Současné světové události v biblickém kontextu.

Březen 2009

"Amen, amen pravím vám: 'Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci."   Jan 14:12;

Ježíš řekl tato slova svým učedníkům při poslední večeři PASAH, když se ukázalo, že učedníci stále nepochopili, kdo Ježíš opravdu je a jaký je smysl jeho mise. Filipovi, na jeho přání: "... ukaž nám Otce, víc nepotřebujeme!" odpověděl: "Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš?" (Jan 14:8,9a;) Ve Filipově přání se promítla touha spolupracovat s Ježíšem a jeho Otcem, ale i neschopnost porozumět Ježíšovým slovům i činům. Proto Ježíš zdůraznil víru nutnou ke konání potřebných skutků. Ježíš věděl, že jeho následovníci budou po dobu trvání druhé smlouvy [1] čelit pronásledování, zkouškám všeho druhu a na konci jejího období i událostem, jevům a těžkostem, které nemají v lidské historii obdoby. Dokud se nenaplní její cíle. Jak víme, hlavní cíl druhé smlouvy je vybrat dědice Božího království (Mt. 5:5; Ef. 3:6; Žd. 9:15;), jejich výchova (Ko. 1:12; ŽD. 12:5-13;) a záchrana lidstva. K tomu bychom měli směřovat.

Ježíš nazval dobu závěru druhé smlouvy, dobou žně. Zároveň jí spojil s událostmi a jevy, které vyústí v "hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa ... a nikdy již nebude." (Mt. 24:21,22;) Mezi jiným prorokuje války a zvěsti o válkách, zemětřesení, hlad a velké pronásledování. Křesťané se mnohokrát v minulosti pokoušeli určit správné datum nebo dobu žně. Mimo jiné i proto, že uvedené události se opakovaně odehrály v takové míře, že sváděly k podobným výkladům. Účelem této přednášky není předložit další výklad biblických proroctví. Jsme však stále více vtahováni do víru rychle za sebou jdoucích událostí a rychle měnícího se světa. Je čím dál zřetelněji vidět, že svět spěje ke krizi, ne jen hospodářské, ke krizi v jaké ještě nebyl, protože svět je dnes propojen jako nikdy v minulosti. I jeho problémy jsou provázané a zasahují stále větší část lidstva včetně nás samých.

Vývoj ve světě neprobíhá chaoticky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Historie dosvědčuje, že každá společnost, pokud není předčasně zničená vojenskou silou, se vyvíjí v podstatě podle stále stejného scénáře. Na začátku je forma samovlády a na konci demokracie, během níž dochází k rozkladu společnosti, chaosu, který v lepším případě vyústí v novou samovládu. Rozdíl je v tom, že zatímco v minulosti se tento scénář odehrával v omezených měřítkách jednotlivých království a velmocí, dnes se začíná realizovat v celosvětovém měřítku. Svět směřuje k celosvětové vládě a každá krize většího útvaru jako je současná hospodářská krize USA, zasahuje i evropské státy a pravděpodobně zasáhne různou měrou většinu světa. To dává argumenty zastáncům jedné světové vlády (která je popsaná ve Zjevení ( např. Zj. 17:12;)). Kniha Zjevení také nepopisuje závěrečný vývoj jako chaotický sled událostí, ale píše o několika etapách, sedmicích, označených jako pečetě, polnice a nádoby. Během těchto etap cíleně dochází k:

1. Výběru a označení 144 000, kteří jako jediní jsou schopní naučit se novou píseň.

2. Ohlašování soudu a svolávání těch, co dodržují Boží přikázání a těch, kteří se drží svědectví Ježíšova.

3. K soudu odpadlého smluvního lidu a všech lidí, kteří se podíleli na pronásledování a zabíjení Božího [2] lidu

(viz bod 1 a2), ničí stále zem a zůstávají v nepřátelství vůči Bohu.

