Beránek

 

Ježíš Kristus je v řeckých Písmech popisován také jako Syn člověka a Beránek. Oba pojmy zůstanou zahalené tajemstvím, pokud neporozumíme jejich obsahu, významu a souvislostem, které dávají těmto pojmům smysl. Zároveň je důležité pochopit, proč Bible používá symbolických pojmů k sdělování důležitých informací. Tématem této práce je pojem ,,beránek", zejména v souvislosti s Ježíšem Kristem a s rolí, kterou má Beránek v době příchodu Syna člověka.

Starozákonní Beránek

Beránek však není původně křesťanským symbolem. Ježíš uzavřel smlouvu se svými apoštoly při své poslední večeři velikonočního beránka. To nebyla náhoda. Velikonočního beránka slavili Izraelité na paměť záchrany před poslední egyptskou pohromou (smrt prvorozených), před jejich vyjitím z Egyptského otroctví (2Mo 12:17,18,21-27). Beránek se tak stal prostředkem a symbolem záchrany.   Beránek však v roli oběti za život lidí vystupuje ještě mnohem dříve.

Když Bůh JHVH vyzval Abraháma, aby obětoval svého syna Izáka, ten po té, co Bůh zadržel jeho ruku, aby neobětoval svého syna, spatřil berana uvízlého ve křoví jako náhrada za Izáka. Stalo se to ještě před tím než Izák zplodil své potomky. Tak se beran stal náhradní obětí za Izáka a s ním i za jeho potomstvo. Protože Izák byl dítě zaslíbené, (1Mo 18:10,14) i jeho potomstvo je zaslíbené. Celá událost má ještě jeden závažný důsledek naznačený v (1Mo 22:11-13). Později Bůh zavrhl Ezaua, vyvedl Jákobovy potomky z Egyptského zajetí a určil oběť beránka na záchranu prvorozených. Beránek se tak stal dvakrát prostředkem záchrany zaslíbeného Abrahámova potomstva, ještě dříve, než Boží lid dostal Mojžíšův zákon. V něm pak přikázal Bůh připomínat tuto roli beránka slavením PASAH. To se stalo mnoho staletí před příchodem Ježíše Krista. Zákon je totiž stínem budoucích dobrých věcí (Žd 10:1). Beránek Pasa, nařízený v Mojžíšově zákoně je proto nejen připomínkou událostí minulých, ale i předzvěstí událostí budoucích. Proč zrovna beránek se stal nástrojem záchrany před Boží pohromou?

Třetí kniha Mojžíšova začíná popisem řádů pro zvířecí oběti. Ve skutečnosti však nemohly zvířecí oběti hřích odstranit. Zvířecí oběti Božímu lidu jejich hříchy připomínaly. Z beránka tak Bůh učinil již na začátku, ještě před zákonem, oběť nejen za hřích, ale i na záchranu. Když se tak stalo, ještě zákon nebyl. V případě Izáka proto nemohlo jít o oběť za hřích, protože hřích vyplynul až ze zákona (i když hřích existoval již před ním), ale na záchranu. To samé platí i ve druhém případě - obětování beránka, na ochranu před poslední Egyptskou ránou.  Předpis zákona pro oběť beránka obsahoval i další důležité podrobnosti. Například beránek musel být asi roční, bez vady a žádná jeho kost nesměla být zlomená (2Mo 12:5,46).  Ale proč zrovna beránek? Beránek má důležité vlastnosti, které musí mít i boží služebníci. Zná hlas svého pastýře a jde poslušně, kam ho vede, i když je určen jako oběť na porážku. Důvěřuje mu (Iz 53:7; Jr 11:19). Dávno před zákonem a před příchodem Krista je beránek příkladem vlastností, jež musí mít Spasitel. Zároveň ovce a tedy i beránci nejsou individualisté, ale společenští, jsou poddajní a podřizují se vůli svého pastýře. Nejsou dravci a sami od sebe neútočí.

Přitom je sám vůdcem stáda. Mladý beran je vůdcem stáda nebo alespoň skupiny ovcí. Jde tedy symbolicky o postavení nižší než "pastýřské". Kromě toho byli beránkové užíváni jako obětní zvířata a symbolický beránek je také člověkem, s obětováním jehož života se předem počítá. Pastýř musí respektovat, že se ovce drží hlavního berana. Pastýř se tedy musí starat o to, aby vedl hlavně berany, protože ovce je budou automaticky následovat. Pokud můžeme přirovnat Boží lid k ovcím, můžeme také označit ty, co se mezi nimi ujímají vedení jako berany.

