Křesťanské biblické badatelství

Domů Kdo jsme Úvahy Zajímavé články Otázky a odpovědi Napište nám

Proroctví pro současnost, biblické studie

Doporučujeme začít zde

Cesta člověka od Edenu do času obnovy

Nově přidán druhý díl 26.10.2020

Kniha Zjevení Janovo

Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu

Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím

Křesťanům

Sen krále Nebúkadnesara

Malachiášovo proroctví

Bůh působí na stvořené lidstvo

Kontextové studie

Přednášky z Památných slavností

Nová studie

Novinky

Nová úvaha:

Světlo svítí ve tmě a tma jej nepohltila

18.6.2024

1.1.2024

17.12.2023

23.11.2023

6.2.2022

Nová studie:

Boží království uprostřed nepřátel

4/2/2015

Ježíš přijde podruhé k záchraně těm, kteří ho očekávají

"tak i Kristus, když byl jednou obětován, aby vynesl hříchy mnohých, podruhé se bez hříchu ukáže k záchraně těm, kteří ho očekávají. " Židům 9:28;

Veřejné přednášky u příležitosti připomínání Ježíšovy smrti a naděje, kterou nám přinesla, konáme už více než dvacet let. A musím říct, že zvolit téma, které by bylo důležité a zároveň aktuální je rok od roku těžší. Ne proto, že by témata ubývala, ale naopak. Ono jich stále víc přibývá.

Uvedu jen namátkou, několik z nich, na něž si v tuto chvíli vzpomenu:

Jak se vyrovnat s duchovním i morálním úpadkem, v němž žijeme?

Proč nám vlády slibují jen zajištění dobré životní úrovně, pro teďˇ, a pro krátkou budoucnost?

Jak si udržet víru a naději?

Jaké nebezpečí představují nové technologie a systémy kontroly našeho života a myšlení?

Jak čelit únavě z dlouhého čekání na příchod našeho Pána Ježíše a Božího království?

Co nám Bible říká o naší době a o událostech, které musí přijít?

Jak máme hledat Boží království a jeho spravedlnost, dnes?

Všechna ta témata jsou důležitá a aktuální?

Určitě byste si vybavili sami i další témata. Dnes si ukážeme, že Ježíš nás připravoval na dlouhé čekání, upozorňuje nás, že je spravedlivé, abychom ho neviděli, až do doby, než Boží království ukončí tento věk. Řekneme si, co je čas žně a co je podmínkou, aby nastal. Řekneme si tři příklady biblických proroctví, které poskytují zásadní vysvětlení k původu a cíli našeho věku. Vysvětlují, jakým příznakem je dnešní, uměle podporovaná migrace a proč se ve vzdělávacím systému, propagandě i v zákonech objevují výuky a podpora nepřirozeným a zvráceným mravním typům chování na úkor normální rodiny. Uvidíme, že nic z toho, co se dnes děje není nahodilé, chaotické, ale jde o dávno předpovězený vývoj lidstva.

Kdykoliv si připomínáme Ježíšovu oběť za naše hříchy, připomínáme si vlastně i jeho druhý příchod. Přesně, jak je napsáno v dopise Židům 9:28. Pánova slavnost, jak jí zde říkáme, nám má připomenout naději spojenou s příchodem Ježíše Krista a Božího království. A tak se děje už po mnoho generací. V textu se píše, že Ježíš podruhé přijde k záchraně. Dlouhá léta nám to mnoho neříkalo, protože nás osobně třeba nikdo příliš nepronásledoval. Doba se však rychle mění. Kostely hoří a křesťané jsou stále častěji napadání. Máme první znamení, jak rozpoznat, že příchod Božího království se blíží. Budeme nutně potřebovat záchranu. Ale to čekání na příchod Božího království se může zdát dlouhé. Nebude to nakonec jako s těmi Blanickými rytíři? Nebude. Ježíš věděl, že jeho následovníci budou čekat na Boží království dlouho. I proto svým dvanácti, vlastně jedenácti, krátce před svým zatčením řekl: „Ještě vám mám mnoho co říci, ale nemůžete to nyní snést.“ (Jan 16:12) I ve svých podobenstvích upozorňuje, že čekání na jeho příchod může být velmi dlouhé.

