Březen 2012
Buď
se budeme chovat křesťansky, nebo přijde totální kolaps společnosti.
Žijeme v reálném, materiálním světě a každodenně
se setkáváme s jeho problémy, které musíme řešit. V poslední době se za
největší problém lidstva považuje ekonomika. Stále jsme zahlcováni novými a
novými informacemi o tom jak se ekonomika tohoto světa hroutí a proto přece
musíme chápat opatření k jeho záchraně, které se nás přitom hluboce
dotýkají.
Jsme křesťané, kteří se snaží v životě řídit Biblí a
proto se pokusme podívat se na tuto problematiku také z hlediska Bible.
Za minulého režimu existoval vysokoškolský předmět
"Politická ekonomie", který se snažil o propojení ekonomie s vládnoucí
Marxistickou filozofií.
Pokusme se o podobný přístup, ale z hlediska
křesťanství.
(Inspirací do jisté míry byly i
některé myšlenky z knihy ekonoma T.Sedláčka "Ekonomie dobra a zla", který
se také pokouší o tento přístup.)
Počáteční
Boží záměr:
Bible
se zabývá zejména morálkou lidí včetně duchovních hodnot a z toho
vyplývajících událostí, protože to je největší problém lidstva.
Přitom materiální a tedy ekonomický svět je výtvorem
Božím. Lidé dostali jako první úkol pokyn se na této práci spolupodílet tj.
spoluutvářet jeho podobu. Viz. popis stavu v Edenu, kdy lidé měli za úkol
o Eden pečovat (hospodařit) a zřejmě i dále rozšiřovat.
1.Moj 2:15 Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby
ji obdělával a střežil.
Procesem pojmenování zvířat (zřejmě dle jejich
vlastnosti a podoby) se tak podíleli i na dokončení stvořitelského procesu.
19 Když
vytvořil Bůh ze země všechnu polní zvěř
a všechno nebeské ptactvo, přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. Každý
živý tvor se měl jmenovat podle toho, jak jej nazve.
20
Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní
zvěř.
V počátečním období lidské existence je patrné,
že morálka a ekonomika jsou těsně spojeny a existuje zde přímá závislost. Příklady:
Adam s Evou v době jejich působení
v Edenu měli všeho dostatek.
1.Moj 1:29 Bůh také řekl: "Hle, dal jsem vám na
celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se
semeny. To budete mít za pokrm.
Stav po jejich vyhnání se však stává trestem za
neposlušnost.
1.Moj 3:17 Adamovi řekl: "Uposlechl jsi hlasu své
ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je
země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení.
18 Vydá
ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny.
19 V
potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl
vzat.
Ještě zřetelněji je to vidět ze zaslíbení a prokletí
Izraelitům při přijímání Mojžíšské smlouvy.
5.Moj 7:11 Proto bedlivě dbej na přikázání, nařízení a
práva, která ti dnes přikazuji dodržovat.
12 Za
to, že tato práva budete poslouchat a bedlivě je dodržovat, bude Hospodin, tvůj
Bůh, zachovávat tobě smlouvu a milosrdenství, jak přísahal tvým otcům.
13 Bude
tě milovat a bude ti žehnat a rozmnoží tě. Požehná plodu tvého života i plodu
tvé role, tvému obilí, tvému moštu, tvému oleji, vrhu tvého skotu a přírůstku
tvého bravu na zemi, o níž se přísahou zavázal tvým
otcům, že ti ji dá.
3.Moj 26:3 Jestliže se budete řídit mými nařízeními,
dbát na má přikázání a plnit je,
4 dám
vám ve vhodném čase vydatné deště, země vydá svůj výnos a stromoví na poli
ponese ovoce.
5 Výmlat bude trvat až do vinobraní a vinobraní zas až do
setby. Najíte se svého pokrmu dosyta a budete sídlit ve své zemi bezpečně.
Je zajímavé, že tehdejší doba nezná ani pohrdání
bohatstvím, ale ani chválu chudoby.
Ekonomický zdar byl dokonce považován za projev Boží
přízně.
Např. Job.
Jób 1:1
Byl muž v zemi Úsu jménem Jób;
byl to muž bezúhonný a přímý, bál se Boha a vystříhal se zlého.
