"Zjevení
Janovo bylo napsáno jako aktuální výzva do doby na konci
Poznámka: Proč můžeme nyní očekávat brzký konec druhé smlouvy se zájemce dočte ve studii s názvem Svatá Trojice.
Jednotlivé
dopisy je třeba zkoumat z těchto hledisek:
Autor :
Ten, kdo Janovi diktuje dopisy, není autor sám, ale opět prostředník (skrze anděla - posla Zj.1:1). Autor se představuje každému sboru jinak. Představuje jim jen ty svoje vlastnosti, které odpovídají jejich potřebám.
Adresáti :
Sedm církví (viz. dále). Číslo 7 naznačuje úplnost a
celistvost Božího lidu. Dopisy jsou adresovány
nikoli starším církví (sborů) [2]
ale jejich andělům (poslům). [3]
V žádném případě nejde o obyvatele prvních nebes. Především se jedná o ty členy
církví, kteří jsou hlavními představiteli těch skutečně pomazaných - těch,
kteří nejen formálně splňují požadavky smlouvy (přijímají i víno), ale jsou si
i plně vědomi jejího smyslu. [4]
Jedná se však i o posly, které uvádí Ezechiel a v tom případě budou dopisy
prorocky odesílány na počátku času konce.
Prostředník :
Jan má obdobnou funkci jako Jan Křtitel. Funkce Elijáše je však rozdělena: Jan bude znovu plnit funkci Elijáše předpovězeného u Matouše
Mal.3:23 |
Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. |
a funkci skutečného proroka Elijáše potom
bude plnit jeden ze dvou svědků ze Zj.11:3,6 (a dále Mt.17:3; Mk.9:4; L.9:30.)
Podle Zj.10. a 11. kapitoly totiž mají existovat všichni tři (Jan a oba
svědkové) současně.
Výzva |
Překlad |
Kdo
má uši, slyš, co Duch praví církvím. |
[KP, EP] |
Kdo
má ucho, ať slyší, co duch říká sborům. |
[PNS] |
Kdo
má ucho, nechť poslechne, co Duch říká církvím. |
[Žilka] |
Kdo
má ucho, ať poslouchá, co Duch říká církevním obcím. |
[Petrů] |
Kdo
má ucho, poslyš, co Duch praví církvím. |
[Hejčl] |
Všimněme si:
Mt.15:14 |
Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy. |
L.6:39 |
Řekl jim podobenství: ,,Může vést slepý slepého? Nepadnou oba do jámy?" |
Poznámka: K výběru měst je možno říci, že jedna z hypotéz říká, že v těchto městech byly úřady římské správy a kvetl zde kult božských césarů. Jemu byl zasvěcen jako božstvu jeden den v týdnu, nazvaný SEBASTÉ, ale Jan zdůraznil, že to přijal v den Páně.
Zj.2:1 |
Andělu církve v Efezu piš: Toto praví ten, který drží sedm hvězd ve své pravici, který se prochází mezi sedmi zlatými svícny: |
DJK zdůrazňuje, že je králem všech křesťanů a nejen
jeho církve [7] . To
znamená, že dotyčnému andělu vytýká, že svou církev považuje za jedinou pravou.
Zj.2:2 |
"Vím o tvých skutcích, o tvém úsilí i tvé vytrvalosti; vím, že nemůžeš snést ty, kdo jsou zlí, a vyzkoušel jsi ty, kdo se vydávají za apoštoly, ale nejsou, a shledal jsi, že jsou lháři. |
Dopis do Efezu začíná pochvalou (řecký text užívá
slovo KOPOS, tj. namáhavá práce, dřina. A ta je spojena s trpělivostí či
vytrvalostí, jak říká slovo HYPOMONÉ.)
DJK však nejmenuje konkrétní skutky ani jejich
kvalitu; zřejmě nijak nevynikají. Vyzdvihuje však tyto vlastnosti:
- úsilí
- vytrvalost
- dále hovoří o
- netoleranci vůči zlým "křesťanům"
- pozornosti a odhalování podvodných "apoštolů",
- avšak
DJK dává najevo, že dotyčný anděl si sám velmi cení svých
skutků.
Zj.2:3 |
Máš vytrvalost a trpěl jsi pro mé jméno, a nepodlehls únavě. |
DJK zvlášť oceňuje
jeho vytrvalost v utrpení. Jenže je tady velmi důležité ale:
Zj.2:4 |
Ale to mám proti tobě, že už nemáš takovou lásku jako na počátku. |
Bez lásky nemají skutky žádný význam (srovnej
1.K.13:1-3). Anděl na počátku potřebnou lásku měl [8] ,
ale později se více zaměřil na hledání lhářů než na pomoc těm dobrým - zřejmě
se stal zastáncem duchovní čistoty (puritanismu) na úkor evangelizace samé.