Ježíš svůj druhý příchod spojuje s příchodem Božího království, i při uzavírání nové smlouvy se svými apoštoly, když říká: „Neboť toto je má krev nové smlouvy, která se vylévá za mnohé na odpuštění hříchů. Pravím vám, že od této chvíle již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy jej budu pít s vámi nový v království svého Otce. ““ (Matouš 26:28,29)

A do třetice slova apoštola Pavla: „Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde .“ (1Korintským 11:26) Připomínka Pánovy smrti je zároveň připomínkou druhého příchodu našeho Pána s Božím královstvím. A tak čekáme.

Víme, na, co se čeká a proč to trvá tak dlouho? To je důležitá otázka. Když budeme vědět na, co se čeká, snáze poznáme, až ten čas bude blízko. Nebudeme-li na ní hledat správnou odpověď, můžeme dopadnout tak, jak to znázornil Ježíš na situaci před potopou: „Neboť jak tomu bylo za dnů Noe, tak tomu bude i při příchodu Syna člověka. Jako totiž v oněch dnech před potopou jedli, pili, ženili se a vdávaly, až do dne, kdy Noe vešel do korábu, a nic nepoznali, dokud nepřišla potopa a všechny nesmetla, takový bude i příchod Syna člověka.“ Na, co se tedy vlastně čeká?

Čekáme, až nastane čas žně, o níž Ježíš v souvislosti se svým druhým příchodem nebo chcete-li s příchodem Syna člověka, rád přirovnával. Žeň je pro zemědělce období, v němž úroda uzrála, a nastal čas sklizně. To všichni víme. Dobrý hospodář nepropásne čas žně, ani nezačne sklízet úrodu předčasně, aby o část úrody nepřišel. Prostě musí nastat ten správný čas. Ježíš řekl, že dobré semeno jsou synové království a plevel jsou synové toho zlého. Polem je svět. A o to od začátku jde. Čeká se, až dospějeme, chcete-li, dozrajeme. Jako synové a dcery království, ale i synové toho zlého.

Apoštol Jan píše o žni i jejím začátku ve Zjevení 14:1,4. Tam se píše: „A uviděl jsem, hle, Beránek stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kdo mají na svých čelech napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce. … To jsou ti, kteří následují Beránka, kamkoli jde. Ti byli vykoupeni z lidí jako prvotiny Bohu a Beránkovi. “ Slovo prvotina je překlad řeckého slova aparché, které je používáno i ve smyslu počátek, závdavek, ten, kdo je první, na počátku. Jan nám v tomto proroctví říká, že prvotinou úrody jsou jedinci vybraní v symbolickém počtu 144 000.

Proč o tom hovořím? Abychom si uvědomili, že úroda sice ještě nedozrála, ale hospodář určitě ví, jak má úroda vypadat, až bude zralá. Ví, kdy nastane čas žně. My to poznáme také, ale jen když budeme bdělí. Neumíme dopředu říct, kdy to přesně bude, protože neumíme ani nemůžeme sami objektivně posoudit, jestli úroda dozrála. Ježíš nám to popsal v podobenství „o zasetém semenu.“ „S Božím královstvím je to tak, jako když člověk hodí semeno na zem; v noci spí a ve dne vstává a semeno klíčí a roste, on ani neví jak. Země sama od sebe plodí, nejprve stéblo, potom klas, potom plné obilí v klasu. A když úroda dozraje, člověk hned posílá srp, neboť nastala sklizeň.“ (Marek 4:26-29) Podobenství říká, že království Boží představovaném Božími služebníky se vyvíjí, roste a zraje přirozeným způsobem, jako obilí na poli. A my ani nevíme jak. My jsme ti, na jejichž zralost se čeká. Ježíš podobenství končí varováním: „Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.“.