3 Jeho
stáda čítala sem tisíc ovcí, tři tisíce velbloudů, pět set spřežení skotu a pět
set oslic. Měl také velmi mnoho služebnictva. Ten muž předčil všechny syny
dávnověku.
Na druhé straně však Písmo nezapomíná ani na tzv.
sociální síť (tj. pomoc chudým, vdovám a sirotkům).
Jedná se o takové instrumenty jako byly: ,,léto
milosti" (oddlužení jednou za 50 let a tedy nepřenášení dluhů na další
generace), almužny, paběrkování, bezúročné půjčky, atd. Podrobně je vše popsáno
v 3. Mojžíšově.
Bible tak
vysvětluje morálně ekonomický cyklus, kdy dodržování požadovaných hodnot (tedy
morálky) přináší i zisk
Celá
historie a současnost lidstva je přitom ovlivňována sporem v nebesích.
Tzv. spornou otázku a existenci zla máme poměrně dobře
zpracovánu v našich publikovaných studiích. Jednak v knize Popularizace prvních
výsledků vědeckého studia Bible, ale i např. v kontextových studiích. Bez
jejího pochopení však nelze pochopit ani podstatu současných problémů.
Takže pouze velmi stručná rekapitulace.:
Role i vznik satana byly dlouho nejasné. Souviselo to především s přijatým postulátem všemohoucnosti Boha, kdy za všechno zlé, co se na zemi i jinde dělo a děje je zodpovědný právě "všemohoucí" Bůh. Teologové proto řešili problém, jak mohl dobrotivý Bůh stvořit kromě dobra i zlo.
Zlo ani dobro
není ani věc ani osoba - je to pojmenování pro kvalitu nějakého činu nebo
souboru činů. Dokud v nějakém prostoru neexistuje nic, nelze v něm
spáchat žádné zlo - není totiž co zničit nebo alespoň poškodit. Jakmile však
Stvořitel začal svou tvůrčí činnost, vznikla tím možnost to nově vytvořené
zničit - tedy spáchat zlo. Takže Stvořitel již samou svou tvůrčí činností
vytvořil možnost konat zlé - tedy jakoby "vytvořil" zlo.
Izajáš 45:7
Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo,
Protože není možné vytvořit cokoli, co by bylo
nezničitelné nebo alespoň nepoškoditelné, není možné
spolu se stvořením dobrého "nestvořit" i možnost vykonat zlo. A
nemůže to udělat ani Bůh.
Principiálně
a zjednodušeně řečeno: Dobro souvisí s tvorbou (konstrukcí) a zlo
s ničením (destrukcí).
Spor o "kvalitu" stvořených lidí tak probíhá již od
prvního selhání lidí v Edenu, kdy hlavním viníkem (svůdcem) je však satan.
Vzhledem k existenci "svobodné vůle" při stvoření
je nutné nechat tento spor proběhnout až do konce tj. k naprosto
jednoznačnému výsledku. Každý se tak bude muset rozhodnout na které straně
stojí.
Satanovo tvrzení je, že lidé jsou schopni si vládnout
již nyní sami a nechtějí tedy Boží vládu. Písmo naopak tvrdí, že celé stvoření
bude toužebně čekat na vládu Božích synů, protože si uvědomí katastrofální stav
planety jím způsobený a neschopnost ateistických světských vlád tuto katastrofu
odvrátit.
Římanům 8:19
Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů.
Objektem sporu je celé lidstvo. Lidstvo si vyzkouší i poslední dosud nevyzkoušenou formu vlády tj. celosvětovou vládu a to v obou základních formách: demokratické a totalitní. Za krátkou dobu se prokáže, že pod vedením všech druhů lidských vlád se lidstvo dostane až na samotný pokraj sebezničení a to především nastolením bezpráví, zničením životního prostředí, zhroucením hospodářství a chaosem. K záchraně lidstva bude zcela zjevně bezpodmínečně nutný Boží zásah a Bohem ustanovená vláda Božích synů. Satanovi přívrženci budou muset být odstraněni, protože zničí každý dobrý záměr.
