Křesťanské biblické badatelství
Proroctví pro současnost, biblické studie

Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde

Cesta člověka od Edenu do času obnovy
Nově přidán druhý díl 26.10.2020

Kniha Zjevení Janovo
Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Křesťanům
Sen krále Nebúkadnesara
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie

Novinky

Nová úvaha:
Světlo svítí ve tmě a tma jej nepohltila
18.6.2024

Více Boží svobody a lásky
1.1.2024

Umělá inteligence v Bibli?
17.12.2023

Konat dobro je cesta k životu
23.11.2023
Mír a bezpečnost
6.2.2022

Nová studie:

Příchod čtvrté šelmy

30 / 4 / 2023

Sedm pečetí nově

22 / 1 / 2023

Jezdec na bílém koni

20/3/2022

Hněv Boží a Beránkův
31/12/2021

Změna času
04/12/2021

Boží království uprostřed nepřátel

20/10/2021

Je Ježíš a Michael stejná osoba?
3/5/2020

Velký zástup, proroctví velké naděje
27/10/2017

V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017

Biblická proroctví se naplňují, království Boží se přibližuje (19.11.2016)     
Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016

Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015

Biblická proroctví a války
14/4/2015

Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

ČÍSLO 144 000

 

V biblické knize Zjevení Janovo se vyskytuje číslo 144 000 a je obvykle chápáno jako symbolické s tím, že se týká pomazaných učedníků Ježíše Krista, nezřídka nazývaných svatými a podobně. Proč však Janovo Zjevení udává právě toto číslo, křesťanským duchovním známo není. Katolická církev knihu Zjevení Jana odsouvá do minulosti údajně proto, že její poselství se týkalo minulosti a dnešnímu čtenáři již nemá co říci, a tím se zbavila nutnosti knihu vykládat. [1] Některé další církve tento postoj nesdílejí a některé se pokoušejí o její výklad. Jednotlivci jdou ještě dále a někteří předložili (dokonce na Internetu) výklady podrobnější. [2]

Horní hranice počtu?

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi pak zcela odlišně od ostatních tvrdí, že číslo 144 000 udává jakousi horní hranici počtu oněch pomazaných či svatých. [3] )   Smysl této hranice však vysvětlit neumí.

Dokažme si, že tento názor nemůže být pravdivý, a to tak, že nejprve vyloučíme možné reálné významy tohoto čísla:

a) Stanovený počet zabitých?

Ve Zj.6:11 se uvádí nutnost doplnění počtu zabitých služebníků (když by to tak bylo doslova, potom jakého jiného než počtu 144 000 ?). Z toho by však vyplývalo, že všichni členové této skupiny musejí zemřít násilnou smrtí a že tam nepatří ten, kdo zemřel smrtí přirozenou. Této podmínce by nevyhověl např. apoštol Jan a mnozí další pozdější učedníci, a stejně tak by to nevysvětlilo smysl takového stanoveného počtu.

b) taková přesná informace není k ničemu užitečná

Přestože ,,všechno Písmo ... je užitečné ... ke správě ..."

2.Tim.3:16

Všelikéť písmo od Boha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k zprávě, kteráž náleží k spravedlnosti; [KB]

nemůže taková informace této podmínce vyhovět. Nemůže totiž být budoucím správcům Božího lidu k ničemu užitečná. Zpětně přece nelze zjistit, kolik členů tato ,,třída" obsadila v minulosti, a proto je kontrola tohoto počtu neproveditelná. Přitom víme, že Bůh nám nedává žádné samoúčelné informace a zvláště pak ne informaci tak konkrétní:

Řím.15:4

Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději.

Kdyby číslo 144 000 určovalo počet pomazaných či svatých, který má být skutečně vybrán, museli bychom mít možnost ho kontrolovat. Jinak nemá smysl. Protože taková kontrola proveditelná není, vylučuje to podobné vysvětlení.

c) Chování apoštolů a prvních křesťanských sborů

Ze Zjevení 7:5-8 můžeme vidět, že jsou vyjmenovány všechny kmeny Izraele (s nahrazením Dana). Ježíšových apoštolů bylo rovněž dvanáct (a tento počet také nebyl symbolický). Tito apoštolové (a pokud je nám známo ani jejich následovníci) však nikdy nezaložili právě dvanáct různých duchovních ,,kmenů" (sborů, církví nebo obecně organizací) spravovaných zvlášť. Nebylo tomu tak, že bychom četli nebo slyšeli o zvláštním sboru Petrově, Janově, Pavlově atd. - naopak to tak v žádném případě nemohlo být. Srovnej

1.Kor.3:4.

Když se jeden z vás hlásí k Pavlovi a druhý k Apollovi, neznamená to, že jste lidé světa?