Nějaká láska mu ještě zbyla, ale to nestačilo.
Zj.2:5 |
Rozpomeň se, odkud jsi klesl, navrať se a jednej jako dřív. Ne-li, přijdu na tebe a pohnu tvým svícnem z jeho místa, jestliže se neobrátíš. |
Varování: Musí se obrátit, jinak bude potrestána především
jeho církev - bude vyřazena z místa, kde se DJK "prochází" (2:1), neboli
nebude již mezi kandidáty na "věrného a rozumného správce" (Mt.24:45;
Luk.12:42).
Zj.2:6 |
To však máš k dobru, že nenávidíš skutky Nikolaitů stejně jako já. |
Význam jména Nikolai
[9]
je
vítěz
nad lidem |
podle
Novotného |
dobyvatel
lidu |
podle
SJ |
vítězný
v lidu, vítězství lidu |
podle
internetové encyklopedie Vševěd |
|
|
Nikolaité
byli "křesťané", kteří podle listu církvi v Pergamu sloužili pohanské
(obecně nekřesťanské) moci s úmyslem
zničit křesťanství zevnitř - rozvrácením morálky [10] .
Je zřejmé, že tento trend je v křesťanství mimořádně zhoubný a DJK to
proto zvlášť oceňuje. Nikolaité jsou tedy křesťané, kteří jsou "korumpováni"
mocenskou elitou - a to z touhy po moci, nebo ze strachu.
Zj.2:7a |
Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: |
První část má
charakter kolofonu. To znamená, že všechny předchozí věci se týkají všech
církví a druhá část verše se týká jen dotyčného anděla - jednotlivce.
Zj.2:7b |
Tomu, kdo zvítězí, dám jíst ze stromu života v Božím ráji. |
To je logické: Toto zaslíbení se nemůže týkat církve
jako celku. Je to slib "věčného" života pro jednotlivce.
Zj.2:8 |
Andělu církve ve Smyrně piš: Toto praví ten první i poslední, který byl mrtev a je živ: |
DJK se představuje jako ručitel Boží moci ke
vzkříšení, který je prvním a posledním z pomazaných [12] .
Zj.2:9 |
"Vím o tvém soužení a tvé chudobě, ale jsi bohat; vím, jak tě urážejí ti, kdo si říkají židé, ale nejsou, nýbrž je to spolek satanův! |
Ani slovo o skutcích [13] .
Zj.2:10 |
Neboj se toho, co máš vytrpět. Hle, ďábel má některé z vás uvrhnout do vězení, abyste prošli zkouškou, a budete mít soužení po deset dní. Buď věrný až na smrt, a dám ti vítězný věnec života. |
DJK předpovídá, že urážkami jeho utrpení neskončí:
Přijde uvězňování a dokonce zabíjení. Soužení potrvá deset dní, a
jelikož základem času je sedmička (týden), znamená to, že soužení bude
dlouhodobé. Podstatné zde není vlastní časové určení, ale jistota, že Bůh sám
stanovil, a také zná dobu zkoušky, která skončí dle Jeho vůle. Desátý den je
doba střední lhůty.
Zj.2:11a |
Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: |
což znamená, že předchozí slova se týkají i ostatních
církví.
Zj.2:11b |
Kdo zvítězí, tomu druhá smrt neublíží." |
Opět platí, že toto zaslíbení se nemůže týkat církve
jako celku. Je to zase slib ,,věčného" života pro jednotlivce.
Zj.2:12 |
Andělu církve v Pergamu piš: Toto praví ten, který má ostrý dvousečný meč: |
DJK hned na začátku vyhrožuje ostrým mečem - trestem
silou, kterou by vykonal jeho mluvčí, jenž bude v době výkonu trestu
v jeho ústech (srovnej 3:16).
Zj.2:13 |
"Vím, kde bydlíš: tam, kde je trůn satanův. Avšak pevně se držíš mého jména a nezapřel jsi víru ve mne ani ve dnech, kdy můj věrný svědek Antipas byl zabit mezi vámi, tam, kde bydlí satan. |
V této církvi
je trůn satanův, spolek satanův (2:9) nebo také synagoga
satanova (3:9). [18]
Zj.2:14 |
Jen to mám proti tobě, že u sebe máš zastánce učení Balaámova. Jako on učil Baláka svádět syny Izraele, aby se účastnili modlářských hostin a smilstva, |
DJK až zde
vysvětluje, co kdysi prováděl Balám, a že anděl má takové lidi poblíž
sebe
Zj.2:15 |
tak i ty máš některé, kteří zastávají učení Nikolaitů. |
a že Nikolaité se chovali obdobně. Zřejmě jde o
,,křesťany", kteří jsou ve skutečnosti ve službách pohanů a rozvracejí sbory
sváděním k nemravnému chování [23] .