Velikonoce jsou připomínkou Pánovy poslední večeře Pasah, jak si Ježíš přál a je zároveň zvěstováním jeho smrti, dokud on nepřijde, jak jsme již zmínili citací z dopisu apoštola Pavla 1Korintským 11:26. Obojí dohromady nazýváme Pánovou slavností. Během poslední večeře svátku Pasah, uzavřel Ježíš s apoštoly a skrze ně s dalšími následovníky, novou smlouvu mocí své krve, kterou za nás prolil. Nová smlouva je platná jen díky vítězství Ježíše nad Božím odpůrcem, ve sporu, který je příčinou všech našich problémů. Při té příležitosti Ježíš řekl i toto:

„Ale říkám vám pravdu: Je pro vás užitečné, abych odešel. Neboť neodejdu-li, Zastánce k vám nepřijde; odejdu-li, pošlu ho k vám. A on, až přijde, přinese světu důkaz o hříchu, o spravedlnosti a o soudu: o hříchu, že nevěří ve mne, o spravedlnosti, že odcházím k Otci a již mne neuvidíte, a o soudu, že vládce tohoto světa je již odsouzen.“ „Ještě vám mám mnoho co říci, ale nemůžete to nyní snést. Když však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší; oznámí vám i to, co má přijít.“ (Jan 16:7-13)

Nemusíme se proto bratři a setry bát, že budeme v těžkých časech, které jsou před námi ponecháni bez pomoci a informací. Ježíš nás ujistil, že odejde-li k Otci, pošle nám Zastánce, Ducha Pravdy. Tím Zastáncem není pouze dar Svatého ducha, jehož dostalo sto dvacet Kristových následovníků o letnicích. Nebyla totiž tehdy naplněna Ježíšova slova „ Když však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do veškeré pravdy “. Kdyby se Ježíšova slova naplnila už o letnicích, nenapsal by později apoštol Pavel, v dopise Korintským (13:8,9), cituji: „Láska nikdy nezanikne. Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine. Neboť jen částečně poznáváme a částečně prorokujeme.“ To platí dodnes. Nejsme zatím uvedeni do veškeré pravdy. Buďme trpěliví, Bůh všechno činí v pravý čas, jak poznal a napsal už tisíc let před Kristem král Šalomoun.

Takže známe už dvě důležité podmínky pro příchod Božího království. Musí nastat čas žně, lidstvo ve svém vývoji musí dozrát, aby mohla nastat sklizeň, a náš Pán přijde, až budeme nutně potřebovat záchranu.

---------

Zaznělo tu, Buďme trpěliví! Ono se to snadno řekne, „buďme trpěliví“. Čím víc se zhoršují vztahy mezi lidmi a roste nebezpečí všeho druhu, včetně ztráty vlastního zdraví, vlivem nekvalitní potravy, zamořené vody a špinavého vzduchu nebo stresem z přibývání starostí všeho druhu, tím více se může u nás projevovat sklon k netrpělivosti. A k únavě. Sám to pozoruji na sobě, když řeším nějaký déle trvající vážný problém.