Ani dnes nejsou křesťané rozděleni do právě dvanácti sborů, církví, denominací, nebo obecně organizací. Kdyby měl být počet členů této třídy právě jedním číslem, byli by se apoštolové jistě postarali o to, abychom měli vzor pro další postup, a jistě bychom měli k dispozici seznamy jejich členů od počátku křesťanství, aby se počet dal kontrolovat. Ježíš by se rovněž postaral o to, aby počet byl kontrolovatelný a aby byl dodržen.

Na místě je stále však otázka: Jaký by to mělo praktický smysl či význam?

d) Mohlo to platit pro první dědice Abrahámovské smlouvy?

Můžeme se právem zeptat: Mohlo Být Božím původním záměrem vybrat z reálného Izraele pouze 144000 soudců, když zaslíbení platilo celému Izraelskému národu na poušti čítajícímu více než 600000 mužů, kteří měli slib, že jich bude jako písku na mořském břehu (tedy řádově jistě nejméně stovky miliónů ne-li ještě víc)? (2.M.19:5,6; 4.M.2:32; 1.M.22:17; 2.M.32:13). Zcela určitě nikoli. Právě tak to nemůže platit pro nový národ - Duchovní Izrael, který nepochybně bude rovněž mnohem početnější, než aby mu mohl stačit takový počet soudců.

 

Můžeme si tedy být naprosto jisti tím, že číslo 144 000 neznamená žádnou horní hranici.

Co tedy toto číslo znamená? Nějaký smysl přece mít musí, má-li být splněna slova u Řím.15:4 a 2.Tim.3:16.

Napřed se podívejme na smysl knihy Zjevení Jana. Aniž bychom nyní zabíhali do detailů,  víme, že tato kniha je o tzv. ,,dni JHVH", obvykle zvaném Pánův či Jehovův den. [4] :

Zj.1:10

Ocitl jsem se ve vytržení ducha v den Páně, a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako zvuk polnice:

Zřejmě se jedná o den na konci druhé smlouvy. V tomto dni by měl Ježíš Kristus splnit svůj smluvní závazek: 

Ježíš Kristus učinil se svými učedníky smlouvu, v níž požaduje, aby jeho učedníci soudili na konci období platnosti této smlouvy dvanáct izraelských kmenů (Luk.22:30; Mat.19:28 nejlépe PNS). [5]

Mat.19:28

Ježíš jim řekl: "Vpravdě vám říkám: Při znovustvoření, až se Syn člověka posadí na svůj slavný trůn, vy, kteří jste mě následovali, se také posadíte na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct izraelských kmenů.

Lk.22:29

a činím s vámi smlouvu, právě jako můj Otec učinil smlouvu se mnou, pro království,

Lk.22:30

abyste jedli a pili u mého stolu v mém království a seděli na trůnech, abyste soudili dvanáct izraelských kmenů.

Ježíš Kristus tak potvrdil slova slibu svého Otce:

Iz.1:26 

A vrátím ti soudce, jako byli na počátku, tvoje rádce, jako byli zprvu; pak tě budou nazývat městem spravedlnosti, městem věrným."

V proroctví o čase jeho druhého příchodu nemůže chybět proroctví o splnění tohoto slibu. A v knize Zjevení Jana se o tomto splnění skutečně mluví:

Zj.7:4

Pak jsem slyšel počet označených: sto čtyřiačtyřicet tisíc označených ze všech pokolení Izraele:

Zj.7:5

z pokolení Juda dvanáct tisíc, z pokolení Rúben dvanáct tisíc, z pokolení Gád dvanáct tisíc,

Zj.7:6

z pokolení Ašer dvanáct tisíc, z pokolení Neftalím dvanáct tisíc, z pokolení Manase dvanáct tisíc,

Zj.7:7

z pokolení Šimeón dvanáct tisíc, z pokolení Levi dvanáct tisíc, z pokolení Isachar dvanáct tisíc,

Zj.7:8

z pokolení Zabulón dvanáct tisíc, z pokolení Josef dvanáct tisíc, z pokolení Benjamín dvanáct tisíc označených.

Zj.14:1

A viděl jsem, hle, Beránek stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kdo mají na čele napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce.

Zj.14:2

A slyšel jsem hlas z nebe jako hukot množství vod a jako zvuk mocného hřmění; a znělo to, jako když hudebníci rozezvučí své nástroje.

Tito lidé budou nejen soudit Boží lid, ale i spravovat, jak dokazuje 2.M.18:21. Z toho plyne

Skutečný smysl čísla 144000

Když budou Ježíšovi učedníci soudit 12 izraelských kmenů, bude snad každý z nich soudit jeden celý kmen? To zcela jistě nikoli, protože by se ocitli ve podobné situaci přetížení, v jaké byl kdysi Mojžíš:

2.M.18:17

Mojžíšův tchán mu odpověděl: "Není to dobrý způsob, jak to děláš.

