,, Běda těm, kdo zlu říkají dobro a dobru zlo, kdo pokládají temnotu za světlo a světlo za temnotu, kdo pokládají hořké za sladké a sladké za hořké. "  (Iz 5:20)

Boží proroctví se od jiných liší, mimo jiné, i tím, že pouze neoznamuje, co se má stát, ale zároveň vysvětluje příčiny, proč se určité události stanou a oznamuje i cestu k záchraně. Proto nás Izajáš varuje před zcela konkrétním špatným chováním, abychom se neocitli mezi ničemnými lidmi, svévolníky a lháři. Podvodníky, zloději a vrahy. Mezi cizoložníky, lidmi nečistých zvyků a žádostí a také čaroději. V páté kapitole Izajáš popisuje šest varování a mezi nimi je i vydávání dobra za zlo a zla za dobro, vydávání tmy za světlo a světla za tmu. Nejde o náhodné omyly, ale o cílené převracení hodnot, o cíleném znevažování všeho, co pochází od Boha a vyvyšování zvráceností, cílená podpora vzpoury proti Bohu a jeho řádu.

Není divu, že jsme dnes svědky všemožné podpory homosexuálního chování a jiných projevů nevázaného chování. Pod pláštíkem humanity jsou homosexuálním párům dokonce svěřovány děti - sirotci, i když se o ně mají starat všichni. Sirotkům a vdovám věnuje Boží slovo mnoho veršů (5Mo 24 kap; Ž 68:6; 82:3; Jr 22:3; Za 7:10; Jk 1:27) a další. Ačkoliv máme v Evropě tisíce kostelů, kazatelen, modliteben, sálů království a jiných, kde se scházejí křesťané všemožných církví, starost o sirotky a vdovy většinou necháváme na státu, jak jsme zvyklí z minulého režimu. A stát se v tomto případě chová sobecky a cynicky, když svěřuje bezbranné děti lidem se sexuální poruchou, která je tak nebezpečná, že Bůh zničil Sodomu a Gomoru, jako varování před podobným chováním.

Jiným nedobrým jevem je převracení rolí muže, ženy a potomků v rodině a oslabování role přirozené rodiny založené na vztahu muže a ženy ve společnost. Pod záminkou rovnoprávnosti a ochrany práva žen a dětí je podporované feministické hnutí, které útočí na přirozené postavení muže a ženy. Přitom v dopisech (Ef 5:25 a Ko 3:19) vyzývá muže, aby milovali své ženy, a jinde vyzývá ženy, aby měly své muže v úctě. Vše je založené na prostém principu: ,, Neboť jako je žena z muže (Adama), tak také muž skrze ženu, a to všechno je z Boha." (1Kr 11:8,11,12).

Bůh je světlo a život, vše tvoří vyváženě. Satan vnáší do světa tmu a smrt, protože zatemňuje Boží úradek. Jeho služebníci se dnes zaměřují už na malé děti. Snaží se přes různé finty oslabit přirozenou autoritu rodičů. Hlavně skrze sobectví a nevázanost. Už rodiče i prarodiče dnešních dětí byli vystaveni nezdravému vlivu tzv. ,,moderního stylu života" založeného na rozvoji průmyslu, byrokracie, organizované zábavě a ideologiích rozkládajících přirozený Boží řád. Život ve městě přispěl k rozkladu rodiny tím, že rodiče, často museli pracovat v továrnách a neměli na své děti čas. A v neposlední řadě byli vystaveni hrůzám válek, vyvolaných lidmi, kteří klidně hubí zem, aby nakonec vytvořili svět výhodný jen pro ně (Zj 11:18).

Během sedmdesáti let míru v Evropě, se do myšlení lidí postupně, nenápadně dostaly ideje a nové návyky, které oslabily povědomí o Bohu a křesťanských cílech a hodnotách. Nemalou měrou k tomu přispělo i chování mnohých církevních autorit, které téměř rezignovaly na své duchovní poslání. Nejen v bývalých komunistických zemích, ale prakticky v celé západní civilizaci.

Dnes pravděpodobně stojíme na prahu dalšího dějinného zlomu. Kromě hrozby islamizace Evropy jsou i jiné hrozby. Bezzákonnost a vzpurnost některých politiků, sobectví i některých církevních autorit, které se raději hádají o majetek, než aby se plně věnovaly úkolům, které dostaly od našeho Pána Ježíše a sílící boj o světovládu posouvají nejen naší křesťanskou civilizaci, ale i celé lidstvo k bodu, od něhož už nebude cesta zpět. Nejde ani tak o třetí světovou válku, kterou s velkou pravděpodobností Bůh nedopustí, ale Biblické dějiny nám říkají, že v takových dobách, kdy Boží lid ztrácel poslední zbytky pokory a klidně se dopouštěl všeho, před čím je Bůh varoval, přicházel i Boží trest. Dějiny starověkého Izraele jsou plné takových případů. Nemůžeme proto říct, že nejsme varováni. Křesťanství sice stojí na milosrdenství a odpuštění, ale zároveň obsahuje varování, že až bude dovršena míra vzpurných (Da 8:23; 2Te 2:3-12), až opět poteče nevinná krev Božích služebníků a Kristovo jméno bude hanobeno, přijde i čas na Boží odplatu.

Až to nastane, bude už pro mnohé pozdě, proto Bůh varuje nejen své služebníky, ale naším prostřednictvím i ostatní lidi před vzpurností proti němu, aby se mohl zachránit každý. ,,A všichni se oblečte v pokoru jeden vůči druhému, neboť , Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.' Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás povýšil v příhodný čas." (1Pe 5:5,6) Nemějme účast na skutcích tmy, nevydávejme dobro za zlo a zlo za dobro, nazývejme věci pravými jmény. ,,Ať vás nikdo nesvádí prázdnými slovy, neboť pro tyto věci přichází Boží hněv na syny neposlušnosti. Nemějte s nimi tedy nic společného. Kdysi jste byli tmou, ale nyní jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla -- ovoce světla je ve veškeré dobrotě, spravedlnosti a pravdě -- zkoumejte, co se líbí Pánu, a nemějte žádnou účast na neplodných skutcích tmy, spíše je usvědčujte. Neboť o tom, co se u nich vskrytu děje, je hanba i mluvit. Ale všechno, co je světlem usvědčováno, je zjevováno, neboť všechno, co je zjevováno, je světlo. Proto praví: ,Probuď se ty, kdo spíš, a vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.'" (Ef 5:6-14)