopě až dodnes) na cca 70-80 let. (Ž. 90:10).
4. Takže dnes stále žijeme v době, kdy nad námi kvůli lidskému chování stále „kraluje“ smrt.
5. Výkupní obětí Ježíše Krista jsme však dostali naději na získání života trvalého – tedy se v tomto případě vracíme jakoby do doby prvních lidí a bude záležet na nás samotných, jak tuto nabídku využijeme. (1Ko. 15:24-26)
6. Dle Písma je zřejmé, že lidé se svým přístupem k Božím zaslíbením obrazně rozdělí na 3 skupiny (Iz. 19:25). Zatímco dědictví Izrael jako první je osvobozen od smrti (Zj 20:6). Ostatní dvě skupiny ještě rizika smrti zbaveni nejsou, jen žijí různě dlouho. Ve Vámi uvedených textech pak neshledáváme žádný rozpor.
7. Stejný přístup bude uplatňován i v tzv. 1000 letém království. (Zj.21:3,6-8,27; Zj.22:1,2).
8. Tím se dostáváme i k otázce Geheny – viz. naše Kontextová studie: Gehena

Mohli by jste mi prosím odpovědět na níže uvedený dotaz, který se týká „kázání dobré zprávy“? Konkrétní informace jsem nenalezl ani na vašich stránkách.
V Bibli u Matouše 24:14 je uvedeno: - A tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi ... a potom přijde konec.
Podle průzkumu tuto kazatelskou činnost celosvětově naplňují členové organizace Svědků Jehovových, kteří káží všem a opakovaně. Dle dalších proroctví v Matoušově evangeliu se lidstvo nachází v „posledních dnech“. Kdo si myslíte, že kázání dobré zprávy o království by měl vykonávat, když ne právě SJ?
Dle vědců se planeta Země nachází ve velice zuboženém stavu a lidstvo se nachází na pokraji sebezničení. Celosvětové kázání „nové dobré zprávy“ by muselo proběhnout ve velice krátkém časovém období vzhledem k tomu, že je Země v tak zuboženém stavu. Proroctví o kázání podle mě naplňují svědkové Jehovovy. Myslíte, že tomu tak není?

Celá 24 kapitola Matouše obsahuje odpověď Ježíše Krista učedníkům na jejich otázku "...kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku". Učedníci, aniž si to uvědomovali, se však ptali na několik věcí najednou a odpověď J.K. tomu odpovídá (viz. studie „Záchrana křesťanů milosrdenstvím“).
Týká se dvou událostí a to:
- konce židovského systému věcí (první Mojžíšské smlouvy)
- konce křesťanského systému věcí (druhé Ježíšovy smlouvy)
Vývoj společnosti probíhá po spirále či šroubovici. Dochází tak k cyklickému opakování stěžejních historických událostí postupně na vyšších vývojových stupních. Tato zákonitost umožňuje prorokovat a podobně odvozovat cyklické opakování precedentních událostí (viz studie Malachiášovo proroctví a Otázky a odpovědi téma „Proroctví“).
Na celou odpověď JK je tedy nutné se dívat i z tohoto pohledu.
Verš 14 říká, že nejprve bude kázáno a pak (někdy v budoucnu) přijde konec.
Z Mat 10:23 však vyplývá, že „konec“ nastane ještě před dokončením evangelizace. V prvním případě se opravdu "křesťanství" včetně evangelia (dobré zprávy) o království skutečně šířilo po celém tehdejším (známém) světě.
Křesťané, stejně jako Izraelité, však nedokázali svoji misi úspěšně dokončit, ale to na věci nic nemění.
V druhém (současném resp. budoucím) případě se nejedná o „křesťanské království“, které už tady bylo, ale o budoucí 1000leté království, jehož „kázání“ teprve přijde a je popsáno ve Zjevení kap. 10 a 11. (viz. také Kontextovou studii „Podobenství JK“).
SJ tím, že nerozlišují království podle druhé a třetí smlouvy se mýlí v tom, že dodnes káží poselství o království, které již tady bylo.
Dnešní úloha křesťanů je však někde jinde (viz. studie „Kdo má ucho slyš, co duch říká církvím“).

Píšete:
Nakonec ti, kdo budou jako synové Boha dědit po svém Otci, převezmou jeho autoritu - všechna jeho práva a povinnosti. Zdědí tzv.. nebeské neboli Boží království (1.K. 15:50), protože skutečně "...dědic .. je pánem všeho". Myslíte tím skutečně všechna práva i autoritu kterou má Bůh? Bůh má například právo i autoritu řídit a ovládat události v libovolné části hmotného vesmíru. Ať už to dělá nebo ne. Tyto práva by převzal syn od otce řídícího velký podnik. Může je převzít člověk od Boha ať už by to chtěl dělat nebo ne? Budou mít všichni lidé, andělé, JHVH, stejná práva a povinnosti?