Tak bude ospravedlněna Bohem
ustanovená vláda (tj. Boží království). Nebude lidem vnucena silou, ale bude
jediným východiskem, které zoufalé lidstvo přivítá.
Poznámka: Ke katastrofálnímu scénáři by nemuselo nutně dojít. Pokud lidstvo dokáže, že je schopné trvale se bránit vlivu " těch, kteří ničí zemi" (Zj.11:18 PNS), a naopak jejich vliv bude soustavně omezovat (až k zanedbatelné úrovni), bude scénář změněn a lidstvo dostane požehnání.
Kde
došlo k chybám:
Zlomovým
bodem byla průmyslová revoluce, nástup demokracie a ateizmu .
Wikipedie : Průmyslová revoluce bylo období od 18 do19. století, kdy se zásadně proměnilo zemědělství, výroba, těžba, doprava a další hospodářské sektory.Ve výrobním procesu docházelo k přechodu od ruční výroby v manufakturách k tovární strojní velkovýrobě za pomoci nových zdrojů energie, tím docházelo k vzrůstající dělbě práce a specializaci. Došlo také k zásadním společenským, kulturním a politickým změnám ve většině států světa. Tento proces započal ve Velké Británii a poté pokračoval v dalších zemích Západu. V tomto procesu hrály významnou roli nové vědecké a technologické objevy. Dopad průmyslové revoluce na společnost byl velice rozsáhlý. Historikové se shodují, že jde o jedno z nejdůležitějších období lidských dějin vůbec.
Původní vztah mistr - tovaryš byl překonán a vznikaly nové kapitalistické vztahy na bázi podnikatel - námezdní dělník. Tím byl položen základ ke vzniku tzv. "dělnické třídy", jejím revoltám, novým filozofiím (např. Marxistická) a "demokratizaci společnosti".
Namísto Boha
však získává vůdčí postavení ekonomika (hospodářství) následována politikou, které tak
přebírají vůdčí roli.
Dochází totiž k totálnímu selhání církví
(byrokracie, štěpení, vznik mnoha odnoží, atd.) a nastává odluka církví od
států (Francouzská revoluce),.
Tím, že církve v minulosti potlačovaly vědecký
pokrok nastala situace, kdy vzhledem k mnoha novým vědeckým objevům (tzv.
osvícení), bylo náboženství spojováno s ,,konzervatizmem". Tím byl umožněn
nástup ateizmu. (Darwin zakladatel teorie evoluce).
Z hlediska
Božího je to přitom ta nejhorší možná filozofie .
Jeremjáš 16:11 Na to jim odpovíš: V tom, že mě
vaši otcové opustili, je výrok Hospodinův, a chodili za jinými bohy, sloužili
jim a klaněli se jim; mne opustili a můj zákon nedodržovali.
12 Vy však jste činili horší věci než vaši otcové; hle,
každý z vás si žije podle svého zarputilého a zlého srdce a mne neposlouchá.
Během
dějin lidé vyzkoušeli již všechny ideologie a formy vládnutí a v současné
době nemají již žádnou vizi či ideu jak
dál.
Každá, nám známá společnost, je nějakým způsobem
organizována. Jednak, aby nedocházelo ke kompetenčním sporům a jednak
k větší efektivitě této společnosti (dělba práce).
Všimněme si, že Adam byl stvořen výrazně dříve než
Eva. Tím ,,dostal" přirozenou autoritu staršího, zkušenějšího a hned zpočátku se
tak zamezilo kompetenčním sporům.
V době Mojžíše, kdy jednotlivec - Mojžíš již
nemohl zvládat každodenní problémy, které musel řešit dostal od svého tchána
radu jak vybudovat funkční organizační strukturu - 144000 (viz. studie).
Izraelité byli organizování kmenově (rodově) pro
oblast moci výkonné. Kompetenční spory byly řešeny ustanovenými soudci. Dále
zde byla ,,třída" kněží pro oblast duchovní.
Tím byly efektivně řešeny všechny oblasti nutné pro
fungování organizované společnosti tj. moc výkonná, moc soudní (spravedlnost) a
moc politická (duchovní).
Toto schéma bylo jako poslední dáno lidem samotným Bohem.
