,, Lid, který chodí v temnotě, uvidí veliké světlo. Na ty, kdo bydlí v zemi nejhlubší tmy, na ně zazáří světlo. ... Neboť chlapec se nám narodil, syn je nám dán; na jeho rameni spočinulo panství. Dal mu jméno Podivuhodný rádce, mocný Bůh, Věčný Otec, Kníže pokoje." ( Iz 9:1,5)

Než se odehrála velká a radostná událost, prorokoval o ní Izajáš výše uvedenými slovy. Lukáš narození toho chlapce, syna Božího, popsal ze všech apoštolů nejpodrobněji:

,, Stalo se, když tam byli, že se naplnily dny, aby porodila. I porodila svého syna, toho prvorozeného, zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože pro ně nebylo místo v útulku pro pocestné. V téže krajině byli pastýři, kteří pobývali venku a v noci drželi hlídky nad svým stádem. A hle, postavil se k nim Pánův anděl a Pánova sláva je ozářila; i zmocnil se jich veliký strach. Anděl jim řekl: ,,Nebojte se. Hle, zvěstuji vám dobrou zprávu o veliké radosti, která bude pro všechen lid, že se vám dnes narodil Zachránce, který je Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plenek a ležící v jeslích." A náhle se s andělem objevilo množství nebeského vojska chválícího Boha a říkajícího: ,,Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi Božího zalíbení. " A stalo se, že jakmile od nich andělé odešli do nebe, začali si pastýři mezi sebou říkat: ,,Pojďme tedy až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, co nám Pán oznámil." Pospíšili si tam a nalezli Marii i Josefa a děťátko, které leželo v jeslích. Když je spatřili, oznámili slovo, které jim bylo o tom dítěti řečeno. A všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři řekli. Marie však toto všechno uchovávala ve svém srdci a rozvažovala o tom. Pastýři se pak navrátili, oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co uslyšeli a uviděli, jak jim to bylo řečeno. " (L 2:20)

Narození Božího syna, jako syna člověka, vyvolalo velikou radost mezi Božími anděly a posléze i mezi pastýři, kteří byli první, komu přímo Boží andělé z nebe oznámili, že se v Betlémě narodil Zachránce, kterého Izajáš oslovuje ,,Podivuhodný rádce, mocný Bůh, Věčný Otec, Kníže pokoje." Ano, tak významný je a v nedaleké budoucnosti se ještě více ukáže náš Pán Ježíš Kristus. Je zajímavé, že Bůh Izraele oznámil tuto velevýznamnou zprávu prostým pastýřům a nikoliv kněžím, farizeům a mocným v lidu. Mnoho generací našich předků si připomínalo jeho narození s největší úctou. Ačkoliv nás k tomu Bible nijak nevybízí, našli naši předkové různé způsoby, jak svou radost z narození Zachránce vyjádřit. Tak vznikly koledy, betlémy, vánoční stromeček a na znamení radosti si lidé ve spojitosti s Kristem začali dávat i dárky.

Od té doby uplynulo mnoho staletí a dnešní vánoce jsou vnímané většinou jen jako štědrý den, kdy se dávají dárky. Jen menší část dnešních křesťanů zajde do kostela, nebo si vyhradí vlastní čas, aby si připomněli okolnosti Kristova narození a radost s ním spojenou jak v nebi, tak i na zemi. A když sledujeme počínání vládců, původně křesťanského světa, kteří vědomě a bohužel u mnohých i úspěšně usilují o odstranění křesťanských hodnot z našeho života, nemůžeme být překvapeni, že mnoho lidí se bude v ne příliš vzdálené budoucnosti radovat a znovu si posílat si dárky, ale už ne proto, aby oslavili narození Spasitele. Budou se radovat z vraždy dvou Jeho a Božích svědků, kteří přijdou dokončit to, co Kristus začal. Přijdou, aby svět varovali a ukázali, jak je lidstvo oklamáváno satanem. Ale mnoho lidí, místo, aby se odvrátilo od konání zlého, se bude radovat z vraždy těch, kdo jim chtějí pomoci. Jak je to možné? Protože podle Ježíšova prorockého podobenství se synové toho zlého rozmnoží jako plevel. To můžeme dnes pozorovat nejen v mocenských strukturách tzv. křesťanských vlád. Jsou všude i v církvích. Přesto jsou církve stále Kristovy sbory, dokud nedojde v Božím lidu k velkému rozdělení. Jedna část se stane ,,nevěstkou" a druhá část bude po určitou dobu pronásledována, kvůli svědectví Ježíšovi. Ale stejně jako Bůh oba své svědky po třech a půl dnech vzkřísí před očima celého světa a vezme je k sobě, aby mohli zanedlouho s Kristem vládnout na zemi v Božím království, tak i my ostatní, kteří trpělivě čekáme na záchranu a příchod Božího království si můžeme být jistí, že naše naděje na záchranu neselže, ale uskuteční se.

Radujme se spolu s Božími anděly i prostými pastýři z narození našeho Zachránce, protože kdyby se nenarodil jako lidský syn, nemohl by zemřít a vzít na sebe naše hříchy jednou provždy. Nevadí, že se narodil zřejmě na podzim. Bible nám záměrně neříká přesné datum jeho narození. Důležité je, abychom si připomněli, že nežijeme jen pro sebe, ale i pro našeho Zachránce, který se narodil proto, aby za nás mohl zemřít a zaplatit tak za naše hříchy. Důvěřujme našemu Otci i našemu Pánu Ježíši, Zachránci. Nenechme se svést klamem synů toho zlého, kteří z připomínky narození našeho Pána, lstí udělali svátek konzumu a televizních pohádek. Zamysleme se nad hloubkou Boží moudrosti a velikostí jeho lásky k nám, díky níž naše naděje roste tím více, čím více se ukazuje zlo ve své skutečné podobě. Držme se té naděje pevně jako skály. Pán Ježíš se neopozdí. Žijme tiše a v pokoře, nehoňme se za žádostmi tohoto světa neboť tento svět a jeho žádost pomíjí.