Reálné smilstvo má dnes především charakter homosexuality. [24]
V dnešní době má však ona nemravnost (směřující k zastavení postupu
Božího lidu) obecnější rozměr a patří k ní i snaha zesvětštit mysl křesťanů,
svádění ke korupci a spolupráci s nekřesťanskými živly, a hlavně
zapojování se do nečestných a nepoctivých obchodních a politických praktik
s odůvodněním, že církev nutně potřebuje ke své činnosti více finančních
prostředků nebo vlivu. Tím se rozvrací křesťanská morálka. Srovnej na příklad
15.Žalm:
Ž.15:1 |
Žalm Davidův. Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře? |
Ž.15:2 |
Ten, kdo žije bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě, ten, kdo ze srdce zastává pravdu, |
Ž.15:3 |
nemá pomlouvačný jazyk, druhému nedělá nic zlého, na svého druha nekydá hanu, |
Ž.15:4 |
pohrdá tím, kdo je hoden zavržení, váží si těch, kdo se bojí Hospodina, nemění, co odpřísáhl, byť i ke své škodě, |
Ž.15:5 |
nepůjčuje na lichvářský úrok, nedá se podplatit proti nevinnému. Ten, kdo takto jedná, nikdy se nezhroutí. |
Zj.2:16 |
Proto se obrať! Ne-li, brzo k tobě přijdu a budu s nimi bojovat mečem svých úst. |
DJK žádá, aby se anděl obrátil. Jinak bude bojovat
s hříšníky, nikoli s andělem církve - on sám by zřejmě byl v takovém
případě ztracen.
Zj.2:17a |
Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: |
Následující slib se
opět týká jednotlivců a nikoli církve jako celku:
Zj.2:17b |
Tomu, kdo zvítězí, dám jíst ze skryté many; dám mu bílý kamének, a na tom kaménku je napsáno nové jméno, které nezná nikdo než ten, kdo je dostává." |
Kamének se zřejmě odvolává na Za.3:9 a jméno na
1.K.2:11,15. Kdo zvítězí v tomto boji dostane zcela zvláštní jméno -
postavení. Zvítězit v pokušení ze strany Nikolaitů je totiž mimořádně
těžké [25] .
Před výzvou.
Zj.2:18 |
Andělu církve v Thyatirech piš: Toto praví Syn Boží, jenž má oči jako planoucí oheň a nohy jako zářivý kov: |
Zde se DJK
představuje jako velmi pozorný a kritický cherub [26]
a dává najevo svou moc k soudu.
Zj.2:19 |
"Vím o tvých skutcích, lásce a víře, službě a vytrvalosti; vím, že tvých skutků je čím dál více. |
jakoby říkají, že
tyto jinak velmi dobré skutky i jejich zmnožování jsou bezcenné ve srovnání
s vinou, která je vzápětí vyslovena:
Zj.2:20 |
Ale to mám proti tobě, že trpíš ženu Jezábel, která se vydává za prorokyni a svým učením svádí moje služebníky ke smilstvu a k účasti na modlářských hostinách. |
Náklonnost nebo dokonce láska k ženě [27] ,
která ho ovládá, ho nejen neomlouvá, ale přímo
odsuzuje. [28]
Zj.2:21 |
Dal jsem jí čas k pokání, ale ona se nechce odvrátit od svého smilstva. |
Žádá od něj alespoň
to, aby ji i její následovníky varoval:
Zj.2:22 |
Hle, sešlu na ni nemoc a do velikého soužení uvrhnu ty, kdo s ní cizoloží, jestliže se od jejích činů neodvrátí; |
Zj.2:23a |
a její děti zahubím. |
Tím dává najevo, že
ještě doufá v její nápravu pomocí trestu.
Zj.2:23b |
Tu poznají všechny církve, že já vidím do nitra i srdce člověka, a každému z vás odplatím podle vašich činů. |
Tady sděluje DJK důležité zjištění: Církve tomu, co
právě řekl, nevěří. Nevěří, že budou trestány, protože spoléhají na jeho
milosrdenství a lásku. [30] Zapomínají,
že jako učitelé budou posuzovány mnohem přísněji včetně dotyčného anděla. [31]
Zj.2:24 |
Vám ostatním v Thyatirech, kteří nepřijímáte toto učení, kteří jste nepoznali to, čemu říkají hlubiny satanovy, pravím: Nevkládám na vás jiné břemeno. |
Dále DJK oslovuje
už jen "ostatní" - anděl je ignorován, přestože dopis je adresován jemu.
