,,Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: ,,Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny."

Marek 2:5;

Ježíš vykonal, během svého lidského života na zemi, hodně mocných skutků, kterým dodnes křesťané říkají zázraky. Jedním z nich bylo i uzdravení ochrnutého, upoutaného na lůžku. Už způsob, jak dopravili jeho blízcí ochrnutého k Ježíšovi, byl pozoruhodný: ,,A protože ho k němu pro zástup nemohli přinést, odkryli střechu tam, kde byl, prorazili otvor a lehátko, na kterém ochrnutý ležel, spustili dolů." Marek 2:4;

Není divu, že na Ježíše udělala jejich víra velký dojem. Proto řekl ochrnutému: ,,Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny." Přítomní učitelé zákona považovali Ježíšova slova za rouhání, i když byli svědky jeho mocných skutků: ,,Seděli tam někteří z učitelů Zákona a uvažovali ve svých srdcích: ,,Proč takhle mluví? Rouhá se! Kdo je mocen odpouštět hříchy, ne-li jediný: Bůh." Marek 2:6,7;

Ježíš poznal, jak uvažují a řekl jim: ,,Proč tak uvažujete ve svých srdcích? Co je snadnější? Říci ochrnutému: , Tvé hříchy jsou odpuštěny ', nebo říci: ,Vstaň, vezmi své lehátko a choď'? Abyste však věděli, že Syn člověka má pravomoc odpouštět hříchy na zemi ...", říká ochrnutému: ,,Tobě pravím: Vstaň, vezmi své lehátko a jdi do svého domu." On vstal, vzal hned své lehátko a přede všemi vyšel, takže tím byli všichni ohromeni, oslavovali Boha a říkali: ,, Něco takového jsme ještě nikdy neviděli."" Marek 2:8-12;

Nebudeme se zabývat samotným uzdravením ochrnutého, protože to dosud neumíme vysvětlit. Vidíme ho jako příklad ohromné moci, kterou Ježíš od svého Otce měl. Zamysleme se nad větou: ,,Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny." Ne kvůli postoji učitelů zákona, ale kvůli souvislostem, za nichž ta slova Ježíš řekl. ,,Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: ..." Na Ježíše zapůsobila víra nejen ochrnutého člověka, ale i víra těch, co ho tak riskantním a namáhavým způsobem dostali k němu. Společná víra všech zúčastněných přiměla Ježíše, aby řekl, že jsou ochrnutému odpuštěné hříchy. Význam víry Ježíš vícekrát velmi zdůraznil. Projevem víry je i modlitba, jak Ježíš znázornil v podobenství o neodbytné vdově:

,,Vyprávěl jim také podobenství, aby viděli, jak je třeba stále se modlit a neochabovat. Říkal: ,,V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z člověka si nic nedělal. V tom městě byla vdova, která k němu chodila a říkala: ,Zastaň se mě proti mému odpůrci.' Ale on dlouho nechtěl. Potom si však řekl: ,I když se Boha nebojím a z člověka si nic nedělám, zastanu se té vdovy, protože mi působí mnohou nesnáz, aby mě nakonec nepřišla zpolíčkovat.'" Pán řekl: ,,Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce! Nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? Bude s pomocí pro ně otálet?   Pravím vám, že se jich rychle zastane. Jen až přijde Syn člověka, zdali nalezne víru na zemi?"  " Lukáš 18:1-8

Poslední věta tohoto podobenství je ovšem i varováním, jehož opodstatněnost dokládá současný stav. Mocní v našem světě dělají vše pro to, aby vymazali víru ze srdcí a myslí lidí. Nepodaří se to úplně, ale ti, kdo vytrvají, budou muset prokázat velkou vytrvalost a statečnost.