2.M.18:18

Úplně se vyčerpáš, stejně jako tento lid, který je s tebou. Je to pro tebe příliš obtížné. Sám to nezvládneš.

2.M.18:19

Poslechni mě, poradím ti a Bůh bude s tebou: Ty zastupuj lid před Bohem a přednášej jejich záležitosti Bohu.

2.M.18:20

Budeš jim vysvětlovat nařízení a řády a učit je znát cestu, po které mají chodit, i skutky, které mají činit.

2.M.18:21

Vyhlédni si pak ze všeho lidu schopné muže, kteří se bojí Boha, muže důvěryhodné, kteří nenávidí úplatek. Dosaď je nad nimi za správce nad tisíci, sty, padesáti a deseti.

2.M.18:22

Oni budou soudit lid, kdykoli bude třeba. Každou důležitou záležitost přednesou tobě, každou menší záležitost rozsoudí sami. Ulehči si své břímě, ať je nesou s tebou.

2.M.18:23

Jestliže se podle toho zařídíš, budeš moci obstát, až ti Bůh vydá další příkazy. Také všechen tento lid dojde na své místo v pokoji."

Mojžíš uposlechl:

2.M.18:25

Vybral schopné muže ze všeho Izraele a ustanovil je za představitele lidu, za správce nad tisíci, sty, padesáti a deseti.

Vznikla tak určitá struktura: Její vznik zjevně souvisel s tím, že Mojžíš byl přetížen soudcovskou a správní činností, kterou konal sám. Jeho tchán (pohanský kněz) mu poradil, aby tuto činnost zorganizoval a přizval si pomocníky. Jeho rada byla opřena o moudrost a zkušenost, nikoli o andělské zjevení.

Organizace, kterou mu navrhl, byla zjevně hierarchická:

Mojžíš měl zastupovat celý Izrael (tedy všechny kmeny) před Bohem, a pak měl vybrat podle stanovených měřítek soudce respektive správce. Soudcové či správcové neboli představitelé lidu měli být dosazeni takto:

Nad každým tisícem lidí měl být jeden,

nad každou stovkou opět jeden,

nad padesáti jeden, a

nad deseti jeden.

Organizace tedy vypadala takto:

Analýza počtu podřízených

tj. 1

nad

Pozn.

Nad každými deseti lidmi byl jeden soudce resp. správce

10

 

Nad každými padesáti lidmi další; ten měl pod sebou pět těch nižších soudců resp. správců

5

 

Nad každým stem lidí byl další správce a ten měl pod sebou dva nižší

2

 

Nad každým tisícem lidí byl další, který měl pod sebou deset nižších

10

 

Zde zjevně chybí jeden organizační stupeň, protože Izraelských mužů bylo tehdy kolem šesti set tisíc a o to více bude náležet jednotlivým kmenům v době splnění

 

X

*)

12

Mojžíš organizaci doplnil tak, že každému kmeni ustanovil ještě představeného, tj. Mojžíš měl zřejmě dvanáct podřízených (5.M.1:15)

 

12

 

*) V důsledku popsaného uspořádání měl každý představený kmene cca 50 podřízených, tedy neúměrně mnoho, a při přirozeném přírůstku Izraelitů tento počet stále stoupal. Bible neuvádí, jak byla tato situace za Mojžíše ani po něm dále řešena. Kniha Zjevení tuto organizační strukturu doplňuje o další organizační stupeň, když mluví o tom, že každý kmen bude mít 12 000 těchto soudců (Zj.7:4-8), takže X=12.

Vynásobením těchto organizačních číslic dostáváme právě ono hledané číslo:

1 x 10 x 5 x 2 x 10 x 12 x 12 = 144 000

A je jasno.

Číslo 144 000 reprezentuje popsanou optimální organizační strukturu.

Proto si musíme položit další otázku:

Týká se toto číslo jen soudců dvanácti izraelských kmenů - izraelských učedníků Ježíše Krista? Na první pohled by to tak mohlo být, vždyť to je plnění smlouvy Ježíše Krista, a naznačují to i přímá jmenování izraelských kmenů v citovaném Zj. 7:4-8. Uvědomme si však, že základ této organizace oznámil Mojžíšův tchán, který ho neměl od Boha, nýbrž o této zkušenosti nepochybně věděl od jiných vzdělanců té doby. A skutečnost, že jde o obecně optimální organizační schéma, potvrzuje už sama jeho aplikace v knize Zjevení, která zjevuje nové věci od Boha. Takže se jedná o skutečně doporučenou strukturu správců Božího lidu, dnes především křesťanů.