To je nejpřísnější varování.
Zj.2:25 |
Jenom se pevně držte toho, co máte, dokud nepřijdu. |
Toto je opět silná
výzva ke konzervativismu, protože anděl svou církev nevede správně a jiný
duchovní vůdce v ní není.
Zj.2:26 |
Kdo zvítězí a setrvá v mých skutcích až do konce, tomu dám moc nad národy: |
Zj.2:27 |
bude je pást železnou berlou, jako hliněné nádobí je bude rozbíjet |
Zj.2:28 |
tak jako já jsem tu moc přijal od svého Otce. Tomu, kdo zvítězí, dám hvězdu jitřní. |
Kolofon je nyní na konci, což znamená, že celý text
dopisu se týká nejen anděla, ale i všech církví. Je zřejmé, že odolání takovému
zhoubnému vlivu je mimořádně obtížné. Kdo to dokáže, může v Božím
Království obdržet velkou moc. Vliv falešného proroka (prorokyně) je ještě
zhoubnější než lákadlo peněz. Svedené "ovce" mají lásku, víru i vytrvalost ve
službě, jenže jejich víra je falešná.
Poznámka: HO ASTÉR HO PRÓINOS - hvězda jitřní: v mytologii je Jitřenka hvězdou Venuše a symbolicky vyjadřuje její moc. Zde jde naopak o moc Kristovu, kterou dostává vítěz. Staří vykladači uvažovali v tomto případě o Duchu svatém.
Zj.2:29 |
Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím." |
Zj.3:1a |
Andělu církve v Sardách piš: Toto praví ten, který má sedmero duchů Božích a sedmero hvězd: |
Tady DJK hovoří
nejen o sedmi hvězdách, o nichž řekl, že to jsou andělé sedmi církví (1:20). Říká,
že má i sedmero Božích duchů. O čem to mluví?
Zj.3:1b |
"Vím o tvých skutcích podle jména jsi živ, ale jsi mrtev. |
Nějaké skutky církev sice má, ale k ničemu
nejsou, protože její anděl je duchovně mrtvý; a to přesto, že si dal jméno
podle toho Živého - tedy podle Ježíše Krista nebo podle JHVH. Jméno církve před
Ježíšem Kristem nic neznamená.
Zj.3:2 |
Probuď se a posilni to, co ještě zůstává a je už na vymření! Neboť shledávám, že tvým skutkům mnoho chybí před Bohem; |
DJK má naději, že
je možné anděla probudit, ale kritizuje polovičatost jeho skutků. Nicméně
v jeho církvi ještě někdo zůstává a je možné ho oživit. Náprava může
spočívat v tom, že podpoří ty ze své církve, kteří ještě nejsou zkažení, a
ti zase mohou pomoci jemu (3:4).
Zj.3:3 |
rozpomeň se tedy, jak jsi mé slovo přijal a slyšel, zachovávej je a čiň pokání. Nebudeš-li bdít, přijdu tak, jako přichází zloděj, a nebudeš vědět, v kterou hodinu na tebe přijdu. |
DJK žádá pokání a
připomíná, že od něj přijal slovo - zřejmě měl na mysli své podobenství o
hřivnách resp. talentech (Mt.25:14-30). Volání k pokání tu zní
s výzvou k rozpomínání. Člověk může konat pokání, když se rozpomene
na to, co slyšel a přijal. Sbor přijal apoštolskou zvěst a k té je třeba
se vrátit a držet se jí. Reforma - obnova církve začíná nasloucháním a
pokračuje poslušností. Varuje, že na něj přijde
nečekaně. Na nekající se společenství čeká soud, který může dopadnout zcela
nečekaně, tak jako přichází zloděj v noci, čímž Ježíš vyjadřuje
nevypočitatelnost svého příchodu a nezbytnost stálé připravenosti v bdění
(Mt. 24:43-44). Zřejmě se odvolává na
své dřívější podobenství:
Mt.24:43 |
Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční dobu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu. |
L.12:39 |
Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, nedovolil by mu vloupat se do domu. |
DJK přijde nikoli
ke škodě, ale aby z jeho církve vyvedl a zachránil své ovce, které uslyší
hlas svého Pána (Jan 10:1-5).
Jan 10:1 |
"Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič. |
Jan 10:2 |
Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. |
Jan 10:3 |
Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. |
Jan 10:4 |
Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas. |
Jan 10:5 |
Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají." |
DJK je vpuštěn do
církve vrátným, když zaklepe (viz Zj.3:20). Ale také může přijít bez vědomí
anděla církve a to nečekaně.