Řeknu vám, že když jsem se před čtyřiceti lety seznámil s poselstvím evangelia a začal jsem studovat Bibli, vůbec jsem nepřemýšlel o nějakém dlouhém čase. Můj příběh se stal příběhem denně žité víry, která, jak víme, nahrazuje poznání. Přesto zvláště na začátku jsem byl přesvědčený, že to do příchodu Božího království nebude trvat moc dlouho. Byl jsem tehdy „hodně velkorysý“ a dával jsem současnému věku maximálně dvacet let. Víc jsem si neuměl představit. No a pak jsem přidával ještě po čtyřech, pěti letech …. A dnes je to čtyřicet let. Co z toho plyne? Že jsem se ve svých předpokladech mýlil. Nepřemýšlel jsem správně, nebo lépe řečeno přemýšlel jsem málo a nesprávně o obsahu biblických proroctví. Prostě jsem přijal určitý výklad Božího slova, který vycházel víc z poznatků a představ křesťanů z přelomu 19 a 20 století. To je velký problém tradičních nauk. Nevznikaly jako výsledek hledání Boží spravedlnosti, ale prostou snahou dosadit do biblických prorockých obrazů události své doby. Boží spravedlnost je přitom jedním z nezbytných klíčů k pochopení Božích proroctví. Například, nebudeme-li brát v úvahu, že nejdříve musí být vyřešené sporné otázky v nebi i na zemi, a že lidstvo musí dozrát, aby bylo jasné, kdo je obilí a kdo plevel, a budeme jen mechanicky dosazovat události do prorockých obrazů, pravděpodobně se dopustíme chyby. Tak například jedna křesťanská skupina dosadila začátek poslední generace na začátek první světové války a stanovila délku generace na 70 – 80 let. Vypadalo to v tehdejších podmínkách jako dostatečně dlouhá lhůta na příchod Božího království a přesto nestačila.

Uplynul nějaký čas, než se do mého přemýšlení o víře v brzký příchod Božího království začal vkrádat pocit, že jsem něco přehlédl. Nedomyslel nebo nepochopil. Zde musím říct, že jsem vyrostl jako ateista a se svědectvím o Bohu, Ježíši a o naději jsem se setkal teprve ve dvaceti letech. Ale už jako ateista jsem byl přesvědčen, že tento svět se musí zachránit. Že se lidstvo chystá zahubit samo sebe. Než jsem poznal Boží slovo, četl jsem rád sci-fi a vědeckopopulární literaturu, zaměřenou na hledání řešení civilizačních problémů. Když jsem poprvé přečetl evangelia a některé knihy starého zákona, vycítil jsem z Písma, že autor této knihy není jako autoři knih, které jsem do té doby četl. Nejen že zná příčiny problémů lidstva, ale má i moudrost, moc i motivaci uskutečnit nápravu. To mě oslovilo. A tento první dojem ze čtení Bible ve mně přetrvává dodnes a zesiluje s každým novým biblickým poznatkem nebo zkušeností.

Je to proto, že už nejde o dojem, ale o jistotu opřenou o poznání, že hlavní podmínkou, pro příchod Božího království je naplnění spravedlnosti. Proto Ježíš řekl, že musíme hledat především Boží království a jeho spravedlnost. A před svým zatčením, v souvislosti s příchodem Zastánce řekl, cituji: „on, až přijde, přinese světu důkaz o hříchu, o spravedlnosti a o soudu: o hříchu, že nevěří ve mne, o spravedlnosti, že odcházím k Otci a již mne neuvidíte , a o soudu, že vládce tohoto světa je již odsouzen. …“ (Jan 16:8-12) Spravedlnost, totiž vnáší řád úplně do všeho. Spravedlnost umožňuje rozpoznat smysl i do nefyzikálních dějů a událostí, které zdánlivě probíhají nahodile.

Vraťme se ke slovům „ o spravedlnosti, že odcházím k Otci a již mne neuvidíte “ Ježíš řekl, že je vlastně spravedlivé, abychom ho neviděli, až do doby, než bude spravedlivé, abychom ho zase viděli. Zeptejme se proč je spravedlivé, že Ježíš odešel k Otci a my ho nevidíme? Všimněte si, že Ježíš zde nenaznačuje nějaké tajemství slovy „Kdo má uši k slyšení, slyš.“. Rovnou učedníkům říká: „Ještě vám mám mnoho co říci, ale nemůžete to nyní snést.“. Pochopení toho, proč je spravedlivé, abychom zatím Ježíše neviděli, nevyžaduje nějakou hlubokou moudrost. Nemohl jim však tehdy říct, že naplnění Boží spravedlnosti potrvá tak dlouho. Možná Ježíš tehdy ani přesně nevěděl, jak dlouhé bude čekání na naplnění Boží spravedlnosti, aby mohl podruhé přijít. Řekl, že to neví nikdo, ani andělé v nebi, ani syn. Ale věděl, že to bude trvat, tak dlouho, dokud nedozraje lidstvo. Potomstvo ženy i potomstvo hada. Aby se mohlo naplnit první Boží proroctví, vyslovené v Edenské zahradě.

