Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život." (Jan 14:6)

Ježíš hovoří se svými učedníky o tom, že zakrátko bude muset odejít. A zároveň jim vysvětluje, že je to pro jejich i naše dobro: " Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já. A cestu, kam jdu, znáte." Řekne mu Tomáš: "Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?" Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. "

Co znamená "Já jsem cesta, pravda i život."? Ukažme si to na příkladu. Velké území postihne neštěstí zaviněné drancováním přírody. Naše šance na přežití je mizivá. Nejen, že neznáme cestu a místo, kde by nám bylo pomoženo, ale i kdyby, nevíme jak přežít a jak se tam dostat. Navíc zde žijí jiní usilující o přežití, pro něž jsme konkurenti. Naštěstí se najde zachránce, který se pro nás vydá, zná cestu, ví jak přežít. S podivem ne všichni svému obětavému zachránci věří. Jeho rady pro přežití jsou pro některé z nich nepříjemné, protože musí obětovat ve prospěch všech určité drobné výhody, které mají vůči ostatním  např. v lepším vybavení nebo utajených zásobách jídla. Zachránce chce, aby ho všichni dobrovolně respektovali a poslouchali, aby se chovali nesobecky a dodržovali právo. To se některým nelíbí a vyvolají vzpouru. Nakonec zachránce musí dát všem na vybranou. Říká: "Já znám cestu i způsob jak vás zachránit, ale jen ten, koho já přivedu a zaručím se za něj, bude přijat. Kdo půjde za mnou, nezahyne." Tím je pro nás Ježíš Kristus, protože přišel k nám, aby nás zachránil, zažil ve stejném lidském těle to, co prožíváme i my. Stal se veleknězem a přimlouvá se za nás u Boha - Otce a náš Otec v nebesích mu naslouchá. Tuto výsadu Ježíš získal u Boha, svého Otce, protože obstál ve zkouškách, prokázal, že naše záchrana má smysl a záleží mu na nás.

I my jsme byli ve tmě, než jsme se dověděli o evangeliu, o naději na odpuštění hříchů a o záchraně. Díky tomu máme stále naději na život dočasný, ale i na život, který nepomine. Snažme se proto jít za světlem naděje na život, jenž nepomine, více dovědět o této naději a žít jako ten, jenž nám ukazuje cestu, zná pravdu a dal za nás výkupné.