Máte pravdu. Skutečně se to týká jen autority, práv a povinností vzhledem k planetě Zemi a životě na ní. Připouštíme, že to z textu není jasné; v dalším vydání se budeme muset vyjádřit přesněji.

1 K 15:24-28
24 Potom konec, až předá království svému Bohu a Otci, když [předtím] přivede vniveč všechnu vládu a všechnu autoritu a moc.
25 Musí totiž kralovat, dokud mu [Bůh] nepoloží všechny nepřátele pod nohy.
26 Jako poslední nepřítel má být přivedena vniveč smrt.
27 [Bůh] totiž "mu všechno podřídil pod nohy". Ale když říká, že ,všechno bylo podřízeno', je zřejmé, že s výjimkou toho, kdo mu všechno podřídil.
28 Ale až mu bude podřízeno všechno, potom se také sám Syn podřídí Tomu, kdo mu podřídil všechno, aby Bůh byl každému vším.
Když se nakonec syn podřídí a je mu podřízeno všechno, nebudou lidé podřízeni synovi?

Nebudou. To právě vyplývá i z konce citovaného 28. verše. Úkolem Syna člověka v novém Božím království je pozvednout duchovní a morální úroveň všech lidí dobré vůle tak, aby si nakonec byli všichni rovni. Má vzniknout společenství svobodných lidí, kteří si budou skutečně zcela rovni ve svých právech i povinnostech - něco, co je i dnes cílem skutečně demokratické společnosti (byť zjevně ještě cílem velmi vzdáleným). Autority by měly být jen přirozené s tím, že každý člověk by byl autoritou ve své vlastní svobodně zvolené profesi a každá hierarchie by byla vždycky jen účelově vytvořena ke splnění konkrétního úkolu; po jeho splnění by byla zrušena. Tuto společnost pracovně nazýváme nehierarchickou; pracovně jen proto, že toto slovo není správně utvořeno (zápor je český, ale slovo samo je cizího původu).
Míníme tím, že bychom měli co nejvíce potlačit lidské sklony k byrokracii.

Poznámka 1 : Byrokracie je největším nepřítelem společenského pokroku, a to jak ve světských tak i náboženských organizacích, včetně církví. Spočívá v principu, že zákony a předpisy jsou povýšeny z pouhého prostředku na cíl sám. V době Ježíše Krista ani toto slovo ani jeho ekvivalent neexistovaly a proto nebylo tak jasné, že právě vůči byrokracii Ježíš tak ostře vystupuje. Ježíš se snažil ukázat, že Zákon je jen odvozenina vyšších principů, a apoštol Pavel ukázal na nebezpečí zapsaného zákona přímo (srov. Mt.7:12; 22:40; 2.K.3:6 ).

Poznámka 2 : O nehierarchickou společnost byly vykonány (jak v historii tak i v nové době) již přečetné pokusy. Zatím vždy neúspěšně, protože lidé se neuměli a dosud většinou neumějí podrobit přirozeným autoritám a cítí se oprávněni rozhodovat i o tom, co neznají. I dnešní demokracie nefunguje proto, že vzhledem k stejnému právu každého občana se vyjádřit (zvláště ve volbách) se lidé velmi často vyjadřují k věcem, jímž nerozumějí buď zcela nebo jen nedostatečně; často proto, že o zkoumání či dokonce studium těchto věcí vážný zájem nemají. Jsou si tedy ve skutečnosti sami vinni, ale to obvykle uznat nechtějí.

Pokud Bůh stvořil vesmír, musí ho přeci udržovat. Přeměnou vodíku na helium postupně skončí veškeré hvězdy. A bez Boží činnosti by jednou došlo k rozplynutí nebo k velkému zhroucení. Tohle přeci lidé nemohu ovlivňovat. Je na JHVH, který má mnoho energie aby tyto události řídil.  -   Iz 40:26 Vysoko pozvedněte oči a vizte. Kdo stvořil tyto věci? Je to Ten, kdo vyvádí jejich vojsko dokonce podle počtu, všechny je dokonce nazývá jménem. Kvůli hojnosti dynamické energie, [a protože] je také silný v moci, ani jedna [z nich] nechybí.

Ano, to jistě.  Ale poznamenejme k tomu něco jiného:

Bůh tvoří podle jakýchsi superzákonů, jímž Hegel dal název dialektické, a podle nichž existují jakési principiální analogie. Domníváme se, že "náš" vesmír neskončí ani zhroucením ani rozptýlením. Očekáváme objevení nějaké další interakce velkého dosahu, která umožní stabilizaci vesmíru v předem projektované podobě. Tak by se totiž mohlo splnit ve velkém to, co je slíbeno skrze Zacharjáše 14:7, totiž že veškeré světlo i teplo vyzářené hvězdami se vrátí zpět; "noční" obloha se rozjasní a v dosud mrazivém prostoru bude všude světlo a teplo.