|
Křesťanské biblické badatelství
|
|
Proroctví pro současnost, biblické studie
Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde
Cesta člověka od Edenu do času obnovy
Nově přidán druhý díl 26.10.2020
Kniha Zjevení Janovo
Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Křesťanům
Sen krále Nebúkadnesara
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie
Novinky
Nová úvaha:
Světlo svítí ve tmě a tma jej nepohltila
18.6.2024
Více Boží svobody a lásky
1.1.2024
Umělá inteligence v Bibli?
17.12.2023
Konat dobro je cesta k životu
23.11.2023
Mír a bezpečnost
6.2.2022
Nová studie:
Příchod čtvrté šelmy
30 / 4 / 2023
Sedm pečetí nově
22 / 1 / 2023
Jezdec na bílém koni
20/3/2022
Hněv Boží a Beránkův
31/12/2021
Změna času
04/12/2021
Boží království uprostřed nepřátel
20/10/2021
Je Ježíš a Michael stejná osoba?
3/5/2020
Velký zástup, proroctví velké naděje
27/10/2017
V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017
Biblická proroctví se naplňují, království Boží se přibližuje (19.11.2016)
Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016
Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015
Biblická proroctví a války
14/4/2015
Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015
Patnáctá část - Příchod syna člověka
MOTTO:
"Jako když se zableskne a rázem osvětlí všecko pod nebem z jednoho konce nebe na druhý, tak bude Syn člověka ve svém dni." (L. 17:24)
Úvod
Eschatologie - učení o konci světa, druhém příchodu Kristově a očekávaném Božím soudu - je téma, které u křesťanů od nepaměti vzbuzovalo prvořadý zájem. Kolikrát už byl stanoven termín, kolikrát byl ohlašován! Kolik podob tato očekávání měla a kolik zklamání už přinesly nenaplněné naděje na příchod dne Páně! Bylo jich tolik, že většina starých církví se o toto téma přestala zajímat. Vyskytly se dokonce názory, že toto poselství evangelia je nutno chápat symbolicky - tedy že Kristus se vrátí nebo už i vrátil do srdcí křesťanů a obnoví či obnovil jakési mystické "Boží království" v jejich srdcích. Definitivní odpověď a vyřešení tohoto zvlášť delikátního a názorově mnohočetného problému může poskytnout pouze důsledná biblická analýza. Ta ukazuje, že symbolické pojetí Kristova návratu je velmi spekulativní a nelze je dostatečně podložit biblickými argumenty, nemluvě o existujících precedentech. Nahlédněme tedy raději do zpráv evangelií.
Znamení času konce
"Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu chrámové stavby. On však jim řekl: 'Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno.' Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: 'Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu (přítomnosti) a skonání věku!'" (Mt. 24:1-3)
Poznámka: Zde použitý výraz parousía má původní a základní význam přítomnost. (Viz např. Řecko-český slovník) Pro teologickou nesrozumitelnost 1 je tradičně dávána přednost později používanému přenesenému významu příchod. Ale vzhledem k tomu, že tato přítomnost proběhne v rámci jeho příchodu (jako historického milníku), budeme pro zjednodušení dále užívat tradičního pojmu příchod. Smysl výkladu se tím nezmění.
Následuje dlouhý Ježíšův výčet předpověděných událostí. Víme už, že biblická proroctví jsou vlastně popisem společenských zákonů, a mají proto několik splnění. Učedníci tehdy netušili, že návrat Syna člověka se uskuteční až na konci 2. smlouvy a nikoliv první, protože jim to Ježíš neřekl a ani nemohl říci. (J. 16:12) Učedníci se domnívali, že konec židovského věku i příchod Syna člověka v moci Božího království (takového Mesiáše čekalo celé židovstvo) se zjeví ještě v rámci jejich smlouvy - tedy na konci tehdejšího věku. (Sk. 1:6) Proto se ptali na obě tyto věci naráz - ve své představě je ještě nedovedli od sebe oddělit.
Vláda Mesiáše má přijít tedy až na konci druhé smlouvy, avšak mezi událostmi konců obou smluv existuje výrazná paralela. Ježíš jim proto na obě otázky odpověděl najednou. Odpověděl tak, jak na to byl ze studia biblických proroctví zvyklý - vyjádřil hlavní charakteristické zákonitosti a vzory událostí platné pro oba cykly. Průběh závěru první smlouvy lze tedy chápat jako precedent průběhu závěru druhé smlouvy. I z těchto důvodů se předpovědi evangelií nemohou splnit jen symbolicky! Splnění prvního cyklu dobře známe. Tehdy došlo k mimořádně závažné společenské změně - k zániku chrámového uctívání Jehovy, k zániku židovského státu, ke genocidě Židů a rozehnání jejich zbytku do celého světa. A nejen to, Ježíš uvedl ještě jeden precedent - závěr etapy noci šestého stvořitelského dne, etapy "předpotopního věku".
"Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé." (Mt. 24:37)
Na tuto druhou velmi závažnou paralelu upozorňuje dále apoštol Petr v 2.Pt. 3:5-7:
"Těm, kdo toto tvrdí (že k druhému příchodu nedojde), zůstává utajeno, že dávná nebesa i země byly vyvolány slovem 2 Božím z vody a před vodou chráněny. Vodou byl také tehdejší svět zatopen a zahynul. Týmž slovem jsou udržována nynější nebesa a země, dokud nebudou zničena ohněm; Bůh je ponechal jen do dne soudu a záhuby bezbožných lidí."
Petr vysvětluje, že tak jako určité závažné fyzikální okolnosti umožnily potopu 3 , obdobně závažné neodvratné fyzikální okolnosti způsobí ještě jedno kataklyzma stejného rozsahu. Z jeho slov rovněž vyplývá, že současný světový systém má zatím ochranu nebes 4 . Konkrétní podoba závěru naší druhé smlouvy je zde precedentně jednoznačně doložena. Schyluje se ke skutečnému kolapsu současné civilizace, o čemž dnes nepochybují ani mnohé odborné zdroje, i když přímo nepočítají s předpověděnými astronomickými vlivy 5 . Naštěstí se schyluje nejen ke kolapsu, ale i k plánované mohutné záchranné akci ve prospěch značné části lidstva.
Jako blesk
Světlo je v Bibli především symbolem poznání, ale i pravdy a dobra. A nejen v Bibli. I naše kultura používá tohoto symbolu - je totiž velmi výstižný. Pokud má člověk dobře vidět, něco poznat nebo rozlišit, potřebuje k tomu dostatek světla. Když někomu chceme něco podrobně sdělit, pak vysvětlujeme (od slova světlo), objasňujeme (od slova jas) nebo mu to můžeme ozřejmit (od slova "zřejmý, zřít 6 ") atd. Jak vidíte, v češtině se světlu jako obecnému symbolu vyhnout nelze. V Bibli se pak tento symbol objevuje v případě synů světla (J. 12:36), světla jako porozumění proroctví (2.Pt. 1:19) nebo světla jako odhalení pravdy:
"Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo." (Iz. 9:1)
Blesk je světlo mimořádné intenzity, ale jen velmi krátkého trvání. Takové je i poselství Syna člověka. Jeho poselství odráží tak hluboké porozumění Bible, že je přirovnáno přímo k výboji světla - k blesku. Jak si vzápětí ukážeme, tento signál je stanoven k velice účelnému rozdělení lidí (především křesťanů) do několika kategorií podle jejich vyspělosti a schopnosti jednat.
První stupeň výběru
Ježíš své učedníky důrazně vybízí k bdělosti a varuje před otupělostí - spánkem v duchovním smyslu.
"Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno; aby vás nenalezl spící, až znenadání příjde. Co vám říkám, říkám všem: Bděte!" (Mk. 13:35-37)
Ve známém podobenství o deseti pannách dokonce stojí, že nakonec všechny panny usnuly. Přesto však některé měly olej v lampách a byly schopny ženicha následovat. (Mt. 25.kap.) Princip zjevený v tomto podobenství vysvětluje, proč přítomnost Syna člověka bude jako blesk. Půjde totiž o speciální výběr. Syn člověka hledá pro náročné úkoly, které před ním stojí, vhodné spolupracovníky. V této době jej poznají jen ti nejpokročilejší, ti nejschopnější z křesťanů. Křesťané mající dostatečné znalosti a jsou bez předsudků. Jde o skupinu povolaných (pomazaných), kteří budou tvořit formující se nebesa a v Písmu už nyní vystupují jako andělé 7 . (Mt. 25:31) Ostatní křesťané tento signál buď úplně "zaspí" (pro jeho krátkost) nebo je "oslní" (pro jejich nepovolanost) tak, že jeho význam vůbec nepochopí a podcení jej nebo úplně zavrhnou. To, že nový Kristus přijde jako blesk, má vyšší smysl než jen potrestat "spáče". Opozdilcům nebudou v dané úrovni výběru přiděleny žádné úkoly - nebyli by je schopni plnit. (Mt. 25:12)
Druhý stupeň výběru
Podobný výběr bude postupně probíhat i na nižších úrovních:
"Kdo je skutečně ten věrný a rozvážný otrok, kterého jeho pán ustanovil nad svou čeledí, aby jim dával jejich pokrm v pravý čas? Šťastný je tento otrok, jestliže ho jeho pán při svém příchodu najde, že tak činí. Vpravdě vám říkám: Ustanoví ho nade vším svým majetkem." (Mt. 24:45-47 PNS)
Opět nejpokročilejší (zde už církev) dostane svůj úkol na druhé úrovni - správu celého pánova majetku, všech křesťanů hodných tohoto jména:
"Tehdy se nebeské království stane podobným deseti pannám, které vzaly své lampy a vyšly vstříc ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět bylo rozvážných. ... Přímo uprostřed noci nastal křik: 'Ženich je zde! Vyjděte mu vstříc .' ... Ty pošetilé řekly rozvážným: 'Dejte nám trochu svého oleje, protože naše lampy dohasínají.' Rozvážné odpověděly slovy: '... Jděte místo toho k těm, kteří jej prodávají, a kupte si.' Zatímco si odešly nakoupit, přišel ženich, a panny, které byly přichystané, vešly s ním na svatební hostinu; a dveře se zavřely." (Mt. 25:1-10 PNS)
Třetí stupeň výběru
Ustanovený správce tedy kolem sebe soustředí ("náhlým křikem", protože bude "probuzen" první) ostatní připravené církve a členy dalších církví.
Celá tato situace z jiného úhlu vypadá takto:
" Ať jsou vaše bedra opásaná a vaše lampy hořící a sami buďte jako lidé, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu ihned otevřeli, až přijde a zaklepe. Šťastní 8 jsou ti otroci (nikoliv přátelé už svolaní "bleskem"), které pán při příchodu nalezne bdělé! V pravdě vám říkám: Opáše se a řiměje je spočinout u stolu a přistoupí a bude jim sloužit." (L. 12:35-37 PNS)
Soud Božího lidu
"Přišel totiž čas, aby soud začal od domu Božího." (1.Pt. 4:17)
Probuzené a oslovené církve budou jako první z lidstva souzeny. Musí si jako první uvědomit svůj stav a chyby a projevit ochotu k nápravě, aby mohly úspěšně pokračovat ve spolupráci na projektu záchrany planety.
Služebník věrný a rozumný
Když evangelia popisují hledání onoho "věrného a rozvážného služebníka (správce L. 12:42)" vysvětlují tento soud takto:
"Když pán ustanovuje nad svou čeledí služebníka (dosl. otroka), aby jim včas dával pokrm, který služebník je věrný a rozumný? Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí. Amen pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří. Když si však špatný služebník (podle Luk. je to onen, ten samý) řekne: 'Můj pán nejde', a začne bít své spoluslužebníky, hodovat a pít s opilci, tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, vyžene ho a vykáže mu úděl mezi pokrytci." (Mt. 24:45-51)
Toto proroctví se týká služebníků-správců, nikoliv čeledi. Jde tedy o vedení perspektivních církví - služebník je původně rozumný a věrný. Podle slov Ježíše půjde o církve nebo církev, jejíž vedení si "v srdci (dosl. překlad, podle KB, PNS; nikoliv veřejně) řekne: Můj Pán nejde." Takový závěr svědčí o zklamání po předchozím nezdařeném pokusu Pánův návrat stanovit, předpovědět. Převedeme-li další termíny z křesťanské symboliky do běžného jazyka, je zřejmé, že nejde o holdování alkoholu, ale o duchovní činnosti. Aby vedení takové církve od této chyby a mnohých dalších (nikdo není dokonalý) odvedlo pozornost a zmenšilo jejich dopad a následnou skepsi, začne:
- bít své spoluslužebníky - bít duchovně: začne nevhodně kritizovat duchovní jin7ch církví, aby se na pozadí jejich "černě" mohla cítit více "jasná".
- hodovat - samoúčelně vytvoří nadměrné množství tzv. duchovního pokrmu (církevní literatura, obřady, vyučovací programy, atd.), čímž začne spoléhat nikoli na moc pravdy, ale propagandy.