Můžeme proto oprávněně předpokládat, že nové, nadcházející Boží království bude
organizováno obdobným způsobem.
Následné schéma - lidské království bylo již výmyslem
lidí a Bůh je před ním důrazně varoval, ale vzhledem ke svobodné vůli
připustil. (1. Samuelova kap. 8-10).
Postupné změny ve formách vládnutí pak byly většinou
výsledkem stavu dané společnosti a to zejména v oblasti ekonomických
potřeb. Např. konec nevolnictví byl vynucen potřebou mobilní pracovní síly.
Takže lze konstatovat, že zatím žádná forma vládnutí
se v minulosti buď neosvědčila, nebo byla překonána formou zdánlivě lepší.
To se týká i nedávné doby "socialismu", kdy již první
pokusy o společnost na základě komun se neosvědčily. Máme zde příklad již
z doby apoštolů (Sk. kap. 6).
Tato forma však prohrála ekonomickou soutěž
s formou kapitalistickou a proto musela být nahrazena. Na druhé straně je
nutné poznamenat, že principiálně je tato forma vlády ,,sociální" ale její
nepřekonatelnou překážkou je absence Boha.
Dle současných znalostí se v obecné rovině jeví
jako nejlepší vláda - vláda osvíceného panovníka, která také bude v určité
konkrétní formě zřejmě fungovat v době budoucího očekávaného Božího
království.
V současné době převažující forma demokracie se
celosvětově a naprosto jednoznačně prokazuje jako neživotaschopná. Chybí zde vůdčí filozofie, jejíž nedostatek
je nahrazován konzumem a honbou za
ziskem. Současně se zde promítá i smrtelnost lidí, kdy převládá filozofie -
,,po mně potopa". To vede k naprostému rozkladu morálky a tedy všeho, co
z lidí dělá lidi.
2 Timoteovi 3:1 Věz,
že v posledních dnech nastanou zlé časy.
2 Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví,
domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční,
bezbožní,
3 bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační,
nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému,
4 zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít raději
rozkoš než Boha,
Jaké
to mělo důsledky:
V současné
době se usilovně pracuje na vytvoření celosvětové vlády, která má být
zachráncem lidstva. Jakákoliv nová ideologie však chybí.
Jediným východiskem, které by mělo spasit lidstvo je
v současnosti považováno vytvoření celosvětové vlády. Problémy, které
zažíváme jsou totiž již většinou lokálně neřešitelné.
Např. známy Římský klub ji považuje jako poslední
možné řešení záchrany lidstva. Světová elita je nadšena 360 let starou knihou
od prvního velkého filozofa totalismu Thomase Hobbese.
V knize "Umění vládnout" Římský klub
popisuje nutnost gigantického superstátu včetně
možností jeho světovlády. Citace:
"Aplikujeme v globálním měřítku myšlenku Thomase Hobbese o možnosti a zřejmě i nezbytnosti, že pokud slabší
prostředky selžou, zavést světový polo-autoritářský režim, který by zavedl opatření
nutná k přežití lidstva."
"Je možné, že pud válčit je v naší přirozenosti
zakořeněn, jelikož od vzniku Homo Sapiens byl našemu druhu užitečný. Nyní se už
takové chování stalo něčím dysfunkčním. Chceme-li však takové zakořeněné
mechanismy vymýtit, může to vyžadovat obdobu radikální operace, bez umrtvení.
Není tedy nemožné, že jedinou cestou, jak zastavit lidstvo ohrožující konflikty
zbraněmi hromadného ničení, bude zavedení Světového Leviatana.
To může mimo jiné mít formu autoritářské vlády koalice supermocností,
které použijí brutální násilí, aby eliminovaly válku a zničily všechny zbraně
hromadného ničení ve všech zemích kromě sebe. V takovém případě raison d'humanité může vyžadovat,
abychom se po této cestě vydali, ačkoli za to můžeme draze zaplatit ztrátou
řady základních hodnot, včetně lidských práv."
Všechny
zásadní změny přijímané vládami, které jsou uskutečňovány na základě katastrof
(jako jsou: terorismus, přírodní zdroje a katastrofy, dluhová krize, atd.)
vypadají navenek jako pozitivní a směřující k nápravě. Jejich skutečným
cílem však je omezit svobodu lidí a nastolit celosvětový řád.