Abychom rozuměli tomu, proč je spravedlivé, že ho nevidíme, musíme porozumět například tomu, proč současné vlády podporují masovou migraci lidí s naprosto odlišným původem a odlišnou kulturní, náboženskou zkušeností. Proč se podporuje mísení evropských národů s národy jiných ras. Není to náhoda. Na to nám dávají odpověď biblická proroctví. V Danielovi se o tom dočtete ve výkladu snu Babylónského krále. O tom ještě bude řeč. Když začneme hledat Boží spravedlnost, pomůže nám to pochopit, proč se v závěru věku opět mluví o Velkém Babylónu, a proč Bůh připouští panování vlád, které nakonec povedou lidi ke vzpouře proti Bohu. Nejde rozhodně o žádný chaotický a nevypočitatelný vývoj. Překvapivý je jen pro ty, kdo nehledají Boží vůli a spravedlnost. Platí to i pro část křesťanů, kteří spoléhají na Boží záchranu, bez snahy poznat Boží spravedlnost. Neříkám, že o záchranu přijdou. Ale každý by měl využít své talenty, které od Boha dostal, jak nejlépe umí. Odpovědnost je především na duchovních autoritách a učitelích, kteří nevedou svěřené Pánovy učedníky ke hledání Boží spravedlnosti.

Postupně jsem poznal, že moje poslání není v pouhém čekání, až se přežene závěr věku, abych pak mohl žít v Božím království. A poznal jsem, že není na mně, abych určoval, kdy má přijít Boží království. Nejsem hospodář, tím je Bůh a jeho syn Ježíš. My jsme to obilí, o nějž jde. I my jsme ta úroda. Takže svým způsobem můžeme, a hlavně, měli bychom chtít přispět k příchodu Božího království tím, že budeme zralí jako zralé obilí. Každý má svůj dar, který může rozvíjet. Není nutné hned myslet na velké věci. Někdy stačí jen správné slovo ve správnou chvíli, nebo nabídnout pomoc, kterou někdo potřebuje. Písmo v hebrejské i křesťanské části upozorňuje, že Boží království vzniká a roste z těch nejmenších semínek, kterými mohou být i na první pohled malé skutky nebo pár správných slov. Písmo to vlastně potvrzuje, když Pavel Timoteovi píše: „Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl takový, jaký má být, důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku. “ (2Timoteovi 3:16,17)

-------------------------------

Už víme dvě podmínky pro příchod Božího království. Lidstvo musí dozrát, aby se mohlo oddělit zrno od plev a Pán přijde podruhé k záchraně. Ne dříve. Víme také, že nemůžeme přímo určovat, kdy má Ježíš podruhé přijít, ale můžeme poznat, až to bude blízko. Nemusíme se bát, že budeme bez informací v pravý čas. Ježíš slíbil, že pošle Zastánce, který nás uvede do veškeré pravdy. Ale už teď máme v Písmu dost užitečných informací. Uveďme si nyní tři příklady proroctví, která nám pomáhají vyznat se lépe v současném světě, lépe porozumět současnému vývoji. Uvidíte, že Boží slovo i proroctví je tím více aktuální a důležité, čím blíže jsme jeho závěrečnému období. Zde jsou tři slíbené příklady.