Beránek v křesťanských písmech

  "Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: Hle beránek Boží, který nese hřích světa."   (J 1:29)

Ježíš naplnil smysl, který dali beránkovi výše popsané příběhy Izáka a lidu vycházejícího z Egyptského otroctví. A nejen to. Dal beránkovi novou kvalitu. Beránek spasení, díky němu, již není pouhou zvířecí obětí. Beránkem se stává Syn člověka, v tomto případě Ježíš, který je poslaný (jako beran daný Bohem za Izáka a jeho dosud nenarozené potomstvo), vyvolený Bohem, jako beránek vybraný pro oběť na záchranu před chystanou Boží pohromou. Důležité je, aby stejně jako Abrahám a jeho potomci v Egyptském otroctví uvěřili tomu, kdo je může zachránit a poslechli ho.

V Ježíšovi se také naplnilo Boží zaslíbení, dané Abrahámovi, když měl obětovat Izáka. "I vztáhl Abrahám ruku po obětním noži, aby svého syna zabil jako obětního beránka. V  tom na něho z nebe volá JHVH posel. Abraháme, Abraháme! Ten odvětil: 'Tu jsem.' A posel řekl:  'Nevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedělej! Právě teď jsem poznal, že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna.'  Abrahám se rozhlédl a vidí, že vzadu je beran, který uvízl svými rohy v houští. ... JHVH posel zavolal pak z nebe na Abraháma podruhé: 'Přisáhl jsem při sobě, je výrok JHVH: protože jsi to učinil a neodepřel jsi mi svého jediného syna, jistotně ti požehnám a tvé potomstvo jistotně rozmnožím ... a ve tvém potomstvu dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu.'" (1Mo 22:10-18) Díky Abrahámově víře a uposlechnutí Božího příkazu mohl Bůh učinit stejně nezištně totéž. Dát svého syna Ježíše jako oběť na záchranu světa. Stal se tak požehnáním pro všechny národy země, protože svou obětí usmířil svět s Bohem (J 1:29) a dal všem naději na záchranu před Božím trestem.

Až v Ježíšově osobě se beránek stává symbolem syna člověka:

1. obětujícího se za ostatní lidi (v Ježíšově případě za hříchy).

2. jedná podle hlasu svého Otce (řídí se jeho vůlí jako beránek vůlí svého pastýře).

3. Na smrt jde jako beránek vedený na porážku (Iz 53:7).

4. je čistý bez poskvrny (1Mo 12:5; 1Pt. 1:19).

5. Nebyla mu zlámaná žádná kost stejně jako beránkovi Pasah (J 19:32-37).

6. stal se vzorem pro své následovníky, které nazval beránky stejně jako jím je on (J 21:15).

7. je vůdcem stáda

Ježíš je prvním synem člověka (tj. narozený z ženy) a zároveň beránkem obětovaným. Neměl však zůstat jediným. Těsně před tím, než se nechal zatknout jako beránek vedený na porážku a zabít, říká Petrovi: "... Pas mé beránky!" (J 21:15) Souvislost s jeho mučednickou smrtí je zřejmá. On sám se stal obětním beránkem a Petrovi říká, že beránků, kteří měli mít vlastnosti (beránků) jako on a jako on mohou i zemřít mučednickou smrtí, má být více. V Ozeáši 4:16 se píše: "Izrael je umíněný jako umíněná kráva. Má je teď JHVH pást volně jako beránka?" Zde je Izrael přirovnáván k umíněné krávě v protikladu k beránkovi v souvislosti s jeho vlastnostmi (umíněnost proti poslušnosti, poddajnosti). To je druhá část obsahu pojmu beránek. Jsou to výše uvedené vlastnosti, které musí boží služebník v roli beránka mít, aby ho mohl Bůh volně pást. Beránek je ve skutečnosti v souvislosti s božími služebníky, symbolem jejich poslání a vlastností. Je to titul a právní pojem, stejně jako syn člověka.

Důvod používání symbolických pojmů v Bibli

Beránek je skrze všechny popsané události, včetně poslání a smrti Ježíše, symbolem podávajícím kompletní informaci o konkrétním druhu Božích služebníků. To je první důvod proč jsou některé informace v Bibli předkládané v symbolech. Konkrétní význam a smysl symbolů je v Bibli tvořen precedentními příběhy a vlastnostmi, se kterými je konkrétní symbol spojován. Jednotlivé symboly mohou proto nést mnoho obsažné informace představující celý obraz, celé sdělení, který je částí obrazu nebo sdělení ještě většího a složitějšího.