Jak již bylo řečeno Bible tento stav předpovídá. Popis
je uveden v knize Zjevení kap.
Popis
současné situace - Sedmero jezdců apokalypsy
Zj . kap.6:8 ... Těm jezdcům byla dána moc, aby čtvrtinu země zhubili mečem, hladem, morem
a dravými šelmami.
Jan ve své knize popisuje čtyři jezdce apokalypsy, ale
nám jich, dle součastných znalostí, hrozí hned sedm, drobnější průšvihy v to nepočítaje.
Jsou to: ( Zj. kap. 6, Mat. kap.24)
Klimatické změny (přírodní katastrofy) Zj 6:12-14
Energetická krize a vyčerpatelnost zásob nerostných
surovin
Finance a ekonomika
Války a terorizmus
Zj 6:3,4
Atomová katastrofa
Migrace obyvatel (Islamizace)
Přelidnění a nedostatek potravin Zj
6:5,6
Vzhledem k celkovému zaměření této přednášky se
budeme zabývat zejména oblastí
Finance
a ekonomika.
Již několik let (od r.2008) probíhá jeden
z nejhorších kolapsů finančního
světa (srovnatelný snad s 30 léty minulého století). Kolaps začal
v Americe jako krize realitní a díky globalizaci zasáhl již celý svět.
Tyto kolapsy či lépe řečeno nekontrolovatelné výkyvy budou pokračovat a to se
zhoršující se tendencí. Vzhledem k závažnosti problému se do řešení
angažují vlády. A jak se to pokouší řešit? Podle v minulosti osvědčeného
scénáře, tj. státními zásahy. V USA to byl Roosvelt
a jeho ,,nový úděl" v Evropě pak
např. Hitler. Každý na to šel poněkud jinak, ale jedno bylo společné - státní
zásahy a diktatura. Vláda USA např. nedávno ,,zestátnila" dva největší hypoteční
ústavy a největší světovou zajišťovnu. Ostatní vlády jsou připraveny ji
následovat. Zároveň se ozývají hlasy požadující vytvoření globální centrální
banky, která by měla podobným krizím zabránit. To by však vedlo ke vzniku jedné
světové moci, protože jedna centrální banka vyžaduje jednu vládu. Pokus o
realizaci v menším měřítku můžeme pozorovat na úrovni Evropy a to např.
v oblasti státních rozpočtů.
V současnosti se hovoří především o tzv. dluhové krizi tzn., že jednotlivé
státy mají obrovské dluhy, které se jim nedaří splatit a hrozí jim tak státní
bankrot. Příkladem může být současná situace Řecka. Další státy (např.
Irsko, Španělsko, Portugalsko a Itálie) jsou však také v oblasti akutního
nebezpečí.
Jak a proč
k takovému stavu došlo?
Existuje mnoho pohledů a následných pokusů o
vysvětlení. Vybral jsem dva z nic, které mi připadají ilustrativní:
A. U počátků sociálního státu snad byla dobrá vůle a příkaz
mezilidské solidarity; vyklubal se z něj ale ,,žravý Otesánek", schopný pohltit
nejen vše, čeho nabyl pilný občan, ale i to čeho vůbec nenabyl a ani jeho
potomstvo nenabude. Deficitní rozpočty a jiné neřešitelnosti jdou nejméně z
poloviny na jeho konto, což ale představuje jen menší část maléru. Horší je
demoralizace společnosti. Občan sice ví, že mu milostivý stát může dát do pravé
kapsy jen část toho, co mu vytáhl z levé, zbytek pohltí byrokracie, o jiných
příživnících nemluvě. Ale nevadí mu to příliš, hlavně že má iluzi jistoty. Ví
také, že co stát nevyždímá z něj, musí si vydlužit na účet budoucnosti. Ale ať
se starají potomci, jak z té bryndy ven, my žijeme teď.
Druhou položkou téhož účtu je úpadek demokracie a
pozvolná ztráta občanovy svobody. Neboť cílem každého politika, vědomým či
bezděkým, je získat moc, ať pro ni samu nebo pro výhody a požitky s ní spojené.
