,,Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale to ještě nebude konec." (Mk 13:7)

Zprávy o válečných konfliktech jsou dnes na denním pořádku. Uplynulo 100 let od začátku tzv. velké neboli první světové války. Jsou to příznaky porodních bolestí, o nichž mluvil Ježíš, když odpovídal na otázku, kdy to nastane, jaké bude znamení jeho příchodu, a že se všechno blíží ke konci (Mt 24:3; Mk 13:4-8)?

V obou světových válkách povstal doslova národ proti národu. Válčily národy ze všech obydlených kontinentů. Ale první světová válka přišla pro většinu lidí nečekaně, bez varování. Druhá světová válka vzešla jakoby z té první, protože poměry, které nastaly po první světové válce, se dostatečně nestabilizovaly, naopak během dvou desetiletí vyústily v nový konflikt ještě mnohem větší a ničivější než byla první světová válka. Od té doby nedošlo sice ke světovému konfliktu mezi velmocemi, ale lokálních válek na mnoha místech rychle přibývá. Roste rychle i počet přírodních pohrom všeho druhu, včetně zemětřesení. Sedmdesát let od konce druhé světové války se začíná opět nahlas mluvit o hrozbě další světové války. Taková válka by s největší pravděpodobností ohrozila veškerý život na zemi a existenci lidstva. Jak máme rozumět Ježíšovým slovům: ,,Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se!"?

Ježíš řekl, že všechny uvedené události jsou znamení počátku porodních bolestí. O jaký porod jde? A proč Ježíš mluví o porodu, když odpovídá na otázku, jaká znamení budou ohlašovat jeho příchod a blížící se konec tohoto věku? Porod je poslední část vývoje nového člověka od početí do narození. Vývoj Božího lidu a celého lidstva v novém, křesťanském věku začal uzavřením nové smlouvy s Ježíšovými učedníky při poslední pánově večeři Pasah před jeho zatčením, popravou a vzkříšením. Poselství evangelia se od té doby rozšířilo do celého světa a velmoci národů, které přijaly křesťanství, staly se nejsilnějšími na zemi. Ježíš v podobenství o pšenici a pleveli ukázal, že dobré i zlé bude růst spolu. Musíme proto očekávat, že dvoutisíciletý vývoj přinese ovoce dobrého i zlého. Války, hladomory a přírodní katastrofy jsou ovocem špatného zacházení s bohatstvím země, bezohledného drancování, okrádání a vykořisťování mocnými tohoto věku. Vedle toho nenápadně roste i to dobré v podobě jedinců, kteří nesou ovoce Božího ducha. Nejsou bezchybní, ale nejsou falešní, zlí, sobečtí. S vírou a vytrvalostí pracují pro záchranu lidí prostřednictvím dobrých skutků světla, šířením pokoje, aby lidé, kteří to uvidí, mohli vzdát Bohu slávu (Mt 5:16).

Výsledkem dvoutisíciletého vývoje nemá být podle Bible i podle Ježíšových slov zánik civilizace, ale zrození nového věku, nového řádu, který přijde s Božím královstvím. Proto se nemusíme lekat zpráv o hrozbě třetí světové války. Nějaká válka být může, neboť v Danielovi se píše, že až do konce bude válka, ale nebude to válka zničující, protože Bůh nenechá svět zničit zlými lidmi - hubiteli. Bůh má mnoho prostředků, jak zabránit hubitelům země v realizaci jejich zvrácených plánů. Jedním z nich je i událost, která zatřese zemí doslova i obrazně. Tato událost přijde z vesmíru a je znamením začátku šesté pečetě. Nažene lidem velký strach a alespoň na chvíli zarazí ty zlé v jejich zkázonosném jednání. Bůh si po této události vybere a označí jedince do budoucí Boží vlády. To je počátek očekávaného narození dítěte, k němuž dojde během polnic podle Zjevení ve 12 kapitole. Pomáhejme lidem vysvětlit, že život si nezachrání materiálním zabezpečením, ale vírou v pravdivost evangelia.