Jan 10:10 |
Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti. |
Neotevře-li mu
anděl církve, otevře někdo jiný.
Zj.3:4 |
Přece však máš v Sardách několik osob, které svůj šat nepotřísnily; ti budou chodit se mnou v bílém rouchu, protože jsou toho hodni. |
a jeho ovce vyvede
k jejich záchraně. Obrazem neposkvrněného roucha se naznačuje, že jsou
odolní vůči pohanskému životnímu stylu. V tomto oděvu viděli učedníci
svého Pána na hoře Proměnění.
Zj.3:5 |
Kdo zvítězí, bude oděn bělostným rouchem a jeho jméno nevymažu z knihy života, nýbrž přiznám se k němu před svým Otcem a před jeho anděly. |
Neboli, že kdo
z nich zvítězí, tomu bude odpuštěno. Kolofon je opět na konci, což
znamená, že celý text dopisu se týká nejen anděla,
ale i celé jeho církve.
Zj.3:6 |
Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím." |
Zj.3:7 |
Andělu církve ve Filadelfii piš: Toto prohlašuje ten Svatý a Pravý, který má klíč Davidův; když on otvírá, nikdo nezavře, a když on zavírá, nikdo neotevře: |
Klíč Davidův má
nový služebník předpovězený u Izajáše 22:22. Ten je také oním Svatým Duchem
(viz studie o Trojici) a je z dvojice "synů nového oleje" (Za.4:14) tím,
který praví "volej!" (Iz.40:6). DJK se takto představuje ve svém novém ,,synu
člověka" jako záruka vstupu do rodiny Davida - správní části Duchovního Izraele [34] .
Zj.3:8 |
"Vím o tvých skutcích. Hle, otevřel jsem před tebou dveře, a nikdo je nemůže zavřít. Neboť ačkoli máš nepatrnou moc, zachoval jsi mé slovo a mé jméno jsi nezapřel. |
DJK sděluje, že zná
skutečnosti o jeho skutcích a že o nich nyní nebude řeč. Tento anděl totiž
zachoval pro křesťany jeho Slovo (a nejen Slovo Ježíše Krista, ale celou Bibli
a její překlad) v době, kdy "nezapřel jméno Ježíše Krista" - tedy
v době, kdy jinak bylo Boží slovo pro křesťany nedostupné.
Ř.10:14 |
Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval? |
Ř.10:15 |
A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Je přece psáno: ,Jak vítaný je příchod těch, kteří zvěstují dobré věci!` |
pak o to ještě více
platí:
a jak budou o něm vědět, nebude-li Boží slovo zaznamenáno
pro všechny a dostupné všem, kteří ho chtějí poznat?
Už dávno přece nelze spoléhat na lidskou paměť a ústní
podání.
Poznámka 1:
Tady je třeba si uvědomit, že zachování Božího Slova bylo a je v průběhu
času stále náročnější na odbornou a posléze i vědeckou práci. Slovo Ježíše Krista
napřed ústně rozšiřovali evangelisté a záznamy na pergamenech či jiných starých
médiích byly jen sporadické. Proto zachovávání slova bylo převážně věcí
evangelistů, jejich paměti a poctivosti následovníků. Ale už pořizování nebo
alespoň uchovávání opisů byl náročný úkol. Dalšími obtížnými úkoly bylo překládání
do jiných jazyků. S vynálezem knihtisku přibylo odborné práce a hlavně
nutnosti překládat Bibli do dalších a dalších jazyků. Někdy s nasazením
života.
Poznámka 2: DJK řekl: ,,zachoval jsi mé slovo" a nikoli "zachovával". Nevztahuje se tedy na to známý text u Jana 14:23 a nelze tvrdit, že Ježíš Kristus si zamiloval církev ve Filadelfii z tohoto důvodu. V precedentní situaci tehdejší Filadelfské církve také nedošlo ke splnění onoho zmíněného textu:
Jan 14:23 |
Ježíš mu odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. |
Zj.3:9 |
Hle, dávám do tvých rukou ty, kdo jsou ze synagógy satanovy; říkají si židé, a nejsou, ale lžou. Hle, způsobím, že přijdou a padnou ti k nohám; a poznají, že já jsem si tě zamiloval. |
Práce na zachování
Božího slova v obtížných podmínkách jeho pronásledování je totiž většinou
velmi těžká a přitom neuspokojuje ani lidskou ctižádost ani ziskuchtivost. [37]
Proto si DJK tuto církev zamiloval.
Řadoví křesťané z
"pravé církve" poznají, že mají "slepé" vůdce a že by mohli s nimi padnout
(viz např. Mt.15:14; L.6:39). Odejdou od nich a přidají se k těm
z Filadelfie.
