Křesťanské biblické badatelství
Proroctví pro současnost, biblické studie

Biblické proroctví pro Boží lid
Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde

Cesta člověka od Edenu do času obnovy
Nově přidán druhý díl 26.10.2020

Kniha Zjevení Janovo
Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Křesťanům
Sen krále Nebúkadnesara
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie

Novinky

Nová úvaha:
Proč nebude vše zničující válka?
1.8.2024

Světlo svítí ve tmě a tma jej nepohltila
18.6.2024

Více Boží svobody a lásky
1.1.2024

Umělá inteligence v Bibli?
17.12.2023

Konat dobro je cesta k životu
23.11.2023
Mír a bezpečnost
6.2.2022

Nová studie:

Příchod čtvrté šelmy

30 / 4 / 2023

Sedm pečetí nově

22 / 1 / 2023

Jezdec na bílém koni

20/3/2022

Hněv Boží a Beránkův
31/12/2021

Změna času
04/12/2021

Boží království uprostřed nepřátel

20/10/2021

Je Ježíš a Michael stejná osoba?
3/5/2020

Velký zástup, proroctví velké naděje
27/10/2017

V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017

Biblická proroctví se naplňují, království Boží se přibližuje (19.11.2016)     
Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016

Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015

Biblická proroctví a války
14/4/2015

Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

Vlastenectví

,, Avšak touží po lepší vlasti, to jest po vlasti nebeské. Proto se Bůh za ně nestydí, je-li nazýván jejich Bohem, neboť jim připravil město."          Židům 11,16;

 

Slova vlast, vlastenec, vlastenectví budí v posledních letech vášně mezi těmi, kteří vlastenectví vnímají jako přežitek a mezi těmi, kteří naopak volají po větším a opravdovějším vztahu k vlasti, zemi svých předků. Jak vlastenectví vypadá z pohledu Bible?

Vlastenecky smýšlející lidé spojují pojem vlast se svobodou, s potřebou být hrdí na svůj původ i se suverénním postavením země, která je její vlastí. Vlast byla v minulosti vnímaná jako větší domov. Proto vztah k vlasti byl dlouho druhým hned po rodině. Důležitost vztahu k vlasti je dnes relativizována a zlehčovaná. Otázkou je, jaký postoj by měl v této věci zaujmout křesťan, služebník Boží a jeho Syna?

Odpověď nabízí text z dopisu Židům 11,16. Kromě vlasti, v níž jsme se narodili, je tu ještě vlast nebeská. Nenaleznete jí nyní na konkrétním místě na zemi, protože její původ je v nebi. Ale všichni lidé s Abrahámovskou vírou (Abrahámovi potomci Ga 3,7), po ní toužili.

,, Tito všichni umřeli ve víře a příslibů se jim nedostalo, ale zdaleka je viděli a vítali a vyznávali, že na zemi jsou cizinci a poutníky. Ti zajisté, kteří takové věci říkají, dávají jasně najevo, že se pídí po otčině; a ovšem, kdyby byli vzpomínali na tu, z níž vystoupili, byli by měli příležitost se vrátit, jenže oni baží po lepší, to jest nebeské. Proto se Bůh za ně nestydí, by se nazýval i Bohem jejich; připravilť jim město." (Žid 11,13-16)

Bibličtí hrdinové víry rozlišovali, podle pisatele dopisu, mezi pozemskou a nebeskou vlastí, kterou vyhlíželi. Kdyby toužili po pozemské vlasti, měli by příležitost se do ní vrátit. Znamená to, že mít rád svou rodnou zemi a chtít její dobro je špatné? Nikoliv. Naopak máme mít na mysli dobro všech. Tedy i dobro své vlasti, národa, jehož jsem potomkem.

Ale v Kristu jsme všichni jedno. Bez ohledu na tělesný původ. Jako máme všichni tělesného otce tak ti, co se narodili z Ducha Svatého mají i nebeského Otce. Podle tělesného otce máme pozemskou vlast a podle nebeského Otce máme nebeskou vlast. To, co je tělesné je pomíjivé, co je ze Svatého Ducha, má život věčný. To, co je tělesné, rozděluje. Svatý Duch nás spojuje s nebeským Otcem, s jeho Synem a lidmi, majícími stejného Svatého Ducha.

Vlastenectví může přerůst v nebezpečný nacionalismus. To se stane, když láska k vlasti je na prvním místě před Bohem, jeho stvořením a před vším ostatním.

Po větším vlastenectví volají dnes hlavně ti, kdo se snaží zachránit své kořeny, důstojnost, svobodu, nejen slova, ale také životní úroveň v rodné zemi. Vidí ve svých zemích, že někteří jejich zvolení politici slouží cizí (vyšší) moci. Ta vyšší moc není Bůh - Stvořitel, Zachránce a Vykupitel. Tou vyšší mocí jsou lidé vedení Božím odpůrcem. Poznáme je podle ovoce jejich plánů a skutků. Jim vadí i silný vztah k rodné zemi. Jejich úmyslem je vzít lidem všechno, co jím nejdříve dali, aby je získali na svou stranu a odvrátili jejich pozornost od Boha a jeho Pomazaného. Dali jim svobodu, jakou za feudálního panství neměli, aby jim jí v blízké budoucnosti zase vzali. Nejdříve jen nepřímo skrze moderní technologie. Až budou mít plnou kontrolu nad našimi finančními operacemi a nástroje k ovládání našich životů, přistoupí k omezování svobodné volby. Již dlouho však pracují na tom, aby v nás vypěstovali závislosti všeho druhu a tím zmenšili naší svobodnou vůli, jak jen to jde. Dnes už dosáhli svého u nemalého množství lidí v křesťanských národech.

Vlastenectví, jakkoliv se zdá být nutné k záchraně jedince i národa, nemůže splnit očekávání, do něj některými lidmi vkládaná. Věk národních vlád skončí s poslední šelmou. Národy zůstanou, ale s příchodem Božího království přijmou mnohé národy dobrovolně Boží vládu.

,,I stane se v posledních dnech, že hora Hospodinova domu bude pevně stát jako přední z hor a bude vyvýšena nade všechna návrší. Budou k ní proudit všechny národy a mnozí lidé přijdou a řeknou: Pojďte a vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás vyučovat podle svých cest a budeme chodit po jeho stezkách. Neboť ze Sijónu vyjde zákon a Hospodinovo slovo z Jeruzaléma. A bude soudit mezi těmi národy a domlouvat mnohým lidem. I překují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože; národ proti národu nepozdvihne meč a už se nebudou učit boji." (Izajáš 2,2-4)

Pro Božího služebníka je proto dobrá rada ,,Lépe je spoléhat na Hospodina než důvěřovat v člověka," (Ž 118,8) a varování: ,,Takto řekl Hospodin: Budiž proklet muž, jenž důvěřuje v člověka a svou paží činí maso, a od Hospodina jeho srdce odstupuje!" (Jr 17,5). Naší vlastí je Boží království, které přijde brzo i na zem. Buďme vlastenci pro Božího království.