Přicházející události, uvedené v evangeliích a proroctvích, ať už přinesou jakékoliv těžkosti, povedou k realizaci výše uvedených cílů.

Současná hospodářská krize není výslovně uvedená mezi znameními přicházející žně. Může však vyústit v další události a výrazně postrčit vývoj směrem ke žni. V každém případě lze očekávat narůstající těžkosti. Ježíš nás varuje: "Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past. Neboť přijde na všechny, kteří přebývají na zemi. Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka." (L. 21:34-36;). Nynější a jakákoliv další hospodářská krize bude mnohem těžší pro lidi zatížené různými půjčkami a hypotékami, protože budou svázaní odpovědností splácet své dluhy.

Poučme se z Písma. Josef využil informace o tom, že v zemi nastane sedm let hojnosti a sedm let hladu k tomu, že v době hojnosti vybíral pětinu úrody pro faraóna a v době hladu takto získané obilí prodával za stříbro a vše, co lidé měli, až se prodávali lidé, celé rody sami do otroctví (Gn. 46:13-26;). Farao využil informací, které mu Josef sdělil ve výkladu snu k vlastnímu obohacení a posílení moci [3] . Důsledkem bylo zotročení mnoha lidí. Dnes je běžné (a není to považované za špatnost) zneužívání důležitých ekonomických informací pro vlastní obohacení nebo posílení moci. A ti, kteří dali vzniknout současnému hospodářskému systému nesledují naše dobro, ale vlastní cíle. Zadluženost v jakékoliv formě vede k závislosti na věřiteli a je i dnes jednou z forem otroctví. Závislost na přejídání, alkoholu, drogách a lpění na vyšší životní úrovni než je nezbytně nutné, vede opět k omezení svobodného rozhodování a jednání v kritických situacích, které mohou přijít zcela nečekaně. Když Ježíš považoval za nutné na toto nebezpečí upozornit, neměli bychom ho podceňovat. Obecně platí, že závislost na čemkoliv, omezuje.

Není to důležité jen pro nás samé. Nežijeme jen pro sebe a vlastní zájmy. Ježíš řekl: "Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali." (Mt. 5:13;)  "Vy jste světlo světa... Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích." (Mt. 5:14,16;) Ano, ve skutečnosti nežijeme jen pro sebe. Stejně jako sůl, máme v Božím plánu místo a funkci. Ale jen pokud máme potřebné vlastnosti. Měli bychom mít Boží bázeň a mít na mysli Boží jméno. (Mal. 3:16-18;) A měli bychom mít vlastnost, podle které ostatní poznají, že jsme Boží služebníci - lásku - stejnou jako měl Ježíš ke svým učedníkům (Jan 13:34,35;). To je základní odpověď na otázku, co máme dnes dělat? Žít tak, abychom byli světlem pro své okolí. Světlem je v biblickém kontextu vše, co vede k životu (Job 33:21-30; Jan 1:1-3;). Když si dnes připomínáme jeho poslední večeři s apoštoly před zatčením, připomínáme si i tento nejdůležitější pokyn, který svým učedníkům dal. Jen tak budeme schopní odolat věcem, které mají přijít. Jaké události to mají být?

Co je smyslem pečetí a polnic a nádob.

Již bylo řečeno, že Ježíš zmiňuje některé události v evangeliích. Hovoří například o válkách, hladu, přírodních katastrofách a pronásledování. Všechny ty události se odehrávají podle knihy Zjevení během tří sedmic. Sedmi pečetí, sedmi polnic a sedmi nádob. Co toto označení znamená?

