" Tupec o tom neví, hlupák tomu nerozumí. Svévolníci bují jako plevel, všichni pachatelé ničemností rozkvétají, aby byli navždy vyhlazeni. " (Ž 92:7,8)

S blížícím se příchodem Božího království narůstá mnoho negativních jevů. Zhoršují se vztahy mezi lidmi, rozmáhá se nepravost a chladne láska mnohých. Přesně jak předpověděl Ježíš v Mt 24:12. Lidé, kteří nečetli Bibli, ani neslyšeli nic z jejího poselství o naději, vykoupení, o Boží a Ježíšově lásce k nám, ale také o zaslouženém trestu pro ty, kdo ničí zemi a mají na rukou nevinou krev, někteří takoví lidé možná hledají vysvětlení, proč se svět řítí do krize, jakou ještě nezažil, a hledají nějakou spolehlivou cestu k záchraně. Ne každý se ovšem poučí.

Například hlupák ani netuší, co se děje a Daniel (v 12:10) píše: ,,... žádný svévolník se nepoučí, ale prozíraví se poučí." Svévolník je člověk, který jedná jen podle své vůle a na vůli Stvořitele nedbá. Vlastní zájmy nadřazuje nad zájmy Boží a velmi často i nad zájmy jiných lidí. Respektuje jen větší moc, než má sám. Hlupák zase bývá zaslepený vlastní pýchou, sebeuspokojením a sebeláskou. K porozumění Božího slova a vůle je však zapotřebí pokora. Schopnost připustit, že jsou věci, které neznáme a nerozumíme jim. Jinak se můžeme stát obětí lsti a klamu Božího nepřítele satana.

Jeremiáš nás v 17:9 například upozorňuje: ,,Srdce je lstivé nade vše, je nevyléčitelné. Kdo mu porozumí?" Ano bezvýhradné a nekritické spolehnutí se na své vlastní srdce může vést k zaslepenosti, pokud nás naše srdce vede špatným směrem. Jsme-li například moudří ve vlastních očích a spoléháme jen na vlastní rozum, pak jsme na nejlepší cestě stát se hlupákem (Př 28:26). Moudré srdce nás naopak varuje před takovým smýšlením. V příslovích se také dočteme, že srdce člověka je před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora. A také říká, že rozumné srdce získává poznání a ucho moudrých je vyhledává (Př 18:12,15).

I přes tato moudrá slova mnoho křesťanů podceňuje význam poznávání Bible nebo dokonce od něho odrazuje. Kdo se zaštiťuje láskou, ale nezkoumá, co je pravdivé a dobré podle Písem (Ř 12:2; Ef 5:10; 1Te 5:21), může mnohdy v dobré víře spíše ublížit než prospět. Ne nadarmo se v Příslovích (19:2,3) dočteme: ,,Bez poznání nemůže být nikdo dobrý, uspěchaný zhřeší. Pošetilostí si člověk podvrací cestu, ale jeho srdce má zlost na JHVH."

Připomeňme si Ježíšovo podobenství o deseti pannách. Pět z nich nemělo dostatek oleje (poznání Bible) a nemohlo být připraveno na příchod ženicha. Je to dostatečné varování před tím, abychom se nespoléhali jen opakované rituály a bohoslužby, ale snažili se získat více poznání o Bohu a jeho vůli?

Každý má své talenty a komu bylo více dáno, od toho se i více očekává. Ne všichni mají samozřejmě stejné schopnosti rozumět Písmu, ale všichni by se měli vzájemně budovat v lásce i v porozumění Písma a ne jen říkat, že se stačí modlit a všechno nám samo spadne do klína. Kdo má navíc a nejedná podle toho, je jako muž, co zakopal svůj talent do země. Všichni známe, jak dopadl při příchodu hospodáře.