„ I řekl: Nevztahuj ruku na chlapce a nic mu nedělej, protože teď jsem poznal, že jsi bohabojný a že jsi mi neodepřel svého syna, svého jediného. “
1Mojžíšova 22:12;
Bible vypráví mnoho opravdu silných příběhů. Text, který jsme ti nabídli k zamyšlení je úryvek jednoho z nich. Jde v něm o to, že Bůh požádal Abraháma, aby mu obětoval svého jediného syna, kterého mu Bůh dopřál ve věku, kdy ani jeho žena, ani Abrahám, už nebyli produktivní. Byl to pro ně zázrak a splnění Božího slibu, který dal Bůh Abrahámovi:
„Když bylo Abramovi devadesát devět let, ukázal se mu Hospodin a řekl mu: Já jsem Bůh Všemohoucí. Choď přede mnou a buď bezúhonný. 2Ustanovím svou smlouvu mezi sebou a tebou a převelice tě rozmnožím. Tu Abram padl na tvář a Bůh s ním dále mluvil: Já jsem. Zde je moje smlouva s tebou. Staneš se otcem množství národů. Tvé jméno již nebude Abram, ale tvé jméno bude Abraham, protože jsem tě učinil otcem množství národů. Převelice tě rozplodím a učiním z tebe národy, i králové z tebe vyjdou. “ 1Mojžíšova 17:1-6;
Potom, co Abrahám , s Božím schválením, vyhnal Hagar s jeho prvním synem Izmaelem, pryč od svého syna Izáka a Izák povyrostl, vyžádal si Bůh od Abraháma, aby mu svého syna obětoval:
„Po těch událostech se stalo, že Bůh Abrahama zkoušel. Řekl mu: Abrahame! On odpověděl: Tady jsem. Bůh řekl: Nuže, vezmi svého syna, svého jediného, jehož miluješ, Izáka , a jdi do země Mórija. Tam ho obětuj jako zápalnou oběť na jedné z hor, o níž ti povím.“ 1Mojžíšova 22:1-2;
Bůh věděl, že Abrahám svého syna miluje. Není divu, když se mu narodil v době, kdy už s tím nemohl počítat. Přesto, nebo spíše právě, proto požádal Abraháma o jeho život. Těžko si umíme představit, že bychom tohle dokázali udělat také. Možná si řekneš, že je to Boha velmi kruté. Bůh však nedělá nic jen tak. Jeho myšlení není jako naše myšlení. Je nadčasové a převyšuje naše myšlení, jako převyšují nebesa zemi (Izajáš 55:8-11). Abrahám věřil Bohu, že splní své sliby, které mu dal. Viz citovaný text „ Převelice tě rozplodím a učiním z tebe národy, i králové z tebe vyjdou. “. Proto Boha poslechl. Asi netušil, co tím sleduje, ale věřil, že nakonec Bůh dodrží své slovo. Vzal svého syna a chystal se jej obětovat. Bůh však v poslední chvíli zadržel Abrahámovu ruku a řekl mu slova, která jsou námětem našeho zamyšlení.
Význam a smysl této zkoušky, kterou Abrahám úspěšně prošel, mohou lidé zcela pochopit, až s příchodem Ježíše v lidském těle a díky jeho oběti. Jako byl Abrahám ochoten obětovat svého milovaného syna, je ochoten i Bůh poslat svého syna v lidském těle, aby zvítězil nad hříchem a dobrovolně podstoupil mučednickou smrt, která se stala výkupným za naší záchranu.
Uvědomuješ si, jak tisíce let starý příběh a velmi silná víra Abraháma mnohonásobně zvýšila naději i na naší záchranu i v naší době? Bůh od nás nežádá víru nadarmo. Nadarmo nás nevychovává, abychom se naučili přemáhat zlo, dobrem a k lásce k němu i svým bližním. Když se necháme Bohem vychovávat a vést životem, dáváme tím jasnou odpověď tomu, kdo Boha tupí, že jeho úsilí vynaložené na naší záchranu, které můžeme pozorovat díky Bibli od začátku, až dodnes, není marné. Snaž se proto dovědět se o Božích záměrech s námi, co nejvíce. Přejeme ti v tom Boží požehnání.