Pečetě sloužily k označení vlastníka. Například obchodní smlouvy, důležité listiny byly označované pečetí autora dokumentu nebo smluvních stran. Zároveň sloužily jako plomba, aby bylo na první pohled jasné, že nikdo nepovolaný dokument neotevřel. Ve Zjevení páté kapitole je kniha (svitek) zapečetěná sedmi pečetěmi. Jejich postupné rozlamování přináší sled událostí: šíření evangelia, války, hlad, epidemie, pronásledování Božích služebníků, zemětřesení a nebeských úkazů. Po pohromách šesté pečetě je pověřen anděl (vystupující od východu), aby označil pečetidlem živého Boha vybrané Boží služebníky. Ti se stávají jeho vlastnictvím. To je smysl pečetí. V případě prvních čtyř pečetí vydávají rozkaz čtyři bytosti (Zj.4:6-10; 6:1,3,5;). V průběhu prvních čtyř pečetí dochází k šíření evangelia [4] , k válkám, k hladu a epidemiím, které pobijí čtvrtinu země. Protože pečetě rozlamuje Beránek, který je hlavou křesťanů (Ef.1:22; 1K.11:4;) musí se události popsané v pečetích týkat především vývoje křesťanů [5] . Co z toho vyplývá? Události prvních čtyř pečetí (války, hlad, epidemie a dravé šelmy) ve skutečnosti nejsou trestem Božím, ale důsledky [6] chybného uplatňování základních Božích vlastností (Láska, moc, spravedlnost, moudrost). Schéma, vyjádřené prvními čtyřmi pečetěmi se v období druhé smlouvy, opakovalo vícekrát. To vedlo k řadě falešných poplachů vyvolaných křesťany. Proto odpůrci s posměchem namítají, že války, hlad a epidemie tady byly vždycky (2. Pt. 3:4;). Výsledkem tohoto vývoje je obraz páté pečetě, kde Boží služebníci volají po potrestání těch, kteří je zabíjejí. Zde také dochází k jejich očištění [7] (dostávají bílá roucha Zj.6:11;). Teprve potom přichází s šestou pečetí první velké pohromy přírodního původu (Zj.6:12-14;). Tato pohroma je tak velká a vyvolá v lidech takovou paniku a strach, že by si jí pamatovaly celé generace. Zvlášť kdyby bylo popsanou katastrofou zasaženo velké území více národů. Odpověď na otázku, proč taková pohroma přichází až během šesté pečetě, bude předmětem některé z příštích přednášek nebo bude zveřejněná na našich stránkách.

Proč už během šesté pečetě dochází k výběru a označování 144 000? Protože události šesti pečetí stačily na to, aby vybraní jedinci prošli potřebnými zkouškami (tříbení - L. 22:31;). Někdo by mohl namítnout, že během polnic a nádob budou lidé vystaveni mnohem náročnějším zkouškám. Tak proč 144 000 je vybráno dříve? Je to proto, že už jednoznačně prokázali, že mají základní postoje a pohnutky správné (Mal. 3:16-18;). Pohnutky jednání a postojů, označených služebníků, nejsou založené na strachu z trestu či ze ztráty života (Mt. 10:39; Mt. 16:24-25;), nebo na touze po odměně za dobrou službu a věrnost (Mal. 3 kap.). Jsou prozíraví, moudří (Da. 11:33;). Obrazně řečeno, když Bůh promlouvá, oni slyší víc než pouhé zahřmění, na rozdíl od mnohých jiných. Rozumí tomu, co Bůh říká. Jsou v poznání Boha nejdále a proto jako jediní jsou schopni naučit se novou píseň (Zj.14:1-5;). Během období polnic a nádob budou lidé vystaveni krizi, jaká nikdy nebyla a už nikdy nebude. To přiměje ke změně postoje i mnoho lidí, kteří do té doby byli vlažní nebo jen zmateně pobíhali. Označení služebníci prokázali svou duchovní zralost a ryzost už v době kdy se ostatní nechovali jednoznačně. U těchto služebníků už je jisté, že neselžou. Jde také logicky o to, aby v nadcházejícím období polnic a nádob byli připraveni pomáhat zbývajícím spolubratrům a velkému zástupu (Zj.7:9,14,15;). Služebníci označení Boží pečetí, nahradí vůdce lidu druhé křesťanské smlouvy a vůdce lidu první, mojžíšské smlouvy. To bude jeden z hlavních úkolů označených služebníků. Události polnic a nádob proběhnou až po rozlomení sedmé pečetě.