Beránek je ve Zjevení součástí proroctví, které se naplní v blízké budoucnosti. Kniha Zjevení je mimo jiné charakteristická velkým výskytem symbolů. Je to proto, že Zjevení popisuje nejen události, které se mají stát. Doba, kterou popisuje je zároveň dobou soudu, ve sporu, který vznikl dávno v minulosti. Některé symboly obsahují i souvislosti spojující přítomnost a dávnou minulost.

Je jasné, že dalším, neméně důležitým důvodem používání mnoho obsažných symbolů v Bibli je jejich nadčasový význam a vývoj. Role beránka začala vznikat dávno před tím než se úplný smysl, význam a obsah tohoto symbolu vyjevil v osobě Ježíše. Ježíš v roli obětního beránka nemohl přijít dříve, než to umožnil vývoj Božího lidu a stav řešení sporných otázek. Úroveň poznání Božího lidu a jeho výchova vedla k tomu, aby složitější sdělení musela být vyjadřována v symbolech, které lidé znali už v rané době. Rozšiřování obsahu symbolů tak může přirozeně navazovat na dříve známé skutečnosti. Stejně se vyvíjí i slovník člověka během života.

Dalším důvodem je jejich použití v prorockých textech. Biblická proroctví byla psaná často pro dobu velmi vzdálenou a musela být přitom psaná tehdy používanou terminologií. Informace o věcech a událostech, pro něž v době jejich zápisu neexistovaly samostatné pojmy, musely být vyjádřené tehdy známými pojmy a zároveň si musely uchovat srozumitelnost i pro budoucnost. Kromě Zjevení se to týká hlavně knih Daniele a Zachariáše.

Biblické symboly nevznikají proto kvůli ukrývání tajemství, ale přesně naopak, aby poskytovaly ucelené, přesné informace těm, jimž jsou určené. Jsou ovšem zároveň přirozenou překážkou pro ty, kdo si nedají práci s jejich pochopením a pro ty, kdo ve skutečnosti nehledají pravdu. Nadčasovost utváření Biblických symbolů, při současném udržení jednotného ducha je zároveň jedním z hlavních důkazů o tom, že Bible má nadčasového autora, původce.

Beránek - Kristus a jeho tělo

Jak již bylo řečeno, Ježíš mluvil s Petrem o beráncích v množném čísle. V dopise 1. Korintským 12:27 je řečeno, že všichni jsou údy Kristova těla vedeného jedním Duchem. Ti, kdo jsou opravdu údy Kristovými, musí být zároveň připraveni na to stát se Kristovými beránky. Ježíš o nás hovoří jako o beráncích. Znamená to, že bychom měli být jako beránek, slyšet hlas svého pána a jít za ním, kamkoliv on jde. Každý takový z nás se může stát i obětí nutnou k záchraně nebo k usvědčení toho zlého (J 16:10,11; 17:1,4).

Beránek ve Zjevení

V knize Zjevení se vyskytuje na několika místech beránek nebo něco s ním související. Poprvé jako "Beránek, ten obětovaný" (Zj 5:6), naposledy "bude tam trůn Boží a Beránkův;" (Zj 22:3). Křesťané spojují beránka jednoznačně s osobou Ježíše Krista. V Janově evangeliu je beránek skutečně spojován s Ježíšem Kristem: "Hle Beránek Boží, který snímá hřích světa." (J 1:29,36) Později Filip byl poslán andělem Páně, aby se setkal s etiopským dvořanem. Ten četl Izajáše 53:7,8 kde se píše o beránku vedeném na porážku a Filip mu na základě toho zvěstoval Ježíše. V dopisech (1K 5:7; Žd 11:28; 1Pt 1:19) apoštolů je také Ježíš jednoznačně spojován s Beránkem.