1 Začátek a konec našeho věku v prorockém snu Babylónského krále

V jakém věku žijeme? Kniha proroka Daniela poskytuje jedinečné a přímé svědectví o jednom z nejdůležitějších okamžiků v lidských dějinách. Daniel zaznamenal doslova přelomovou událost, v níž Bůh oficiálně dovoluje lidem vytvořit si vlastní celosvětovou vládu. Ve druhé kapitole se dočtete o snu Babylónského krále, který byl o veliké soše strašného vzhledu. Z výkladu snu, který dal Bůh Danielovi, se dovídáme, že Bůh ve snu oznámil Babylónskému králi a dalším lidským královstvím znázorněným sochou, že dal lidem právo vládnout nad celou zemí. Daniel doslova píše:

„Ty, králi, jsi král králů, neboť Bůh nebes dal tobě království, moc, sílu i čest. A všechno, kde přebývají lidští synové, polní zvěř i nebeské ptactvo, dal tobě do ruky a učinil tě vládcem nad tím vším. Ta zlatá hlava jsi ty. Ale po tobě povstane jiné království, země horší než tvá, a jiné, třetí království, bronzové, které bude vládnout nad celou zemí. A pak čtvrté království, to bude silné jako železo, neboť železo drtí a podrobuje všechno, a jako železo, jež tyhle všechny rozbíjí, tak bude drtit a rozbíjet.“ (Daniel 2:37-40)

Všimněme si, že vývoj lidských vlád znázorněný sochou směřuje k horšímu. Mírou kvality není totiž technická vyspělost nebo míra dosažitelné moci, ale uplatňování spravedlnosti, vztah k Bohu a jeho stvoření, kvalita výchovy lidí. O výchově nové generace se dost diskutuje v souvislosti se zhoršující se kvalitou vzdělání. Poslední vladařství bude jednat bez ohledu na spravedlnost. To je jeden z důvodů, proč musí přijít Boží království. Musí se jednoznačně ukázat, že lidské vlády přivedou lidstvo na pokraj záhuby. Proto Boží království bude muset přijít k záchraně těm, kdo ho očekávají.

Danielova kniha je svědectví mimořádného významu, svědectví, které nám umožňuje pochopit i v jakém věku se nacházíme a kam celý vývoj směřuje. Někdo se možná zeptá, zda se proroctví nenaplnilo už v období od Velkého Babylónu do Římské říše, jak naznačují některé komentáře k proroctví. Ano, ale jen částečně. V menším, prvním splnění se naplnilo příchodem Ježíše Krista v lidském těle. Abychom dokázali, že na úplné splnění prorockého vidění o veliké soše, teprve dojde, podívejme se na konec proroctví:

„Za dnů oněch králů ale Bůh nebes nastolí království, jež nebude zničeno navěky ani to království nebude přenecháno jinému lidu. Ono rozdrtí a ukončí všechna tato království, ale samo bude stát navěky , neboť jsi viděl, jak se bez rukou z té hory vylomil kámen a rozdrtil železo, bronz, keramiku, stříbro i zlato. Veliký Bůh oznámil králi, co se stane potom. Ten sen je pravdivý a jeho výklad spolehlivý.“ (Daniel 2:44,45) Dokud nepřijde Boží království, žijeme stále ve věku sochy ze snu Babylónského krále. Vnímáte význam té informace? Začínáte tušit, oč dnes jde?

2 Mísení lidí různých ras, kultur a náboženství je znamení přicházejícího čtvrtého království

Druhý příklad aktuálnosti biblických proroctví se týká masové migrace. Danielovo proroctví hovoří o mísení lidí:

„A pak čtvrté království, to bude silné jako železo, neboť železo drtí a podrobuje všechno, a jako železo, jež tyhle všechny rozbíjí, tak bude drtit a rozbíjet. A že jsi viděl ta chodidla a prsty částečně z hrnčířské keramiky a částečně ze železa, půjde o království rozdělené a bude v něm cosi z pevnosti železa, neboť jsi viděl železo promíšené s hliněnou keramikou. Pak ty prsty chodidel částečně železné a částečně keramické: To království bude z jedné strany silné a z druhé strany bude křehké. Že jsi viděl železo promíšené s hliněnou keramikou — lidé se budou mísit, ale držet jeden s druhým nebudou, právě tak jako se železo nemísí s keramikou. “ (Daniel 2:40-43)