To však neznamená, že k vytvoření dobrých správců Božího lidu stačí jen vyhovět tomuto schématu. Těmito soudci a správci Božího lidu však nemůže být každý učedník Ježíše Krista, ale musí splňovat určité, na něho kladené podmínky (viz. dále). 

Jaké podmínky klade Boží slovo na tyto lidi?

Už Mojžíšův tchán stanovil první podmínku:

2.M.18:21

Vyhlédni si pak ze všeho lidu schopné muže, kteří se bojí Boha, muže důvěryhodné, kteří nenávidí úplatek

Pro těch 144 000, kteří  budou s Beránkem na svaté hoře Sión:

Zj.14:1

A viděl jsem, hle, Beránek stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kdo mají na čele napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce.

má David ještě zpřesnění podmínek:

Ž.15:1

Žalm Davidův. Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře?

Ž.15:2

Ten, kdo žije bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě, ten, kdo ze srdce zastává pravdu,

Ž.15:3

nemá pomlouvačný jazyk, druhému nedělá nic zlého, na svého druha nekydá hanu,

Ž.15:4

pohrdá tím, kdo je hoden zavržení, váží si těch, kdo se bojí Hospodina, nemění, co odpřisáhl, byť i ke své škodě,

Ž.15:5

nepůjčuje na lichvářský úrok, nedá se podplatit proti nevinnému. Ten, kdo takto jedná, nikdy se nezhroutí.

 

Kniha Zjevení však přidává ještě další podmínky:

1) Schopnost zpívat ,,Novou píseň"

Zj.14:3

Zpívali novou píseň před trůnem, před těmi čtyřmi bytostmi a před starci. Nikdo nebyl schopen naučit se té písni, než těch sto čtyřicet čtyři tisíce z obyvatel země, kteří byli vykoupeni.

To je však velmi podivná podmínka. Vždyť ji splňovali a i dnes splňují snad všichni Židé i křesťané.

Bohu se téměř vždy zpívaly písně a zpívali je téměř všichni členové Božího lidu (a je tomu tak i dnes - zpívá se ve všech církvích, kostelech, chrámech i náboženských společnostech) [6] ,

Křesťanské církve hovoří např. o kazatelské službě, o potřebě chválit Boha prostřednictvím zpěvu atd. tedy nic nového. To však má být nová píseň - tedy něco, co tady ještě nebylo.

Co je to ta nová píseň? Podívejme se nejdříve na dřívější texty, které o nové písni hovoří, a prozkoumejme je:

Všimněme si, že je tam často řeč o soudu a spravedlnosti -  má se tedy jednat o nové pojetí těchto věcí.

Důvody byly a jsou i dnes různé:

        -    Bohu se zpívalo z vděčnosti za pomoc nebo za záchranu:

už třeba za Mojžíše:

2. M.15:1

Tehdy  zpíval  Mojžíš a synové Izraele Hospodinu tuto píseň. Vyznávali: "Hospodinu chci zpívat, neboť se slavně vyvýšil, smetl do moře koně i s jezdcem.

ale i mnohem později:

Ž.98:1

Žalm. Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci, zvítězil svou pravicí, svou svatou paží!

Poznámka: jedna píseň měla sloužit jako svědek proti Izraelcům:

5.M.31:19

Nyní si tedy napište tuto píseň. Uč jí syny Izraele, vlož jim ji do úst, aby byla tato píseň mým svědkem proti synům Izraele.

5.M.31:20

Já ho totiž uvedu do té země, oplývající mlékem a medem, kterou jsem přísežně slíbil jeho otcům, ale on bude jíst, nasytí se a ztuční a obrátí se k jiným bohům. Jim budou sloužit, mne zneváží a mou smlouvu zruší.

5.M.31:21

Až pak na něj dolehne mnohé zlo a soužení, bude tato píseň, jež neupadne v zapomenutí v ústech jeho potomstva, vypovídat proti němu jako svědek. Znám výtvory jeho mysli, vím, co udělá dnes, ještě dřív, než ho uvedu do země, kterou jsem mu přísežně slíbil."

5.M.31:22

Mojžíš tedy onoho dne napsal tu píseň a učil jí Izraelce.

5.M.31:30

Nato Mojžíš vyhlásil před celým shromážděním Izraele slova této písně až do konce.

Izraelci se ji měli naučit zpaměti a stále v ní opakovat,aby se nemohli nikdy vymlouvat, že o Božím varování neslyšeli nebo na ně zapomněli.

 

-         Také se zpívalo a i dnes se zpívá o slavnostech a svátcích

to byly Většinou písně všemu lidu známé, které se  stejně jako dnes stále opakovaly (při stejných příležitostech). A většinou také šlo o písně oslavné .