Ačkoliv ekumenický překlad píše ve Zjevení o Beránku obětovaném a Beránku zabitém, jde vždy o stejný výraz (zabitý - řecky: sfazesthai podle Biblického slovníku A. Novotného). Může proto jít o jednoho a téhož Beránka - Ježíše Krista. To by však nevysvětlilo, proč Ježíš mluvil o Synu člověka ve třetí osobě, proč příchod Syna člověka se svým královstvím spojil s viděním na hoře, kde se ukázal proměněný, ne v lidském těle, ve společnosti Mojžíše a Eliáše, a proč příběh dvou svědků v jedenácté kapitole Zjevení má nápadně mnoho znaků shodných s Ježíšovým příběhem i s viděním proměnění na hoře. Nejasná by zůstala i zmínka o sedmirohém Beránku (Zj 5:6) a dvourohém Beránku v souvislosti se šelmou, která měla dva rohy jako Beránek, ale mluvila jako drak.

Beránek se sedmi rohy a očima

"V tom jsem spatřil, že uprostřed mezi trůnem a těmi čtyřmi bytostmi a starci stojí Beránek, ten obětovaný; měl sedm rohů a sedm očí, což je sedmero duchů Božích vyslaných do celého světa." (Zj 5:6)  

Ve Zj 5:6 je Beránek (ten obětovaný) popsán se 7 rohy a 7 očima. Význam rohů je popsán dále, včetně poznámky pod čarou č. 2. Význam očí ve Zjevení je vysvětlen jako sedm Duchů Božích (tj. zatím neznámých Božích služebníků). Pro bližší vysvětlení se můžeme obrátit na Zacharijáše 3:9 kde je jediný další výskyt sedmi očí v Písmu.  Se 7 očima je popisován kámen v souvislosti s ohlašovaným Výhonkem. Kdo to je? V Za 6:12,13 je Výhonek popsán takto: "Toto praví Hospodin zástupů: Hle, přijde muž jménem Výhonek, vyraší odspodu; ten zbuduje Hospodinův chrám. Ano, on zbuduje chrám Hospodinův a bude obdařen velebností. Bude sedět na svém trůnu a vládnout a bude na svém trůnu knězem; mezi obojím bude pokojná shoda." Výhonek a kámen, který má sedm očí jako Beránek ve Zj 5:6, spolu souvisejí. Kámen je totiž Ježíš, jak řekl Petr (Sk 4:11) a zároveň i Výhonek neboť je začátek růstu nového lidu podle nové smlouvy. V Zacharijášovi šesté kapitole se mluví o shodě mezi "obojím". Pokud obojí jsou ti dva synové nového oleje (Za 4:14), na něž je odkaz i ve (Zj 11:4) jaká je spojitost s Ježíšem, popsaným jako sedmirohý Beránek? Jsou to role, které měl Ježíš a budou mít i ti dva synové nového oleje. Budou mít roli beránka, protože i oni, budou zabiti [1] . A budou tím synem člověka, o němž mluvil Ježíš ve třetí osobě. Všichni tři (viz. Ježíš v proměnění na hoře spolu s Mojžíšem, Eliášem) jsou Výhonek, protože to slovo představuje rostlinu nebo její část v raném, počátečním stádiu. To je další společný rys. Ježíš i ti dva synové nového oleje (Mojžíš a Eliáš, dva svědkové s mocí Mojžíšovou a Eliášovou ve 11. kap. Zjevení) jsou počátkem něčeho nového. Ježíš přišel s novou tzv. Kristovou smlouvou. Ti dva synové nového oleje přijdou také s novou smlouvou. Nová smlouva bude znamenat novou etapu vývoje Božího lidu a celého lidstva, jako znamenala Kristova smlouva na svém počátku. Kristova smlouva znamenala změnu ve výchově Božího lidu. Nová smlouva umožní výchovu celého lidstva podle Boží koncepce, bez satanova zasahování. To je kvalitativně úplně nová etapa. Výhonek je proto označení pro tyto tři - Ježíš a dva synové nového oleje (Mojžíš a Eliáš). Proč má tedy Beránek sedm rohů a ne rovnou dva, jak je později naznačeno v 13. kap. Zjevení?

Vidění o sedmirohém Beránku se týká období před otevíráním pečetí a období otevírání pečetí. To je před vlastním zahájením realizace výchovného Božího plánu. Beránek je Ježíš Kristus jak vyplývá z vysvětlení jednoho ze starců (Zj 5:5). Jeho rohy nemohou proto být dva svědkové, kteří přicházejí až na konci období platnosti Kristovy smlouvy. Sedm rohů zde pravděpodobně symbolizují sedm představitelů sedmi církví, kteří aktivně uplatňují moc nad církvemi v období Kristovy smlouvy. Ta je popsaná na začátku každého dopisu 7 sborům. Zřejmě se jedná o představitele (anděle) 7 církví, kteří se snaží na základě získaných informací varovat církve před nadcházejícími pohromami a připomínat cíl snažení církví. Ti se stali prostředkem Boží výchovy během období platnosti Kristovy smlouvy. Církve mají tuto autoritu respektovat a podle toho i konat. Oči jsou dále vysvětleny jako 7 zatím neznámých Božích služebníků (duchů Božích).

