,,Neboť hle, přichází den planoucí jako pec a všichni domýšlivci i všichni, kdo páchají ničemnost, se stanou strništěm. Ten přicházející den je spálí, praví Hospodin zástupů, nezanechá z nich kořen ani větev. Avšak vám, kdo se bojíte mého jména, vzejde slunce spravedlnosti a na jeho paprscích bude uzdravení. Vyjdete a budete poskakovat jako vykrmené tele." (Mal 3:19,20)

Mnoho křesťanů se ptá, kdy už dojde na spravedlnost a budou potrestaní všichni ti, co páchají ničemnosti, kvůli nimž jsou války a mnoho nevinných obětí. Kdy dojde na potrestání těch, co ničí zemi a pohrdají Bohem i lidmi, ti, kdo se smějí Božím věrným služebníkům? Někomu se zdá být čekání na Boží spravedlnost a odplatu nekonečné. Není divu, lidský život je ve srovnání s trváním tohoto špatného stavu, krátký. Kdyby nebyla naděje na vzkříšení, Boží slib, že Boží království přijde, a ukončí utrpení způsobené lidskými vládami, ztrácelo by takové čekání pro většinu věřících křesťanů i Židů živých i zemřelých smysl. Je dost těch, kdo nevydrží a dojdou ke stejnému závěru, jaký popisuje Malachijáš:  ,,Protivili jste se mi svými slovy, praví Hospodin. Ptáte se: Co jsme mluvili proti tobě? Říkáte: Sloužit Bohu je k ničemu! Jaký zisk z toho máme, že zachováváme jeho řád, když chodíme před Hospodinem zástupů ve smutku? Nuže, nazýváme domýšlivce šťastnými -- nejenže se dobře daří těm, kdo páchali ničemnost, ale provokovali Boha, a unikli." (Mal 3:13-15)

Takový stav trvá už dlouhou dobu. Ničemové nejen světští, ale i církevní se zdají být šťastnými, protože jim jejich ničemnosti procházejí. Netuší, že to už nepotrvá dlouho, než na ně také dojde. Jak řekl náš Pán Ježíš Kristus v podobenství, musí dozrát společně pšenice i plevel. Dobré i zlé. Aby vše mohlo být vyjeveno, dobré dílo odměněno a zlé po zásluze potrestáno. Je správné o tom všem přemýšlet a rozmlouvat, ale ne zahořkle, ukřivděně, přestože nyní nemáme zdánlivě žádný zisk ze služby Bohu. Nezapomínejme, že službu Bohu nekonáme pro hmotný zisk, pro světskou slávu ani pro moc. Ježíš přece řekl, že o to usilují pohané, ale my máme být nezištně připraveni ke každému dobrému skutku. Máme si ukládat poklad v nebi, kde nehrozí, že ho někdo ukradne: ,,Shromažďujte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce." (Mt 6:20,21)

Přemýšlejme o tom všem se stejnými pohnutkami jako, ti, o nichž píše Malachijáš: ,,Tehdy ti, kdo se bojí Hospodina, mluvili jeden s druhým a Hospodin dával pozor a slyšel. Pamětní kniha byla před ním sepsána pro ty, kdo se bojí Hospodina a kdo si váží jeho jména. Budou mým vlastnictvím -- praví Hospodin zástupů -- v den, který učiním. Budu mít s nimi soucit, jako má člověk soucit se svým synem, který mu slouží. Znovu budete vidět rozdíl mezi spravedlivým a ničemou, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu neslouží." (Mal 3:16-18)

Bůh má soucit a je milosrdný k těm, kdo ho milují. Proto vytrvejme a s důvěrou trpělivě vyhlížejme příchod Syna člověka. Pro ničemy to bude špatný den, pro nás to bude den spasení a radosti.