Protože Bůh není marnivý a na prázdnou chválu si nepotrpí, musel si skrze proroky mnohokrát říci o nové písně. A o čem tyto nové písně byly?

     -      Zatímco se předtím zpívalo hlavně na oslavu Boží moci, [7] Bůh si přál, aby byly oslavovány a oznamovány jiné jeho vlastnosti:

- Spravedlnost

Ž.33:3

Zpívejte mu novou píseň, hrejte dobře za hlaholu polnic.

Ž.33:4

Neboť slovo Hospodinovo je přímé, v každém svém díle je věrný.

Ž.33:5

Miluje spravedlnost a právo, Hospodinova milosrdenství je plná země.

Oznamování jeho příchodu k soudu celého světa - tedy o tzv. posledním soudu:

Ž.96:1

Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívej Hospodinu, celá země!

Ž.96:13

vstříc Hospodinu, že přichází, že přichází soudit zemi. On bude soudit svět spravedlivě a národy podle své pravdy.

Ž.97:2

Oblak a mrákota jsou kolem něho, spravedlnost a právo jsou pilíře jeho trůnu.

Ž.98:2

Hospodin dal poznat svoji spásu, zjevil před očima pronárodů svoji spravedlnost,

Iz.42:13

Hospodin jak bohatýr se vyrazit už chystá, svou horlivost jak bojovník rozněcuje, pozvedá bojový pokřik, proti nepřátelům svým si bohatýrsky vede.

Iz.42:14

"Byl jsem příliš dlouho zticha. Mám dál mlčet? Přemáhat se? Mám jen sténat, těžce jak rodička vzdychat a přitom po dechu lapat?

Iz.42:15

Hory a pahorky postihnu suchem, nechám uschnout každou rostlinu na nich. V ostrovy proměním řeky, jezera vysuším.

Iz.42:16

Slepé povedu cestou, již neznají, stezkami, o nichž nic nevědí, je budu vodit. Tmu před nimi změním v světlo, pahorkatiny v rovinu. Toto jsou věci, jež učiním, od toho neupustím.

Iz.42:18

"Slyšte, hluší, prohlédněte, slepí, ať vidíte!

Iz.42:21

Pro vlastní spravedlnost se Hospodinu zalíbilo vyvýšit a zvelebit zákon.

Dál je Bůh vítán nejen pouze jako soudce, ale i jako Král.

Ž.149:1

Haleluja. Zpívejte Hospodinu píseň novou, jeho chválu v shromáždění věrných!

Ž.149:2

Ať se Izrael raduje ze svého Tvůrce, ať synové Sijónu jásají nad svým Králem,

 Ž.98:6

s doprovodem trub a polnic hlaholte před Hospodinem Králem!

Ž.98:9

vstříc Hospodinu, že přichází, aby soudil zemi.
 On bude soudit svět spravedlivě a národy podle práva.

Ž.99:4

Silou Krále je láska k právu. Ty jsi určil právní řády; právo, spravedlnost v Jákobovi ty sám vykonáváš.

To souviselo s oznamováním příchodu Ježíše Krista (a jeho nové smlouvy), který přišel kázat Boží spravedlnost, [8] druhá část již hovoří o posledním soudu, tedy o konci etapy druhé smlouvy.

- Pomoc v tísni (jednalo se o pomoc Pomazanému )

Ž.40:3

Vytáhl mě z jámy zmaru, z tůně bahna, postavil mé nohy na skálu, dopřál mi bezpečně kráčet

Ž.40:4

a do úst mi vložil novou píseň, chvalozpěv našemu Bohu. Uvidí to mnozí a pojme je bázeň, budou doufat v Hospodina.

Novost písně byl v jejím obsahu - dík za pomoc v tísni.

Ž.40:5

Blaze muži, který doufá v Hospodina, k obludám se neobrací, ani k těm, kteří se uchylují ke lži.

Ž.144:9

Bože, chci ti zpívat novou píseň, s harfou o deseti strunách budu ti pět žalmy.

Novost písně byla nyní v prosbě o vysvobození ,,z rukou cizozemců":

Ž.144:11

vyprosti mě a vysvoboď z rukou cizozemců! Jejich ústa mluví šalebně, jejich pravice je pravice zrádná.

- Oznámení nových věcí

Iz.42:9

Hle, už nastalo, co bylo na počátku, teď oznamuji nové věci. Dříve než vyraší, vám je ohlašuji."

Iz.42:10

Zpívejte Hospodinu píseň novou! Ať zní jeho chvála ze všech končin země. Ti, kteří se vydávají na moře, i to, čeho je moře plno, ostrovy a ti, kdo na nich bydlí,

Iz.42:23

Kdo z vás tomu dopřeje sluchu? Kdo pozorně vyslechne, co bude následovat?