Polnice sloužily při vojenském tažení ke svolávání vojska k boji, vydávání povelů a také k výstražnému ohlašování když hrozilo nebezpečí. Polnice nevydávají slovní povely, ale neartikulované signály, jejichž smysl je srozumitelný připraveným jedincům. Ti kdo jim rozumí, zareagují správně. Proto se ve vojsku všichni vojáci učili jednat reflexivně na konkrétní znamení polnice. Nemuseli rozumět strategii a taktice velitelů, ale museli vědět, co mají na dané znamení polnice dělat. Převedeno do souvislosti se sedmicí polnic to znamená, že jsou povelem, znamením především pro ty, kteří nejsou sice označeni Boží pečetí na čelech, nemusí podrobně znát Boží záměry, ale drží se svědectví Ježíšova a těch, co se drží Božích přikázání a také pro velký zástup (Zj. 12:17; 7:9;). Proto první čtyři polnice nepopisují výsledky vývoje Božího lidu, ale popisují katastrofické události, jejichž průběh bude rychlý ve srovnání s trváním pečetí a bude mít tvrdý dopad na životní prostředí a osudy mnoha lidí. Jednotlivé pohromy už nejde vysvětlit jen jako důsledek lidských chyb. Tyto události mohou být vnímané jako Boží zásah nebo signál. Nejde o trestající soud, ale o varování a znamení. Vyvrcholení šesti polnic je tři a půl let trvající mise dvou svědků. Ti mají chmurné, varovné poselství (Zj. 11:3,10;) a končí stejně jako Ježíš, popravou a vzkříšením. Tentokrát se vše odehrává zcela veřejně (Zj.11:9,10;). Na svědectví všem.  Výsledkem je rozdělení Božího lidu. Jedni se od Boha odvrací definitivně, druzí naopak pochopí varovné poselství polnic správně a budou podle toho jednat.

Nádoby slouží, podle obsahu, k různým účelům (Ř. 9:21;  2. Tm. 2:20;). Ve Zjevení jsou nádoby naplněné Božím hněvem (Zj. 15:7; 16:1;). Jejich obsah je vylit na zem. Zatímco pečetě slouží zejména k výběru a označení nejzralejších Božích služebníků Boží pečetí, polnice slouží ke svolávání Božího lidu a varování před nadcházejícím Božím soudem, nádoby přinášejí soud nad zemí se vším, co na ní žije. V období nádob už bude existovat lid připravený na přijetí třetí smlouvy [8] (Zj. 15:1-4; 19:6-9;) a nevěsta připravená ke svatbě Beránkově.

Co z porovnání sedmic pro nás plyne? Události šesté pečetě, popsané ve Zjevení 6:12-17; a události popsané v polnicích a nádobách jsou tak výrazné, že bychom je jen těžko přehlédli. Můžeme proto předpokládat, že k zapečetění 144 000 Božích služebníků ještě nedošlo a čas polnic ještě také nenastal. Ale jak ještě dlouho? Kolik času zbývá? To zatím nevíme. Ale nenechme se ukolébat, nenechme v sobě zadusit víru, naději a evangelium ani pro přílišné starosti tohoto způsobu života. Či dokonce přílišným pitím nebo jinak rozmařilým, prázdným způsobem života. Buďme trpěliví, přejme jeden druhému a pomáhejme si navzájem, abychom se Božímu záměru přiblížili, co nejvíc to jde a aby se naše poznání Božího záměru stále rozmnožovalo. Je nutné číst písmo, co nejčastěji neboť pochází z Božího Ducha. "Všecko, co je tam psáno, je napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději." (Ř. 15:4;) "Upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, vy, kteří jste vedení Božím duchem, přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti a každý si dej při tom pozor sám na sebe, abys také nepodlehl pokušení." (Ga. 6:1;) "Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům." (Žd. 10:24;)

