"Co vidíš, napiš do svitku a pošli sedmi sborům: Do Efesu, do Smyrny, do Pergama, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodiceje." (Zj 1:11)

Představy o příchodu Božího království a našeho Pána se různí nejen od církve k církvi, ale dá se říci, že se někdy úplně neshodnou ani křesťané v jednom sboru. Některé církve dokonce oficiálně zastávají názor, že příchod Božího království už proběhl a jsme již hluboko v miléniu. Jiné tvrdí, že Boží království je stav v našich srdcích. O proroctvích napsaných Janem v knize Zjevení pak někdy tvrdí, že se již naplnily (úvodní komentář ke Zjevení EP Překlad; Praha 1985). Víme však o Janových proroctvích opravdu všechno? V tomto krátkém zamyšlení uvidíte, že tato proroctví jsou aktuální právě dnes.

Bůh od počátku oznamuje svým služebníkům, co se má podle jeho vůle stát. Bůh dal Zjevení o tom, co se má brzo stát [1] Ježíši Kristu a ten poslal anděla, který ho oznámil Janovi. Jan vidí našeho Pána v nebeské podobě (duchovní Ježíš Kristus dále  DJK) a ten mu říká, aby zapsal, co se má stát: "Napiš tedy ty věci, které jsi uviděl, a ty, které jsou, a ty, které se mají stát po nich.". (Zj 1:19) Následují dopisy sborům v sedmi městech Malé Asie. Vypadá to, že se tato část zjevení splnila, hned jak se dopisy dostaly ke křesťanům ve jmenovaných sborech. Druhá část citované věty ,,a ty, které se mají stát po nich." se podle mnohých týká následujících proroctví. Proč však ten, který má hlas jako polnice (DJK) říká Janovi znovu, že to, co uvidí dál se má stát potom (Zj 4:1)? V Božích proroctvích není žádné slovo zbytečně. Proto, když je Janovi znovu řečeno, že to co uvidí dál, se má stát potom, znamená to, že verš 1:19 mluví o jiném potom než verš 4:1, nebo se to ,,potom" vztahuje na něco jiného.

Když se nad dopisy sedmi sborům zamyslíme hlouběji, zjistíme, že představují Pánovo hodnocení těchto sborů, které má sloužit jako pomoc a varování před jeho očekávaným příchodem (Zj 2:5, 16, 25; 3:3, 11, 20). Protože náš Pán dosud nepřišel, jak je předpovězeno, znamená to, že dopisy sedmi sborům z prvního století představují prorocký obraz toho, co se má stát ještě jednou. Důkazem je, že stále konáme večeře Páně, kde přijímáním chleba a vína zvěstujeme jeho smrt: "Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde". Ano, dokud on nepřijde. Večeře Páně připomíná mimo jiné i smlouvu, kterou s námi uzavřel Ježíš Kristus, než podstoupil smrt a byl vzkříšen. Smysl večeře Páně se naplní jeho příchodem. Pak bude uzavřena smlouva nová.

Dopisy do Efesu, do Smyrny, do Pergama, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodiceje jsou prorockým obrazem o tom, že před svým příchodem (který může nastat nejen brzo, ale i rychle viz poznámka) budou všechny církve osloveny ještě jednou, aby se mohly poučit a napravit to, co dělají špatně. Je to projev Kristovy lásky k nám (Zj 3:19). Kdy a jak k tomu dojde, nevíme přesně, ale více na toto téma najdete ve studii: Zjeveni-Dopisy na našich stránkách.