Iz.42:25

Proto na něj vylil své hněvivé rozhořčení, krutou válku; plameny vyšlehly, a Jákob nic nepoznal, hořelo, a nebral si to k srdci.

 

Pomocí předchozí analýzy však nelze plně pochopit základní informaci o této písni z knihy Zjevení. Prozkoumejme ji znovu:

Zj.14:3

Zpívali novou píseň před trůnem, před těmi čtyřmi bytostmi a před starci. Nikdo nebyl schopen naučit se té písni, než těch sto čtyřicet čtyři tisíce z obyvatel země, kteří byli vykoupeni.

 

Co je ta nová píseň? Proč se jí většina nemůže naučit? To snad jen proto, že neumějí zpívat, či nemají potřebný hlas? Takové důvody by byly víc než malicherné. Je jasné, že pojem ,,nová píseň" zde má zástupný charakter. Zjevně jde o nějaké výběrové kriterium pro členy oněch 144 000, mezi nimiž nemůže být kdokoliv.

Podívejme se na precedentní případy v době Ježíše Krista:  

 Jaké požadavky kladl Ježíš Kristus na své učedníky?

1)      Museli ho přijmout jako nového Mesiáše a Krále. (Ježíš Kristus o tom řekl v jednom ze svých podobenství (Mat.22:1-14). [9] Ten totiž ani nyní nebude pro většinu křesťanu přijatelným, protože bude hlásat novou spravedlnost, která bude pro ně pobuřující. Bude hlásat pohoršující nové pohledy na minulost, přítomnost i budoucnost. Nebude křesťanům sympatický i proto, že nebude říkat to, co oni budou chtít slyšet. [10] Bude také jen jedním z nich (srovnej precedens 5.M.18:15; Mar.6:3; Jan 6:42 aj.).

2)      Museli dále přijmout zcela nové učení a museli ho umět dál předávat (formou kázání a vyučování) - blíže viz studii s názvem ,,Ježíšova podobenství".

(Pozn.: I dnes se používá vazba že někdo ,,zpívá novou písničku" v tom smyslu, že hovoří jinak než předtím.)

Resumé: Nová píseň je tedy jednak schopnost veřejně se přiznat a přidat k novému Kristu a jednak přijmout jeho učení.

Další podmínka:

2) ,,neposkvrnili se se ženami"

Zj.14:4a

To jsou ti, kdo neporušili svou čistotu se ženami a zůstali panici.

Ve výkladu této pasáže se dělaly snad největší chyby:

Doslovné chápání je opět těžko pochopitelné.

- Na příklad by z toho byl vyřazen jeden z osobních účastníků smlouvy s Ježíšem Kristem - apoštol Petr, který byl přece ženatý. 

- Principiálně: To snad byly ženy už na počátku stvořeny jako nečisté? A Božím příkazem ,,množte se!" [11] se měli všichni muži neustále znečisťovat?
Nechce se ani věřit, že takový absurdní výklad mohl nějakého skutečného křesťanského theologa  napadnout a že se dokonce mohl všeobecně ujmout. Vždyť nemá s křesťanstvím nic společného, a kolik hrozného zla již napáchal.

Další ,,theologové" přišli s myšlenkou, že oněmi ženami jsou jiné křesťanské církve než ta jejich, a s důkazy se již ani nenamáhali. Je sice pravda, že Bůh nazývá svůj lid svou manželkou, ale to proto, že jeho smlouvy s ním se podobají manželské smlouvě především tím, že se týkají i jejich dětí [12] - v tomto případě dětí duchovních. Avšak Bůh nikdy svou ,,ženu" natrvalo neodmítl:

Iz.50:1

Toto praví Hospodin: "Kde je rozlukový lístek vaší matky, jímž jsem ji vyhostil? Anebo je tu někdo z mých věřitelů, jemuž jsem vás prodal? Hle, byli jste prodáni svou vlastní vinou, vaše matka byla vyhoštěna jen pro vaše nevěrnosti.

Takže co tedy znamená, že oni muži se ,,neznečistili se ženami"?

Hlavní otázka zní tedy takto: Jak se může křesťanský muž znečistit se ženou?

Odpověď zní: Tím, že se ve spojitosti se ženou dopustí něčeho zlého, například tak, že ženě ublíží, oklame ji, zradí ji, zneužije a podobně - prostě zneužije toho, že je silnější, že jeho autorita je více uznávána a podobně. Totéž se ale týká i jeho dětí, prostě kohokoli slabšího. Zachoval se nebo trvale se choval nemilosrdně.