- a pít s opilci - obklopí se "duchovními opilci" (přitakávači), se kterými bude opíjet své svědomí a ujišťovat se o správnosti svého počínání. (Iz. 28:1-15)
Dále je souzení Božího lidu popisováno takto:
"Ten služebník, který zná vůli svého pána, a přece není hotov podle jeho vůle jednat, bude velmi bit. Ten, kdo ji nezná a udělá něco, zač si zaslouží bití, bude bit méně." (L. 12:47,48)
Ježíš vysvětluje časovou posloupnost kritérií, podle kterých budou církve posuzovány:
- Výsledky programu vyučování a výkladu Bible - kvalita "duchovního pokrmu v pravý čas".
- Vztah k ostatním spoluslužebníkům 9 .
- Kvalita morálky a ochota k pokání (budou biti za skutky zasluhující bití)
Poznámka: Kritériem spravedlnosti ve druhé smlouvě není ani tak soustavná spořádanost nebo bezúhonnost (tu formálně vyžadoval Zákon), ale především schopnost činit upřímné pokání. (Mt. 21:31,32) A tak paradoxně ti "nejhorší" (poslední) se mohou stát prvními. (L. 13:20-30) Křesťané jako národ mají na svědomí mnoho vážných hříchů podobně jako Židé. Církve neochotné činit pokání a nápravu budou za všechny tyto viny trestány podle precedentu popsaného u Mt. 23:30-36. Církve nejsou svaté.
Shrnutí
"I vstoupí nenadále (viz Mt. 24:44) do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde, praví Hospodin (JHVH) zástupů. Kdo však snese den jeho příchodu? Kdo obstojí, až se on ukáže? Bude jako oheň taviče, jako louh těch, kdo bělí plátno. Tavič usedne a pročistí stříbro, pročistí syny Léviho a přetaví je jako zlato a stříbro." (Mal. 3:1-3)
Syn člověka přijde s mohutným duchovním světlem (Iz. 9:1; L. 17:24), osloví křesťany připravené přijmout "pomazání" a s jejich pomocí zahájí soud Božího lidu podle precedentu závěru 1. smlouvy:
"Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo." (J. 3:19,20)
Tento soud nejprve církve roztřídí a vybere tu nejpokročilejší, aby ji ustanovil jako správce celého Pánova majetku - jeho lidu. Dále se začnou připojovat další probuzené církve a křesťané.
"Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček ... " (Mt. 25:1-13)
Předzvěst velkého soužení
Jak se budou poměry na naší planetě zhoršovat, v lidské společnosti začne prudce narůstat napětí. Právě tyto faktory by měly být hybnou silou, která pomůže Synu člověka urychleně svolat nejen skupinu povolaných (své posly - anděly), ale i soudit bezradné církve a vybrat z nich "věrného správce" a "rozvážné panny". Protože tehdy:
"Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět." (L. 21:25,26)
Velké soužení
Krajní nezodpovědností lidstva, odmítajícího z pýchy respektovat často základní přírodní a ekologické principy, bude svět, podle biblických prognóz, doveden do stavu, který je v Janově Zjevení nazván velké soužení. Ježíš na tuto situaci upozornil takto:
"Nebot´ tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude. A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ... Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí. Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velikou mocí a slávou. On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým." (Mt. 24:21-31)
Tato dramatická scéna je smyslem celé předchozí aktivity Syna člověka - on chce umožnit záchranu velkého množství lidí a poskytnout jim úkryt na bezpečnějším místě. Jak ale přesvědčit tak velké množství lidí, že se mohou zachránit?
Kázání evangelia a evakuace "velkého zástupu" - čtvrtý stupeň výběru
V Ježíšově proroctví stojí, že v závěru věku (2. smlouvy) dojde ještě k celosvětovému oznamování dobré zprávy. Čeho se bude týkat?
"A povstane mnoho falešných proroků a zavedou na scestí mnohé; a protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska většího množství. Ale kdo vytrvá až do konce, ten bude zachráněn. A tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec." (Mt. 24:11-14 PNS)
O rodícím se království Božích synů bude tedy kázáno i všem ostatním lidem. Vzhledem k tomu, že celosvětová situace bude vypadat skutečně beznadějně, bude v této době radostnou zprávou holý fakt, že se vůbec lze zachránit, a to vytrvalostí v ukázané cestě.