B. Jak vznikají vlády v převážné většině tzv.
demokratických států? Na základě tzv. demokratických voleb jsou voleni zástupci
do zastupitelských orgánů a případně přímo ještě prezident. (Dobrým názorným
příkladem jsou volby amerického prezidenta).
Co rozhoduje o výsledcích voleb? Média a volební
propagace. Kdo ovládá média a kdo je schopen a ochoten zaplatit volební
propagaci? Ten, kdo má dostatek finančních prostředků a pod pojmem dostatek je
vhodné si představit skutečně hodně velké číslo. Dostatečným množstvím
finančních prostředků jsou vybaveny především banky a velké korporace.
Jestliže někdo financuje volby, logicky přepokládá, že
ten, koho umožní zvolit, bude hájit především jeho zájmy. Jaký je zájem těchto
finančníků? Zisk (ještě více finančních prostředků) a moc (upevnění moci).
Co je tedy cílem ,,demokraticky" zvolených
představitelů státu při výkonu jejich funkce?
1. Na prvním místě musí sledovat zájem těch, kteří
umožnili jejich zvolení (těch, kteří je financují), protože jinak by už nikdy
nebyli zvoleni. Případně by byli odvoláni již v průběhu volebního období,
v horším případě i jinak odstraněni, čehož jsme byli často svědky a nemuselo se
jednat vždy jen o fyzickou likvidaci. (Např. nikdy pořádně nevysvětlená vražda
prezidenta USA Kennedyho).
2. Na druhém místě sledují svůj zájem, který však
nesmí příliš kolidovat se zájmem financujících (v opačném případě by se
dostavily výše uvedené následky), a tím zájmem jsou opět peníze a moc (případně
v obráceném pořadí).
3. Na třetím místě bývá někdy i zájem občanů státu,
což bývá ovlivněno touhou po opětovném zvolení nebo dokonce i jistou mírou
slušnosti některých zvolených zástupců.
Z toho plyne, že z dluhové krize se svět vůbec nemůže dostat, protože finanční
vládci světa nedovolí vyrovnání dluhů. Jsou totiž věřiteli států, což je
pro ně výhodné i výnosné. Zároveň financují a tedy následně ovládají zvolené
politiky. Mocenská struktura má tedy eminentní zájem na pokračování stávající
situace a vzhledem k tomu, že vlastní i media podporují ,,konzumní" systém
života na dluh. Jsou tedy ,,otci" dnešní
dluhové krize.
(V diktaturách byly jiné prostředky k ovládání
lidí a nebylo nutné využívat tento způsob - viz. např. bývalá ČSSR).
Zabývali jsme se stručně jenom dluhovou krizí, ale
v oblasti ekonomiky a financí je takových problematických oblastí daleko
více.
Např. přesun světové výroby do oblasti jihovýchodní
Asie, kdy v tzv. vyspělých zemích se téměř již nic nevyrábí a hospodářství
je postaveno na službách. Ohrožení USD jako světové měny. Inflační tisk peněz.
Stále větší rozdíly mezi "bohatým severem" a ,,chudým jihem". Oblast sociální a
její zneužívání. Atd. Z hlediska rozsahu této přednášky je však nemůžeme
detailně analyzovat.
Možnosti
řešení:
Vzhledem
k popsanému chování lidstva, které se děje ve všech jmenovaných oblastech
"apokalypsy", musí zákonitě dojít k totálnímu kolapsu společnosti.
Micheáš 7:13 Ale země bude zpustošena kvůli svým
obyvatelům, pro ovoce jejich skutků.
Lidstvo se
prokázalo jako nepoučitelné a proto musí pro záchranu civilizace dojít
k Božímu zásahu, kdy budou rozděleni lidé dle svých skutků .
Jeremjáš 17:10 Já Hospodin zpytuji srdce a
zkoumám ledví, já každému splatím podle jeho cesty, podle ovoce jeho
skutků."
Izajáš 5:20 Běda těm, kdo říkají zlu dobro a
dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, kdo vydávají hořké za
sladké a sladké za hořké!
Matouš 7:18
Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré
ovoce.