Také to může znamenat, že lásce k ženě dá přednost před láskou k Bohu (na příklad se nechá ženou odradit od služby Bohu - viz. král Šalamoun 1. Kr. 11:1-3).  

Takže: ,,znečistit se se ženami" znamená  nechat se láskou k ženě odvést od pravého Boha. Srovnej

Mat.10:37

Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mne hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mne hoden.

Poznámka: To znamená, že v posledním čase budou ženy velmi usilovat o získání mužů:

To bylo předpovězeno slovy:

Jer.31:22

Jak dlouho budeš pobíhat sem a tam, dcero odpadlice? Hospodin stvoří na zemi novou věc: žena se bude ucházet o muže.

 

 

3)"Následují Beránka,,

Další požadavek byl vyjádřen slovy:

Zj.14:4b

Ti následují Beránka, kamkoli jde. Ti jako první z lidstva byli vykoupeni Bohu a Beránkovi.

Tento požadavek je srozumitelný v okamžiku, kdy Beránek půjde někam, kam ho bude buď nesnadné následovat, nebo se to bude jevit příliš nečekané.

4) ,,Jsou bez úhony"

Zj.14:5

Z jejich úst nikdo neuslyšel lež; jsou bez úhony.

V českém jazyce souvisí slovo ,,úhona" se slovem ,,uhánět". ,,Bez úhony" tedy dnes odpovídá právnímu pojmu ,,bez obvinění". Jiné překlady používají náhradních vyjádření jako třeba

"v jejich ústech nebyla nalezena žádná faleš" (nevyhověl by opět apoštol Petr, který třikrát zapřel Ježíše [13] a vypovídal tedy falešně, apoštol Pavel se prohlásil za farizeje v době, kdy už jím nebyl [14] atd.)

Je tedy zřejmé, že tak úzce to chápat nelze. Co tedy tento požadavek znamená přesně?

Musí to být lidé, požívající mezi svými blízkými naprostou důvěru v souvislosti s požadavky vyslovenými v 2.M.18:21; a Davidově žalmu 15. - obojí citované na počátku zde uvedených podmínek.

5) ,,Stáli na hoře Sión"

Zj.14:1

A viděl jsem, hle, Beránek stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kdo mají na čele napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce.

Kromě tohoto místa není v Bibli jinak nikde uvedeno spojení slov ,,stát na hoře Sijón", ze kterého by bylo možné přímo odvodit jeho význam. Jediné logické vysvětlení proto je, že Beránek a zmíněných 144 000 získali svým učením u všech křesťanů - lidí dobré vůle - autoritu nových vůdců křesťanství. Srovnej Mat.16:15; Mar.8:29; Luk.9:20, a zejména pak Mat.21:9.

Je počet členů vládnoucího národa nezávislý na počtu těch kterým vládne?

Není moudré (viz následující odstavec) očekávat, že duchovní Izrael by měl pevně stanovený počet správců bez ohledu na počet spravovaného lidstva, který stanoven není a může být tak velký, že by na jednoho správce připadl neúnosně velký počet spravovaných. Není tedy žádný rozumný důvod pokládat číslo 144000 za předem určený počet. Nikdo přece nemůže očekávat, že duchovní Izrael druhé smlouvy, který bude ze všech národů, bude mít právě 12 ,,kmenů", tj. přesně a právě jen 12 duchovních společenství, ze kterých by pocházel nebo byl vybírán. A že to jsou konkrétní společenství, dokazuje jejich vyjmenování.

Nemůže to být tak, že DJK si teprve vybere a skutečně do DI začlení jen onen počet?

Nikde nic takového řečeno není, dokonce se ani nevyskytuje precedens, kdy by Bůh stanovoval někomu počet synů, který by měl mít. Taková hypotéza by byla čistě vykonstruovaná a tudíž nebiblická.

Biblický podklad

Poznámka:

V tomto schématu však nejsou zahrnuty osoby řídící. To je v Písmu přímo naznačeno (Zj.14:1). Celý správní aparát by zvýšil počet o 18 877, protože celkový počet osob činí

(((((10+1)x5+1)x2+1)x10+1)x12+1)x12+1 =

takže počet členů aparátu je

162 877 - 144 000 = 18 877

Čemu se máme z uvedeného schématu naučit?

Mojžíš nedostal informaci, jak má doplnit chybějící úroveň. Bůh zjevně chtěl, aby si poradil sám nebo využil zkušeností jiných. Mojžíš to nepochybně udělal, ale nezanechal nám o tom informaci zřejmě právě proto, abychom i my postupovali podle moudrosti. Nicméně tím, že Zjevení doplňuje schéma opět číslem 12, je velmi pravděpodobné, že toto číslo bude horní hranicí počtu podřízených. Je to vidět i ze skutečnosti, že toto číslo je všeobecně uznáváno jako symbol organizační úplnosti v Božím lidu.