Kniha Zjevení popisuje něco podobného:
"Tu jsem viděl jiného anděla, jak letí středem nebeské klenby, aby zvěstoval věčné evangelium obyvatelům země, každé rase, kmeni, jazyku i národu." (Zj. 14:6)
Jeho dílčí výsledky byly Janovi ukázány už 10 v 7. kapitole:
"Potom jsem viděl, hle, tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak stojí před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou. A volali velikým hlasem: 'Díky Spasiteli, Bohu našemu, sedícímu na trůnu, a Beránkovi.' ... To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránkově. (Zj. 7:9-14)
Podle slov Zjevení se ještě v poslední chvíli obrátí ke křesťanství mnoho lidí 11 - a s jakým nadšením! Všechny jejich naděje už totiž budou zcela vyčerpány, zbude jediná - biblický Kristus a jeho poselství, jemuž se celý život učili nevěřit nebo alespoň nerozumět.
Záruky naplnění biblických proroctví
Jak můžete sami posoudit, všechna biblická proroctví vždy probíhají a i nadále budou probíhat podle platných společenských, psychologických, ekologických, fyzikálních a ostatních zákonitostí. Lze dokonce říci, že biblická proroctví nejsou prakticky nic jiného než obecný popis těchto platných zákonů a návod na záchranu a nápravu našeho světa. Tyto zákony jsou stanoveny Bohem, jsou pravdivé, a proto se na úspěch těchto proroctví můžeme spolehnout:
"Tak tomu bude s mým slovem, které vychází z mých úst: Nenavrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal." (Iz. 55:11)
"... a Písmo musí platit." (J. 10:35)
1 Syn člověka má být na zemi zpočátku inkognito a provádět nutné přípravy. To, že už je zde (přítomen), bude proto možno rozpoznat jen díky těmto příznakům, nikoliv jeho veřejným vystoupením. (Srov. Mt. 24:23-27) Shromáždí okolo sebe pouze jádro duchovního chrámu - jakýchsi 12 apoštolů [12 základních kamenů - správa lidu 2. smlouvy (Zj. 21:14); Ježíšovi apoštolové budou tvořit základ správy židovského národa - správy lidu 1. smlouvy (Mt. 19:28) 12+12=24 starších (Zj. 4:4)].Tento Kristus zůstane do poslední chvíle v anonymitě (Mt. 24:23-26) a nebude budovat novou církev. Je pánem celého svého majetku, jehož správu svěří věrnému správci. (Mt. 24:26)
2 Slovo = informace, znalosti, tedy i znalosti přírodních zákonů. Vody byly vyzdviženy využitím znalostí přírodních zákonů, nikoliv kouzelnou formulí.
3 Vyzdvižení značné části vody (zřejmě jako prstenec na oběžnou dráhu země) kvůli vytvoření pevniny bylo provizorní a nedostalo závěrečné hodnocení - ,,a bylo (to) dobré". Stvořitelský akt nebyl dokončen. K jeho dokončení dosud nedošlo (pokud ovšem tento problém nemá dvě řešení) - vody spadly zpět na zem, která se následkem toho mohutně vyvrásnila. (Ž. 104:6-9) Země je dosud z větší části zatopena mořem. Závěry některých astronomů podle zjištění průzkumné mise Voyager sdělují, že takové prstence z ledových balvanů původně měly všechny planety sluneční soustavy.
4 Prokazatelně např. před dopady asteroidů.
5 Pokud Bůh koná tzv. mocné skutky a znamení (mnohdy i jako tresty), činí to využitím geofyzikálních, astrofyzikálních nebo jiných jevů - zničení Sodomy (Lotův odchod byl neodkladný!), přechod Rudého moře, nebo Jozue 10:11-13, úkazy popsané v knize Zjevení atd.
6 Opět spojitost s viděním, a tedy i světlem.
7 Slovo anděl v původním jazyce znamená také posel. Je to dokonce původní smysl toho slova.
8 Podle významu slov ,,štěstí" znamená nezasloužený úspěch, zdar. Těmto otrokům (představitelům církví) tedy pomůže trochu i náhoda, nikoliv jen jejich zásluha. K jejich větší bdělosti (dřímat budou všichni) přispěje souhra okolností. Nesmí se začít povyšovat nad ty méně úspěšné.
9 Křesťané mají za úkol usilovat o jednotu. Mají se učit vycházet spolu v lásce agapé.
10 ,,Kázání" a evakuace bude probíhat delší dobu a v několika vlnách.
11 Vzhledem k existujícím právním normám mají právo na záchranu skutečně jen lidé uznávající platnost Kristovy výkupní oběti. (Srov. Ř. 10:9; 1.J. 4:14,15) Jak už bylo řečeno, Bůh lidem nenutí ani jejich záchranu.