Zj.3:10 |
Protože jsi zachoval mé slovo a vytrval, zachovám tě i já v hodině zkoušky, která přijde na celý svět a prověří obyvatele země. |
Poznají to podle
toho, že v "hodině zkoušky" bude Filadelfská církev ochráněna, a to podle způsobu,
jakým jednal Bůh na příklad s prorokem Danielem, kterého miloval.
Zj.3:11 |
Přijdu brzy; drž se toho, co máš, aby tě nikdo nepřipravil o vavřín vítěze. |
Anděl se má držet
toho co má - opět výzva ke konzervativismu. Tato výzva je v přímém rozporu
s výzvou apoštola Pavla: "Nevíte snad, že ti, kteří běží na závodní dráze,
běží sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? Běžte tak, abyste ji získali!"
(1.K.9:24; viz též Fp.3:14 a 2.Tm.2:5).
Zj.3:12 |
Kdo zvítězí, toho učiním sloupem v chrámě svého Boha a chrám již neopustí; napíšu na něj jméno svého Boha a jméno jeho města, nového Jeruzaléma, který sestupuje s nebe od mého Boha, i jméno své nové. |
Sloup či pilíř
vyjadřuje pevnost a spolehlivost; židé označení "pilíř světa" vyhradili pouze
pro Abrahama.
Tento rozpor má tři
možná řešení:
Kolofon je opět na konci, což znamená, že celý text dopisu se týká nejen anděla, ale i celé jeho církve.
Zj.3:13 |
Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím." |
Zj.3:14 |
Andělu církve v Laodikeji piš: Toto praví ten, jehož jméno jest Amen, svědek věrný a pravý, počátek stvoření Božího: |
DJK dává najevo,
- že ukončuje svou smlouvu (Amen),
- že je věrným a pravým svědkem na rozdíl od mnoha
nevěrných a nepravých; v druhém splnění je zastoupen dvěma svými svědky -
Věrným a Pravým,
- že je počátkem Božího stvoření; - DJK byl
počátkem všech etap Božího stvoření [43] ;
byl na počátku stvoření serafských (trůny), cherubských (panstva), andělských
(vlády) i lidských společenství (mocnosti): [44]
Kol.1:16 |
neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. |
Zj.3:15 |
"Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! |
Žádná pochvala.
Skutky sice jsou, ale chybí jim něco podstatného. Protože studená je
spravedlnost a horká je láska, [45]
je zřejmé, že zmíněné skutky jsou sice asi dobré, ale nemají ani jednu ze
správných motivací [46] .
DJK by si ale přál, aby se to změnilo - zřejmě proto, že skutky samy o sobě
jsou opravdu dobré.
Zj.3:16 |
Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech. |
To znamená, že
dosud v jeho ústech byl - byl tedy jeho mluvčím, ale to skončí. Proč?
- Není ani dost spravedlivý, ani nemá dost lásky
- Namlouvá si, že už má všechny potřebné znalosti i
vlastnosti:
Zj.3:17 |
Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý. |
Samozřejmě že nejde
o hmotné bohatství ale o bohatství duchovní.
- Ubohý, bídný [KP] = slabý, bezmocný, bez
významného vlivu
- Bědný, mizerný [KP] = politováníhodný, duchovně
bezbranný
- Nuzný, chudý [KP] = duchovně chudý
- Slepý =
duchovně slepý
- Nahý =
jeho duchovní hanba je všem zřejmá.
Zj.3:18 |
Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl. |
DJK nabízí možnost
získat pravé věci nakoupením, ale proč? Vždyť Ježíš Kristus nabízel zdarma. [47]
A když koupit, tak zač? Co může anděl nabídnout, je-li chudý? Koupit
znamená, že toto poznání bude třeba něčím zaplatit. Možná tím, co si přisvojil
neprávem.
Zj.3:19 |
Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a čiň pokání. |
Právě ty, které
miluje, kárá a trestá, ale použité slovo PAIDEUEIN ukazuje, že tu nejde o trest
za každou cenu, ale o součást pedagogického vedení, o výchovný prvek, který
slouží k růstu osobnosti. DJK zde vyhlašuje
svou zásadu, která odpovídá Pavlovu listu Židům 12:6
Žd.12:6 |
Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna.` |
Ježíš Kristus velmi
káral farizeje a saduceje (a ostatní sekty) téměř vynechával. Proč?
Farizeové byli pravdě nejblíže (věřili mj. ve vzkříšení). [48]
Právě tak i poslední církev je pravdě nejblíže, i když ještě daleko (je stále
ještě duchovně chudá). To je zvláště dnes důležité, protože s novou
(třetí) smlouvou je spojena Boží vlastnost moudrost. [49]
DJK žádá pokání, protože věří v jeho nápravu.
