"Všichni přece musíme stanout před Kristovým soudem, aby každý z nás dostal odplatu za to, co v těle vykonal, ať už to bylo dobré anebo zlé." (2 K 5:9-10)

Soud a spravedlnost patří k sobě. Lidé touží po spravedlnosti, když je nám učiněná křivda. Stane-li se křivda někomu jinému, už je u řady z nás potřeba spravedlnosti méně naléhavá. A týká-li se spravedlnost samotného Boha, koho z křesťanů to zajímá nebo trápí? My přece věříme, že nám jsou odpuštěny hříchy z Boží milosti! Ale i ta milost musí být spravedlivá. Ani Bůh nedává milost jen tak, bez ohledu na spravedlnost. Především musel svou milost podložit výkupným, aby byla spravedlivá.

Výkupné nás nezbavuje před Kristem odpovědnosti za naše činy. Pavel v souvislosti s námi křesťany mluví o Kristovu soudu, nikoliv o Božím. On za nás zaplatil výkupné a uzavřel s námi smlouvu, v níž jsme se zavázali ke službě evangelia a celým způsobem života. Jemu se proto budeme zodpovídat za to, jak jsme svou službu konali. Jak jsme v těle šířili světlo Božím slovem a dobrými skutky. Aby lidé mohly vzdát Bohu čest a zachránit se před spravedlivým Božím soudem, přijetím Kristova výkupného.

Možná Ti není příjemné, že zde připomínám Boží soud, ale uvědomuješ si, že Bůh je před soudem, vyvolaným satanem, minimálně už od chvíle, kdy satan zpochybnil Boží důvěryhodnost v edenské zahradě, když ženě řekl: " Had ženě řekl: Jistě nezemřete, neboť Bůh ví, že v den, kdy z něho budete jíst, se vaše oči otevřou a budete jako Bůh, budete znát dobré a zlé. " (1Moj 3:4,5). Proto nás Ježíš ve vzorové modlitbě hned jako první nabádá, abychom se modlili za posvěcení Božího jména. Posvětit, znamená, mimo jiné očistit. V případě Boha to znamená očistit jeho jméno od satanových obvinění, které vyvolal spornými otázkami v nebi i na zemi. Svědectví o předmětu sporu a jeho výsledku najdeme v knihách Job 1 a úvod 2 kap., Izajáš úvod 6 kap. a Zjevení 4 kapitola. Jak to asi je příjemné být v takovém dlouhém soudním procesu? Jeho konec a očištění Božího jména přinese dobré ovoce i pro nás na zemi. Ale dnes to ještě není vidět. Války, nemoci, vraždy, nespravedlnost na všech úrovních se šíří stále více. O to více je třeba lidem objasňovat, kde jsou příčiny a ukázat jim cestu a směr k záchraně.

Křesťané právem spoléhají na Boží milosrdenství, ale už si méně často uvědomují, že mají hledat Boží spravedlnost: "Hledejte však nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno." (Mt 6:33) To by člověk neměl pouštět ze zřetele, i když je mladý a bezstarostný. Připomeňme si slova Kazatele: "Pamatuj na svého stvořitele ve dnech svého jinošství, dříve nežli přijdou zlé dny a dorazí léta, o kterých řekneš: Nemám v nich zalíbení; ... Slovo na závěr všeho, co bylo řečeno: Boha se boj a jeho příkazy zachovávej, protože toto se týká každého člověka. Vždyť Bůh každé dílo přivede na soud se vším, co je skryto, ať dobrým nebo zlým." (Kaz 12:1,13-14)

Ano, to bychom měli dnes lidem připomínat. Že se ze všeho budou jednou zodpovídat a nic neschovají. I na nás však záleží, jestli se včas obrátí více lidí a zachrání se před Božím soudem, který bude spravedlivý, neboť nastane, až se prokáže jeho vlastní sláva a spravedlnost. A ten čas je již zde. Na milost proto jen nespoléhejme a dokažme, že si jí vážíme.