Kapitola 11, 13 a 17 se týká situace na přelomu křesťanského období a počátku další nové etapy vývoje Božího lidu. Nová podoba jeho vlády se projevila i v popisu Beránka. Po zabití a vzkříšení dvou svědků je autorita a moc potřebná k vítězství nad šelmou svěřena jim.

Syn člověka ve třetí osobě a v proměnění na hoře.

V evangeliích Ježíš mluví o synu člověka ve třetí osobě i v případech kdy mluví o sobě. Těžko se dá uvěřit, že jde o náhodu. To neodpovídá ničemu, co Ježíš dělal. Když to není náhoda, jaké vysvětlení nabízí Bible? Nabízí nám ho Ježíš sám. V Matoušovi 16:27,28 "Syn člověka přijde v slávě svého Otce se svými svatými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání. Amen, pravím  vám, že někteří z těch,  kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího se svým královstvím." V těchto dvou větách spojuje Ježíš příchod syna člověka se soudem. "odplatí každému podle jeho jednání.". Vzápětí říká: "Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího se svým královstvím." A následuje proměnění na hoře. V tomto vidění je Ježíš popsaný ne v lidském, ale duchovním těle, ve společnosti Mojžíše a Eliáše. Je to proto, že jde o vidění prorocké. Vidění vzdálené budoucnosti. Zároveň obsahuje sdělení, které měli učedníci, kteří byli svědky této události, uchovat v tajnosti. Když se ho učedníci ptali na Eliáše, o němž věděli, že má také být u příchodu Božího království, Ježíš jim odpověděl: "Avšak pravím vám, že Eliáš již přišel, ale nepoznali ho a udělali s ním, co se jim zlíbilo; tak i Syn člověka bude od nich trpět." (Mt 17:12) Ježíš označil Jana Křtitele za Eliáše. V proměnění na hoře ve skutečnosti bylo ukázáno, jak bude vypadat příchod Syna člověka v době soudu. Ježíš v té době nebude mít lidské tělo, které obětoval jednou pro vždy. Ve skutečnosti ho bude zastupovat dvojice. Mojžíš a Eliáš, kteří byli s Ježíšem ve vidění o proměnění. Proto celou dobu mluvil Ježíš o Synu člověka ve třetí osobě. V době soudu přijde Syn člověka v zastoupení jiných dvou osob, stejně jako Ježíš nebyl sám, ale měl svého Eliáše - Jana Křtitele. Ti budou mluvit to, co dostanou od Ježíše (J 16:12-14). Ve Zjevení 11. kapitole jsou dva svědkové popsaní s mocí, kterou měli Mojžíš a Eliáš. Proto jsou oním Mojžíšem a Eliášem, kteří byli viděni při proměnění na hoře.

V 11 kapitole Zjevení tito dva svědkové veřejně vystupují tři a půl roku (jako Ježíš), mají moc proměnit vodu v krev jako Mojžíš a způsobit sucho po dobu svého účinkování jako Eliáš. Mohli také lidi sužovat různými ranami. Nedopřávali lidem klidu, jako Ježíš nedopřával klidu Židům. Narodí se z ženy (jsou tedy syny člověka jako Ježíš). Budou nakonec zabiti jako Ježíš a stejně jako on budou vzkříšeni a vzati k Bohu. Shodných rysů s Ježíšem je mnoho. Zároveň jsou vidět i rozdíly. Ty ovšem vyplývají z jejich poslání. Například  jsou oblečení ve smuteční šat. Ježíš měl úlohu obětního beránka, který snímá hřích světa. Byl poslán k záchraně. Dva svědkové jsou posláni k soudu. V první řadě Božího lidu, ale i zbytku světa. Jejich smrt nebude oběť za hřích, ale na záchranu těch lidí, kteří jim uvěří a budou podle toho jednat. Budou usmrceni šelmou vystupující z propasti. V tom budou plnit roli beránka k záchraně světa. Nikoliv, ale světa reprezentovaného šelmou, ale světa osvobozeného od toho, kdo je zabije a ničí zemi, neboť bude díky tomu odsouzen a zničen.