Příchod Syna člověka

Doba žně není jen dobou těžkých a nebezpečných událostí. Doba žně je spojena i se záchranou a počátkem obnovy země podle Božího plánu. Syn člověka sice přichází s chmurným poselstvím, protože přináší proroctví o Božím soudu lidstva, včetně Božího lidu. Tak to budou vnímat zejména ti, jejichž naděje není spojená s příchodem Syna člověka. Podrobněji o něm pojednává desátá kapitola POPULI [9] . Tam se dočtete, že Syn člověka jsou ti "Dva svědkové" - "Dva synové nového oleje". Seznámíte se tam i s podrobnými důkazy. Jejich svědectví je pro mnoho lidí opravdu pochmurné, protože oznamují nepříjemné pravdy o stavu lidstva, včetně Božího lidu a oznamují soud a tresty, které lidstvo postihnou. Proto, když jsou nakonec popraveni, obyvatelé země budou jásat, radovat se a posílat si dárky, protože ti "Dva proroci jim nedopřáli klidu" (Zj. 11:10;). Ale jen do chvíle než budou před očima všech vzkříšeni (Zj. 11:11-13;). Jejich poselství však není jenom chmurné. Bude obsahovat i východisko pro ty, kdo jejich poselství uvěří a přijmou nabízenou cestu k nápravě. Ježíš nám říká, že až přijde Syn člověka s mocí a velikou slávou máme se napřímit a pozvednout hlavy (Lk. 21:28;), protože naše vykoupení je blízko. Dokončí se tím vývoj křesťanského lidu a nejen jeho, protože s příchodem Syna člověka souvisí i příchod Osvoboditele ze Sióna, který přinese záchranu i lidu mojžíšské smlouvy jak o tom píše apoštol Pavel v (Ř. 11:26-29;) a související texty (Zj. 7:4-8; 11:19; 14:1;).

Na rozdílu událostí v obdobích pečetí a polnic jsme si ukázali, že popisované události od šesté pečetě se liší od schématu, popsaném v prvních čtyřech pečetích. Zatímco scénář prvních čtyř pečetí se opravdu opakoval už vícekrát, hlavní události šesté pečetě a zbývajících sedmic se v popisovaném rozsahu nestaly, protože jsou součástí soužení, jaké nikdy nebylo a už nikdy nebude. Řekli jsme si o co v těchto obdobích jde především. Neznáme přesný časový scénář popisovaných událostí. Ježíš nás ve svých podobenstvích nabádá, abychom se orientovali podle příznaků (např. v podobenství o fíkovníku). Popis očekávaných událostí nám má pomoct.  A s plnou důvěrou se obracejme k našemu Otci i jeho synu v modlitbách, aby nás v tomto úsilí podpořil. Vím z vlastní zkušenosti, že se v oprávněných případech podpora dostaví, byť ne vždy, tak jak si sami představujeme, ale zpětně si to nakonec každý uvědomí.

Ježíš vykonal za nás všechny nepomíjející oběť i pro to, abychom neztráceli naději v těžkých dnech, které teprve přijdou. Věděl, že s vytrvalostí, vírou, nadějí a láskou můžeme vykonat mnoho velkých skutků. Zejména bude-li to všechno podpořeno poctivým úsilím o správné porozumění Božího slova. Čtěme Písma, ne-li denně, alespoň ve všech volných chvílích, které máme. Žijme tak, abychom byli světlem pro druhé lidi, solí, která skutečně solí. Konejme takové skutky, které oslaví našeho Otce v nebesích. Pak budeme moci očekávat Syna člověka ne se strachem nebo zlobou, ale s nadějí, že se přiblížilo Boží království, s ním záchrana lidstva a odstranění všech problémů sužujících současné lidstvo. To vše je spojeno s Ježíšovou obětí. Ona nám otevřela cestu k záchraně. I proto si jí každý rok připomínáme.