Poznámka: Je pozoruhodné, že soudobí odborníci na organizační modely uvádějí jako optimální počet podřízených na nejnižší úrovni číslo 10, což právě souhlasí s uvedeným schématem.

Můžeme tedy očekávat, že uvedené schéma je schéma optimální organizace, ve které platí tato pravidla:

a)   Pokud je k dispozici dostatek schopných vedoucích, nepřekračují se uvedená čísla. V případě překročení by alespoň nemělo být významné.

b)   Organizace se buduje (při velkém počtu lidí na počátku - tj.. zpravidla při reorganizaci - v těchto etapách:

-       Z lidu se vyčlení ti, kteří mají schopnost vést a splňují příslušné znalostní a morální požadavky.

-       Ostatní se rozdělí na skupiny po cca 1000 lidech. Pro tyto skupiny se vytvoří shora organizace popsaná v 2.M.18:21,25.

-       Nakonec se zcela odshora buduje organizace po dvanácticích. V páté úrovni bude počet podřízených zpravidla nižší než 12.

Jaké procento činí tedy správní třída - pomazaní?

Pro snadnou orientaci si můžeme ukázat výpočet procenta správní třídy pro deset úrovní:

Správní aparát zvlášť a jeho výše v procentech

Pyramida s úplným počtem

Základní počet

 

Celkem

%

1

10

=>

1

10,00

1*5+1

50

=>

6

12,00

(1*5+1)*2+1

100

=>

13

13,00

((1*5+1)*2+1)*10+1

1000

=>

131

13,10

(((1*5+1)*2+1)*10+1)*12+1

12000

=>

1573

13,11

((((1*5+1)*2+1)*10+1)*12+1)*12+1

144000

=>

18877

13,11

(((((1*5+1)*2+1)*10+1)*12+1)*12+1)*12+1

1728000

=>

226525

13,11

((((((1*5+1)*2+1)*10+1)*12+1)*12+1)*12+1)*12+1

20736000

=>

2718301

13,11

(((((((1*5+1)*2+1)*10+1)*12+1)*12+1)*12+1)*12+1)*12+1

248832000

=>

32619613

13,11

((((((((1*5+1)*2+1)*10+1)*12+1)*12+1)*12+1)*12+1)*12+1)*12+1

2985984000

=>

391435357

13,11

(((((((((1*5+1)*2+1)*10+1)*12+1)*12+1)*12+1)*12+1)*12+1)*12+1)*12+1

35831808000

=>

4697224285

13,11

                                                                                 __

Přesná hodnota podílu se limitně blíží hodnotě 13,109 % = 13,109090909... %

Závěr

Číslo 144 000 je tedy symbolem hierarchického modelu organizace soudců dvanácti izraelských kmenů Izraele a potažmo správců Božího lidu - Duchovního Izraele, který bude užitečné napodobovat. Jde o optimální počty podřízených v hierarchické struktuře.

 



Studii si můžete stáhnout zde:
144000.pdf



[1] To by však bylo možné říci o úplně všech biblických knihách, a tím Bibli zcela vyřadit z oblasti zájmu křesťanů. Nemusíme snad zdůrazňovat, jak zhoubný postoj to je.

[2] Většinou bez důkazů a jde tudíž o pouhé názory.

[3] Viz jejich kniha "Zjevení - jeho slavné vyvrcholení se přiblížilo", která však žádný důkaz neuvádí. Doložením toho, že takový důkaz k dispozici nemají, je jejich oznámení, že jde o názor. (Zjevení - jeho slavné vyvrcholení se přiblížilo, české vydání z roku 1991, str.118, konec odstavce 14.)

[4] Blíže o tomto dni viz studii Věci na počátku.

[5] Většina překladů používá místo slova kmen slovo pokolení, což činí dojem, že by se mohlo jednat o řadu pokolení za sebou. Tak tomu však není.

[6]   Dokonce s to považuje za bohoslužbu.

[7] Připomínáme, že původní význam slova Bůh bylo Mocný.

[8] Rovnost všech lidí před Bohem, bez ohledu na jejich majetek i postavení.

[9] Blíže viz studii o Podobenství J.K. - část podobenství o hostině a svatebním šatu.

[10] Vlastně nic nového - totéž se stalo i Ježíši Kristu.

[11] 1.M.1:28; 9:1,7.

[12] Srovnej 1.M.9:9; 12:3; 17:4,7,9,10; 22:17; 2.M.19:5,6; 4.M.18:19; aj.

[13] Mat.6:34; 26:75; Mar.14:30,72; Luk.22:34,61;  Jan 13:38