,, Nedovol svým ústům, aby sváděla tvé tělo ke hříchu, a neříkej v přítomnosti anděla, že to bylo nedopatření. Proč se má Bůh hněvat na to, co říkáš, a zničit dílo tvých rukou?   "

Kazatel 5:5;

Už první verš páté kapitoly Kazatele stojí za pořádné zamyšlení. ,, Neukvapuj se v řeči a tvé srdce ať nepospíchá vynést slovo před Bohem, protože Bůh je na nebesích a ty na zemi ; proto ať jsou tvá slova nemnohá." Na to upozorňuje i Ježíš ve svém slavném kázání na hoře v šesté kapitole verš sedm: ,,Když se modlíte, neopakujte naprázdno slova jako pohané, neboť ti se domnívají, že budou vyslyšeni pro množství svých slov."

Co však znamená ,,Nedovol svým ústům, aby sváděla tvé tělo ke hříchu"? S odpovědí nám pomůže apoštol Jakub, který ve svém dopise vysvětluje důležitost jazyka: ,,Domnívá-li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame své srdce; jeho zbožnost je marná. ... Neboť všichni často chybujeme. Kdo nechybuje ve slově, ten je dokonalý muž, schopný držet na uzdě i celé tělo. Dáváme-li koňům do huby udidlo, aby nás poslouchali, řídíme tím celé jejich tělo. Hle i lodi, ačkoliv jsou tak veliké a bývají hnány prudkými větry, jsou řízeny maličkým kormidlem podle vůle toho, kdo je řídí. Tak i jazyk je malý úd, ale honosí se velkými věcmi. Hle, jak malý oheň, a jak velký les zapálí! I jazyk je oheň, svět nepravosti; jazyk je mezi našimi údy ten, který poskvrňuje celé tělo, zapaluje běh našeho života a sám je zapalován Gehennou. Každý druh zvířat a ptáků, plazů a mořských živočichů bývá krocen a je zkrocen druhem lidským, ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to nepokojné zlo, plné smrtonosného jedu. Jím dobrořečíme Pánu a Otci, a jím také zlořečíme lidem, učiněným podle Boží podoby." (Jakub 1:26; 3:2-9)

Jeden z mnoha nešvarů naší doby je rostoucí neúcta ke slovům a nedbalost ve vyjadřování, v komunikaci s ostatními. Nejde přitom o to, aby každý byl skvělý řečník. Jde spíš o to, aby naše řeč nebyla prázdná, bezobsažná, sprostá a urážlivá. Naopak bychom měli mluvit věci a způsobem tak, aby to bylo pro druhé užitečné a rozvíjející. Bohužel, někteří politici i umělci, kteří by měli jít příkladem, sami často veřejně mluví, jako když háží po druhých vlastní lejno. I to ukazuje na duševní a morální úpadek nemála z nich.

To, co a jak říkáme je důležitější, než si myslíme. Kazatel nás varuje: ,, Proč se má Bůh hněvat na to, co říkáš, a zničit dílo tvých rukou " a Ježíš ho doplňuje slovy: ,,Dobrý člověk z dobrého pokladu vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.   Pravím vám, že z každého neužitečného výroku, který lidé promluví, vydají počet v den soudu.   Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen. ... Člověka neznečišťuje to, co vchází do úst, nýbrž člověka znečišťuje to, co z úst vychází." ... Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do záchodu? Co však z úst vychází, vystupuje ze srdce, a to znečišťuje člověka. Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, lživá svědectví, urážky. To jsou věci, které člověka znečišťují;" (Matouš 12:35-37; 15:11,17-20)

Řeč je unikátní dar od stvořitele, který nám dává možnost ukázat vlastní duševní a duchovní úroveň. To platí úplně pro každého z nás. Ta námaha se určitě vyplatí, až budeme našemu stvořiteli skládat účet.