19
Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.
Matouš 12:33
Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i
jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci.
Následně
dojde ke změně společenského řádu, kdy moci se ujme Boží království.
Matouš 25:31
Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na
trůnu své slávy;
32 a
budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jeden od druhých, jako
pastýř odděluje ovce od kozlů,
33 ovce
postaví po pravici a kozly po levici.
34
Tehdy řekne král těm po pravici: `Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se
království, které je vám připraveno od založení světa.
Bible
přitom dává křesťanům návod jak se chovat.
Jak již bylo řečeno Bible se zabývá především duchovní
stránkou věci. Zejména tzv. Nový Zákon, který je určen pro křesťany, se
ekonomii nevěnuje a je zaměřen zejména na duchovní stránku.
"Člověk je zde popisován jako duchovní bytost žijící v materiálním světě, kdy
na něj musí reagovat."
Pokusíme se zde shrnout Biblí doporučené návody na
chování křesťanů v takovém reálném materiálním světě.
Víra
v Boha včetně snahy o dodržování jeho zákonů.
V situacích, kdy se bude hroutit a kolabovat
tento svět resp. společenský řád zůstane křesťanům především víra. Víra
v to, že nás Bůh může zachránit. Lidské síly na to již stačit nebudou.
Matouš 24:21
Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do
nynějška a nikdy již nebude.
22 A
kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ale kvůli vyvoleným
budou tyto dny zkráceny.
Matouš 9:22
Ježíš se obrátil a spatřiv ji, řekl: "Buď dobré mysli, dcero, tvá
víra tě zachránila.
1 Korintským
2:5 aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci
Boží.
Jan 3:16
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v
něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
Jan 17:3 "To znamená věčný života, že
přijímají poznání o Tobě, jediném pravém Bohu a o tom, kterého jsi poslal
Ježíši Kristu".
Zaslíbení
trvalého života ve spravedlivé společnosti (spravedlnost)
Křesťané mají oproti nevěřícím obrovskou výhodu a to je
víra ve vzkříšení a nabídka trvalého života ve spravedlivé společnosti.
Byli tak zbaveni otroctví smrtelnosti, které je jednou
z hlavních příčin demoralizace společnosti.
Stejně tak je demoralizující i zjevná nespravedlnost
tohoto světa snad ve všech oblastech lidského života.
1 Korintským
15:20 Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli.
21 A
jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání:
22 jako
v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.
Římanům 8:21
že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do
svobody a slávy dětí Božích.
Židům 2:14
... aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla,
15 a
aby tak vysvobodil ty, kdo byli strachem před smrtí drženi po celý život v
otroctví.
1 Janův 3:10
Podle toho lze rozeznat děti Boží a děti ďáblovy: Není z Boha, kdokoliv
nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra.
2 Petrův 3:13
Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá
spravedlnost.
Galatským 5:5 My
však z moci Ducha a ve víře očekáváme spravedlnost, která je naší nadějí.
Aktivní
přístup - schopnosti (talenty), křesťanské společenství
Hlavním rozdílem mezi křesťanstvím a zejména
východními (asijskými) náboženstvími je právě aktivní přístup ke světu a
společnosti se snahou o jejich poučení a nápravu. V dobách Ježíšových byli
učedníci přímo vyzýváni k misijní činnosti - šíření dobré zprávy
(evangelia). Požadavek na aktivní život křesťanů stále trvá a může zahrnovat
různé formy - podle možností a schopností jedince. Zároveň je kladen důraz na
nutnost společenství s dalšími křesťany.
Jakubův 2:20
Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?
Matouš kap.
25 - podobenství o hřivnách
Židům 10:25
Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale
napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův.
1 Korintským
15:33 Neklamte se: `špatná společnost kazí dobré mravy´.
Schopnost
spolupráce - láska Aggapé
Jak již bylo řečeno, křesťanství je aktivní a společenské
náboženství, které se stane vůdčí a jedinou ideologií v budoucím Božím
království. Proto je naprosto nezbytné,
aby křesťané dokázali, že jsou schopni vytvořit ,,bezkonfliktní" společnost na
bázi lásky aggapé. Tato schopnost či neschopnost je
také součástí řešení sporné otázky. Musíme se tedy již dnes učit uplatňovat tuto naši snahu i
v současných nepříznivých podmínkách.