Dvourohý beránek

Ve 13 kapitole (verš 11) Zjevení se píše o šelmě, která má dva rohy jako Beránek, ale mluví jako drak . Je to jediné místo, kde se o dvourohém beránku mluví. Proč? Protože má s Beránkem stejnou jednu vlastnost. Má stejně jako on dva rohy. Ti, kdo spojují Beránka jen s fyzickou osobou Ježíše Krista, nemohou najít správné vysvětlení. Ale nejprve se podívejme na dvourohou šelmu.

Činnost této šelmy, která má dva rohy jako Beránek, ale mluví jako drak, má náboženské zaměření. Nutí lidi, aby klekali před první šelmou, činí velká znamení ke cti té první šelmy a svádí obyvatelé země. To jsou činnosti, které vykonávali v minulosti kněží, kteří sloužili bohům. Zde je to ke cti a slávě první šelmy, která se sama bude činit bohem (Zj 13:5,6; Da 11:36-39). Šelma, která má dva rohy jako Beránek vykonává kněžskou službu, ale ve prospěch první šelmy a draka, který jí dal svou moc. Třináctá kapitola začíná popisem šelmy, která má znaky šelem popisovaných v Danielovi sedmé kapitole. Zvířata zde představují různá království. Také Beránek nepředstavuje v této části již jen dva svědky, ale všechny, kdo jsou s ním na hoře Sion označení jako 144 000. Jen ty dva rohy představují dvě konkrétní osoby.

Co, ale znamenají ty dva rohy? Má je šelma i Beránek. Rohy jsou symboly aktivního uplatňování [2] moci (viz Daniel). Dva rohy ukazují na to, že šelmu i Beránka reprezentují dva představitelé s mocí. Šelma vykonává mocné skutky (verše 13,14). Kdo jsou ti dva mocní představitelé šelmy? V Zacharjášovi 5:9-11 je psáno o dvou ženách, které chtějí svévoli vystavit v "šineárské zemi" podstavec a dům. Šineár bylo odedávna Babylonské území. To je jedno z možných vysvětlení.

Hlavní představitelé rohů Beránka jsou dva svědkové. Proč můžeme ztotožnit tyto 2 rohy s 2 svědky (Mojžíšem a Eliášem)?

Šelmy, 2 svědkové i dvourohý beránek existují dle Zj. kap. 11, 13 a 17 ve stejné době a vedou vlastně proti sobě boj. Beránek je za normálních okolností mírné zvíře, které neútočí. Rohy používá pouze v případě obrany a právě proto je v Písmu uveden popis Beránka jako dvourohého. Je to pro něj v této kritické době dominantní vlastnost.

Rohy Beránka jsou tedy nepochybně  dva svědkové, protože i oni mají moc, kterou aktivně uplatňují (Zj 17:14). Na začátku jako Mojžíš a Eliáš a po svém vzkříšení bude jejich moc pravděpodobně ještě větší. Oni budou posláni jako Syn člověka, o němž Ježíš mluvil ve třetí osobě, a budou oznamovat to, co on jim řekne (J 16:8-15). Oni jsou tím Přímluvcem, Duchem pravdy, který světu ukáže v čem je hřích, spravedlnost a soud. Budou konat vůli Ježíšovu a jeho Otce neboť mu Otec dal tu pravomoc.

Závěr

Beránek je od doby Ježíše symbol pro jeho následovníky. Je označením vyjadřujícím, že jde o lidi, kteří znají hlas svého Pána, jdou za ním, ať jde kamkoliv a jsou v případě potřeby připraveni se obětovat. Přitom mají i potřebné vůdcovské schopnosti. Ježíš byl v tomto ohledu první člověk s touto rolí. Ale nebyl jediný. Stejně jako Mojžíš tvořil dvojici s Áronem a Eliáš s Elíšou, měl Ježíš svého Jana Křtitele. V době druhého příchodu Syna člověka, který bude zároveň v roli Beránka, to budou dva svědkové s mocí Mojžíše a Eliáše. Proto jde o Beránka dvourohého. Ve Zjevení však Beránek již nepředstavuje jen dva jednotlivce, ale všechny kdo jsou označeni jeho pečetí viz. 14 kapitola Zjevení.