,,Jako totiž Otec křísí mrtvé a obživuje, tak také Syn obživuje ty, které chce." (Jan 5:21)

Znáte ten pocit ráno, když se probudíte a od prvního okamžiku cítíte radost a pohodu. Jste dobře probuzeni a máte dobrou náladu. Těšíte se z naděje, že prožijete hezký den.  Příčiny mohou být různé, ale naděje, očekávání něčeho dobrého, způsobuje, že den je světlejší, prozářenější.

Takovou nadějí, světlem je i vyhlídka na lepší život, nebo v případě ohrožení života naděje na jeho záchranu. Člověk je stvořený pro život. A všechno, co život podporuje, obohacuje, naplňuje, působí lidem, kteří nejsou vyčerpaní v depresích, nebo v těžkých problémech, radost.

Není divu, že i uzdravení a obživení lidí, které učinil Ježíš a po něm i někteří apoštolové, vyvolalo radost nejen u účastníků a svědků těch událostí, ale je nadějí, která přináší radost i dnes těm, kdo věří Božímu slovu a Božím zaslíbením. Evangelia jsou pro takové lidi dobrou zprávou o naději, že člověk nebude muset navždy umírat, nebude ohrožován nemocemi, válkami, trápen bolestí, hladem a smutkem ze ztráty svých blízkých.

Ale jak je možné, že Ježíš mohl sám obživovat lidi a mohl tuto mocnou schopnost předat i svým následovníkům? Ježíš to vysvětluje: ,,Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě. A dal mu pravomoc konat soud, protože je Syn člověka ." (Jan 5:26,27). Ano, Ježíš dostal tu moc od svého Boha, svého Otce. Proč? Protože je Syn člověka, i když je současně syn Boží. Dříve, než se narodil jako člověk, byl prvorozený Boží syn. Skrze něho a pro něho bylo všechno ostatní stvořeno (Jan 1:1-4; Ko 1:16). Právě to, že se se narodil jako člověk, ačkoliv je od počátku nad vším stvořením na zemi i v nebi, snížil se níž než andělé (Žd 2:9) a podstoupil smrt, aby dal výkupné za naše životy, splnil vůli svého Otce a on mu právem svěřil soud.

Máme-li tak mocného Pána a zároveň spravedlivého i milosrdného soudce je naše naděje zasazena do skály, kterou nic nemůže pohnout z jejího místa. Dnes se ovšem nezdá, že by náš Pán Ježíš vládl světu. Je to proto, že musí dospět do svého konce tento věk tmy, vláda člověka nad člověkem (Da 2:37,38). Proto Ježíš řekl Pilátovi, že jeho království není z tohoto světa. Tento svět je stále ještě pod vládou Božího odpůrce satana. Proto jsme svědky stále se zhoršující situace a problémy, které lidstvo trápí, se zvětšují, místo aby se zmenšovaly. Hrozba zničujících válek a přírodních katastrof je větší než dříve. Kriminalita rychle roste a hladomory na mnoha místech na zemi přibývají.

O to více platí Ježíšova slova: ,, Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života." (Jan 5:24) Máme v Kristu pramen naděje, která dává našemu životu světlo a radost, která nás může posilovat. Nejsme sice ušetřeni různých zkoušek a utrpení a jsme tak tříbeni, ale kdo vytrvá až do konce, pozná radost nad všechny jiné radosti.