Ano, uměle vyvolaná a podporovaná migrace, jejíž důvody asi mnoho lidí nechápe, je počátek mísení lidí odlišných národů, ras a kultur. Záměrem je zpřetrhat staleté i tisícileté kořeny, z nichž vyrostla naše civilizace, aby mohl být uskutečněn závěrečný projekt. K tomu je potřeba zrušit ideovou, náboženskou, kulturní a etnickou různorodost. Různorodost v současném světě vede k problémům a konfliktům. Ale z výše citovaného proroctví je zřejmé, že se tento záměr úplně nepodaří.

3 Převracení práva, času a hodnot

Třetí důležitou informací, kterou nám biblická proroctví dlouho dopředu oznamují, je snaha o převrácení hodnot, na nichž stojí přirozený řád, převracení práva a jiný výklad doby. Prorok Izajáš varuje,“ Běda těm, kdo zlu říkají dobro a dobru zlo, kdo pokládají temnotu za světlo a světlo za temnotu, kdo pokládají hořké za sladké a sladké za hořké.“ a prorok Daniel píše: „Ta čtvrtá šelma bude čtvrté království na zemi, které se bude ode všech těch království odlišovat, požere celou zemi, podupe ji a bude ji drtit. .... Bude pronášet slova proti Nejvyššímu a svatým Nejvyššího nedá pokoj. Bude také uvažovat, že změní doby a právo, a budou mu do ruky vydány až do času a časů a půl času. “ (Daniel 7:23 -25)

Znamená to, že v posledním období tj. za vlády čtvrtého vladařství, které se bude výrazně lišit od předchozích království, bude vidět výrazná snaha změnit právo. Bude chtít zrušit dosavadní přirozený Boží řád, kterým se lidstvo po celé dějiny řídilo, protože vycházelo z přirozeného práva, daného lidem do srdce v podobě svědomí. Poslední čtvrté vladařství tohoto věku se bude také snažit vyvrátit kořeny, z nichž vzešla naše civilizace. Proto hledíme možná trochu nevěřícně na to, jak se takzvanou salámovou metodou stávají normálními nepřirozené homosexuální vztahy a svazky. Jak se ve školách učí děti, že rodiče nemusí být nutně muž a žena, ale dva jedinci stejného pohlaví. Je snaha o nerozlišování pohlaví a v některých zemích se upravuje gramatika, kde všechno má být středního rodu. Pro mnoho křesťanů i ateistů je to nepochopitelné, ale v Bibli dávno předpovězené. To, čeho jsme svědky, je jen začátek. Pravděpodobně budeme v blízké budoucnosti svědky i změny práva, které dodnes platí. Dobro bude vydáváno za zlo a naopak. Světlo za tmu a naopak. I náznaky těchto snah už se objevují. O tom bychom mohli mluvit ještě dlouho. Ale to není cílem přednášky.

To byli jen tři ukázky, jak nám proroctví už dnes pomáhají pochopit, o co ve skutečnosti jde.

