Když se zeptáte každého upřímně uvažujícího křesťana, jaká vlastnost je pro křesťany nejdůležitější, s velkou pravděpodobností většina odpovědí bude znít LÁSKA! Skutečně, láska je meta, k níž se snažíme přiblížit. Ježíš považoval za velmi důležité, aby dal svým učedníkům jako přikázání "mějte lásku jedni k druhým" a přidal důležité vysvětlení ,,podle toho poznají, že jste moji učedníci" (J 13:35; 15:8-10). Můžeme proto říci, že láska jako nejdůležitější vlastnost pro křesťana je správná odpověď.
Apoštol Pavel, ale nepíše jen o lásce. Píše také o důkladnějším poznání a hlubší vnímavosti. Důvod? Abychom uměli rozpoznat to, na čem skutečně záleží a byli čistí a bezúhonní pro den Kristův. V Př 19:2 Šalomoun říká: "Kde chybí vědění, tam neprospívá horlivost, kdo přidává do kroku, schází z cesty." Zkusme si představit, že jsme na výletě a jsme svědky vážného úrazu. Žádný lékař není přítomen, takže veškerá první pomoc je závislá na našich znalostech. Je velmi pravděpodobné, že lepší první pomoc dokáže poskytnout ten, kdo o ní něco ví, než ten, kdo o zásadách první pomoci neví vůbec nic. Přitom oba mohou být plni lásky k bližnímu, se stejně ušlechtilými pohnutkami, ale bez poznání ta první pomoc může dopadnout velmi špatně.
V dnešní době můžeme pozorovat, že se křesťané snaží vytvářet společenství založené na projevování lásky ve vzájemných vztazích. Zároveň však pozorujeme u některých jedinců i pastýřů skeptický postoj ke snahám o porozumění Bible. Mají pro svou skepsi i důvod. V minulosti bylo mnoho křesťanů zklamaných z nesplněných výkladů Bible. Bojí se proto znovu se upínat na nové výklady a poukazují na to, že nejdůležitější je víra, naděje a láska. Do jisté míry mají pravdu, ale nikdo by neměl zapomínat, že poznání je důležité pro den Kristův. Ne poznání bez lásky, ale naopak láska rozhojněná i s poznáním má pro náš stav v den Kristův velký význam.
Připomeňme si ještě, jak Ježíš v podobenství o talentech říká, že komu je víc dáno, od toho je víc očekáváno. A talenty jsou individuální dary jednotlivcům. Kdo má dar prorokovat, ať prorokuje, kdo má dar proroctví vykládat, ať tak činí, protože obojí slouží společnému růstu. Nebraňte pastýři svým ovečkám ve zkoumání Bible, neodmítejte bez rozmyšlení výsledky jejich úsilí. Naopak snažte se s moudrostí pastýře uplatnit radu ap. Pavla v Ef 3:11-13; "A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele, aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby - k budování Kristova těla, až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti." Zapojte jejich úsilí do života sboru, aby bylo prospěšné všem. A těm, kdo usilovně zkoumají Písmo, naopak připomínáme, že poznání nadýmá, ale láska buduje. A začátek veškerého poznávání je v bázni před Bohem JHVH (Př 1:7). "Vždyť moudrost dává JHVH a z jeho úst pochází poznání a rozumnost."