Zj.3:20 |
Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou. |
DJK už stojí před
dveřmi a klepe - už tedy je zde = blíží se konec 2. smlouvy [50] .
Zj.3:21 |
Kdo zvítězí, tomu dám usednout se mnou na trůn, tak jako já jsem zvítězil a usedl s Otcem na jeho trůn. |
Tomuto andělu i
celé jeho církvi nabízí možnost usednout s ním na Otcův trůn. Ale může to
být i jiná církev a jiný anděl - bude to ten, kdo zvítězí.
Zj.3:22 |
Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím." |
[1] precedens, -dent [lat.], jakékoliv předchozí rozhodnutí, podle něhož se postupuje při řešení obdobných (analogických) případů později, např. precedenční případ. V angloamerické právní oblasti se precedens, zejm. soudní, uplatňuje jako jeden z pramenů práva. (Veřejná internetová encyklopedie Vševěd).
[2] jak by se při dnes typicky byrokratickém řízení církví dalo čekat ...
[3] 2.K.5:20; Ga.4:14 aj.
[4] Ježíš Kristus je nazývá svými maličkými nejmenšími, nepatrnými (viz např. Mt.10:42; 11:25; 18:6,10,14; 25:40,45; Mk.9:42; L.9:48; 10:21; 17:2 aj.), což znamená, že nebudou mít v církvích žádná významná postavení.
[5] Mt. 5:30
[6] O vývoji křesťanství a církví viz blíže studii
s názvem Křesťanům - část Vývoj křesťanství.
[7] Na římských mincích bývali césarové zobrazováni se sedmi hvězdami Malého vozu, čímž se zdůrazňovala jejich sláva, vláda a důstojnost. Sedm hvězd v ruce Syna člověka ukazuje, že Jemu patří všechna moc, a zároveň zde je Kristus mezi svícny = uprostřed svých vyznavačů organizovaných v 7 církvích.
[8] Apoštol Pavel psal, že tamější křesťané jsou známí
láskou ke všem bratřím - Ef. 1:15
[9] Mikuláš
[10] Mikulášenci - Nikolaité nejspíš odváděli od Krista,
dosvědčeného apoštoly, k vlastním názorům a hodnotám jiného evangelia.
[11] Ex.26:35; 40:24 příp. Nu.8:3.
[12] Týž Pán, který pro Efezské drží sedm hvězd na znamení
své svrchovanosti nad celou církví, zde se přestavuje jako ten, který zemřel a
nyní je živ. Připomínka smrti zde patrně předznamenává utrpení, které sbor čeká.
Opakuje se zde výraz THLIPSIS, tj. soužení, vnitřní tíseň, sevření. Do této
úzkosti zaznívá Neboj se!
[13] V pozornosti Pána teď není jednání a praxe sboru,
ale jeho trápení.
[14] Bible nezná slovo studium. Biblické slovo skutek
je vždy chápáno jako fyzický čin.
[15] Srovnej Jan 8:44.
[16] Srovnej Ř.3:10.
[17] Ježíš řekl: "Běda světu pro pohoršení!" (Mt.18:7
KP).
[18] Souhlasí s informací v 1. listu Jana 2:19.
Pergamon dal jméno pergamenu, byla zde proslulá knihovna, ale hlavně zde byl
obrovský Diův oltář (část je v berlínském muzeu) a svatyně Asklépia
Sótéra, jehož odznakem byl had. V těchto "maloasijských Lurdách" se
používala sugesce a hypnóza, byl tu chrám bohyně Romy i svatyně božského
Augusta.
[19] Srovnej G.5:3 aj.
[20] Předložka anti- (αντί-) znamená
dle Součkova řecko-českého slovníku k NZ:
1) původně místně naproti;
2) potom k označení toho, že jedna veličina nahrazuje druhou nebo má
stejnou hodnotu; místo něčeho nebo někoho;
3) může nabýt i významu ve prospěch někoho, za někoho podobně jako hyper-
(ΰπέρ), která znamená kromě toho i pro, ve prospěch.
V řečtině té doby však existovalo ještě slovo paz, pasa, pan
(πάζ, πάςα, πάν) znamenající každý,
všecken, veškerý, celý ... V symbolickém jménu Antipas tedy
mohl být skryt smysl proti všem.
[21] který byl podle tradice biskupem v Pergamu
umučeným za císaře Domiciána. Tento císař se prohlásil bohem ještě za svého
života a uskutečnil první velké pronásledování křesťanů v celé Římské
říši. Podle Biblického slovníku SJ "se za císaře Domitiana uctívání božského
císaře zde stalo zkouškou občanské loajality." (Nový biblický slovník, J.
Douglas, ed., 1996, s. 765) Zmínka o mučednické smrti Antipa je ve stejném
verši jako zmínka o Satanově trůnu', a proto je možné, že Antipas byl zabit
kvůli tomu, že odmítl uctívat césara. Vzhledem k tomu, že trůn satanův je
zjevně v této církvi, je odkaz tradice poněkud zavádějící.
[22] Dnes jsou v křesťanských národech světské vlády,
které skutečné zabití církvím nedovolí. Církve při vyloučení často prohlašují
heretika za Božího nepřítele a tím za ztraceného - tedy vlastně odsouzeného ke
smrti.
[23] O Balámovi víme ze SZ (Nu 22-24), podle jiné zprávy
lstivý věštec navedl moábské ženy, aby naučily Izrael modloslužbě (Nu 31,16).
Neznáme obsah Balámova učení, ani nic nevíme o věrouce Mikulášenců. Zřejmě v duchu
gnose ochotně přijímali pohanské myšlení svého okolí a stali se tak odpůrci
apoštolské zvěsti; různorodá směsice novoplatónské filozofie, orientálních
kultů, magických spekulací znamenala pro mladou církev nebezpečné ohrožení.
[24] Viz studii s názvem Smilstvo a cizoložství.
[25] Nové jméno znamená v Bibli nový začátek; ale
možná, že PSÉFOS LEUKÉ - v souladu s tehdejší představou o amuletech
a s přesvědčením o ochranné moci jména - znamená, že ten dar bude vítěze
ochraňovat, těšit a vysvobozovat.
[26] Např. Da.7:9; 10:5,6; Mt.17:2 aj. Blíže viz studii Duchovní
bytosti.
[27] Některé překlady uvádějí "necháváš ženy své Jezábel",
tzn., že v případě, že adresátem dopisu je představený sboru jednalo by se
o jeho manželku. Ale je pravděpodobnější, že Jezábel byla nějaká prorokyně,
která měla neblahý vliv na některé křesťany.
[28] Precedentem byla jednak slabost krále Achaba vůči své
ženě Jezabel (1.Královská
[29] Žena z 12.kapitoly knihy Zjevení (která
reprezentují Boží lid) předává svůj úkol svému synovi - další generaci, protože
již není schopna dalšího vývoje.
[30] Srovnej precedentní případ Jer.7:4.
[31] Srovnej Žd.13:17 aj.
[32] Hloubka odpovídá moudrosti (Ef.3:18); blíže viz studii Základní Boží vlastnosti.
[33] odpovídá svodu první ženy (Evy); jde o to dokázat, že se prvotní situace už nebude opakovat.
[34] Např. podobenství o pannách, které končí zavřenými
dveřmi (Mt. 25:10).
[35] samozřejmě v době nebezpečí nedostupnosti - těžko může někdo spoléhat na takové činy jako je například vnucování Bible těm, kteří si to nepřejí, nebo podobně.
[36] Srovnej Ex.3:15.
[37] Apoštol Jan, kterého Ježíš Kristus miloval (J. 13:23;
19:26; 20:2; 21:7,20), se právě vyznačoval tím, že nebyl ctižádostivý a ani
ziskuchtivý.
[38] Mt.24:5.
[39] Iz.22:22.
[40] Boží slovo nemusí být pouze Písmo, může to přeneseně znamenat i život podle Božích "přikázání".
[41] Srovnej Za.8:23.
[42] Srovnej Fp.2:3.
[43] použité řecké slovo ARCHÉ lze sice přeložit jako počátek,
ale ve smyslu příčiny: on sám je principem, důvodem či podstatou stvoření
[44] Blíže viz studii Duchovní bytosti.
[45] V dnešním pojetí. Dříve se to chápalo opačně (za
studenou se považovala láska a za horkou spravedlnost), ale na logice věci to
nic nemění.
[46] "nejsi studený ani horký" znamená absenci jasného
postoje
[47] Srovnej na příklad Zj.21:6; 22:17 ale také Mt.10:8;
Ř.3:24; 1.K.9:18; 2.K.11:7. Viz také Iz 55,1.
[48] Sk.23:8.
[49] Objevil už Jan Ámos Komenský (srovnej Ef.1:17).
K vlastnostem blíže viz studii Základní Boží vlastnosti.
[50] Pán, který má klíče, stojí u srdce člověka jako žebrák
a snaží se, aby svobodným rozhodnutím mu člověk zavření dveře sám otevřel. (Pís
5,2). Kdo uslyší jeho hlas a přijme jej, bude s ním slavit večeři.
V Bibli je společné jídlo výrazem sounáležitosti, přátelství, bezpečnosti.