Jan 13:34
Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem
miloval vás, i vy se milujte navzájem.
35 Podle
toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k
druhým."
1 Korintským
13:1 Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl,
jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.
2
Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko
poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku
bych neměl, nic nejsem.
3 A
kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku
bych neměl, nic mi to neprospěje.
1 Korintským
13:8 Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou;
poznání - to bude překonáno.
1 Korintským
13:13 A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je
láska.
Střídmost
Jak již bylo naznačeno dříve požadavky na křesťany se
liší od požadavků, které byly kladeny na Izraelity. Z hlediska
ekonomického se dá říci, že požadavky vyplývající z Nového Zákona od
křesťanů v praktickém životě požadují určitou skromnost či střídmost a
varují před konzumním způsobem života, který v dnešní době silně přispívá
k demoralizaci společnosti.
Nadměrná nestřídmost vede
k o to větší závislosti na tom, kdo manipuluje s dnešním bohatstvím. Proto se
neustále mluví o krizi, aby se v lidech vypěstoval silnější podvědomý strach a
obava z toho, co bude zítra.
Matouš 6:24
Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého
milovat, k jednomu se přidá a druhým potom pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i
majetku.
25 Proto vám
pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít
na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?
27 Kdo z vás může o jedinou píď
prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?
1 Timoteovi 6:9 Kdo
chce být bohatý, upadá do osidel pokušení a do mnoha nerozumných a škodlivých
tužeb, které strhují lidi do zkázy a záhuby,
10 Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z
touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení.
Charita
Již v Mojžíšském zákoně byl stanoven určitý
způsob sociálního chování, jak bylo řečeno na začátku této přednášky. To platí
i pro křesťany, protože zásady Mojžíšského zákona platí stále. Stále také platí
i to, že přetrvávají nerovnosti ve společnosti.
Formy vzájemné výpomoci se zase mohou lišit podle dané
situace a možností. V této souvislosti by bylo vhodné rozlišovat, kdo je
skutečně náš bližní. Lukáš kap. 10
Podobenství o milosrdném Samařanu. (Z charity
zprostředkované speciálními organizacemi se k adresátu údajně dostane
pouze cca 8% původní částky).
Matouš 5:17
Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem
zrušit, nýbrž naplnit.
Jakubův 1:27
Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a
sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa.
Shrnutí:
Jak bylo již řečeno, ke katastrofálnímu scénáři by nemuselo nutně dojít, pokud by se lidstvo poučilo a začalo se chovat dle zásad popsaných v Bibli, tj. křesťansky. Z přednášky však vyplývá, že vzhledem k působení a vlivu satana, je pravděpodobnost tohoto scénáře mizivá.
Přesto bychom neměli boj proti zlu
vzdávat, ale naopak se snažit v reálném, každodenním životě prokazovat, že
cesta křesťanství je jediným možným východiskem pro celé lidstvo.
Římanům 2:6-10 On `odplatí
každému podle jeho skutků´.Těm, kteří vytrvalostí v dobrém jednání hledají
nepomíjející slávu a čest, dá život věčný.Ty však, kteří prosazují sebe,
odpírají pravdě a podléhají nepravosti, očekává hněv a trest. Soužení a
úzkost padne na každého, kdo působí zlo,... avšak sláva, čest a pokoj čeká
každého, kdo působí dobro.
Stejně
jako v minulosti Bůh použije pro provedení
svých záměrů "Syna člověka".
Tímto tématem se do určité míry zabývala předcházející
přednáška a v současné době pracujeme na samostatné studii na toto téma.
V dobách konce první smlouvy to byl člověk Ježíš
Kristus a dnes očekáváme jeho zástupce, také člověka.
Proto se pravidelně scházíme na Pánově večeři, kdy
vyznáváme oběť Ježíše Krista dokud podruhé nepřijde.
Marek 14:25
Amen, pravím vám, že nebudu již píti z plodu
vinné révy až do toho dne, kdy budu píti nový kalich
v Božím království."
Jan 13:20
Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo
přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal.