"Ale když pořádáš hostinu, zvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé, a budeš blahoslavený, protože nemají, čím ti odplatit; bude ti odplaceno při zmrtvýchvstání spravedlivých." ( L 14:13,14)

Myslet na lidi v nouzi, na sirotky a vdovy, nemocné a staré lidi bylo vždy jednou z nejlepších stránek a tradic křesťanství. V každé době se našli jedinci, kteří pomáhali potřebným. Někteří se pro svou dobrotu a nezištnou štědrost dostali i do učebnic dějin. Ale mnohem víc je těch, dnes už téměř zapomenutých. O nichž najdeme zmínku nanejvýš v místní kronice a to je všechno.

Pro naši dobu je zvykem mít ze všeho užitek. Pokud možno rychlý užitek. Není divu, že i mnoho dobročinných akcí se koná, co nejhlasitěji, aby se našlo, co nejvíce dárců. Ty přiláká často jen možnost se zviditelnit a udělat si dobrou reklamu. Nečekají žádnou odměnu v nebi, nebo za hranicí svého současného života, ale čekají odměnu, co nejdříve. Samozřejmě pokud to přináší užitek potřebným je to dobře. Ale Ježíšova slova znamenají víc než výzvu k dobročinnosti.

Lidé, kteří nemají čím oplatit dobrý skutek, ti budou blahořečit. Někdo možná namítne, že si za to nic nekoupí, ale Ježíš hned dodává "bude ti odplaceno při zmrtvýchvstání spravedlivých.". "Zmrtvýchvstání" je pro většinu z nás hodně vzdálený pojem. Ale je s ním spojena veškerá naše naděje do budoucnosti. Jedenáctá kapitola dopisu Židům hovoří o velkém množství svědků, kteří raději přijali smrt, aby nepřišli o zmrtvýchvstání, které zmiňuje Ježíš. On sám nám dal silnou naději, když byl vzkříšen jako první: "Každý však ve svém pořadí: jako prvotina Kristus, potom při jeho příchodu ti, kdo jsou Kristovi" (1K 15:23). Ježíš nás v jednom podobenství varuje před přílišnými starostmi. Aby naše víra a naděje nebyly zadušeny přílišnými starostmi tohoto světa. Starosti tohoto světa doléhají na většinu z nás, proto musíme hledat oporu ve víře, ve splnění Božích zaslíbení. Nechme si poradit ap. Pavlem: "Jestliže jste tedy s Kristem vstali, usilujte o to, co je nahoře, kde Kristus sedí na Boží pravici. Myslete na to, co je nahoře, ne na to, co je na zemi." (Ko 3:1,2) Nemusíme přitom jen nečinně sedět, ale můžeme šířit okolo sebe dobro, třeba i tím, že budeme pomáhat potřebným. Ne pro vlastní reklamu, ale pro šíření dobrého jména našeho Otce a jeho syna Ježíše Krista. Tím pomůžeme sobě i druhým a naplníme nejvyšší přikázání, abychom měli lásku jedni k druhým.