----------------------------------

Na uvedených příkladech je možné vidět, že současné procesy a události nejsou nahodilé, ale mají velmi dlouhé a staré kořeny. Mnohem důležitější ovšem je, uvědomit si, že všechno, co se děje má duchovní příčiny. V pozadí současných událostí nejde v první řadě o bohatství, surovinové a energetické zdroje nebo o půdu a vodu. To si myslí většina lidí, protože si neumí představit jiné příčiny, jejichž původcem nejsou lidé, ale jiná nebeská inteligence. Lidé o ní v minulosti věděli mnohem víc než dnes a říkali jim mocní, neboli bohové nebo je nazývali anděly a jinými názvy. Dnes se jim říká mimozemšťané. To neznamená, že všechny uvedené materiální komodity nejsou předmětem mocenských zájmů a bojů. Ale velká podpora migrace cizinců, protlačování nepřirozených měřítek a hodnot na úkor měřítek a hodnot přirozených, snižování významu tradiční rodiny a zavádění právních úprav, které zrovnoprávňují nepřirozené partnerské vztahy lidí stejného pohlaví s normální rodinou, která jediná přirozeně zajišťuje budoucí existenci národa novým potomstvem, nic z těchto snah nemá co dělat s bojem o suroviny, vodu, energii a půdu. Je to naopak snaha nahradit přirozený Stvořitelův řád, řádem jiným. Za vším je spor o právo vládnout nezávisle na Bohu, spor o kvalitu stvoření a snaha odlákat co nejvíce lidí od Bohem nabízené naděje na záchranu.

Proto si připomínáme Ježíšovu mučednickou smrt a jeho vítězství nad ní. Abychom připomněli, o co doopravdy posledních dva tisíce let jde. Nejde o to, co budeme jíst, co si budeme oblékat, ani jestli dosáhneme vyšší životní úrovně, podle současných měřítek. Ježíš nezemřel za tyto hodnoty, ale proto, aby vykoupil i pro nás naději na lepší život, bez umírání. To je jeden z hlavních cílů Božího království. Vrátit nám možnost trvalého života a zajistit nám perspektivní, smysluplnou a nekončící budoucnost. Pro věčný život jsme přece byli původně stvořeni. Tohle nám nikdo jiný nemůže a ve skutečnosti ani nechce nabídnout.

Vraťme se v závěru k připomínce Ježíšovy smrti a k jeho druhému příchodu. Je důležité připomínat, proč nežijeme jen pro dnešní den nebo jen pro náš současný krátký život. Proto nám nabídl naději, skrze výkupní oběť Ježíše Krista. Od nás to vyžaduje nežít jen pro teď, ale i pro budoucnost, která, o mnoho převyšuje náš současný život. Jakoukoliv lepší budoucnost lze stavět jen s Bohem a na lásce k němu a k bližnímu.

Dovolte mi zakončit přednášku citací z Písma:

„ Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.‘ Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás povýšil v příhodný čas. Všechnu svou starost uvrhněte na něho, neboť mu na vás záleží. Buďte střízliví a bděte! Váš protivník Ďábel obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil. Postavte se proti němu, pevní ve víře, vědouce, že tatáž utrpení se naplňují na vašem bratrstvu po celém světě. … Buďte tedy trpěliví, bratři, až do Pánova příchodu. Hle, rolník očekává vzácný plod země, trpělivě na něj čeká, až se mu dostane podzimního a jarního deště. Buďte i vy trpěliví a upevněte svá srdce, protože Pánův příchod se přiblížil. Amen“ (1Petra 5:5-11; Jakub :5-8)

Proroctví pro současnost, biblické studie

Doporučujeme začít zde

Nově přidán druhý díl 26.10.2020

Nová studie

Novinky

Světlo svítí ve tmě a tma jej nepohltila

18.6.2024

Více Boží svobody a lásky

1.1.2024

Umělá inteligence v Bibli?

17.12.2023

Konat dobro je cesta k životu

23.11.2023

Mír a bezpečnost

6.2.2022

Příchod čtvrté šelmy

30 / 4 / 2023

Sedm pečetí nově

22 / 1 / 2023

Jezdec na bílém koni

20/3/2022

31/12/2021

04/12/2021

Boží království uprostřed nepřátel

20/10/2021

3/5/2020

27/10/2017

10/2/2017

18/7/2016

2/8/2015

14/4/2015

4/2/2015

Ježíš přijde podruhé k záchraně těm, kteří ho očekávají